Brent překročil 91 dolarů za barel

Futures na severomořskou ropu Brent (BZ=F) v úterý v 00:44 GMT rostly o 56 centů, tedy o 0,6 procenta, na 91,05 dolaru za barel. Kontrakty na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (CL=F) zdražily o 83 centů neboli jedno procento na 86,59 dolaru za barel.

Oba hlavní ropné kontrakty navázaly na výrazný růst z předchozího obchodního dne. Brent v pondělí uzavřel o 2,7 procenta výše a během seance se dostal na nejvyšší úroveň od 25. srpna. WTI si při vypořádání připsala 2,8 procenta a přechodně vystoupala nejvýše od 21. srpna.

Za zdražováním stálo obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem. První přímé útoky obou zemí za poslední měsíc se odehrály v neděli. Americký prezident Donald Trump následně v pondělí pohrozil Íránu dalšími údery, čímž znovu vzrostlo napětí v konfliktu, který se v předchozím období přesunul spíše do podoby hospodářského střetu.

Hlavní tržní analytik společnosti KCM Tim Waterer uvedl, že obnovené útoky vracejí do vývoje možnost íránské odvety. S tím se podle něj pojí riziko poškození energetické infrastruktury v oblasti Perského zálivu a další nejistota pro lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Tyto faktory se promítly do pevnějších cen ropy.

Provoz Hormuzským průlivem zůstává omezený

Údaje společnosti Kpler ukázaly, že počet viditelných nákladních plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem se během víkendu snížil na pět denně. Tato vodní cesta před vypuknutím války na konci února zajišťovala přepravu přibližně pětiny celosvětových dodávek ropy.

Írán průliv uzavřel poté, co na něj 28. února zaútočily Spojené státy a Izrael. Katar a Omán se od té doby pokoušejí zprostředkovat dohodu, která by vedla k obnovení provozu. Jejich dosavadní jednání však podle dostupných informací nepřinesla průlom.

Pokračující rizika pro námořní dopravu v úterý zdůraznila britská agentura United Kingdom Maritime Trade Operations. Jeden z tankerů podle jejího sdělení oznámil zásah třemi projektily ve chvíli, kdy vyplouval z Hormuzského průlivu.

Incident si podle prvotního hlášení nevyžádal žádné oběti a nebyl zaznamenán ani dopad na životní prostředí. Útok nicméně podtrhl nejistotu kolem přepravy surovin z oblasti, která patří mezi klíčová světová centra těžby a vývozu ropy.

Washington propojuje Venezuelu s doplněním strategických rezerv

Trump v pátek oznámil dohodu s Venezuelou, která má Spojeným státům umožnit kontrolu nad ropnými rezervami této jihoamerické země. Později uvedl, že by venezuelská ropa měla pomoci doplnit americké strategické ropné rezervy, jejichž objem se pohybuje poblíž minima za 44 let.

Zásoby ve Strategické ropné rezervě Spojených států se během minulého týdne snížily přibližně o 3,1 milionu barelů. Celkový objem tak klesl na 286,6 milionu barelů.

Po několikaměsíčních jednáních se současně blíží podpis konečných dohod o energetických projektech ve Venezuele. Podle pěti zdrojů obeznámených s přípravami se jednání týkají amerických společností Chevron Corporation (CVX) a GE Vernova Inc. (GEV) , indické Oil and Natural Gas Corporation (ONGC.NS) , italské Eni S.p.A. (E) a kolumbijské GeoPark Limited (GPRK) .

Venezuela je členem Organizace zemí vyvážejících ropu. Připravované konečné smlouvy mají upřesnit podobu projektů, o nichž uvedené společnosti vyjednávaly několik měsíců.

Průzkum agentury Reuters mezi analytiky provedený v srpnu počítá s tím, že ceny ropy zůstanou v roce 2026 nad hranicí 80 dolarů za barel. Hlavním uváděným důvodem jsou přetrvávající komplikace v námořní dopravě, včetně omezení spojených s Hormuzským průlivem.