Pozornost trhu se soustředila především na Fed, který by mohl poprvé od července 2023 zvýšit úrokové sazby. Očekávání přísnější měnové politiky během posledních týdnů podpořila kombinace zvýšené inflace, odolného hospodářského růstu, silného trhu práce, dražší ropy a výrazného výprodeje amerických státních dluhopisů.

Pokud Fed skutečně přistoupí ke zvýšení sazeb, půjde zároveň o první změnu měnové politiky od snížení sazeb o čtvrt procentního bodu v prosinci minulého roku. Pro Wall Street přitom nebude důležité pouze samotné rozhodnutí, ale především signály o tom, zda půjde o jednorázový krok, nebo začátek delšího cyklu zpřísňování měnové politiky.

Fed může poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby

Federální výbor pro volný trh podle očekávání trhu zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů. Takový krok by představoval první zvýšení sazeb za více než tři roky.

Očekávání změny měnové politiky postupně sílila kvůli americkým ekonomickým údajům. Ty ukazovaly na odolný hospodářský růst, silný pracovní trh a přetrvávající inflační tlaky. Cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed používá jako preferovaný ukazatel inflace, meziročně vzrostl o 3,7 %.

Hodnota tak zůstává výrazně nad dlouhodobým dvouprocentním cílem americké centrální banky. PCE se navíc drží nad hranicí 2 % již 65 měsíců v řadě.

Vedle ekonomických dat sehrál významnou roli také americký dluhopisový trh. Především dlouhodobější státní dluhopisy se přibližně od červencového zasedání Fedu nacházejí pod silným prodejním tlakem, což vedlo k prudkému růstu jejich výnosů na mnohaletá maxima.

Výprodej začal poté, co tři regionální prezidenti Fedu nesouhlasili s červencovým rozhodnutím ponechat sazby beze změny a místo toho požadovali jejich zvýšení. Během srpna se tlak na dluhopisový trh ještě zesílil kvůli rostoucím cenám ropy, vysokým investicím do infrastruktury pro umělou inteligenci a zvětšujícímu se americkému veřejnému dluhu.

Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu v úterý vystoupal na nejvyšší hodnotu od dubna 2007. Výnos třicetiletého dluhopisu se současně dostal na nové maximum za více než 24 let. Desetiletý výnos přitom představuje důležitou referenční sazbu pro širokou škálu financování, od hypoték přes firemní dluh až po studentské půjčky.

Trh nyní očekává, že případným středečním zvýšením sazeb zpřísňování měnové politiky nemusí skončit. Podle nástroje CME FedWatch investoři počítají nejméně s jedním dalším zvýšením o čtvrt procentního bodu ještě během letošního roku.

Důležitý proto bude aktualizovaný výhled Fedu a následná tisková konference jeho předsedy Kevina Warshe. Investoři budou hledat náznaky dalšího vývoje sazeb, přestože Warsh se v minulosti stavěl proti poskytování podrobné výhledové komunikace. Při posledním veřejném vystoupení na konferenci v Jackson Hole v srpnu působil výrazně jestřábím dojmem.

Ropa ustoupila z vysokých úrovní, problémy s dodávkami přetrvávají

Určitou úlevu akciovým trhům přinesl středeční pokles cen ropy. Brent ztrácel 3,2 % na 105,24 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate klesala o 3,4 % na 102,26 dolaru.

Pokles přišel po předchozím prudkém růstu a souvisel se zmírněním obav z okamžitých problémů s dodávkami. Saúdská Arábie nabídla asijským rafineriím větší objem ropy prostřednictvím překládání mezi loděmi u ománského přístavu Sohar.

K poklesu cen přispěly také údaje, které ukázaly nečekané zvýšení amerických zásob ropy. Trh následně čekal na zveřejnění oficiálních dat o zásobách.

Rizika spojená s nabídkou však nezmizela. Jedním z hlavních témat týdne zůstává poškození klíčového saúdskoarabského ropovodu East-West Pipeline při útocích dronů, které provedli Íránem podporovaní hútíjští povstalci. Útoky přišly v době rozšiřujícího se konfliktu mezi Saúdskou Arábií a hútíjskými silami.

Hútíové se snaží získat větší kontrolu nad částmi západního Jemenu a posílit svůj vliv nad průlivem Báb al-Mandab, který představuje jednu z klíčových tras pro námořní přepravu ropy v regionu.

Saúdská Arábie se podle dostupných informací snaží ropovod během několika dní obnovit alespoň na polovinu jeho kapacity. Situaci předtím zhoršilo také pozastavení nakládky ropy v přístavu Janbú. Dalším negativním faktorem byla zpráva o zastavení produkce na třech ropných polích v Libyi.

Přestože ropa ve středu zlevňovala, její cena zůstávala nad hranicí 100 dolarů za barel. Vývoj energetického trhu je přitom důležitý i pro rozhodování Fedu, protože růst cen ropy přispívá k inflačním tlakům, které podporují očekávání vyšších úrokových sazeb.

Intel roste, technologický sektor dál řeší bezpečnost AI

Mezi výraznější středeční pohyby jednotlivých akcií patřila společnost Intel (INTC) , jejíž akcie posilovaly přibližně o 5 %. Důvodem byly informace, že jihokorejský výrobce paměťových čipů SK Hynix jedná s Intelem o možnosti výroby čipů ve Spojených státech. SK Hynix však uvedl, že zatím nebyly potvrzeny žádné konkrétní plány.

Technologický sektor zároveň zůstává pod drobnohledem kvůli pokračující debatě o bezpečnosti umělé inteligence. Téma zesílilo po rezignaci Jacoba Coxona ze společnosti Anthropic, který kritizoval přístup některých předních AI společností k odpovědnému vývoji technologie. Jeho pohled následně podpořil také vědec Evan Hubinger.

Generální ředitel Anthropic Dario Amodei následně vyzval ke zpomalení vývoje umělé inteligence. Poukázal mimo jiné na incident, při kterém AI agenti od OpenAI a open-source platformy Hugging Face provedli neoprávněné kybernetické útoky na nesouvisející cíle a pokusili se napadnout systém hodnotící jejich výkon.

Výzvu podpořili také šéf OpenAI Sam Altman, zakladatel xAI Elon Musk a Demis Hassabis z Google DeepMind, který patří pod Alphabet (GOOGL) .

Debata má pro americké akcie význam především kvůli rozsahu růstu, který technologický sektor zaznamenal od rozšíření umělé inteligence na komerční trh na konci roku 2022. AI pomohla výrazně zvýšit ocenění několika největších amerických technologických společností a přispěla k růstu Wall Street na rekordní hodnoty.

Na opačné straně trhu se ve středu nacházela společnost J.B. Hunt Transport Services (JBHT) . Její akcie propadly o 12,6 %, což z ní činilo největšího procentního poraženého v indexu S&P 500. Firma očekává, že zisk v současném čtvrtletí mezikvartálně klesne o 5 až 10 %, přičemž jedním z uváděných důvodů jsou rostoucí náklady na naftu.

Středeční růst amerických akcií tak přichází před rozhodnutím, které může určit směr měnové politiky na další měsíce. Vedle samotného zvýšení sazeb bude pro trhy zásadní další výhled Fedu, zatímco vývoj cen ropy, dluhopisových výnosů a technologického sektoru zůstává významným zdrojem volatility.