Americké akcie vstoupily do úterního obchodování převážně poklesem. Investoři se po prodlouženém víkendu vracejí na trh v prostředí, kde se současně zvyšují ceny ropy a přetrvávají očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky Federálního rezervního systému. Kombinace geopolitického napětí, silného trhu práce a inflačních rizik tak vytváří pro Wall Street náročné podmínky.

Krátce po otevření trhu se benchmarkový index S&P 500 pohyboval o 0,1 % níže na 7 706,91 bodu. Blue-chip index Dow Jones Industrial Average ztrácel 0,6 % a klesl na 53 110,45 bodu. Technologický Nasdaq Composite se naopak dokázal vydat proti převládajícímu trendu a přidával 0,1 % na 26 527,76 bodu.

Úterní obchodování navazuje na turbulentní závěr předchozího týdne. Wall Street v pátek uzavřela v červených číslech poté, co mimořádně silná data z amerického trhu práce výrazně změnila očekávání investorů ohledně dalšího postupu Fedu. Vyhlídky na další zvyšování úrokových sazeb se v důsledku toho opět dostaly do centra pozornosti.

Silný trh práce zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících sentiment je výrazné přehodnocení očekávaného vývoje měnové politiky Fedu. Investoři musí reagovat na kombinaci odolného amerického trhu práce a nového růstu cen komodit, který může zesílit inflační tlaky.

Data amerického ministerstva práce ukázala, že počet pracovních míst mimo zemědělství v srpnu vzrostl o 162 000. Výsledek byl téměř trojnásobný oproti konsenzuálnímu očekávání 55 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti zároveň zůstala na úrovni 4,1 %.

Právě síla zaměstnanosti výrazně změnila situaci na finančních trzích. Dřívější signály podporující méně restriktivní přístup Fedu ustoupily do pozadí a investoři začali rychle upravovat své předpoklady ohledně dalšího vývoje sazeb.

Peněžní trhy nyní připisují přibližně 60% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na zasedání Fedu, které se uskuteční 15. až 16. září. Před zveřejněním údajů o zaměstnanosti přitom tato pravděpodobnost dosahovala 49 %. Rozdíl ukazuje, jak výrazně jediná důležitá makroekonomická zpráva změnila očekávání trhu.

Ke změně výhledu přistoupila také UBS (UBS). Banka nyní očekává dvě zvýšení úrokových sazeb Fedu o 25 bazických bodů do konce roku. První by podle tohoto scénáře mělo přijít v září a druhé v prosinci. UBS tím změnila svůj předchozí výhled, podle kterého se úrokové sazby v roce 2026 neměly měnit.

Vyšší sazby jsou pro akciový trh důležité mimo jiné kvůli jejich dopadu na ocenění společností a náklady financování. Současná situace je navíc komplikována skutečností, že inflační rizika nepřicházejí pouze ze silné domácí ekonomiky. Významným faktorem se znovu stává energetický trh.

Ropa míří ke 100 dolarům a geopolitické napětí roste

Cena ropy Brent se v úterý držela nad 98 dolary za barel a přibližovala se psychologicky významné hranici 100 dolarů. Růst cen přichází v době další eskalace konfliktu mezi americkými a íránskými silami, což zvyšuje obavy investorů z možného narušení dodávek energetických surovin.

Íránské úřady pohrozily přímou odvetou proti regionální energetické infrastruktuře a americkým obchodním zájmům poté, co Spojené státy zaútočily na íránská plavidla. Zvýšená rétorika vyvolává obavy z možného formálního omezení lodní dopravy nebo dlouhodobější blokády v oblasti Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina světové přepravy ropy.

Obavy o fyzické dodávky dále zesílily zprávy o nových útocích dronů a raket na rafinerii Jazan společnosti Saudi Aramco (2222) poblíž Rudého moře. Rafinerie má kapacitu 400 000 barelů denně, takže případné narušení jejího provozu představuje další riziko pro dostupnost rafinovaných ropných produktů na globálním trhu.

Vývoj cen ropy je pro investory důležitý nejen kvůli samotnému energetickému sektoru. Dlouhodobější růst cen surové ropy může postupně zvyšovat náklady napříč ekonomikou a následně se promítat do spotřebitelských cen. To by mohlo Fedu dále omezit prostor pro přerušení cyklu zpřísňování měnové politiky.

Centrální banka se tak dostává do složité situace. Na jedné straně vysoké výpůjční náklady zatěžují širší ekonomickou aktivitu, na druhé straně ale silný trh práce a dražší energie vytvářejí podmínky, ve kterých může být boj proti inflaci obtížnější. Právě tento konflikt mezi růstem a cenovou stabilitou nyní patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující americká finanční aktiva.

Dalším testem budou údaje o výrobní a spotřebitelské inflaci

Pozornost Wall Street se proto přesouvá k dalším důležitým makroekonomickým údajům. Ve čtvrtek ráno bude zveřejněn americký index cen výrobců (PPI) a v pátek bude následovat klíčový index spotřebitelských cen (CPI).

Obě zprávy mohou výrazně ovlivnit očekávání před zářijovým zasedáním Fedu. Jakékoli překvapení směrem vzhůru u celkové nebo jádrové inflace by podpořilo přesvědčení, že centrální banka v září skutečně přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb.

Pro akciový trh by takový scénář znamenal pokračující tlak prostřednictvím vyšších diskontních sazeb. Investoři by museli do ocenění společností započítávat možnost, že restriktivnější měnové podmínky přetrvají déle, než se ještě nedávno očekávalo.

Úterní slabší začátek obchodování proto není výsledkem jediného izolovaného faktoru. Wall Street současně zpracovává silnější údaje z trhu práce, vyšší pravděpodobnost růstu sazeb, drahou ropu a eskalující geopolitické napětí. Nasdaq zatím dokázal mírně růst, zatímco S&P 500 a zejména Dow Jones zůstaly pod tlakem.

Další směřování amerického trhu bude výrazně záviset na tom, zda nadcházející inflační data potvrdí obavy investorů. Po překvapivě silných údajích o zaměstnanosti a růstu ropy směrem ke 100 dolarům za barel totiž získává otázka dalšího zvýšení sazeb Fedu před zářijovým zasedáním ještě větší význam.