Rekordní trhy stojí na očekáváních spojených s AI

Akciové trhy se letos v řadě regionů dostaly na rekordní úrovně. Významnou část růstu podpořilo přesvědčení, že rozsáhlé investice do infrastruktury pro umělou inteligenci se promítnou do zisků technologických společností. Joachim Klement, vedoucí tržní strategie londýnské investiční banky Panmure Liberum, však očekává, že tento trend může během příštích dvou let skončit.

Podle jeho základního scénáře AI bublina praskne v roce 2027 nebo 2028. Následný pokles by mohl být nejvýraznějším otřesem na akciových trzích od globální finanční krize. Klement svůj názor vztahuje především k americkému indexu S&P 500 (^GSPC) , jehož vývoj je v posledních letech úzce spojen s největšími technologickými firmami.

Pod tlak by se podle popisovaného scénáře dostaly také evropské burzy včetně indexu Stoxx Europe 600 (^STOXX) . Klement patří mezi první výraznější hlasy, které počítají s ukončením současného růstového cyklu. Ještě v polovině září přitom pracoval s podstatně příznivějším vývojem amerického trhu.

Stratég zároveň připouští, že jeho obavy mohou přicházet s předstihem. Pro období do konce roku 2026 nadále počítá s pokračováním růstu evropských akcií. Změna by podle něj mohla nastat až ve chvíli, kdy se naplno projeví náklady spojené s financováním další výstavby infrastruktury.

Datová centra si vyžádají stovky miliard dolarů

Středem Klementových obav jsou takzvaní hyperscaleři, tedy největší provozovatelé cloudových služeb a datových center. Jejich volné peněžní toky jsou podle něj z velké části vyčerpány, zatímco náklady na dluh rychle rostou. Další úvěrové financování rozsáhlých projektů se tak pro tyto společnosti stává výrazně nákladnějším.

Výdaje hyperscalerů na datová centra by podle odhadu Bloomberg Intelligence mohly v roce 2026 meziročně více než zdvojnásobit a dosáhnout 713 miliard dolarů. V roce 2027 mají dále vzrůst, tempo expanze už však má být pomalejší. Právě tato kapitálová vlna tvoří jeden ze základů současných odhadů budoucích zisků amerických technologických společností.

Klement upozorňuje, že účastníci trhu se soustředí zejména na firemní výsledky, především na zisky technologického sektoru. Do pozadí se podle něj dostávají nepříznivé makroekonomické a úvěrové faktory. Mezi ně řadí přetrvávající inflaci a s ní související vysoké náklady na financování investic.

Pokud by inflace zůstala zvýšená, náklady na kapitál by mohly déle setrvat na úrovních, které komplikují návratnost masivních infrastrukturních projektů. Klement právě tuto kombinaci označuje za faktor, jenž by mohl narušit dosavadní investiční vlnu kolem umělé inteligence.

Názory na další vývoj globálních burz se rozcházejí

Obdobné riziko tento týden zmínil také investiční ředitel singapurské společnosti Temasek International Rohit Sipahimalani. Obrat dosavadního trendu spojeného s umělou inteligencí zařadil mezi hlavní hrozby, kterým čelí světové finanční trhy.

Klement, který svou profesní dráhu zahájil před více než dvěma desetiletími ve skupině UBS Group AG (UBS) , přikládá značnou váhu také úvěrovým podmínkám. Rostoucí cena dluhu podle něj postupně omezuje prostor technologických firem pro další navyšování kapitálových výdajů bez tlaku na jejich peněžní toky.

Jiný pohled zveřejnili stratégové banky Citigroup Inc. (C) . Podle nich mohou solidní firemní zisky v roce 2027 podporovat další růst globálních akcií, a to navzdory vyšším úrokovým sazbám a geopolitickým rizikům. Rozdílné scénáře tak vycházejí především z odlišného hodnocení budoucích zisků a nákladů na financování.

Klement uvedl, že na možný zlom upozorňuje šest až devět měsíců před obdobím, kdy by se podle něj mohla situace začít měnit. Jeho scénář závisí zejména na vývoji inflace, úrokových nákladů, peněžních toků technologických firem a pokračujícím tempu výstavby datových center.