Právě teď

Firmy po celém světě se ve čtvrtek probudily do reality vyšších cen, obchodních otřesů a omezeného přístupu na největší světový trh poté, co prezident Trump potvrdil jejich nejhorší obavy rozsáhlým zavedením cel.

Trump eskaloval obchodní válku zvýšením cel z původních 10 % až na téměř 50 %. Tvrdí, že to vrátí pracovní místa zpět do USA, ale manažeři firem se soustředí spíš na to, že budou muset zvýšit ceny, omezit dodávky nebo omezit investice.

„Realita je tvrdá: tato cla zvýší ceny tisíců každodenních výrobků – od telefonů po potraviny – a podpoří inflaci v době, kdy je už tak nepříjemně vysoká,“ uvedl Nigel Green, ředitel globální poradenské společnosti deVere Group.

Jako první se ozvaly přepravní společnosti, které jsou páteří světového obchodu, zatímco ostatní podniky zatím mlčí a přemýšlejí, co nová realita přinese.

„Celní plán oznámený americkou vládou je rozsáhlý a v současné podobě nepředstavuje dobrou zprávu pro globální ekonomiku, stabilitu ani obchod,“ uvedla dánská společnost Maersk, druhý největší kontejnerový dopravce na světě.

„Je však příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říct, jak se to celé vyvine.“

Německá přepravní firma Hapag-Lloyd uvedla, že cla mohou ovlivnit poptávku, tok zboží i náklady. Pátý největší kontejnerový dopravce na světě zvažuje úpravu svých logistických tras.

Společnost Siemens (ETR:SIEGn) oznámila plán na akvizici společnosti Dotmatics, předního poskytovatele softwaru pro výzkum a vývoj v oblasti biologických věd.

Hodnota transakce činí 5,1 miliardy dolarů a její dokončení se očekává v první polovině fiskálního roku 2026, tedy mezi říjnem 2025 a březnem 2026.

Akvizice rozšíří softwarové portfolio Siemensu v oblasti řízení životního cyklu produktů (PLM) o segment biologických věd.

Cílem je propojit vývoj a výrobu do jednoho plynulého procesu, čímž Siemens získá přístup k trhu v hodnotě dalších 11 miliard dolarů.

Společnost RBC akvizici komentovala jako strategicky smysluplné rozšíření softwarových kapacit Siemensu, což je oblast, díky které divize Siemens DI v posledních 5–10 letech rostla rychleji než konkurence – o 200 až 300 bazických bodů ročně.

Zároveň ale RBC poukázala na otázku, jak akvizice ovlivní celkovou valuaci skupiny Siemens. Klíčové bude rozhodnutí o dalším osudu podílu ve společnosti Healthineers, což by mohlo uvolnit až 34 miliard eur kapitálu.

Zůstává tak otázkou, zda se tato softwarová akvizice pozitivně promítne do hodnoty celé skupiny v blízké době, nebo se stane další podhodnocenou částí Siemensu v rámci součtu jeho aktiv.

Cena zlata ve čtvrtek ustoupila poté, co vystoupala na další historické maximum. Reakcí investorů na oznámení prezidenta Trumpa o plošném zavedení dovozních cel byl útěk ke zlatu jako bezpečnému aktivu.

Spotové zlato kleslo o 1,4 % na 3 090,00 USD za unci v 11:30 GMT kvůli vybírání zisků poté, co během dne dosáhlo rekordní hodnoty 3 167,57 USD. Futures na zlato v USA oslabily o 1,7 % na 3 111,40 USD.

Zlato pokračuje ve svém loňském růstu a v roce 2025 si zatím připsalo 18 %. Tento růst podporují ekonomické a geopolitické nejistoty, silné nákupy centrálních bank a větší přílivy do ETF fondů krytých zlatem.

„Slabší obchod, vyšší náklady a klesající marže zásadně škodí akciovým trhům, zatímco geopolitická nedůvěra roste,“ uvedl Adrian Ash, výzkumný ředitel společnosti BullionVault.

„Takto pochmurný výhled pro ekonomický růst je ideálním pozadím pro další růst cen zlata.“

Trump ve středu oznámil 10% clo na většinu dovozů do USA a vyšší sazby pro desítky dalších konkurentů i spojenců. Tato opatření otřásla globálními trhy kvůli obavám z negativního dopadu na ekonomický růst a inflaci.

Centrální banky by měly i nadále podporovat růst cen zlata díky snaze diverzifikovat své rezervy mimo dolar.

Analytici ANZ uvedli, že cena zlata by se v příštích šesti měsících mohla vyšplhat na 3 200 USD.

Podle oficiálního prohlášení Bílého domu se však Trumpova cla nevztahují na některé suroviny, včetně mědi, zlata, energií a určitých nerostů, které se v USA nevyskytují. Zásoby zlata ve skladech COMEX ve Spojených státech v posledních měsících vzrostly kvůli obavám, že cla by mohla omezit dodávky.

Američtí zaměstnavatelé v březnu oznámili 275 240 plánovaných propouštění, což představuje 60% nárůst oproti předchozímu měsíci a 205% nárůst oproti stejnému měsíci v roce 2024. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné ve čtvrtek společností Challenger, Gray & Christmas, Inc., která se zaměřuje na poradenství při restrukturalizaci a koučink vedoucích pracovníků.

Nejvíce propouštění ohlásilo Ministerstvo pro efektivitu státní správy (DOGE), které plánuje masivní snížení pracovních míst ve federálních úřadech. Za poslední dva měsíce tak DOGE naplánovalo 280 253 propouštění federálních zaměstnanců a kontraktorů napříč 27 agenturami. Dalších 4 429 míst zaniklo v důsledku omezování federální podpory nebo rušení smluv, zejména v neziskových organizacích a zdravotnictví.

Celkový počet propuštěných v březnu se tak řadí na třetí místo v historii, hned po dubnu 2020 (671 129) a květnu 2020 (397 016). Pro březen jde o nejvyšší číslo od začátku sledování těchto dat v roce 1989.

Za celý letošní rok zatím bylo oznámeno 497 052 propuštění, což je nejvíce za první čtvrtletí od roku 2009, kdy počet dosáhl 578 510. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024 jde o 93% nárůst a oproti předchozímu čtvrtletí dokonce o 227 %.

V březnu vedl sektor státní správy s 216 215 propuštěními, přičemž všechna se týkala federální vlády. Za celý rok tento sektor zrušil již 279 445 pracovních míst, což představuje 672% nárůst oproti 36 195 zrušeným místům v prvním čtvrtletí 2024.

Futures na americké akcie se ve čtvrtek prudce propadly poté, co prezident Donald Trump potvrdil rozsáhlá cla, která pravděpodobně ovlivní globální obchod a ekonomickou aktivitu.

Zde jsou některé z nejvýraznějších pohybů amerických akcií před otevřením burzy:

Akcie společnosti Apple (NASDAQ:AAPL) klesly o 7,4 % poté, co prezident Trump zavedl největší americká cla za posledních sto let. Výrobce iPhonů je výrazně ohrožen kvůli klíčové výrobní základně v Číně.

Akcie Nvidia (NASDAQ:NVDA) se propadly o 5,8 %, přestože Bílý dům oznámil, že cla na Tchaj-wan se nebudou vztahovat na čipy. Podle serveru The Information si však čínské společnosti v prvním čtvrtletí objednaly čipy H20 pro servery od Nvidie za více než 16 miliard dolarů.

Akcie společnosti Nike (NYSE:NKE) spadly o 9,8 % a akcie Walmartu (NYSE:WMT) o 4,8 %, protože oba maloobchodní řetězce zasáhla cla uvalená na hlavní výrobní oblasti včetně Vietnamu, Indonésie a Číny.

Akcie Five Below (NASDAQ:FIVE) klesly o 15 %, Dollar Tree (NASDAQ:DLTR) ztratil 10 % a Gap (NYSE:GAP) se propadl o 10 %, protože tyto řetězce, jež výrazně spoléhají na dovoz zboží, se potýkají s problémy v novém celním režimu.

Akcie Microsoftu (NASDAQ:MSFT) oslabily o 2,7 % poté, co agentura Bloomberg uvedla, že společnost pozastavila nebo odložila řadu projektů datových center po celém světě, což signalizuje opatrnější přístup k budování infrastruktury pro AI a cloudové služby.

Akcie společnosti Conagra Brands (NYSE:CAG) klesly o 2,7 % poté, co potravinářská společnost zaostala za očekáváními ve třetím čtvrtletí kvůli problémům v dodavatelském řetězci, které postihly mražené a chlazené produkty.

Akcie Lyftu (NASDAQ:LYFT) se propadly o 11 % poté, co Bank of America dvakrát snížila své hodnocení této společnosti ze stupně „buy“ na „underperform“.

Akcie RH (NYSE:RH) klesly o 28 % poté, co prodejce bytového zařízení zveřejnil slabý výhled a uvedl, že čelí „nejhoršímu trhu s bydlením za posledních 50 let“.

Akcie společnosti Lucid Group (NASDAQ:LCID) oslabily o 5 % poté, co výrobce elektromobilů oznámil plán vydat konvertibilní dluhopisy v hodnotě 1 miliardy dolarů a zároveň sdělil, že v prvním čtvrtletí dodal jen něco málo přes 3 100 vozidel.

Na zasedání osmi nejvyšších ministrů OPEC+ se pravděpodobně nezmění politika těžby ropy, která počítá s postupným zvyšováním těžby od dubna, uvedly ve čtvrtek dva zdroje z OPEC+.

Jednání začalo krátce po 9:00 SEČ, uvedl jeden ze zdrojů. Další zdroj uvedl, že ministři pravděpodobně zdůrazní potřebu důraznějšího dodržování cílů v oblasti těžby ropy.

Rekordní kazašská těžba rozzlobila několik dalších členů skupiny, včetně největšího producenta Saúdské Arábie, uvedly zdroje agentury Reuters. OPEC+ naléhá na tuto středoasijskou zemi, aby kromě jiných členů provedla další škrty a kompenzovala tak nadměrnou produkci.

Osm členů OPEC+, skupiny, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu a spojence v čele s Ruskem, má v květnu zvýšit těžbu ropy o 135 000 barelů denně.

Očekává se, že skupina k tomuto plánu přistoupí, uvedly oba zdroje ve čtvrtek v návaznosti na podobná vyjádření ostatních delegátů OPEC+ z úterý a středy.

Květnové zvýšení je dalším krokem v rámci plánu, na kterém se dohodly Rusko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Alžírsko, Kazachstán a Omán s cílem postupně zrušit své poslední snížení těžby o 2,2 milionu barelů denně, které vstoupilo v platnost tento měsíc.

OPEC+ má rovněž v platnosti další snížení těžby o 3,65 milionu barelů denně do konce příštího roku, aby podpořil trh.

Barclays ve čtvrtek uvedla, že existuje „vysoké riziko“, že se americká ekonomika v letošním roce dostane do recese poté, co prezident Donald Trump zavedl nová rozsáhlá cla.

Trump ve středu uvedl, že zavede základní 10% clo na veškerý dovoz do USA a vyšší cla na desítky dalších zemí.

Na čtvrtletní bázi Barclays očekává, že hospodářský růst USA do konce roku 2025 poklesne na 0,1 %.

Akcie amerických kryptoměn ve čtvrtek v předobchodní fázi klesly poté, co nejnovější kolo rozsáhlých cel prezidenta Donalda Trumpa otřáslo důvěrou investorů kvůli rostoucímu napětí v globálním obchodu a vyvolalo výprodej rizikovějších aktiv.

Kryptoměna Coinbase Global klesla o zhruba 4 %, zatímco hlavní držitel bitcoinu Strategy se propadl o 3 %. Mezi těžaři se MARA Holdings, Riot Platforms a Bitfarms propadly o zhruba 4 %, 5 % a 6 %.

Široké ztráty podtrhují rozsáhlý dopad cel na více tříd aktiv. Bitcoin, největší kryptoměna, klesl o 2,3 %, zatímco ether se propadl o 3,3 %.

Přestože Trumpova administrativa signalizovala ochotu přijmout kryptoměny a přijmout mírnější přístup k regulaci, širší ekonomická nestabilita spojená s tímto sektorem by mohla mít na společnosti stále dopad.

Přesto někteří analytici uvedli, že tyto kroky byly méně závažné než v jiných odvětvích.

„Cenová akce zdůrazňuje hyperdemokratickou a bezhraniční povahu kryptoměn, která investorům po celém světě umožňuje zajistit se proti potenciálnímu dopadu makroekonomických nejistot,“ uvedl David Hernandez, specialista na kryptoinvestice ve společnosti 21Shares.

Podle Marca Iachiniho, senior viceprezidenta výzkumu ve společnosti Vanda Research, mohou kryptofondy obchodované na burze přilákat také určitý příliv drobných investorů, kteří budou lovit příležitosti.

Podle něj by se však velikost přílivu mohla snížit, protože situace se poněkud otřese.

Singapur byl zklamán tím, že na něj USA uvalily 10% cla, přestože toto bohaté asijské finanční centrum má dohodu o volném obchodu a vykazuje se Spojenými státy bilaterální obchodní deficit, uvedl ve čtvrtek singapurský ministr obchodu.

Singapur mohl přijmout protiopatření podle dohody o volném obchodu platné od roku 2004, ale rozhodl se tak neučinit, uvedl na tiskové konferenci ministr obchodu Gan Kim Yong.

„Odvetná dovozní cla by jen zvýšila náklady na náš dovoz,“ řekl a poznamenal, že vláda bude kvůli zhoršující se situaci revidovat své hospodářské prognózy.

Gan uvedl, že Singapur se bude snažit jednat s USA, aby pochopil oblasti, které prezidentu Donaldu Trumpovi vadí, a zjistil, zda je možné je vyřešit.

„Pokud neexistují žádné konkrétní obavy, pak je obtížnější argumentovat nebo vyjednávat,“ řekl.

Singapur byl zasažen Trumpovým 10% základním clem na dovoz, i když mnohem nižším než sousedé v jihovýchodní Asii, kde šest zemí dostalo clo ve výši 32 až 49 %.

Podle internetových stránek obchodního zástupce Spojených států měly USA se Singapurem v loňském roce přebytek obchodu se zbožím ve výši 2,8 miliardy dolarů, což představuje 84,8% nárůst oproti roku 2023.

Nová cla prezidenta Donalda Trumpa se budou vztahovat i na vozy Ferrari objednané před několika měsíci, ale dosud nedodané do Spojených států, uvedl ve čtvrtek mluvčí italské luxusní automobilky.

„Kupní smlouvy na vozy Ferrari mají jasné a standardní doložky, které společnosti umožňují upravit ceny v případě, že se obchodní podmínky změní před dodáním vozu,“ uvedl mluvčí.

Trump ve středu představil minimální 10% clo na většinu zboží dováženého do USA, s vyšší 20% sazbou pro Evropskou unii, plus 25% clo na všechny dovážené osobní a lehké nákladní automobily, počínaje příštím týdnem.

V očekávání očekávaného protekcionistického opatření Ferrari minulý týden uvedlo, že od čtvrtka zvyšuje ceny některých modelů, které prodává v USA, maximálně o 10 %.

Ferrari vyrábí všechny své vozy ve svém historickém sídle v Maranellu na severu Itálie. Čekací lhůty na dodávky nových vozů Ferrari nejsou obvykle kratší než 12 měsíců.

Italský úřad pro hospodářskou soutěž (AGCM) ukončil vyšetřování společnosti Otis, jak uvedl ve čtvrtek poté, co americký výrobce výtahů oznámil, že italským zákazníkům vrátí přibližně 1,45 milionu eur (1,6 milionu USD).

Společnost s platbou souhlasila, aniž by přiznala jakoukoli vinu, uvedla AGCM ve svém rozhodnutí.

Vyšetřování regulátora kvůli údajným nekalým obchodním praktikám bylo zahájeno v říjnu.

Společnost Otis byla obviněna z instalace zařízení do výtahů, která nabízela dodatečné služby za poplatek bez výslovného souhlasu zákazníků, z nedodržování termínů pro nové instalace a z nedostatečného vyřizování žádostí o údržbu a renovaci.

Dohodnuté náhrady využije přibližně 7 700 zákazníků, včetně soukromých sdružení obyvatel a malých podniků, uvedla společnost AGCM ve svém prohlášení.

Kromě toho se společnost zavázala, že nebude na své výtahy instalovat žádné příslušenství, za které je třeba zaplatit další poplatek bez výslovného souhlasu zákazníků, a že zlepší svůj zákaznický servis.

Námořní společnost Maersk ve čtvrtek uvedla, že cla, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, jsou špatnou zprávou pro globální ekonomiku a stabilitu obchodu.

Trumpův krok uvalit 10% clo na většinu zboží dováženého do Spojených států, stejně jako mnohem vyšší odvody na desítky rivalů i spojenců, zintenzivnil globální obchodní válku, která hrozí rozdmýchat inflaci a zastavit růst.

„Celní plán oznámený americkou administrativou byl významný a ve své současné podobě zjevně není dobrou zprávou pro (globální) ekonomiku, stabilitu a obchod,“ uvedla společnost Maersk v písemném komentáři.

„Je ještě příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, jak se to nakonec vyvine,“ dodala.

Druhá největší světová kontejnerová přepravní společnost uvedla, že očekává, že zákazníci budou opatrnější, pokud jde o úroveň zásob, a zároveň předpověděla možný krátkodobý nárůst objednávek letecké přepravy do USA předtím, než cla vstoupí v platnost.

Americký prezident Donald Trump „ustoupí pod tlakem“ a změní svou celní politiku, pokud se Evropa spojí, řekl ve čtvrtek úřadující německý ministr hospodářství Robert Habeck.

„To je to, co vidím, že se Donald Trump pod tlakem prohne, že pod tlakem koriguje svá prohlášení, ale logickým důsledkem je, že pak musí cítit tlak i on,“ řekl podle překladu CNBC na tiskové konferenci.

„A tento tlak se nyní musí rozvinout, z Německa, z Evropy v rámci spojenectví s dalšími zeměmi, a pak uvidíme, kdo je v tomto souboji silnější,“ dodal Habeck.

Na jiném místě odstupující německý kancléř Olaf Scholz podle překladu CNBC uvedl, že poslední Trumpova rozhodnutí o clech jsou „zásadně špatná“.

Opatření jsou útokem na globální obchodní řád a povedou k utrpení světové ekonomiky, řekl Scholz.

Ve středu Trump uvalil 20% cla na Evropskou unii, včetně nejvýznamnější ekonomiky bloku – Německa, když podepsal rozsáhlou a agresivní „reciproční celní“ politiku.

Německo je všeobecně považováno za jednu ze zemí, kterou Trumpova cla pravděpodobně zasáhnou nejvíce, vzhledem k jeho velké ekonomické závislosti na obchodu.

Streamovací mediální společnost China Ruyi Holdings, za kterou stojí herní a internetová společnost Tencent, chce příští týden získat 300 až 500 milionů dolarů v konvertibilních dluhopisech, uvedly dva zdroje obeznámené s plánem.

Nabídka společnosti Ruyi kótované na burze v Hongkongu by mohla být zahájena již v pondělí, uvedl jeden ze zdrojů.

Většina získaných prostředků by mohla být použita na případnou akvizici, uvedly zdroje.

Diskuse o akvizici jsou však v rané fázi a nemusí být plodné, uvedly zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože informace jsou důvěrné.

Ruyi pověřila Bank of America, CLSA, Deutsche Bank, Goldman Sachs a Macquarie, aby pracovaly na nabídce konvertibilních dluhopisů, uvedl jeden ze zdrojů.

Stratégové společnosti Panmure Liberum předpovídají potenciální medvědí trh pro americké akcie a předpokládají pokles o více než 20 % z historických maxim zaznamenaných v únoru. Tato předpověď přichází v návaznosti na nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel.

Stratégové Joachim Klement a Susana Cruzová podle agentury Bloomberg předpokládají, že by to mohlo vést k poklesu indexu S&P 500 na 4915 bodů, což představuje pokles o 13 % oproti středečnímu závěru.

Stratégové rovněž předpokládají korekci na akciových trzích ve Spojeném království a EU, neočekávají však, že by tyto trhy vstoupily do medvědího trhu.

Domnívají se, že tyto trhy v současné situaci pravděpodobně překonají americké akcie.

Stratégové navíc předpovídají, že britské akcie se pravděpodobně stanou relativními vítězi. Tuto předpověď zakládají na přesvědčení, že britské akcie budou čelit pouze polovičním clům než akcie EU.

To naznačuje méně závažný dopad na britské akcie ve srovnání s jejich protějšky v EU.

Jihoafrické předsednictví ve čtvrtek uvedlo, že nová americká cla zdůrazňují potřebu vyjednat s Washingtonem novou dvoustrannou obchodní dohodu, která by zajistila dlouhodobou obchodní jistotu.

Americký prezident Donald Trump ve středu představil globální reciproční cla na většinu zboží dováženého do Spojených států.

Na Jihoafrickou republiku Trump uvalil 30% sazbu.

„Tato cla potvrzují naléhavost vyjednání nové dvoustranné a vzájemně výhodné obchodní dohody s USA, která je nezbytným krokem k zajištění dlouhodobé obchodní jistoty,“ uvedlo předsednictví v prohlášení.

Nejnovější cla doplňují 25% cla uvalená na všechna vozidla a automobilové díly dovážené do USA, která začnou platit od čtvrtka.

Vývoz vozidel a jejich částí z Jihoafrické republiky do Spojených států se odhaduje na více než 2 miliardy USD a mohl by být těmito poplatky silně zasažen.

„Přestože Jihoafrická republika je i nadále odhodlána udržovat vzájemně výhodné obchodní vztahy se Spojenými státy, jednostranně uvalená a sankční cla vzbuzují obavy a slouží jako překážka obchodu a společné prosperity,“ dodala prezidentská kancelář.

Majitel společnosti Gucci, společnost Kering, ve čtvrtek oznámil, že jeho divize špičkových brýlí podepsala dohodu o koupi celého základního kapitálu italského výrobce Visard a menšinového podílu v další italské společnosti Mistral.

Očekává se, že transakce proběhne ve třetím čtvrtletí roku 2025, uvedla společnost Kering, aniž by uvedla jakékoli finanční podrobnosti.

Dodala, že úplnou akvizici společnosti Mistral by mohla dokončit v roce 2030.