Ceny energií zrychlily o více než pětinu

Meziroční míra inflace v eurozóně podle rychlého odhadu v říjnu vystoupala na 4 %. Oproti září, kdy dosahovala 3,8 %, tak vzrostla o 0,2 procentního bodu. Výsledek odpovídal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters.

Říjnový údaj představuje nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Inflace se na hranici 4 % nebo nad ní dostala poprvé od září 2023, kdy meziroční růst spotřebitelských cen činil 4,3 %.

Hlavním důvodem dalšího zrychlení byly energie. Jejich ceny v říjnu meziročně vzrostly o 20,8 %, zatímco v září energetická inflace dosahovala 18,9 %. Během jediného měsíce se tedy její tempo zvýšilo o 1,9 procentního bodu.

Evropa je čistým dovozcem energií, a proto na ni výrazně dopadají cenové změny přicházející ze zahraničí. Podle zveřejněných údajů ceny energií soustavně rostou od začátku války v Íránu. Právě tato položka se stala rozhodujícím zdrojem říjnového zvýšení celkové inflace.

Představitelé měnové politiky zároveň uvedli, že vývoj jádrových cenových tlaků a mezd zůstává v zásadě stabilní. Celková inflace však navzdory tomu dosáhla nejvyšší úrovně za tři roky a ve všech zemích používajících společnou měnu překročila cíl Evropské centrální banky.

Rozdíly mezi zeměmi dosáhly téměř čtyř bodů

Vývoj spotřebitelských cen se napříč 21 ekonomikami eurozóny výrazně lišil. Nejvyšší inflaci zaznamenala Litva, kde dosáhla 6,1 %. Na opačném konci žebříčku skončila Malta s meziročním růstem cen o 2,3 %.

Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší vykázanou hodnotou tak činil 3,8 procentního bodu. Ani Malta se však nedostala pod 2% inflační cíl Evropské centrální banky. Nad touto hranicí se v říjnu držely všechny členské státy eurozóny.

Na devizovém trhu ve středu dopoledne posílilo euro vůči americkému dolaru (EURUSD=X) o 0,6 %. Americká měna současně oslabovala proti koši hlavních světových měn, zatímco ve Spojených státech pokračovalo sčítání hlasů v průběžných volbách.

Výnos desetiletého německého státního dluhopisu, který je obecně považován za referenční ukazatel pro dluhopisový trh eurozóny, se pohyboval mírně výše. Reakce trhu tak zahrnovala posílení společné evropské měny i nepatrný růst výnosu klíčového německého bondu.

Trh zvýšil pravděpodobnost prosincového zásahu ECB

Evropská centrální banka minulý měsíc ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na 2,5 %. Stalo se tak poté, co ji v září zvýšila o 25 bazických bodů. Nová inflační data nyní vstupují do rozhodování před posledním letošním zasedáním banky, které se uskuteční v prosinci.

Krátce před středečním zveřejněním rychlého odhadu připisovaly tržní ceny prosincovému zvýšení sazeb pravděpodobnost 71,8 %. Po publikaci údajů se tento podíl posunul nad 72 %. Změna byla omezená, protože výsledná hodnota inflace odpovídala předchozím očekáváním ekonomů.

Rozhodování ECB však podle Roberta Mertense, vedoucího analytika globálních kapitálových trhů ve společnosti Validus Risk Management, komplikuje pokračující napětí na francouzském dluhopisovém trhu. To podle něj omezuje manévrovací prostor centrální banky při zpřísňování měnové politiky a snaze dostat inflaci pod kontrolu.

Mertens uvedl, že zmírnění politických nepokojů ve Francii by ECB umožnilo postupovat při zvyšování sazeb razantněji. Další směřování měnové politiky tak podle jeho vyjádření nezávisí pouze na samotné inflaci, ale také na stabilitě jednoho z největších dluhopisových trhů eurozóny.

Pokud by Evropská centrální banka zpřísňovala měnové podmínky výrazněji než americký Federální rezervní systém, Mertens očekává silnější podporu pro euro vůči dolaru. Bezprostředně po říjnových inflačních datech však tržní odhad prosincového zvýšení sazeb vzrostl jen o několik desetin procentního bodu.