Silná zaměstnanost podpořila prosincové zvýšení sazeb

Americký dolar smazal ztráty, které utrpěl po volebním vítězství demokratů. Americký dolarový index DXY (^DXY) se vrátil nad 102 bodů poté, co 4. listopadu klesl až na 101,10 bodu. Poslední impuls mu poskytla říjnová zpráva o vývoji trhu práce.

Počet pracovních míst mimo zemědělství se v říjnu zvýšil o 159 tisíc. Revize předchozích měsíců navíc přidaly dalších 84 tisíc míst. Průměrný měsíční přírůstek zaměstnanosti za poslední tři měsíce tak dosáhl 137 tisíc, zatímco v předcházejícím čtvrtletí činil pouze 28 tisíc.

Od začátku roku vznikalo v průměru 86 tisíc pracovních míst měsíčně. V roce 2025 dosahoval odpovídající průměr jen deseti tisíc. Samotný říjnový údaj proto posílil očekávání, že americká centrální banka v prosinci přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.

Mzdové ukazatele ovšem neposkytly stejně výrazný proinflační signál. Míra nezaměstnanosti se udržela mírně nad čtyřmi procenty a větší část nově vytvořených míst absorboval růst pracovní síly. Meziroční tempo růstu výdělků zůstalo kolem 3,1 %, tedy poblíž letošních minim.

V odvětví profesionálních a podnikových služeb přibylo 70 tisíc zaměstnanců. Tento údaj zatím nepotvrzuje, že by zavádění umělé inteligence vedlo k plošnému úbytku kancelářských profesí. Trh práce tak zůstává dostatečně silný pro prosincové zpřísnění politiky, mzdová data však sama o sobě nenaznačují výraznější inflační tlak.

V tržních cenách je pro prosinec zahrnuto přibližně 20 bazických bodů zpřísnění. Pozornost se proto přesouvá k úternímu indexu spotřebitelských cen. U jádrové inflace se očekává meziměsíční růst o 0,2 %. Pro další vývoj kurzu bude důležité především to, zda výsledek změní očekávání ohledně měnové politiky po prosincovém zasedání.

Propad ropy mění výhled cenových tlaků

Do inflačního vývoje může postupně promluvit také výrazné zlevnění energií. Ropa Brent (BZ=F) během minulého týdne odepsala přibližně 16 %. Trh reagoval na rostoucí očekávání dohody mezi Washingtonem a Teheránem a na intenzivnější diplomatickou aktivitu v oblasti Perského zálivu.

Donald Trump uvedl, že při pokroku v rozhovorech by další vojenské údery byly velmi nepravděpodobné. Washington však průlom v jednáních neoznámil. Mezi diplomatickými rozhovory a obnovením běžného obchodního provozu přes Hormuzský průliv navíc zůstává značný odstup, zejména po měsících narušení lodní dopravy, rafinérské činnosti a zásobování.

Pokud by nižší ceny ropy přetrvaly, mohly by časem zmírnit celkové inflační tlaky a ovlivnit potřebu dalšího zvyšování sazeb. Nejnovější propad je ale příliš čerstvý, aby se významně projevil už v úterních údajích o spotřebitelských cenách.

Dopad levnější energie by se zároveň netýkal pouze Spojených států. Ke změně výhledu by mohly přistoupit i další centrální banky. Pro měnové kurzy proto zůstane podstatný rozdíl mezi očekávaným vývojem sazeb v jednotlivých ekonomikách, nikoli jen samotný pohyb výnosů amerických dluhopisů.

Technologické akcie dál ovlivňují měnové kříže

Vedle inflace sleduje devizový trh také pokračující kolísání technologických akcií spojených s umělou inteligencí. Další výprodej by mohl zpřísnit finanční podmínky bez přímého zásahu Fedu, zejména pokud by jej doprovázelo rozšíření úvěrových spreadů a pokles výnosů státních dluhopisů.

Citlivost na změny ochoty podstupovat riziko se projevuje u měnového páru australský dolar a japonský jen (AUDJPY=X) . Australská měna bývá více navázána na cyklická aktiva a globální ekonomický vývoj, zatímco japonský jen reaguje na pokles výnosů a uzavírání financujících pozic.

Likviditní výprodeje mohou zasáhnout i aktiva tradičně spojovaná s bezpečným přístavem. Zlato (GC=F) v poslední době vykazovalo kladnou korelaci s americkými akciemi. Při potřebě rychle získat hotovost proto může jeho cena klesat i v situaci, kdy nižší výnosy státních dluhopisů obvykle působí opačným směrem.

Od vývoje krátkodobých úrokových diferenciálů se odchýlil také měnový pár euro a americký dolar (EURUSD=X) . Euro se podle údajů ve zdrojovém textu nachází přibližně o 2,1 až 2,3 % níže, než by odpovídalo aktuálním rozdílům krátkodobých sazeb.

Na kurz eura působí rovněž francouzské státní riziko a debata o budoucím vedení Evropské centrální banky. Mezi zmiňovanými kandidáty na jejího prezidenta figurují Klaas Knot a Pablo Hernández de Cos. Jmenování však bude součástí širší obměny vrcholných funkcí ECB. Bezprostřední směr hlavních měnových párů tak budou určovat především úterní americká inflace, vývoj očekávaných sazeb a stabilita technologického trhu.