Právě teď

Světové akcie v pátek posílily, zatímco dolar si připsal třetí týdenní zisk, protože investoři před důležitou měsíční zprávou o zaměstnanosti hodnotili ekonomické údaje z USA, které většinou ukazovaly na odolný trh práce.

Světový index MSCI All-World za den vzrostl o 0,1 %, ale přesto směřoval k největšímu týdennímu poklesu za posledních pět měsíců, mimo jiné díky nárůstu výnosů státních dluhopisů v tomto týdnu poté, co další údaje poukázaly na zpomalení inflace a vyhlídky na příliv nabídky amerických státních dluhopisů.

Pozornost investorů se bude soustředit na červencovou zprávu o počtu zaměstnanců mimo zemědělský sektor v USA, přičemž průzkum agentury Reuters mezi 80 ekonomy očekává, že počet zaměstnanců se minulý měsíc zvýšil o 200 000 po červnovém nárůstu o 209 000 osob.

Provozovatel burzy Cboe Global Markets (NYSE:CBOE) v pátek vykázal nárůst čtvrtletního zisku, který byl způsoben nárůstem objemu obchodů v důsledku pokračujícího oživení trhů z minulého roku.

Společnost na očištěném základě vykázala za čtvrtletí končící 30. června čistý zisk ve výši 188,7 milionu USD, tj. 1,78 USD na akcii, ve srovnání se 177,3 milionu USD, tj. 1,67 USD na akcii, o rok dříve.

Tržby v maloobchodě sice v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, byl ale nejmírnější za 14 měsíců. To naznačuje, že se spotřebitelská nálada začíná zvolna zlepšovat, shodují se analytici oslovení ČTK. Oživení spotřeby očekávají v závěru roku, maloobchodní tržby ale podle nich celoročně vykážou pokles mezi 3,5 a 4,5 procenty. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu tržby v maloobchodě meziročně klesly o 4,1 procenta, meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že pokles maloobchodních tržeb byl v červnu menší, než očekávaly finanční trhy. „Na maloobchodních tržbách začíná být vidět, že se klesající inflace příznivě promítá do nálady spotřebitelů a do jejich chování ve smyslu pozvolného oživení spotřeby. Nízká srovnávací základna a klesající inflace by měly vést k tomu, že se tempo meziročního poklesu maloobchodních tržeb bude zmírňovat i v dalších měsících,“ uvedl.

Japonský státní penzijní fond, největší na světě, zaznamenal během tří měsíců do června rekordní zisk ve výši 133 miliard dolarů (18,98 bilionu jüanů) díky výnosům z domácích akcií a zahraničních dluhopisů.

Vládní penzijní investiční fond si během čtvrtletí připsal 9,5 % a zvýšil tak celková aktiva na bezprecedentních 219,17 bilionu jenů, uvedl fond v pátek v Tokiu. Nejvíce se dařilo domácím akciím, které si připsaly 14,4 %, protože japonské trhy oživily známky stabilní inflace a investoři včetně Warrena Buffetta zvýšili své akciové podíly.

Zámořské akcie vzrostly o 15,4 %, zatímco dluhopisy v zahraničí posílily o 8,1 %, přičemž jejich výnosy byly posíleny měnovým přepočtem, protože jen vůči dolaru oslabil. Japonský dluh si připsal 0,4 %.

„Velký zisk je pouze krátkodobým výsledkem – podle našeho modelu by se zisky ve výši 9,49 % měly objevit pouze jednou za devět let,“ uvedl v prohlášení Masataka Miyazono, prezident fondu. „Svou povinnost nadále plníme dlouhodobými investicemi.“

Vzhledem k tomu, že přibližně polovina celkových aktiv je investována do domácího a zahraničního dluhu, zůstává výkonnost fondu GPIF zranitelná vůči vyšším výnosům a volatilitě jenu, protože Bank of Japan pomalu ustupuje od své ultra uvolněné měnové politiky. Vyhlídky cenných papírů s pevným výnosem dostaly tento týden další ránu poté, co agentura Fitch Ratings odebrala USA nejvyšší stupeň úvěrové spolehlivosti.

Během tří měsíců do konce června si globální akciový index MSCI připsal 5,6 %, index S&P 500 stoupl o 8,3 % a index Topix o 14 %. Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů v tomto období vzrostly o 37 bazických bodů, zatímco výnosy referenčních japonských státních dluhopisů přidaly 7,5 bazického bodu. Jen se vůči dolaru propadl o téměř 8 %.

Nový turecký ekonomický tým se v pátek poprvé sešel s mezinárodními investory a na programu jednání byly především otázky, jak dalece zvýší úrokové sazby, aby zabránil oživení inflace.

Podle předběžného programu měli na osmihodinovém setkání v Istanbulu diskutovat guvernér centrální banky Hafize Gaye Erkan o měnové politice a hospodářském výhledu a ministr financí Mehmet Simsek o fiskální politice.

Z programu, který získala agentura Reuters, rovněž vyplývá, že Burak Daglioglu, vedoucí prezidentské investiční kanceláře, měl vystoupit s prezentací na téma Turecko jako „váš odolný investiční partner“.

Agentura Reuters ve čtvrtek uvedla, že setkání, které se koná dva měsíce poté, co prezident Tayyip Erdogan jmenoval Erkana a Simseka do nejvyšších funkcí, aby zorganizovali obrat k ortodoxnější politice, pořádala banka JPMorgan z Wall Street.

Centrální banka pod Erkanovým vedením od té doby zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o 900 bazických bodů na 17,5 %, ačkoli tempo zpřísňování zaostalo za očekáváním trhu. Minulý týden v souladu s očekáváním více než zdvojnásobila svou prognózu inflace na konci roku na 58 %.

Za předchozího guvernéra banka snížila sazby na 8,5 % z 19 % v roce 2021 v souladu s Erdoganovým neortodoxním přesvědčením, že vysoké sazby podporují inflaci. To vyvolalo měnovou krizi a lira v roce 2021 oslabila o 44 %, v roce 2022 o 30 % a letos zatím o dalších 30 %.

Inflace se loni v říjnu dotkla 24letého maxima 85,5 %. Následně se zmírnila, ale v červenci opět prudce vzrostla na téměř 48 %, ukázaly čtvrteční údaje.

Lodní společnost A.P. Moller-Maersk A/S, která je pro světovou ekonomiku zvěstovatelem, snížila svůj odhad celosvětového obchodu s kontejnery, což naznačuje, že slabá poptávka po letech šoků v nabídce nadále brzdí hospodářskou aktivitu.

Globální kontejnerový obchod se letos pravděpodobně sníží až o 4 %, což je méně než předchozí předpověď společnosti Maersk, která počítala s poklesem až o 2,5 %, uvedla kodaňská společnost v pátečním prohlášení, protože neexistují žádné podstatné známky toho, že by se objemy v letošním roce oživily.

„Náš případ nehovoří o recesi, ale o skutečně utlumeném prostředí, které bude pokračovat po zbytek letošního roku,“ uvedl generální ředitel Vincent Clerc v rozhovoru s Dani Burgerem a Markem Cudmorem z Bloomberg TV. Očekává se, že „v roce 2024 dojde k určitému oživení trhu a k návratu do kladných růstových hodnot“, dodal.

Pokud jde o globální ekonomiku, „jsme stále dosti znepokojeni“, řekl Clerc. „V současné době je zde mnoho pohyblivých částí, počínaje zvyšováním sazeb a rizikem recese“ a také „nejistota také ohledně růstu HDP v Číně a toho, jaká bude poptávka v Číně v příštím roce“.

V uplynulém roce měnoví úředníci od Federálního rezervního systému po Evropskou centrální banku zvyšovali úrokové sazby, aby zkrotili inflaci, která vystřelila na nejrychlejší tempo za poslední desetiletí, a jejich rychlé zvyšování výpůjčních nákladů vyvolalo přízrak tvrdšího přistání. Přesto hlavní prognostici včetně Mezinárodního měnového fondu předpokládají, že expanze bude pokračovat.

Tržní hodnota společnosti Apple Inc. klesne pod historickou hranici 3 bilionů dolarů poté, co výhled výrobce iPhonů na čtvrté čtvrtletí vyvolal obavy z nízké poptávky po jeho telefonech a dalších zařízeních.

Akcie kalifornské společnosti klesly v pátek před zahájením obchodování na americkém trhu až o 2,2 %, což jí v případě, že tento vývoj vydrží, dává tržní hodnotu přibližně 2,95 bilionu dolarů. Společnost Apple ve čtvrtek pozdě večer vykázala třetí čtvrtletí po sobě, kdy jí klesly tržby, a předpověděla, že podobný výsledek bude mít i v současném období.

Apple se v červnu stal první společností s hodnotou 3 biliony dolarů. Akcie společnosti si letos do čtvrtka připsaly 47 % v rámci široké technologické rallye, která se opírala o naděje investorů, že vývoj umělé inteligence by mohl poskytnout nový impuls k růstu.

Největší producent ropy ve Spojených arabských emirátech kupuje podíl v ložisku zemního plynu v Ázerbájdžánu, což představuje první velký mezinárodní nákup uhlovodíkových aktiv.

Společnost Abu Dhabi National Oil Co. se dohodla na koupi 30 % podílu na ložisku plynu Absheron v Kaspickém moři, uvedla vládní firma ve svém prohlášení. Ázerbájdžánská státní ropná společnost Socar a její francouzský partner TotalEnergies SA v rámci této transakce prodají společnosti Adnoc každý 15% podíl. Finanční podmínky strany nezveřejnily.

Dodávky Airbusu vzrostly za prvních sedm měsíců roku o 11 % na 381 letadel, uvedl v pátek evropský výrobce letadel.

V červenci činily dodávky 65 letadel, uvedla společnost v měsíční obchodní zprávě a potvrdila tak zprávu agentury Reuters.

Po pomalém začátku roku se dodávky od května zrychlily, neboť Airbus si pro letošní rok stanovil cíl 720 dodávek.

Airbus minulý týden potvrdil cíl dodávek s pololetním ziskem, ale snížil prozatímní cíl pro základní produkci 65 úzcetrupých letadel měsíčně do konce roku 2024, což je více než 47 letadel nyní.

Airbus rovněž uvedl, že v červenci zaúčtoval 60 hrubých objednávek, včetně již dříve oznámených smluv s leteckou společností Pegasus Airlines na dalších 36 letadel a s leteckou společností Icelandair na 13 letadel A321XLR, nejnovějšího modelu výrobce letadel s jednou uličkou.

V letošním roce zatím zaúčtovala 1 140 hrubých objednávek, resp. 1 101 objednávek po zrušení, přičemž dominuje rekordní poptávka z Indie.

Mezi nové objednávky patřilo také celkem 10 dálkových letounů A350-900 od nezveřejněných kupců a jedna od společnosti IAG pro Iberii.

Společnost IAG minulý týden uvedla, že mění opce na šest letadel Boeing 787-10, které drží British Airways, a jeden Airbus A350-900, který drží Iberia, na pevné objednávky a uzavírá nové opce na dalších šest letadel 787-10.

Náměstek indického ministra informatiky v pátek uvedl, že rozhodnutí Indie zavést licenční povinnost pro dovoz notebooků, tabletů a osobních počítačů podpoří domácí výrobu a zajistí, že její technologický ekosystém bude používat pouze ověřené systémy.

Současné předpisy v Indii umožňují společnostem volný dovoz notebooků, ale nové pravidlo nařizuje pro tyto výrobky zvláštní licenci podobně jako omezení, která Indie zavedla v roce 2020 pro příchozí dodávky televizorů.

Vláda ve svém čtvrtečním oznámení neuvedla žádný důvod tohoto kroku, který by mohl ovlivnit technologické společnosti, jako jsou Apple, Dell a Samsung, a donutit je k posílení místní výroby.

Ministr Rajeev Chandrasekhar na sociální síti X, dříve známé jako Twitter, uvedl, že „cílem vlády je zajistit důvěryhodný hardware a systémy“, snížit závislost na dovozu a zvýšit domácí výrobu těchto produktů.

Tento krok je v souladu s plánem premiéra Naréndry Módího „Make in India“, který podporuje místní výrobu a odrazuje od dovozu.

Kromě podpory místní výroby je cílem tohoto kroku omezit dodávky z Číny, protože ta má v souvislosti s těmito výrobky obavy o bezpečnost, uvedl vládní zdroj pro agenturu Reuters.

Nové pravidlo zajistí, že indický technologický ekosystém bude používat „pouze důvěryhodné a ověřené systémy, které jsou dováženy a/nebo doma vyráběné důvěryhodné systémy/výrobky“, dodal Chandrasekhar.

Společnosti Apple, Dell a Samsung na žádosti o komentář nereagovaly.

Společnost TikTok sdělila agentuře Reuters, že v rané fázi jedná s regulačními orgány o získání platební licence v Indonésii, což by podpořilo její ambice v oblasti elektronického obchodování na významném trhu v době, kdy je v USA i jinde pod stále intenzivnější kontrolou.

Tato zpráva následuje po červnovém oznámení generálního ředitele TikToku Shou Zi Chewa, že platforma pro krátká videa bude v Indonésii a ve zbytku jihovýchodní Asie investovat miliardy dolarů.

Dva zdroje informované o tomto plánu uvedly, že TikTok, který vlastní čínský technologický gigant ByteDance, jedná s indonéskou centrální bankou a že aplikace je vnímána příznivě.

Mluvčí společnosti TikTok v pátek potvrdil, že jednání probíhají, a dodal, že indonéská platební licence by pomohla místním tvůrcům a prodejcům na její platformě.

Zdroje odmítly být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná. Zástupce centrální banky Bank Indonesia na žádost o komentář nereagoval.

Platební licence by společnosti TikTok umožnila těžit z transakčních poplatků a postavila by ji do přímého konkurenčního boje s giganty elektronického obchodu v jihovýchodní Asii, Shopee společnosti Sea a Lazada společnosti Alibaba.

TikTok má 125 milionů indonéských uživatelů měsíčně, což je stejně jako v Evropě a ne příliš daleko za USA, kde má 150 milionů uživatelů.

Douyin, čínská obdoba TikToku, kterou rovněž vlastní společnost ByteDance, získala čínskou platební licenci v roce 2020. Nebylo bezprostředně jasné, zda TikTok získal platební licenci i jinde ve světě. Společnosti ByteDance a TikTok na žádost o komentář k licencím okamžitě nereagovaly.

Čínská sociální mediální platforma TikTok oznámila řadu nových funkcí pro evropské uživatele, jejichž cílem je zlepšit soulad s novými předpisy Evropské unie.

Podle zákona EU o digitálních službách (DSA) budou muset vlastník TikToku, společnost ByteDance, jednotka společnosti Alphabet Google a další velké online platformy dohlížet na nelegální obsah na svých platformách, zakázat určité reklamní praktiky a sdílet údaje s úřady.

Poté, co TikTok minulý měsíc souhlasil s dobrovolným „zátěžovým testem“, však šéf průmyslového odboru EU Thierry Breton uvedl, že je třeba „více práce“, aby firma plně vyhověla požadavkům.

„TikTok věnuje značné zdroje na dodržování předpisů,“ řekl Breton televizi CNN. „Nyní je čas zrychlit, aby byl plně v souladu s předpisy.“

V pátek firma odhalila nová opatření, která přijala, aby vyhověla DSA: usnadnila evropským uživatelům nahlašování nelegálního obsahu, umožnila jim vypnout personalizované doporučování videí a odstranila cílenou reklamu pro uživatele ve věku 13-17 let.

„Budeme i nadále nejen plnit naše regulační povinnosti, ale také se snažit stanovovat nové standardy prostřednictvím inovativních řešení,“ uvedla společnost.

Společnost Nippon Steel, přední japonský výrobce oceli, zaznamenala v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2023/2024 23% pokles čistého zisku, ale zvýšila celoroční prognózu o 8 % díky vyšším než očekávaným maržím v souvislosti s klesajícími cenami surovin, uvedla v pátek.

Tento krok přichází navzdory poklesu poptávky po oceli doma i v zahraničí včetně Číny, která je největším světovým spotřebitelem oceli.

Čistý zisk čtvrtého světového výrobce oceli v období duben-červen dosáhl 177 miliard jenů (1,24 miliardy USD), což je méně než před rokem, kdy činil 231 miliard jenů, a to v důsledku slabé poptávky a absence vysokých zisků z ocenění zásob, kterým se těšil před rokem.

Přesto společnost zvýšila svůj výhled ročního zisku na 400 miliard jenů z květnového výhledu 370 miliard jenů s odkazem na klesající ceny surovin pro výrobu oceli, jako je koksovatelné uhlí, a také na svůj přechod na ziskovější výrobky vyšší třídy.

Nejnovější předpověď překonala průměrný odhad zisku 392 miliard jenů, který byl proveden v průzkumu mezi 11 analytiky společnosti Refinitiv.

Společnost Applied Materials chce, aby její dodavatelé z Evropy, Japonska a dalších zemí založili v Indii své provozy, protože výrobce polovodičových nástrojů se snaží rozšířit místní dodavatelský řetězec, řekl její indický šéf agentuře Reuters.

Indie je pro americkou společnost Applied Materials klíčovým trhem, kde firma plánuje v příštích letech investovat 400 milionů dolarů do nového inženýrského centra v technologickém centru Bengalúru. Centrum se zaměří na vývoj technologií pro nástroje na výrobu čipů.

Srinivas Satya, prezident společnosti Applied Materials India, v rozhovoru uvedl, že firma přilákala až 25 svých dodavatelů z Japonska, Jižní Koreje, USA a Evropy na stěžejní polovodičovou akci v Gudžarátu minulý týden, aby zhodnotili trh, přičemž několik států nabídlo těmto firmám, aby si zde zřídily základnu.

Společnost Applied Materials v Indii nevyrábí – a ani to neplánuje -, ale přítomnost místních dodavatelů pomůže jejímu novému inženýrskému centru urychlit vývoj a testování technologií.

„Mít dodavatele blíže k nám je tak důležité už jen proto, abychom urychlili cyklus učení se výrobkům. Chceme zavést mnohem širší soubor výrobků, a to mnohem rychleji,“ řekl Satya.

„Můžeme urychlit způsob, jakým se tyto technologie zavádějí do našich velkosériových výrobních řešení.“

Vláda premiéra Naréndry Módího se uchází o investice do vznikajícího indického odvětví výroby čipů a usiluje o vytvoření centra výroby čipů.

Egyptská centrální banka zvyšuje úrokové sazby, protože severoafrická země s nedostatkem peněz pokračuje v boji s prudce rostoucí inflací a oslabující měnou.

V internetovém prohlášení, které bylo zveřejněno ve čtvrtek pozdě večer, měnověpolitický výbor banky uvedl, že nejzákladnější úvěrová sazba, sazba jednodenních vkladů, byla zvýšena z 18,25 % na 19,75 %.

Egypťané, zejména domácnosti pracujících, se snaží držet krok s rostoucími cenami, které prudce vzrostly od loňské invaze Ruska na Ukrajinu. Podle údajů zveřejněných státní Ústřední agenturou pro mobilizaci a statistiku dosáhla meziroční míra inflace v červnu 36,8 %, což je nárůst oproti 33,7 % zaznamenaným v květnu.

Ceny základních položek, jako jsou obiloviny, maso, drůbež, ryby a ovoce, v posledních měsících drasticky vzrostly.

„Vzhledem k rovnováze rizik spojených s výhledem inflace RVHP soudí, že zvýšení úrokových sazeb … je oprávněné, aby se omezily inflační tlaky,″ uvádí se ve čtvrtečním prohlášení.

V uplynulém roce se egyptská centrální banka snažila kompenzovat rostoucí inflaci zvyšováním hlavních úrokových sazeb. K poslednímu zvýšení došlo v březnu.

Egypt je největším světovým dovozcem pšenice, přičemž většina jeho dovozu tradičně pochází z Ukrajiny a Ruska. Od vypuknutí konfliktu ve východní Evropě v únoru 2022 ztratila egyptská libra vůči dolaru více než 50 % své hodnoty.

Světový cenový index agentury OSN pro potraviny se v červenci odrazil od dvouletého minima, protože trhy s rostlinným olejem vyskočily kvůli obnovenému napětí ohledně vývozu z válkou zmítané Ukrajiny a obavám o globální produkci.

Cenový index Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), který sleduje většinu celosvětově obchodovaných potravinářských komodit, dosáhl v červenci v průměru 123,9 bodu oproti revidované hodnotě 122,4 bodu za předchozí měsíc, uvedla agentura v pátek.

Červnový údaj byl původně uveden ve výši 122,3 bodu.

Červencový výsledek byl nicméně téměř o 12 % nižší než před rokem a o 22 % nižší než historické maximum dosažené v březnu 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.