Wall Street vstupuje do nového týdne pod tlakem několika rizik najednou.

Americké akciové futures byly v úterý po návratu investorů z prodlouženého víkendu kolem svátku Labor Day smíšené. Pozornost trhu se soustředila především na rostoucí ceny ropy, vyšší výnosy státních dluhopisů, obnovené inflační obavy a možnost zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem už příští týden.

Nejistotu dál zvyšuje eskalace napětí na Blízkém východě. Investoři současně zpracovávají silnější než očekávanou srpnovou zprávu z amerického trhu práce, která znovu otevřela otázku, zda ekonomika není stále příliš odolná na to, aby Fed mohl uvažovat o uvolňování měnové politiky.

Futures na index Dow Jones klesaly o 0,8 % na 53 013 bodů, futures na S&P 500 oslabovaly o 0,3 % na 7 691,3 bodu a futures na Nasdaq 100 zůstávaly prakticky beze změny kolem 29 593 bodů.

Silnější zaměstnanost je pro akciový trh v současné situaci dvojsečná. Na jedné straně potvrzuje odolnost ekonomiky, na straně druhé však může znamenat, že inflace zůstane obtížněji zvládnutelná. Pokud se k tomu přidávají dražší energie, argument pro vyšší sazby po delší dobu získává další váhu.

Výnosy dluhopisů rostou a trh znovu řeší sazby Fedu

Jedním z hlavních témat úterního obchodování je americký dluhopisový trh. Investoři čekají na další data z trhu práce prostřednictvím ukazatele ADP Employment Change, který využívá čtyřtýdenní klouzavý průměr zaměstnanosti v soukromém sektoru a nabízí aktuálnější pohled na podmínky při náboru pracovníků.

Pozornost míří také na aukci tříletých amerických státních dluhopisů. Výsledek aukce může ukázat, jak silná je poptávka investorů po americkém vládním dluhu a jak vysoký výnos požadují za jeho držení.

Globální dluhopisové trhy jsou v poslední době pod tlakem. Při poklesu cen dluhopisů jejich výnosy rostou, což přímo zvyšuje náklady na financování nejen státu, ale postupně i celé ekonomiky.

Americký státní dluh již překonal 40 bilionů dolarů. Vláda pravidelně vydává nové státní cenné papíry, aby financovala své výdaje a refinancovala existující závazky. Pokud však investoři požadují vyšší výnosy, rostou zároveň náklady vlády na obsluhu tohoto dluhu.

Dopad vyšších výnosů se ale neomezuje pouze na veřejné finance. Výnosy amerických státních dluhopisů ovlivňují hypoteční sazby, náklady firemního financování i diskontní sazby používané investory při oceňování akcií.

Právě z tohoto důvodu bývají na růst výnosů citlivé především technologické a růstové společnosti. Jejich ocenění často vychází z očekávání vysokých budoucích zisků, jejichž současná hodnota při vyšších sazbách klesá. Pokud by růst výnosů pokračoval, mohl by proto vytvářet další tlak na akciové valuace.

Současně se znovu zvyšuje pravděpodobnost, že Federální rezervní systém bude muset vůči inflaci postupovat opatrněji. Silný trh práce a rostoucí ceny energií vytvářejí kombinaci, která může komplikovat případné snižování sazeb a naopak zvýšit obavy z jejich dalšího růstu.

Bombardier čelí hrozbě omezení přístupu na americký trh

Vedle makroekonomických faktorů přitahuje pozornost také vývoj kolem kanadského výrobce letadel Bombardier (BDRAF). Prezident Donald Trump v pondělí vyzval k okamžitému ukončení prodeje letadel společnosti ve Spojených státech.

Takový krok by mohl mít pro Bombardier významné finanční důsledky, protože americký trh tvoří více než polovinu jeho tržeb. Společnost má v roce 2026 podle uvedených očekávání dosáhnout tržeb přibližně 10,2 miliardy dolarů, takže její americká expozice může představovat zhruba 5 miliard dolarů ročních příjmů.

Zatím není jasné, zda se Trumpova výzva skutečně promění v konkrétní politické opatření. Pro investory je však důležitá už samotná možnost výrazného omezení přístupu Bombardieru na americký trh.

Trump v minulosti využíval cla, obchodní omezení a hrozby vůči zahraničním společnostem jako nástroj při vyjednávání. Nejnovější komentáře proto trh nemůže jednoduše ignorovat, i když zatím nebyly oznámeny konkrétní kroky.

Pokud by Bombardier skutečně přišel o významnou část amerických prodejů, investoři by museli přehodnotit jeho výhled tržeb i ziskovosti. Případ zároveň připomíná širší riziko pro společnosti s rozsáhlými mezinárodními aktivitami: změna americké obchodní politiky může během krátké doby zásadně ovlivnit jejich podnikání.

Íránské hrozby tlačí ropu k hranici 100 dolarů

Největší krátkodobé riziko pro globální trhy však představuje další eskalace konfliktu s Íránem. Teherán pohrozil reakcí na to, co označuje za americkou „ekonomickou válku“, vytvořením námořní uzavřené zóny v Perském zálivu.

Mohsen Rezaei, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, uvedl, že poslední raketové útoky byly jasným varováním a případný další ekonomický tlak by mohl vést k vytvoření zóny omezeného přístupu napříč Perským zálivem směrem k oblasti americké blokády.

Současně prohlásil, že postoj Íránu vůči americkým válečným lodím a vojenským základnám byl zásadně přehodnocen. Další nejistotu vytvářejí útoky húthijských sil podporovaných Íránem proti Saúdské Arábii, které zvyšují obavy o bezpečnost energetické infrastruktury i hlavních přepravních tras.

Perský záliv je klíčovým bodem globálního energetického systému. Jakékoli významnější omezení lodní dopravy může snížit dostupnost ropy a poslat její cenu ještě výše. To by následně zvýšilo ceny pohonných hmot, dopravy a výroby a dál podpořilo inflaci.

Právě tento mechanismus propojuje geopolitické napětí přímo s měnovou politikou a oceněním akcií. Vyšší ceny energií mohou donutit centrální banky držet sazby na vyšších úrovních déle, než investoři původně očekávali.

Cena ropy Brent v úterý rostla třetí seanci v řadě a přidávala přibližně 1,4 %. Dostala se na šestitýdenní maximum a přibližovala se psychologicky důležité hranici 100 dolarů za barel. V poslední době se Brent obchodoval kolem 99 dolarů.

Hranice 100 dolarů má pro trh větší význam než jen symbolickou hodnotu. Pokud by ropa nad touto úrovní vystoupala a udržela se tam několik týdnů, mohlo by to být vnímáno jako potvrzení, že geopolitický výpadek nabídky přerůstá ve významnější inflační problém.

Vyšší ceny ropy se postupně promítají do cen benzinu, dopravy i výrobních nákladů. Pokud by Brent zůstal nad 100 dolary, investoři by mohli začít počítat s ještě opatrnějším Fedem a s vyššími úrokovými sazbami po delší dobu.

Takový scénář by představoval další problém především pro technologické a růstové akcie citlivé na vývoj sazeb. Na opačné straně trhu by z vyšších cen ropy mohli těžit producenti energií.

Americké trhy tak vstupují do další fáze, ve které se několik rizik vzájemně posiluje. Silný trh práce, rostoucí výnosy dluhopisů, drahá ropa a napětí kolem Íránu vytvářejí prostředí, ve kterém může být cesta Fedu výrazně komplikovanější. Právě vývoj cen ropy a dluhopisových výnosů může v nejbližším období rozhodovat o tom, zda se tlak na akcie dál zvýší.