Americké akciové trhy během úterního obchodování oslabovaly poté, co nové údaje o inflaci ve Spojených státech překonaly očekávání a zvýšily pravděpodobnost výraznějšího zpřísnění měnové politiky. Negativní náladu podpořilo také vyjádření představitele americké centrální banky Fed, který připustil možnost prosincového zvýšení úrokových sazeb až o půl procentního bodu. Investoři reagovali především výprodejem státních dluhopisů a technologických akcií.

V 18:56 středoevropského času technologický index Nasdaq Composite ztrácel 1,3 % na 24 917,40 bodu. Širší index S&P 500 oslaboval o 0,8 % na 7 487,67 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average klesal o 0,5 % na 52 105,78 bodu. Údaje zachycovaly průběh obchodování, nikoli konečné závěrečné hodnoty.

Výraznější reakce byla patrná na americkém dluhopisovém trhu. Výnos desetiletých státních dluhopisů se poprvé od konce října dostal nad hranici 5 %, zatímco dvouletý výnos prudce vzrostl téměř o 20 bazických bodů. Americký dolar současně posílil.

Vedle inflačních statistik investoři sledovali také pokračující nejistotu kolem umělé inteligence a zahájení nabídky akcií společnosti Anthropic. Vývojář jazykového modelu Claude představil podmínky připravovaného vstupu na burzu, jehož plně zředěné ocenění by mohlo dosáhnout přibližně 1,4 bilionu dolarů.

Americká inflace překonala očekávání, výnos desetiletých dluhopisů vzrostl nad 5 %

Hlavním impulzem úterního poklesu Wall Street bylo zveřejnění říjnového indexu spotřebitelských cen CPI.

Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce se celková spotřebitelská inflace v říjnu meziměsíčně zvýšila o 0,4 %. Trh přitom očekával růst pouze o 0,3 %.

Ve srovnání se zářím, kdy spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 %, sice došlo ke zpomalení, skutečný výsledek však přesto překonal odhady.

Ještě důležitější byl vývoj jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií.

Jádrový index CPI se meziměsíčně zvýšil o 0,3 %, zatímco očekávání počítala s růstem o 0,2 %.

Výsledek naznačuje, že cenové tlaky nadále přetrvávají také mimo energetický a potravinářský sektor.

To představuje komplikaci pro Fed, který usiluje o návrat inflace ke svému dlouhodobému dvouprocentnímu cíli.

Říjnová zpráva měla navíc specifické omezení. Kvůli důsledkům uzavření části americké federální vlády v říjnu 2025 nebyly zveřejněny standardní meziroční procentní změny cen.

Investoři se proto museli soustředit především na dostupné meziměsíční údaje a jednotlivé složky cenového indexu.

Z podrobnějších údajů vyplývá, že vyšší ceny ropy, pohonných hmot a dalších energetických surovin se postupně promítají také do cen dopravy a potravin spotřebovávaných domácnostmi.

Tento přenos je pro měnovou politiku důležitý, protože může prodlužovat období zvýšené inflace i poté, co se samotné ceny energetických surovin začnou stabilizovat.

Pokud například zdraží nafta, mohou se zvýšit přepravní náklady. Ty se následně mohou projevit v cenách distribuovaného zboží a služeb.

Vývoj cen energií tak může mít širší dopady, než naznačuje pouze jejich přímá váha ve spotřebitelském koši.

Úterní inflační statistiky navíc přišly jen několik dní po zveřejnění překvapivě silných údajů z amerického trhu práce.

Americká ekonomika podle předchozí zprávy vytvořila v říjnu 165 000 pracovních míst mimo zemědělský sektor, zatímco trh očekával pouze 65 000.

Míra nezaměstnanosti současně klesla na 4,1 %.

Kombinace silné zaměstnanosti a vyšší než očekávané inflace může centrální bance poskytnout argumenty pro další zvýšení úrokových sazeb.

Významnou roli sehrálo také úterní vyjádření guvernéra Fedu Christophera Wallera během vystoupení v Londýně.

Waller podpořil prosincové zvýšení sazeb a uvedl, že by tento krok považoval za vhodný i v případě příznivějších inflačních údajů.

Současně připustil možnost výraznějšího zvýšení o 50 bazických bodů, pokud by inflace překonala očekávání.

Takový krok by představoval zvýšení sazeb o půl procentního bodu namísto běžněji očekávaných 25 bazických bodů.

Finanční trhy proto začaly přehodnocovat pravděpodobnost agresivnějšího postupu centrální banky.

Podle nástroje CME FedWatch se pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb o 50 bazických bodů zvýšila téměř na 12 %.

To znamená, že výraznější zvýšení sazeb zůstávalo méně pravděpodobným scénářem, jehož význam však po zveřejnění inflace vzrostl.

Fed naposledy zvýšil sazby v září, kdy přistoupil ke zpřísnění měnové politiky poprvé po třech letech. V říjnu ponechal jejich úroveň beze změny.

Nyní se pozornost přesouvá k prosincovému zasedání.

Změna očekávání vyvolala prudkou reakci na trhu amerických státních dluhopisů.

Výnos desetiletého dluhopisu vzrostl o 14,5 bazického bodu na 5,009 %, čímž překročil pětiprocentní hranici poprvé od konce října.

Ještě výraznější pohyb zaznamenaly dvouleté dluhopisy, jejichž výnos se zvýšil o 19,9 bazického bodu na 4,746 %.

Kratší splatnosti obvykle citlivěji reagují na očekávání bezprostředních změn základních úrokových sazeb.

Rostoucí výnosy současně znamenají pokles tržních cen již vydaných dluhopisů.

Vyšší očekávané sazby podpořily také americký dolar, jehož index během obchodování posílil o 0,7 %.

Pro další vývoj měnové politiky budou důležité páteční údaje o indexu cen výrobců PPI a následně také index výdajů na osobní spotřebu PCE, který Fed využívá jako svůj preferovaný inflační ukazatel.

Technologické akcie opět oslabují, trhy stále řeší budoucnost investic do AI

Úterní pokles amerických akcií přišel bezprostředně po výrazném pondělním růstu Wall Street.

Na začátku týdne technologický Nasdaq Composite posílil o 2,7 %, Dow Jones Industrial Average přidal 2,2 % a S&P 500 vzrostl o 2,4 %.

Pro širší index šlo o nejsilnější jednodenní růst od 8. dubna.

Pondělní oživení následovalo po mimořádně náročném období pro technologické společnosti, které v předchozím týdnu čelily rozsáhlému výprodeji.

Hlavním důvodem byly obavy z udržitelnosti vysokých investic do umělé inteligence a možných regulatorních změn po vítězství Demokratické strany v amerických volbách do Kongresu.

Demokraté získali většinu v obou komorách Kongresu, což zvýšilo očekávání přísnějšího dohledu nad technologickým sektorem.

Pozornost se soustředila zejména na výstavbu rozsáhlých datových center, jejich vysokou spotřebu elektrické energie a možné dopady na místní infrastrukturu.

Případné nové požadavky mohou prodloužit přípravu některých projektů nebo zvýšit jejich náklady.

To může ovlivnit očekávanou poptávku po specializovaných polovodičích, síťovém vybavení a dalších technologiích potřebných pro provoz systémů umělé inteligence.

Právě výrobci čipů patřili mezi nejvýrazněji zasažené společnosti.

Pondělní zotavení však ukázalo, že část investorů začala po prudkých poklesech znovu nakupovat technologické akcie.

Philadelphia Semiconductor Index vzrostl téměř o 7 %.

Akcie Advanced Micro Devices (AMD) posílily o více než 13 %, zatímco Broadcom (AVGO) přidal 8,8 %.

Výraznou výjimkou byla společnost Nvidia Corporation (NVDA) , jejíž akcie v pondělí oslabily o 4,2 % na nejnižší závěrečnou úroveň od 7. dubna.

Nvidia čelí zvýšené pozornosti kvůli tvrzením o údajném vyšetřování souvisejícím s možným působením osoby podezřelé z vazeb na čínské zpravodajské služby v blízkosti generálního ředitele Jensena Huanga.

Tato osobní obvinění a související tvrzení nejsou v poskytnutých podkladech nezávisle ověřena. Bez důvěryhodného potvrzení nelze předpokládat, že se údajné události skutečně odehrály.

Nvidia zároveň zůstává jedním z nejvýznamnějších světových výrobců procesorů pro umělou inteligenci, a proto má její vývoj zásadní význam pro celý technologický sektor.

Úterní obchodování však opět ukázalo, že technologické akcie zůstávají citlivé nejen na regulatorní nejistotu, ale také na změny úrokových očekávání.

Vyšší výnosy státních dluhopisů mohou snižovat atraktivitu růstových společností, jejichž tržní ocenění do značné míry závisí na očekávaných budoucích ziscích.

Současně mohou zdražovat financování datových center a dalších rozsáhlých technologických projektů.

Rostoucí úrokové sazby jsou proto důležité zejména pro podniky, které potřebují vysoké kapitálové výdaje na rozšiřování výrobních a výpočetních kapacit.

Významným testem technologického sektoru bude také pokračující výsledková sezona.

Investoři se zaměří především na hospodářské výsledky společností CoreWeave (CRWV), Cisco Systems (CSCO) a Applied Materials (AMAT).

CoreWeave poskytuje specializované cloudové služby a výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci.

Její výsledky mohou nabídnout informace o skutečné poptávce po výpočetním výkonu, objemu zakázek a potřebě dalšího financování.

Cisco Systems se zaměřuje na síťovou infrastrukturu, která je důležitá pro podnikové informační systémy i rozsáhlá datová centra.

Applied Materials dodává zařízení využívaná při výrobě polovodičů a její výsledky mohou ukázat, jak se vyvíjejí investiční plány výrobců čipů.

Právě tyto společnosti mohou poskytnout nové informace o tom, zda vysoké investice do umělé inteligence pokračují dosavadním tempem.

Investoři budou sledovat nejen dosažené tržby a zisky, ale také objednávky, kapitálové výdaje a výhled hospodaření.

Důležité bude především to, zda rostoucí investice do AI infrastruktury vytvářejí dostatečně silné příjmy a dlouhodobě udržitelnou návratnost.

Úterní pokles Nasdaqu tak odrážel kombinaci vyšších inflačních rizik a pokračující nejistoty kolem technologického investičního cyklu.

Anthropic zahájil nabídku akcií, ocenění může dosáhnout 1,4 bilionu dolarů

Významnou událostí úterního obchodování bylo také zahájení formální nabídky akcií společnosti Anthropic, která vyvíjí pokročilé modely umělé inteligence včetně systému Claude.

Společnost se připravuje na jeden z nejsledovanějších vstupů na burzu a snaží se získat kapitál v období, kdy investoři začínají výrazně přehodnocovat ocenění podniků spojených s AI.

Podle dokumentace předložené americké Komisi pro cenné papíry a burzy SEC se Anthropic a někteří jeho současní investoři pokoušejí prostřednictvím veřejné nabídky získat až 64,4 miliardy USD.

Nabízené akcie jsou předběžně oceňovány v rozpětí 70 až 78 USD za kus.

Na horní hranici tohoto rozpětí by hodnota společnosti podle základního ocenění dosahovala přibližně jednoho bilionu dolarů.

Při započtení dalších akcií a potenciálních nároků na jejich získání by však plně zředěné ocenění mohlo dosáhnout přibližně 1,4 bilionu USD.

Rozdíl mezi těmito hodnotami je důležitý.

Základní ocenění vychází z příslušného počtu akcií, zatímco plně zředěná hodnota zohledňuje také další nástroje a podíly, které mohou v budoucnu zvýšit počet akcií.

V případě Anthropicu jde mimo jiné o omezeně převoditelné akcie, podíly vyhrazené na charitativní účely a zaměstnanecké akciové opce.

Plně zředěné ocenění tak poskytuje širší pohled na potenciální hodnotu společnosti při zohlednění těchto nároků.

Vedle veřejné nabídky plánuje Anthropic získat také dalších 26 miliard USD prostřednictvím soukromého umístění akcií mezi významné strategické investory.

Mezi uváděné účastníky patří Google ze skupiny Alphabet (GOOGL), Nvidia, AMD, Broadcom, Micron Technology (MU), Microsoft (MSFT) a Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM).

Zapojení těchto podniků ukazuje rozsáhlé finanční a obchodní vazby mezi vývojáři AI modelů a společnostmi, které dodávají potřebnou výpočetní infrastrukturu.

Právě tyto vazby však představují také jedno z témat, kterým investoři věnují stále větší pozornost.

Vývojáři umělé inteligence totiž často získávají kapitál od technologických společností, které jim zároveň poskytují čipy, cloudové služby nebo další infrastrukturu.

Při hodnocení celého sektoru je proto důležité posuzovat nejen jednotlivé investice, ale také skutečnou ekonomickou poptávku, která je za těmito finančními vztahy.

Anthropic se navíc na burzu připravuje v období výrazně zvýšené volatility technologických akcií.

Dřívější zprávy naznačovaly, že ocenění společnosti by mohlo dosáhnout až dvou bilionů dolarů.

Současná nabídková struktura však počítá s nižšími hodnotami.

Tento rozdíl ukazuje, že předchozí vysoká očekávání byla v souvislosti s nedávným výprodejem technologického sektoru přehodnocena.

Úspěch nabídky bude záviset především na zájmu investorů o akcie společnosti při navrhovaném ocenění.

Důležité bude také to, zda trh považuje očekávaný růst příjmů Anthropicu za dostatečný k ospravedlnění takto vysoké tržní hodnoty.

Jde přitom o zásadní otázku pro celý sektor umělé inteligence.

Pokud by se nabídka uskutečnila za plánovaných podmínek a setkala se se silnou poptávkou, mohlo by to podpořit důvěru v dlouhodobý investiční potenciál AI.

Naopak slabší zájem, snížení nabídkové ceny nebo odklad vstupu na burzu by mohly zvýšit pochybnosti o současném ocenění dalších technologických společností.

Význam Anthropicu navíc přesahuje samotného vývojáře modelu Claude.

Jeho financování je propojeno s řadou významných výrobců polovodičů a poskytovatelů cloudové infrastruktury, kteří patří mezi hlavní příjemce investic do umělé inteligence.

Úspěch či neúspěch IPO proto může mít širší dopad na očekávání budoucího financování AI projektů.

Úterní obchodování na Wall Street tak bylo ovlivněno dvěma zásadními tématy.

Na jedné straně vyšší než očekávaná inflace zvýšila pravděpodobnost výraznějšího prosincového zvýšení úrokových sazeb Fedu a vyvolala prudký růst výnosů amerických státních dluhopisů.

Na druhé straně pokračuje přehodnocování technologického sektoru, jehož další vývoj bude záviset na firemních výsledcích, regulatorních podmínkách a schopnosti společností prokázat návratnost rozsáhlých investic do AI.

Připravovaný vstup Anthropicu na burzu představuje další důležitý test toho, jaké ocenění jsou investoři ochotni přisoudit společnostem stojícím v centru současného rozvoje umělé inteligence.