Právě teď

Volkswagen (ETR:VOWG_p) podle mluvčího společnosti snižuje původně plánovaný počet zaměstnanců ve svém závodě na výrobu plně elektrických vozů v německém Cvikově kvůli “podmínkám na trhu”. Přibližně polovina z 540 zaměstnanců, kteří byli v minulých letech přijati na časově omezené smlouvy, nedostane podle plánu trvalý pracovní poměr. Společnost je i nadále odhodlána věnovat se elektromobilitě, nicméně kvůli současnému tržnímu scénáři nemůže obnovit 269 smluv, jejichž platnost vyprší po 12 měsících. Závod s více než 10 000 zaměstnanci vyrábí šest modelů elektromobilů tří značek koncernu VW. Přestože německá automobilka původně plánovala udržet počet zaměstnanců zvýšením výroby, nyní čelí tvrdé konkurenci ze strany Tesly a nárůstu čínských automobilek spolu s propadem evropského trhu s elektromobily v důsledku vysoké inflace a snížených dotací.

Společnost Berkshire Hathaway Warrena Buffetta snížila svůj podíl ve společnosti HP Inc. (NYSE:HPQ), což způsobilo, že akcie společnosti ve čtvrtek před zahájením obchodování klesly o více než 1 %. Berkshire Hathaway prodala akcie v hodnotě přibližně 158,5 milionu USD, což představuje zhruba 5,5 milionu akcií ve třech samostatných transakcích. Výsledkem tohoto kroku bylo snížení jejího podílu ve společnosti HP Inc. z 12,2 % na 11,7 %. Navzdory tomuto poklesu zaznamenaly akcie HP Inc. od počátku roku do jejich poslední uzávěrky nárůst o 5,4 %.

Citigroup (NYSE:C) aktualizovala svou prognózu pro zvýšení klíčových úrokových sazeb Federálního rezervního systému USA. Citigroup, která dříve předpovídala zvýšení sazeb na září, se nyní domnívá, že ke zvýšení o 25 bazických bodů (bps) dojde v listopadu. Tato změna očekávání následuje po silnějším než očekávaném údaji, který podle ekonomů Citigroup udrží mediánovou “tečku” Fedu pro rok 2023 na stabilní úrovni, jak bylo uvedeno v komuniké datovaném ve středu.

Nová thajská vláda ve středu oznámila řadu opatření, která mají stimulovat ekonomiku. Patří mezi ně snížení daně z nafty, program bezvízového vstupu pro čínské turisty a pozastavení splátek dluhů pro zemědělce. Změny inicioval premiér Srettha Thavisin, který byl teprve nedávno pověřen dohledem nad zaostávající ekonomikou, jež se potýká s nízkou poptávkou po exportu a ochabující důvěrou investorů v důsledku politických nepokojů. Snížení daně z nafty o 2,50 bátu (0,07 USD) na litr přinese od 20. září do konce roku snížení ceny nafty pod 30 bahtů za litr. Od 25. září do konce února bude platit možnost bezvízového vstupu pro návštěvníky z Číny a Kazachstánu. Zemědělci a malé podniky si také mohou na tři roky odložit splácení dluhů. Vláda usiluje o to, aby v letošním roce přilákala 28 milionů zahraničních návštěvníků, a doufá, že se jí podaří dosáhnout výdajů ve výši 1,4 bilionu bahtů (39,2 miliardy USD).

Česká armáda shání desítky hackerů, kteří pomohou i s ochranou nových zbraňových systémů. V následujících letech pak přijme asi 300 lidí k informačním a kybernetickým silám. ČTK to dnes na konferenci CyberCon v Brně řekl velitel informačních a kybernetických sil Armády České republiky Radek Haratek.

Evropské akcie ve čtvrtek zaznamenaly mírný růst, protože investoři očekávali rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o případném desátém zvýšení úrokových sazeb v řadě. Tržní předpovědi nyní ukazují 65% pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů, což by mohlo vést k rekordnímu zvýšení klíčových evropských úrokových sazeb, což je výrazný nárůst oproti 40% šanci předpokládané na začátku týdne. Investoři a analytici očekávali zpomalení růstu úrokových sazeb ECB až do úterních zpráv, které naznačovaly, že prognóza inflace pro příští rok by mohla vystoupat nad 3 %. Panevropský index STOXX 600 ve čtvrtek ráno vzrostl o 0,1 %, a to především pod vlivem akcií souvisejících se zdravotní péčí a komoditami. Mezitím vyšetřování EK ohledně údajných státních dotací čínských elektromobilů vyvolalo obavy z možného negativního dopadu na ekonomiku. Současně se propadly akcie automobilek, přičemž klíčoví hráči včetně Mercedesu, BMW a Renaultu zaznamenali pokles v rozmezí od 1,1 % do 1,9 %. Akcie společnosti Deliveroo vzrostly o 5,5 % poté, co investor Sachem Capital naznačil, že tato společnost rozvážející jídlo může být předmětem zájmu o převzetí. Naproti tomu akcie THG se propadly o téměř 16 % poté, co společnost zabývající se elektronickým obchodováním předpověděla, že její roční tržby zůstanou stejné nebo se sníží až o 5 %.

Odborový svaz UAW (United Auto Workers) oznámil, že pokud se do dnešního večera nepodaří dosáhnout dohody, hodlá zahájit sérii stávek zaměřených na jednotlivé americké automobilky, což by znamenalo vůbec první souběžnou stávku proti třem detroitským automobilkám. Ačkoli se v současné době neplánují celopodnikové stávky, prezident UAW Shawn Fain prohlásil, že by se to mohlo změnit, pokud se jednání nezlepší. Tři detroitské automobilky – Ford, General Motors a Stellantis – nabídly 146 000 amerických zaměstnanců automobilového průmyslu zvýšení mezd v rozmezí od 17,5 % do 20 % během čtyř a půl let, což odbory považují za nedostatečné. Kromě toho UAW požaduje mimo jiné výhody včetně obnovení důchodů, 32hodinového pracovního týdne a záruky jistoty zaměstnání, což automobilky odmítly. Potenciální stávka, která by mohla stát více než 5 miliard dolarů, pokud bude trvat 10 dní, přitáhla pozornost prezidenta Joe Bidena, který vyzval strany, aby dosáhly “oboustranně výhodné” dohody.

Čínská poptávka po íránské ropě roste díky prodloužení omezení dodávek ze strany Saúdské Arábie a Ruska, což vedlo ke zvýšení světových cen. Írán navzdory americkým sankcím zvyšuje svou produkci a vývoz. V současné době je přibližně 80 % íránského vývozu ropy, který je nejvyšší za poslední čtyři roky a dosahuje přibližně 1,5 milionu barelů denně (bpd), dodáváno do Číny. K tomuto nárůstu dochází v době, kdy probíhají rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem o výměně vězňů a uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků v zahraničí, což vyvolává spekulace o možném zmírnění amerických sankcí. Analytici předpovídají, že čínský dovoz íránské ropy by se mohl zvýšit až o 300 000 barelů denně, pokud ceny zůstanou nízké. Sankce USA vůči íránskému petrochemickému a ropnému průmyslu nicméně přetrvávají, přičemž jeden z představitelů amerického ministerstva zahraničí poznamenal, že tyto sankce stále představují pro čínské státní rafinerie velkou překážku.

Tchaj-wan odmítl v úterý představený čínský plán na přeměnu provincie Fujian v integrovanou rozvojovou zónu, která má posílit hospodářskou integraci mezi zeměmi. Tchajwanská vláda se odvolává na zhoršující se čínské podnikatelské prostředí a považuje tento krok za snahu ovlivnit vnímání Tchajwanců vůči komunistické straně. Cílem “zvláštních” opatření, která čínský stát oznámil, je zvýšit přístup tchajwanských podniků do Fujianu a zároveň prohloubit rozvojové vazby mezi městem Xiamen a Tchaj-wanem kontrolovanými ostrovy Kinmen. Tchajwanská vláda tvrdí, že tyto sliby rovného zacházení a hospodářských výhod jsou zástěrkou, která má Tchajwance přinutit k integraci do systémů a norem pevninské Číny. Snahy Číny rovněž charakterizovala jako pokusy nalákat tchajwanské finanční prostředky a talenty k posílení pevninské ekonomiky uprostřed finančních systémových rizik a hospodářských problémů. Tchajwanští představitelé zdůrazňují, že o budoucnosti ostrova může rozhodnout pouze jeho obyvatelstvo, ačkoli čínské letectvo opět narušilo tchajwanskou zónu protivzdušné obrany, čímž podnítilo přetrvávající napětí. Přesto akcie některých společností se sídlem ve Fujianu zaznamenaly více než 2% nárůst.

Švédský výrobce nákladních automobilů Volvo oznámil, že ve svém největším výrobním závodě v belgickém Gentu plánuje zahájit sériovou výrobu těžkých bateriových elektrických nákladních automobilů. Továrna v Gentu, která je schopna vyrobit přibližně 45 000 nákladních vozidel ročně, bude vyrábět tři různé modely elektrických nákladních vozidel – Volvo FH, FM a FMX. Jedná se o třetí továrnu společnosti Volvo v Evropě, která se zabývá výrobou elektrických nákladních vozidel, přičemž další továrna je v provozu ve Spojených státech.

Dopravní společnost Estes Express zvýšila svou původní nabídku na odkup přepravních center zkrachovalé firmy Yellow Corp na 1,525 miliardy dolarů a překonala tak nabídku společnosti Old Dominion Freight Line Inc ve výši 1,5 miliardy dolarů, kterou podala v srpnu, jak vyplývá z nedávného podání konkurzního soudu. Soukromá společnost Estes již dříve podala nabídku na aktiva společnosti Yellow ve výši 1,3 miliardy dolarů. Nová nabídka byla společností Yellow označena za nejlepší díky tomu, že za získaná aktiva poskytla více hotovosti a požadovala nižší poplatky za ochranu nabídky. Společnost Yellow vyhlásila minulý měsíc bankrot, který zavinila odborová organizace International Brotherhood of Teamsters, a přestože měla k dispozici 39 milionů dolarů v hotovosti, nestačilo to na usnadnění prodeje jejích aktiv, která zahrnují 12 000 nákladních vozidel a nemovitostní majetek.

Podle australského statistického úřadu se zaměstnanost v Austrálii v srpnu výrazně zvýšila a míra účasti dosáhla rekordní úrovně. Údaje odhalily, že čistá zaměstnanost v srpnu vzrostla o 64 900 osob. Tento nárůst, který byl z velké části způsoben pracovními místy na částečný úvazek, nijak výrazně neposunul výhled měnové politiky země. Navzdory stabilní míře nezaměstnanosti na úrovni 3,7 % se stále diskutuje o platech a produktivitě pracovníků, přičemž nezaměstnanost se blíží nejnižší hodnotě za posledních pět desetiletí. Trhy předpokládají, že australská centrální banka (Reserve Bank of Australia) zachová současné sazby, přičemž 40% šance na jejich zvýšení je počátkem příštího roku. Trh práce vytvořil za 12 měsíců do srpna 410 700 čistých pracovních míst, což značí jeho odolnost navzdory rostoucím úrokovým sazbám. Zesílily spory mezi podniky, které hledají migrující pracovníky, aby zaplnily nedostatek pracovních sil, a zaměstnanci, kteří se dožadují vyšších mezd v boji proti rostoucí inflaci. Navzdory solidní zprávě o zaměstnanosti varuje státní pokladník Jim Chalmers před možným zpomalením, přičemž jako ovlivňující faktory uvádí vysoké úrokové sazby, globální nejistotu a možné zpomalení čínské ekonomiky.

Náměstek polského ministra financí Artur Sobon oznámil, že očekává stabilizaci národní měny zlotého po jejím nedávném poklesu o 4 %. K tomuto poklesu došlo poté, co polští tvůrci úrokových sazeb minulý týden nečekaně snížili výpůjční náklady o 75 bazických bodů, ačkoli ve středu měna zaznamenala mírné oživení. Sobon v katolickém rozhlasovém pořadu ujistil, že pro pokračující pokles zlotého neexistuje žádný zásadní ekonomický důvod, a předpověděl optimismus ohledně jeho stabilizace. Za optimální označil kurz mezi 4,4 a 4,6 zlotého za euro, který by odpovídal klesající inflaci a podporoval hospodářský rozvoj. Vláda by případně mohla využít nástroje likvidity ke zvládnutí této situace, ale podrobnější strategie nebyly zveřejněny.

Podle nejnovější zprávy švédského statistického úřadu (SCB) inflace ve Švédsku v srpnu zpomalila více, než se očekávalo, ale neočekává se, že by toto zpomalení bránilo plánům centrální banky zvýšit příští týden základní úrokovou sazbu. Index spotřebitelských cen s pevnou úrokovou sazbou (CPIF) se oproti předchozímu měsíci snížil o 0,1 %, ale ve srovnání se stejným měsícem minulého roku vzrostl o 4,7 %. Cílem centrální banky je 2% inflace podle CPIF. Bez započtení nákladů na energie byla inflace uvedena na úrovni 7,2 %, což představuje pokles z 8,0 % v předchozím měsíci a oproti prognóze Riksbank ve výši 6,9 %. Ke zpomalení inflace přispěly nižší ceny elektřiny, potravin a dovolených. Nicméně se očekává, že banka v obavách z inflačních tlaků způsobených slabou korunou zvýší 21. září základní úrokovou sazbu na 4,0 %. Tento krok nemusí znamenat konec cyklu zpřísňování měnové politiky banky. Případné zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou by mohlo Riksbank dále přimět ke zpřísnění její politiky.

Podle zářijového průzkumu agentury Reuters došlo k největšímu poklesu důvěry mezi hlavními japonskými výrobci za posledních osm měsíců. Za tímto poklesem morálky stojí obavy z možného zpomalení ekonomiky v Číně, které ovlivňují i sektor služeb. Tento trend zdůrazňuje pochybnosti obklopující snahy o oživení, které se kvůli nízké domácí poptávce opírají o vývoz. Index nálady vykázal výrazný pokles, který znamenal pokles z +12 v srpnu na +4. Mnoho podniků vyjádřilo obavy ze zvýšených nákladů na suroviny a slabé poptávky, a to jak na domácím, tak na mezinárodním trhu. Tyto výsledky měsíčního průzkumu agentury Reuters Tankan naznačují náročné období pro japonskou ekonomiku. Několik firem tyto problémy přičítá geopolitické nejistotě a konfliktům, včetně pokračující války na Ukrajině a rostoucího čínsko-amerického napětí.

Belgický ministr pro digitální ekonomiku Mathieu Michel oznámil, že požádá národní telekomunikační úřad, aby vyhodnotil možná zdravotní rizika spojená s telefonem iPhone 12 od společnosti Apple. Žádost následuje po pozastavení prodeje iPhonu 12 ve Francii kvůli porušení limitů pro vystavení záření. Společnost Apple tato zjištění zpochybnila a trvá na tom, že iPhone 12, uvedený na trh v roce 2020, splňuje celosvětové normy pro radiaci, a předložila důkazy o tomto souladu z několika vlastních laboratoří i laboratoří třetích stran. Navzdory vyvrácení společnosti Apple rozhodnutí Francie zvýšilo možnost dalších zákazů prodeje v celé Evropě. Německý síťový regulátor BNetzA plánuje případně zahájit podobná opatření a úzce spolupracuje s francouzskými úředníky. Situaci prověřuje také nizozemský úřad pro dohled nad digitálními technologiemi, který požaduje od společnosti Apple vysvětlení. Michel sdělil, že naléhavě žádá od IBPT-BIPT (regulační orgán) analýzu bezpečnosti výrobků, a následně vyzval k rozsáhlé revizi všech chytrých telefonů – od společnosti Apple a dalších výrobců -, k níž by mělo dojít později.