Objem mobilizovaného kapitálu se ztrojnásobil

Dostupnost kapitálu podle prezidenta Světové banky Ajaye Bangy nepředstavuje zásadní problém ani v době, kdy rostou obavy z vlivu umělé inteligence na poptávku po financování a úrokové sazby. Banga to uvedl v úterním rozhovoru pro pořad Squawk Box televize CNBC.

Šéf mezinárodní finanční instituce své hodnocení podpořil údaji o objemu získaných prostředků. Světová banka podle něj v minulém roce mobilizovala 112 miliard dolarů. Ve srovnání s hodnotou zaznamenanou o tři roky dříve jde přibližně o trojnásobek.

Banga tak reagoval na otázky, zda rozsáhlé investice spojené s rozvojem AI mohou zvýšit cenu peněz a zkomplikovat přístup ke kapitálu pro další projekty. Dostupnost prostředků však podle něj pro Světovou banku v současnosti není hlavní překážkou.

Rozmach umělé inteligence vyžaduje financování výpočetní kapacity i rozsáhlých projektů. Současně vyvolává otázky, jak se zvýšená poptávka po kapitálu promítne do úrokových sazeb. Banga připustil, že investoři mohou mít výhrady k některým způsobům financování a k obchodním modelům navázaným na AI.

Mezi diskutované oblasti zařadil zejména kruhové financování, při němž mohou být kapitálové a obchodní vztahy mezi účastníky vzájemně propojené. Podrobnosti o jednotlivých transakcích ani konkrétních společnostech však v rozhovoru neuvedl.

Rozvíjející se země financují jiný typ projektů

V rozvíjejících se ekonomikách Světová banka podle Bangy nezaznamenává stejnou míru zdrženlivosti jako u velkých projektů ve vyspělých zemích. Rozdíl spojuje především s charakterem investic a jejich rozsahem.

Financování v těchto státech se ve větší míře zaměřuje na základní infrastrukturu, včetně mostů a silnic. Jde tedy o projekty odlišné od rozsáhlých technologických záměrů, které jsou spojovány s budováním kapacit pro umělou inteligenci ve vyspělých ekonomikách.

Také samotné využívání AI má podle Bangy v rozvíjejících se zemích menší měřítko. Tyto státy hledají konkrétnější a úžeji vymezené způsoby nasazení technologie, zatímco jejich vyspělé protějšky shánějí financování pro rozsáhlé případy využití.

Banga tento rozdíl označil za přesný opak potřeb, které se objevují ve vyspělých ekonomikách. Rozsah projektů tak ovlivňuje nejen požadovaný objem kapitálu, ale také obavy investorů spojené s jejich financováním a fungováním příslušných obchodních modelů.

Světová banka v této souvislosti rozlišuje mezi financováním vlád a soukromým kapitálem, nad nímž vykonává dohled. Banga zdůraznil, že tento soukromý kapitál nesměřuje vládám. Instituce se díky tomu může vyhnout části obav spojených s hrozícími dluhovými krizemi a růstem výnosů státních dluhopisů v některých zemích.

Centrální banky sledují dopad AI na ekonomiku

Bangova vyjádření přicházejí před sérií rozhodnutí centrálních bank po celém světě o nastavení úrokových sazeb. Ekonomové a tvůrci měnové politiky se snaží vyhodnotit, jak plošnější zavádění umělé inteligence ovlivňuje poptávku po kapitálu i zaměstnanost.

Právě rozsah investic do AI může být jedním z faktorů, které mění potřebu financování. Banga nicméně oddělil obecné obavy z nákladů velkých technologických projektů od zkušeností Světové banky s kapitálem určeným pro infrastrukturu a menší způsoby nasazení nové technologie.

Umělou inteligenci nadále považuje za technologii, která může zásadně proměnit ekonomiku a být zisková. Zároveň upozornil na nejistotu spojenou s jejím dalším vývojem. Podle jeho slov všichni očekávají na cestě komplikace, nikdo však neví, kdy přijde další z nich.

Toto hodnocení zahrnuje jak otázky kolem obchodních modelů, tak budoucí nároky na kapitál. Banga neposkytl konkrétní časový odhad dalšího vývoje ani bližší údaje o možném dopadu na úrokové sazby či pracovní trh.

Světová banka vznikla v roce 1944 a jejím cílem je omezování chudoby a podpora hospodářské prosperity prostřednictvím globálních partnerství a financování. Banga před nástupem do jejího čela působil ve vedoucích funkcích v investičním a platebním odvětví.