První zvýšení sazeb od srpna 2023

Bank of England ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Jde o první zpřísnění měnové politiky za více než tři roky a zároveň o první růst sazeb od srpna 2023.

Rozhodnutí odpovídalo očekávání finančních trhů. Podle údajů společnosti LSEG byla před jeho zveřejněním pravděpodobnost zvýšení sazby vyšší než 99 %. Obchodníci současně započítávali zhruba čtvrtinovou pravděpodobnost, že centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení také v prosinci.

Britská měnová autorita se tak jako poslední z hlavních centrálních bank připojila k novému cyklu zpřísňování, který začal po vypuknutí války Spojených států a Izraele s Íránem před osmi měsíci. Měnový výbor upozornil, že konflikt na Blízkém východě vstoupil do devátého měsíce a ceny energií pokračují v růstu z již dříve zvýšených úrovní.

Pro zvýšení o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů Výboru pro měnovou politiku. Jediná nesouhlasící členka, Catherine Mannová, požadovala výraznější zásah a hlasovala pro posun sazby o 50 bazických bodů na 4,25 %.

Energetický šok tlačí výhled inflace výše

Centrální banka nyní předpokládá, že meziroční inflace ve Spojeném království vystoupá do poloviny roku 2027 přibližně na 5 %. Poté by měla zpomalovat, protože se z meziročního srovnání postupně vytratí dopad zdražování energií a restriktivní měnová politika bude dál tlumit cenové tlaky.

Nejnovější zveřejněné údaje ukázaly, že britská meziroční inflace v září vzrostla na 3,5 %. Za zrychlením stály především prudce rostoucí ceny pohonných hmot. Spojené království je čistým dovozcem energií, a proto na vnější cenové otřesy reaguje citlivěji.

Guvernér Andrew Bailey v listopadové zprávě o měnové politice uvedl, že bez skutečného pokroku při řešení konfliktu na Blízkém východě zůstávají rizika pro ceny energií, a tím i pro inflaci, vychýlena směrem vzhůru. Pokud nepřijdou informace zmírňující inflační rizika, vidí argumenty pro další zvýšení sazeb. Následující postup by se podle něj měl odvíjet od vývoje cen energií a inflační dynamiky.

Mannová své hlasování pro razantnější zvýšení zdůvodnila výzkumem poukazujícím na nelineární inflační rizika. Podle ní se ekonomika dostala za statisticky odhadovaný práh, který odpovídá kombinaci vysoké inflace a napjatého trhu práce. Reakce domácností a podniků v takovém prostředí mohou zesílit druhotné cenové dopady.

Členka výboru zároveň uvedla, že její předchozí hlasy pro zvýšení sazby o 25 bazických bodů měly omezit šíření těchto dopadů a podpořit důvěryhodnost měnové politiky. Nyní však považovala z hlediska řízení rizik za odpovídající posun o půl procentního bodu.

Výnosy britských dluhopisů pokračovaly v růstu

Výnosy britských státních dluhopisů rostly již před oznámením rozhodnutí a po jeho zveřejnění se posunuly ještě mírně výše. Výnos referenčního desetiletého dluhopisu přidal dva bazické body na 5,1546 %. U dvouleté splatnosti vzrostl o čtyři bazické body na 4,782 %.

Měnový pár britská libra–americký dolar (GBP/USD) se ve čtvrtek odpoledne pohyboval bez výraznější změny. Libra přitom ve středu vůči americké měně dosáhla nejvyšší úrovně od brexitu.

Také měnový pár euro–britská libra (EUR/GBP) zůstával po rozhodnutí centrální banky přibližně beze změny. Devizový trh tak bezprostředně nereagoval výrazným pohybem, protože zvýšení sazby bylo v cenách z velké části zahrnuto už předem.

Listopadové rozhodnutí představuje obrat proti začátku roku, kdy se na trhu počítalo spíše s poklesem britských sazeb po předchozím ústupu inflace. Další postup Bank of England bude podle vyjádření jejích představitelů záviset zejména na cenách energií, vývoji inflace zboží a služeb a na síle druhotných cenových dopadů v britské ekonomice.