Právě teď

Americký index S&P 500 se navzdory prudkému růstu výnosů státních dluhopisů v USA i zahraničí drží necelá 3 % pod rekordem z 13. srpna. Trh podporuje růst zisků spojený s umělou inteligencí a odolnost americké ekonomiky.

Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se naposledy dotkl 5 % v říjnu 2023, kdy akcie zaznamenaly mírný jednodenní pokles. Při déletrvajícím pohybu nad 5 % v roce 2007 index S&P 500 během dvou měsíců odepsal téměř 5 %.

Apple a Microsoft se obchodují těsně pod historickými maximy, zatímco část polovodičových titulů v posledních měsících oslabila. Alphabet a Amazon vykázaly výrazný růst cloudových aktivit díky poptávce spojené s AI.

Zisky společností z indexu S&P 500 za druhé čtvrtletí mají podle LSEG I/B/E/S meziročně vzrůst o 53 %, bez energetického sektoru o 49,5 %. Pro rok 2026 se očekává zvýšení zisků o 35 % oproti růstu o 14 % v minulém roce.

Akcie polovodičových společností v pondělí oslabily poté, co generální ředitel Anthropic Dario Amodei veřejně vyzval ke zpomalení rozvoje odvětví umělé inteligence. K výzvě se připojili také šéf OpenAI Sam Altman a generální ředitel SpaceX a Tesly Elon Musk.

Investice do AI infrastruktury ze strany společností Alphabet, Amazon , Meta a Microsoft však nadále rostou. Jejich kapitálové výdaje dosáhly během prvních dvou čtvrtletí roku 2026 celkem 293 miliard USD, vyplývá z dat AlphaSpace. Nejvýraznější mezikvartální nárůst zaznamenala Meta, jejíž výdaje stouply o 58 %. Tempo investic zvýšily také Amazon a Google .

Podle současného vývoje by čtveřice firem mohla v letošním roce vydat na AI infrastrukturu téměř 600 miliard USD. Americký prezident Donald Trump zároveň odmítl výzvy k zavedení omezení pro modely umělé inteligence s odkazem na technologickou soutěž mezi USA a Čínou.

Evropské domácnosti drží na vkladech €6.3 bilionu, jejichž průměrné roční úročení podle indexu Revolut Wealth Drain dosahuje 2.76 %, zatímco inflace činí 2.94 %. Ve 12 z 20 sledovaných zemí tak průměrné jednoleté vkladové sazby nepokrývají růst cen.

Studie vychází z průzkumu mezi 20,007 dospělými ve 20 členských státech a z oficiálních údajů o vkladech a inflaci. Ve srovnání s desetiletým anualizovaným výnosem ETF sledujícího MSCI Europe ve výši 9.06 % vyčíslil Revolut rozdíl na €638 ročně z každých €10,000. V přepočtu na celý objem vkladů jde o €422 miliard ročně.

Dvě třetiny respondentů nikdy nezměnily banku kvůli vyšší sazbě. Celkem 26 % preferuje současnou banku, 18 % považuje rozdíl za zanedbatelný a 15 % neví, kde hledat. Reálný výnos svých úspor nesprávně odhaduje 46 % dotázaných a 19 % neví, že inflace ovlivňuje hotovost. Mezi lidmi, kteří neinvestují, uvedlo 29 % jako hlavní překážku vnímané riziko a 27 % nedostatek znalostí. Jeden z pěti Evropanů nemá žádné úspory.

Futures na americké akciové indexy v úterý oslabovaly pod tlakem vyšších cen ropy, zvýšených výnosů státních dluhopisů a nejistoty ohledně poptávky po umělé inteligenci. Akcie Alphabetu a Microsoftu v předobchodní fázi klesaly o více než 1 %, zatímco Nvidia mírně rostla.

V 04:36 ET futures na Dow Jones ztrácely 341 bodů neboli 0,65 %, futures na S&P 500 klesaly o 39,75 bodu neboli 0,52 % a futures na Nasdaq 100 odepisovaly 168,25 bodu neboli 0,58 %. Obavy kolem AI zesílily po výzvách předních technologických společností ke zpomalení vývoje kvůli bezpečnostním rizikům.

Futures na ropu Brent vzrostly o více než 2 % na 108,06 USD za barel. Americká ropa WTI se obchodovala za 103,76 USD, rovněž s růstem přes 2 %, zatímco konflikt na Blízkém východě dál zvyšoval obavy z výpadků dodávek.

Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2007 a naposledy rostl o 6,76 bazického bodu na 5,0286 %. Trh zároveň započítával 92% pravděpodobnost středečního zvýšení úrokových sazeb Fedu.

Důvěra německých investorů se v září zvýšila méně, než se očekávalo, zatímco hodnocení současné hospodářské situace se výrazně zlepšilo, uvedl v úterý ekonomický institut ZEW.

Index ekonomického sentimentu vzrostl na 34,7 bodu ze srpnových 34,2 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali růst na 40,0 bodu. Prezident ZEW Achim Wambach uvedl, že indikátor zůstává stabilní a experti jsou ohledně oživení ekonomiky opatrně optimističtí.

Ukazatel hodnocení současné ekonomické situace se zvýšil na minus 47,1 bodu z minus 61,1 bodu v předchozím měsíci. Podle Wambacha hospodářský růst nadále podporují fiskální opatření a exportní dynamika.

ZEW současně upozornil na značná rizika. Německou ekonomiku podle institutu zatěžují přetrvávající vysoké ceny energií související s pokračující válkou v Íránu a dodatečná nejistota způsobená hybridními útoky.

Průměrné ceny pozemků v Japonsku se za rok do 1. července zvýšily o 1,5 %. Rostly tak pátým rokem v řadě a udržely nejrychlejší tempo od období následujícího po splasknutí japonské cenové bubliny před více než třemi desetiletími.

Tempo růstu odpovídalo předchozímu roku, kdy ceny zaznamenaly nejvýraznější zvýšení od roku 1991. Tehdy vzrostly o 3,1 %. Trh podpořilo postupné oživení ekonomiky, přičemž ceny rezidenčních i komerčních nemovitostí rostly ve velké části země.

V metropolitních oblastech Tokia, Ósaky a Nagoji se průměrné ceny pozemků meziročně zvýšily o 4,4 %, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v předchozím roce. Turistické lokality nadále podporoval příliv zahraničních návštěvníků. V Hakubě v prefektuře Nagano vzrostly ceny komerčních pozemků o 35,6 %.

Data bude sledovat také Bank of Japan při posuzování tempa omezování měnových stimulů a dalšího zvyšování stále nízkých úrokových sazeb.

Německé velkoobchodní ceny v srpnu meziročně vzrostly o 6,8 %, což představuje nejrychlejší tempo za více než tři roky. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v únoru 2023, kdy růst dosáhl 9,5 %, uvedl spolkový statistický úřad.

Ve srovnání s předchozím měsícem se velkoobchodní ceny zvýšily o 0,9 %. Podle úřadu byl srpnový růst v roce 2026 způsoben především konfliktem v Íránu a na Blízkém východě, který zvýšil náklady na energetické produkty a suroviny. Ceny ropných produktů meziročně vzrostly o 36,1 % a chemických produktů o 13,6 %.

Německá inflace se od začátku války v Íránu na konci února drží nad 2% cílem Evropské centrální banky. V srpnu dosáhla 2,9 %. ECB minulý týden podruhé v letošním roce zvýšila úrokové sazby a zároveň upravila směrem vzhůru řadu svých inflačních prognóz.

Bank of Korea na zasedání 27. srpna zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,00 %. Šlo o druhé zvýšení v řadě, které centrální banka zdůvodnila inflací nad cílem a přetrvávajícími riziky pro finanční stabilitu.

Úterní zápis ukázal výraznější názorové rozdíly, než naznačoval výsledek hlasování. Sedmičlenná rada schválila rozhodnutí poměrem 6:1. Nesouhlasící člen Hwang Kun-il prosazoval ponechání sazeb beze změny kvůli rostoucímu podílu nesplácených úvěrů, podpoře hospodářského růstu a potřebě vyhodnotit opožděné dopady předchozího zpřísňování měnové politiky.

Hwang rovněž uvedl, že silnější won vůči americkému dolaru poskytuje prostor ke sledování poptávkových inflačních tlaků a dopadů vyšších sazeb na zranitelné sektory. Medián očekávání ekonomů počítá s ještě jedním zvýšením sazeb v prvním čtvrtletí 2027 a následnou stabilizací nejméně do konce příštího roku.

Americké hypoteční sazby podle průzkumu agentury Reuters mezi realitními experty zůstanou vyšší, než se dříve očekávalo, a v příštích čtvrtletích klesnou pouze mírně. Růst cen rezidenčních nemovitostí by tak měl zůstat utlumený i v příštím roce.

Průměrná sazba 30leté hypotéky, která je základem většiny úvěrů na bydlení v USA, od začátku americko-izraelské války s Íránem na konci února vzrostla téměř o 70 bazických bodů na přibližně 6,85 %. Vývoj kopíroval výnos desetiletých amerických státních dluhopisů, který v pondělí překročil 5 %. Celkový veřejný dluh USA minulý měsíc dosáhl rekordních 40 bilionů USD.

Respondenti průzkumu z 28. srpna až 14. září očekávají v následujících dvou čtvrtletích průměrné hypoteční sazby 6,60 % a 6,52 %. V červnu předpokládali 6,30 % a 6,24 %. Celoroční průměr má letos i příští rok činit přibližně 6,40 %.

Ekonomové zároveň očekávají, že Fed tento týden zvýší základní sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75–4,00 %. Úrokové futures započítávají téměř tři zvýšení sazeb do konce března.

Japonský jen od začátku měsíce posílil vůči dolaru o 5 %, což představuje jeho nejvýraznější růst za 18 měsíců. Kurz minulý týden dosáhl téměř sedmiměsíčního maxima 152,89 jenu za dolar. Pohyb podpořila jestřábí rétorika centrálních bankéřů a spekulace, že japonský státní penzijní fond spravující $2 biliony může repatriovat kapitál.

Trh nyní počítá s tím, že Bank of Japan zrychlí tempo zvyšování sazeb na jeden krok za čtvrtletí. Sazby by se tak za rok mohly dostat nad 2 % oproti současnému 1 %. Rozhodnutí BOJ je naplánováno na pátek.

Současně investoři očekávají středeční zvýšení sazeb americkým Fedem a následné utahování měnové politiky jednou za čtvrtletí během příštích 12 měsíců. Rozdíl mezi výnosy desetiletých dluhopisů USA a Japonska by tak mohl zůstat kolem 200 bazických bodů. Podle údajů Commodity Futures Trading Commission přešly spekulativní pozice na jenu poprvé od února do čisté dlouhé pozice.

Britský trh práce zůstává před čtvrtečním rozhodnutím Bank of England o úrokových sazbách slabý. Počet volných pracovních míst za tři měsíce do srpna klesl na 702 000 ze 706 000 za období do července. Jde o nejnižší hodnotu od tří měsíců do dubna 2021. Podle britského statistického úřadu ONS malé podniky poukazovaly na vysoké náklady zaměstnávání.

Průměrné týdenní výdělky bez bonusů se za tři měsíce do července meziročně zvýšily o 3,5 %, tedy stejným tempem, jaké očekával průzkum Reuters mezi ekonomy. Míra nezaměstnanosti ve stejném období zůstala beze změny na 4,9 %.

Bank of England posuzuje, zda vyšší ceny energií související s válkou v Íránu naruší postupné zpomalování růstu mezd a základních inflačních tlaků. Investoři v pondělí oceňovali přibližně třetinovou pravděpodobnost zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu ve čtvrtek. Zvýšení na listopadovém zasedání bylo považováno za téměř jisté a trh počítal s dalším růstem sazeb v prosinci.

Ceny ropy v úterý vzrostly kvůli obavám z narušení dodávek poté, co útoky na saúdskoarabskou energetickou infrastrukturu vyřadily z provozu ropovod East-West. Futures na Brent v 02:26 GMT posílily o 1,18 % na 106,93 USD za barel, zatímco americká ropa WTI zdražila o 1,24 % na 102,65 USD za barel. V předchozí seanci vzrostly o 1 %, respektive 1,3 %.

Jemenští Húsíové podporovaní Íránem v pondělí zaútočili raketami a drony na vojenskou základnu Chámis Mušajt na jihu Saúdské Arábie. Útok následoval po pátečních incidentech, které narušily provoz ropovodu umožňujícího obejít zablokovaný Hormuzský průliv.

Počet průjezdů nákladních plavidel Hormuzským průlivem o víkendu klesl pod 10 denně z desetidenního průměru 14. Trasa před začátkem americko-izraelské války proti Íránu 28. února přepravovala přibližně jednu pětinu světových dodávek ropy.

Saúdská Arábie prostřednictvím ropovodu přesměrovávala do přístavu Janbú zhruba 4 miliony barelů denně, tedy kolem 4 % globální nabídky. Podle odběratelů a obchodníků by bez obnovení provozu mohla během několika dnů začít vyčerpávat ropu dostupnou pro export.

Sempra Infrastructure uzavřela s brazilskou Petrobras 20letou smlouvu o prodeji přibližně 800 000 tun LNG ročně. Dodávky budou pocházet ze zkapalňovací kapacity projektu Port Arthur LNG Phase 2 v texaském Jefferson County. Petrobras se stane prvním jihoamerickým zákazníkem v portfoliu LNG společnosti Sempra Infrastructure.

O projektu Port Arthur Phase 2 bylo finálně investičně rozhodnuto v září 2025. Dvě nové výrobní linky mají zvýšit kapacitu přibližně o 13 milionů tun ročně. Sempra odhaduje kapitálové výdaje na zhruba 12 miliard USD a dalších přibližně 2 miliardy USD na zařízení sdílená s první fází. Linky 3 a 4 mají zahájit komerční provoz v letech 2030 a 2031.

Po dokončení obou fází by komplex mohl vyrábět přibližně 26 milionů tun LNG ročně. Phase 1 s kapacitou kolem 13 Mtpa je ve výstavbě a její linky mají zahájit provoz v letech 2027 a 2028. Pro Phase 2 již ConocoPhillips sjednal 20letý odběr 4 Mtpa, JERA 1,5 Mtpa a EQT 20letý odběr 2 Mtpa. Projekt má federální povolení k vývozu LNG do zemí s dohodou o volném obchodu i bez ní.

Rodinné kanceláře a investoři s velmi vysokým majetkem zvyšují aktivitu v ropném a plynárenském sektoru. Reagují na vysoké ceny energií související s válkou v Íránu a na rostoucí energetickou poptávku spojenou s rozvojem umělé inteligence. Zaměřují se také na infrastrukturu, včetně ropovodů, plynovodů a exportních terminálů.

Podle společnosti Altrata vzrostlo souhrnné jmění světových miliardářů v roce 2025 meziročně o 12.8 % na rekordních $15.1 trillion. Počet miliardářů dosáhl rekordních 3,795 osob.

Výdaje na fúze a akvizice v ropném a plynárenském odvětví dosáhly podle Wood Mackenzie v první polovině roku 2026 dvouletého maxima. Mezi největší transakce patřila fúze Devon Energy a Coterra Energy za $25 billion a akvizice ARC Resources společností Shell za $16 billion.

Gunvor Group jedná o koupi plynárenských aktiv v oblasti Haynesville od Silver Hill Energy Partners za $1.2 billion až $1.5 billion. Citadel loni rozšířil aktivity v těžbě převzetím Paloma Natural Gas v transakci oceněné přibližně na $1.2 billion.

Indonéský prezident Prabowo Subianto v pondělí odvolal ministra financí Purbayu Yudhiho Sadewu a do čela resortu jmenoval jeho dosavadního náměstka Suahasila Nazaru. Jde o třetího ministra financí za méně než dva roky. Změna přichází šest týdnů po nečekané červencové rezignaci guvernéra centrální banky Perryho Warjiya.

Nazara, 55letý technokrat, působil jako náměstek ministra od roku 2019. V letech 2016 až 2019 vedl úřad fiskální politiky ministerstva financí, kde se podílel mimo jiné na tvorbě daňové politiky. Dříve pracoval také na fiskální decentralizaci a snižování chudoby.

Purbaya skončil ve funkci pouhý rok po svém překvapivém jmenování, kdy v září 2025 nahradil Sri Mulyani Indrawatiovou. Za jeho působení ekonomický růst Indonésie vystoupal na nejvyšší úroveň za tři roky, země však současně vykazovala vysoký rozpočtový deficit. Agentury Fitch a Moody’s zhoršily výhled úvěrového ratingu kvůli nepředvídatelnosti hospodářské politiky.

Poradenská společnost Accenture zaplatí americké vládě 25 milionů USD za urovnání obvinění týkajících se praktik v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze. Dohodu podepsaly Accenture a americké ministerstvo spravedlnosti.

Částka zahrnuje občanskoprávní sankce a úrok ve výši 4 % ročně počítaný od 9. září 2026. Ministerstvo tvrdilo, že Accenture při rozhodování o náboru a povyšování zohledňovala rasu a pohlaví s cílem dosáhnout demografických cílů.

Accenture uvedla, že dodržovala platné zákony a dohoda nepředstavuje přiznání odpovědnosti. Společnost podle svého vyjádření spolupracovala při vládním přezkumu a spor uzavřela, aby se vyhnula nákladům a personálním nárokům dlouhodobého soudního řízení.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa požaduje, aby federální dodavatelé a subdodavatelé programy DEI odstranili. Deloitte v obdobném případu souhlasil s úhradou 21,5 milionu USD a IBM se zaplacením 17 milionů USD.

NextEra Energy a Dominion Energy představily rozšířený balíček zákaznických úlev a investičních závazků ve Virginii v rámci snahy získat regulatorní souhlas s navrhovaným spojením. Příspěvky pro domácnosti se prodlouží ze dvou na čtyři roky. Způsobilí zákazníci mají dostávat 10 USD měsíčně, celkem 480 USD za čtyři roky.

Společnosti chtějí s Virginia State Corporation Commission projednat přesměrování příspěvků určených velkým datovým centrům na domácnosti. Současně zvýší podporu financovanou akcionáři. Dalších 100 milionů USD má do roku 2038 směřovat do programu EnergyShare společnosti Dominion. Zákazníci podle firem neponesou žádné náklady spojené s dokončením transakce.

NextEra se zavázala zachovat současný počet zaměstnanců Dominionu ve Virginii po dobu pěti let a vytvořit 600 dalších pracovních míst. Dodavatelé mají přidat dalších 400 pozic. Vedle stávající centrály Dominionu v Richmondu má na náklady akcionářů vzniknout nová kancelářská budova NextEra. Dominion Energy Virginia zůstane samostatně regulovanou společností a státní komise bude nadále posuzovat a stanovovat její základní sazby.

Asijské akcie se v úterý pohybovaly smíšeně před zasedáními centrálních bank v USA a Japonsku. Trhy sledovaly napětí na Blízkém východě, debatu o zpomalení vývoje umělé inteligence a růst cen ropy i výnosů státních dluhopisů.

Obavy o dodávky zesílily po novém útoku jemenských Húsíů na Saúdskou Arábii. Rijád zároveň uvedl, že útok na ropovod v zemi by mohl narušit až 4 % světové nabídky ropy. Americká ropa zdražila o 1.27 % na 102.68 USD za barel a Brent o 1.21 % na 106.96 USD.

Nejširší index asijsko-pacifických akcií MSCI mimo Japonsko klesl o 0.12 %, zatímco jihokorejský trh oslabil o 0.25 %. Japonský Nikkei po obratu vzrostl o 0.19 %. Samsung Electronics ztratil 0.2 %, zatímco Kioxia posílila o 3.3 %.

Trh započítával 90% pravděpodobnost zvýšení sazeb Fedu, které by bylo první od poloviny roku 2023. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se poprvé od roku 2023 dotkl 5 %, německý výnos překročil 3.51 % a japonský se vrátil na 3 %.

Dolar v úterý mírně posílil a obchodoval se poblíž dvoutýdenního maxima. Růst cen ropy zvýšil výnosy amerických státních dluhopisů a podpořil očekávání, že Federální rezervní systém ve středu zvýší úrokové sazby. Nástroj FedWatch burzy CME přisuzuje tomuto kroku pravděpodobnost přibližně 93 %; šlo by o první zvýšení sazeb za více než tři roky.

Dolarový index dosáhl 99,55 bodu. Euro oslabilo na 1,1538 USD a libra na 1,3494 USD. Jen ustoupil ze sedmiměsíčního maxima a klesl zhruba o 0,2 % na 154,72 za dolar před očekávaným pátečním zvýšením sazeb Bank of Japan.

Cena ropy vystoupala na 107 USD za barel a pohybovala se poblíž čtyřměsíčního maxima po útoku jemenských Húsíů na Saúdskou Arábii a odložení jednání mezi státy Perského zálivu a Íránem. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů v předchozí seanci poprvé od října 2023 překročil 5 % a naposledy činil 4,9895 %. Inflační obavy současně posílila výrazně lepší data z trhu práce a srpnové zrychlení spotřebitelských cen.

Energetické společnosti NextEra Energy a Dominion Energy, které usilují o schválení spojení, oznámily rozšíření plánovaných výhod pro Virginii. Reagují tak na připomínky politiků a dalších stran v době, kdy transakce čelí výhradám demokratického guvernéra a vedení místního zákonodárného sboru.

Firmy se zavázaly vybudovat v centru Richmondu nové společné ústředí financované akcionáři, vytvořit 600 nových pracovních míst a navýšit prostředky na rozvoj pracovní síly. Rezidenční zákazníci mají dostávat kredit 10 USD měsíčně po dobu čtyř let, zatímco původní plán počítal se dvěma roky. Rozšíření má být z větší části financováno zrušením kreditů pro velká datová centra.

NextEra oznámila plán převzít Dominion v květnu. Spojením má podle firem vzniknout největší regulovaný elektroenergetický podnik na světě podle tržní kapitalizace. NextEra prostřednictvím Florida Power & Light zásobuje elektřinou přibližně 12 milionů lidí. Dominion obsluhuje asi 3,6 milionu domácností a podniků ve Virginii, Severní Karolíně a Jižní Karolíně.