Právě teď

Důvěra australských spotřebitelů je nejhorší od roku 1990, kdy se ekonomika dostala do hluboké recese, která připravila o práci tisíce lidí a zničila malé podniky, přičemž ekonomice trvalo roky, než se zotavila.

Podle týdenního průzkumu banky ANZ a agentury Roy Morgan se důvěra spotřebitelů minulý týden snížila o 1,1 bodu, přičemž nálada ohledně současných finančních podmínek se oproti předchozímu týdnu propadla o 4,3 bodu.

Vedoucí ekonomka ANZ Adelaide Timbrellová uvedla, že průměrná důvěra za květen činila 76,8 bodu, což je nejslabší průměr za kalendářní měsíc od prosince 1990, protože na domácnosti nadále působí tlak na životní náklady.

Dodala, že týdenní výsledek byl pátý nejhorší od ledna 2020 a představoval 13. týden v řadě pod 80 body.

Týdenní inflační očekávání se zvýšilo o 0,2 procentního bodu na 5,3 %, zatímco jeho čtyřtýdenní klouzavý průměr vzrostl o 0,1 procentního bodu na 5,3 %.

Akcie společnosti British American Tobacco (Malaysia) Bhd. v úterý brzy ráno klesly poté, co slabé výsledky za první čtvrtletí vedly analytiky k pochybnostem o jejím výhledu.

Akcie se propadly až o 5,9 % a naposledy se obchodovaly za 10,28 ringgitu, což představuje pokles o 5,0 % za den a o 20 % za poslední rok.

Společnost BAT v pondělí pozdě večer uvedla, že její čistý zisk v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 23 % na 40,3 milionu MYR (8,8 milionu USD) z 52,3 milionu MYR o rok dříve, a to zejména kvůli nižšímu objemu prodeje způsobenému nárůstem užívání vape, přetrvávajícím černým trhem s tabákem a začátkem postního měsíce ramadánu. Čtvrtletní tržby byly meziročně nižší o 25 % na 390,2 milionu MYR.

Hong Leong Investment Bank snížila rating společnosti BAT na „držet“ z „koupit“ a snížila cílovou cenu na 10,86 MYR z 12,35 MYR, přičemž jako důvod uvedla nejistotu v oblasti regulace elektronických cigaret.

Vzhledem k tomu, že zákon o kontrole tabáku, který reguluje prodej nikotinových vapingových výrobků, ještě nebyl schválen, může se BAT rozhodnout uvést své vapingové výrobky na trh až poté, co bude existovat jasná a důkladná regulace, uvedl ve své poznámce analytik Sam Jun Kit.

Investiční banka Kenanga rovněž snížila cílovou cenu BAT z 12,00 MYR na 10,00 MYR, ale ponechala rating „market perform“. Černý trh zůstává největším krátkodobým protivětrem v odvětví, v kombinaci s pokračujícími inflačními tlaky může BAT zaznamenat ještě nižší tržby, uvedl v poznámce analytik Jack Lai Yuan Khai.

Akcie společnosti Challenger v úterý vzrostly poté, co australská finanční společnost mírně upravila svůj výhled pro fiskální rok 2023.

Akcie vzrostly o 2,4 % na 6,30 australských dolarů (4,12 USD), když předtím dosáhly maxima 6,40 australských dolarů. Správce fondu je v současné době jedním z nejvýkonnějších na australském indexu S&P/ASX 200.

Společnost Challenger v úterý ve zveřejněných informacích doprovázejících její den pro investory uvedla, že očekává, že její normalizovaný čistý zisk před zdaněním v roce 2023 bude mírně nad středem jejího výhledového rozpětí pro rok 2023.

Již dříve v dubnu společnost Challenger potvrdila své orientační rozpětí pro NPBT na rok 2023 v rozmezí 485 až 535 milionů australských dolarů.

Společnost rovněž uvedla, že očekává, že její jednotka životního pojištění zůstane silně kapitalizovaná.

Akcie společnosti Challenger v roce 2023 zatím klesly o 18 %.

Odboráři a odborářky z Českomoravské konfederace odborových svazů budou dnes v Praze jednat o dalším postupu proti konsolidačnímu balíčku. Na protest proti vládním návrhům opatření k ozdravení státních financí vyhlásily svazy před dvěma týdny stávkovou pohotovost a hrozí generální stávkou. Plány kabinetu předáci kritizují. Podle nich míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Odborová konfederace přišla s vlastním návrhem 12 kroků. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnova EET.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. V Praze dnes budou o postupu rozhodovat předáci všech svazů a delegáti organizací z celé republiky. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů.

Odbory se staví proti chystaným změnám daně z přidané hodnoty (DPH), obnovení nemocenského pojištění u zaměstnanců či rušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Místo toho navrhují obnovení EET a zrušení daňových a odvodových změn z posledních let. Škrtli by nižší odvody u kratších úvazků, zvýšení paušálů či loss caryback, tedy zpětné uplatnění daňové ztráty. Celkem přínos svých 12 opatření spočítali mezi 151,5 až 163,5 miliardy korun.

Podle ministerstva financí nemají propočty odborů oporu v ekonomické realitě. Zpochybňují je i někteří ekonomové. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že odborářské návrhy jako obnovení EET nejsou realistické a konsolidaci veřejných financí by nezajistily.

Agrární komora ČR v připomínkách k vládnímu balíčku na konsolidaci veřejných financí nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal ČTK řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.

Vláda ve svém návrhu chce zvýšit daň z nemovitosti až na dvojnásobek, dodatečný výnos daně by měl jít do státního rozpočtu. Návrh také počítá s automatickou valorizací daně od roku 2025 vycházející z růstu cenové hladiny oproti letošnímu roku.

Dnes je poslední den, kdy mohou ministerstva a všechna připomínková místa odeslat své návrhy nebo výhrady. Doležal podotkl, že na prostudování celého vládního materiálu měla komora jen několik dní. Zemědělci podle něj již nyní čelí vysokému růstu produkčních nákladů a tlaku na zvyšování mezd, čemuž nebudou moci při zvyšování daní vyhovět. Upozornil na to, že zvýšení daně z nemovitosti se má týkat také sadů či rybníků.

Komora uvedla jako modelový příklad podnik, který má do 200 hektarů půdy. Nyní platí daň zhruba 800 až 900 za hektar ročně. Pokud by se vládní návrh schválil, zaplatil by takový podnik za rok asi o 1,5 milionu korun více. Do toho ale ještě může zasáhnout koeficient, který si stanovují obce.

Podle současného znění zákona je základem pro daň z orné půdy, chmelnic, vinic nebo trvalých travních porostů cena za metr čtvereční stanovená vyhláškou, která se poté násobí rozlohou. Podle společnosti farmy.cz, která vydává zprávy o trhu s půdou, se loni vyhlášená cena pohybovala od 1,15 do 19,08 Kč na metr čtvereční, průměrná cena v ČR byla zhruba sedm Kč. Tržní cena pozemků je výrazně nižší než ta vyhlášená, v roce 2022 byla podle společnosti o 368 procent vyšší. Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla 33,4 koruny za metr čtvereční.

Komora podle Doležala rovněž nesouhlasí s úpravou systému dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímání sezonních pracovníků. „Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci,“ uvedl.

Hranice příjmu, od kterého platí pracovníci s dohodou o provedení práce (DPP) odvody, by se měla od příštího roku upravit. Místo 10.000 korun by u jednoho zaměstnavatele činila čtvrtinu průměrné mzdy. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pak pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy. Takzvaní dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění.

Agrární komora chce, aby do plánované sjednocené snížené dvanáctiprocentní sazby DPH byly zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny. Osiva se mají podle připomínek komory do nižší sazby zařadit z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že tomu tak je v řadě států EU. Uvedla také, že produkcí sadby se často zabývají malé podniky s jednotkami až nižšími desítkami hektarů půdy, které mají velké množství zaměstnanců. Zařazení do vyšší sazby by pak podle komory vedlo k zdražení pro koncové zákazníky a k propadu zájmu o produkci osiv.

Ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj se nelíbí, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek, tedy na úroveň platu poslanců. Ministerstva to uvedla v připomínkách k vládnímu návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí. „Navrhujeme tuto úpravu provést mimo současný návrh konsolidačního balíčku, který se věnuje stabilizaci veřejných financí, a tedy tato úprava jde proti jeho cíli,“ míní vnitro. MMR označuje toto navýšení za nespravedlivé a neodůvodnitelné. Vyšší náhrady pro bývalé prezidenty se nelíbí ani ministerstvu práce. Některé úřady upozorňují, že návrh zákona obsahuje změny, které nesouvisí s jeho účelem.

„V předloženém návrhu dochází ke změně výpočtu renty na dynamický způsob. Zvolený ukazatel však zároveň způsobuje více než dvojnásobnou valorizaci této renty. To v souvislosti s konsolidací veřejných financí a kroky, které představuje, například snižování objemu platů ve veřejné správě, kroků v rámci důchodové reformy, zvýšení nemocenského pojištění, považujeme za nespravedlivé a neodůvodnitelné,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

Výhrady ohledně nesouvisejících změn, které balíček obsahuje, má mimo jiné ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Jak uvádí ve svém stanovisku, některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející. Jako jednu ze zásadních připomínek uvádí, že vláda chce ušetřit na podpoře obnovitelných zdrojů, ale nenavrhla přitom změnu příslušného zákona.

Také ministerstvo vnitra stejně jako Šalomounův úřad upozorňuje na nesouvisející změny zákonů. Jde například o změnu zákona o pozemních komunikacích, kde se upravují pravidla pro užívání komunikací nadměrnými vozidly. „Máme pochybnost, nakolik se jedná o materii, která má vliv na konsolidaci veřejných rozpočtů, neboť fakticky jde o stanovení procesních pravidel spojených s žádostí o užití komunikací nadměrným vozidlem,“ píše ministerstvo vnitra.

Vnitro má kromě jiného výhrady i k budoucímu nastavení daně z nemovitostí. Ministerstvo financí navrhlo, aby obce mohly nově stanovit koeficient u této daně ve výši 0,5 místo původně nejnižšího koeficientu 1,0. „Dle našeho názoru tato úprava jde proti dikci záměru zvýšit výnos z této daně a umožní tlak na jednotlivé představitele obcí a měst k negativní úpravě této daně dle původního záměru,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Turecko v květnu zvýšilo nákupy ruské ropy Urals na sedmiměsíční maximum, turecké rafinerie zvýšenými nákupy reagují na nízké ceny této ropy. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv Eikon a z informací od obchodníků, na které se odvolává agentura Reuters. Turecko je teď jediným velkým dovozcem ropy Urals po moři v Evropě, většina ostatních evropských zemí se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu dohodla na embargu na tuto ropu.

Tureckým prezidentem byl o víkendu na další pětileté období po dvaceti letech ve vrcholných funkcích opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Ruský prezident Vladimir Putin ho při gratulaci ke znovuzvolení označil za „drahého přítele“. Erdoganovi poblahopřál také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil naději v posílení vztahů mezi Ukrajinou a Tureckem.

Dodávky ropy Urals do tureckých přístavů v květnu podle údajů firmy Refinitiv Eikon a výpočtů agentury Reuters činily zhruba 230.000 barelů denně. To představuje nejvyšší úroveň od loňského října a téměř dvojnásobek proti dubnu.

Turecko zvýšilo dovoz ropy Urals už v loňském roce. V prvních pěti měsících letošního roku činil objem nákupů kolem 150.000 barelů denně. Nacházel se tak na podobné úrovni jako ve srovnatelném období loňského roku. Podle obchodníků je prostor pro dovoz ruské ropy do Turecka omezený kapacitami tureckých rafinerií.

Ministerstva, kraje, profesní komory a svazy, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy úsporného balíčku, pomocí něhož chce vláda zlepšit stav veřejných financí. Připomínky zaslané do elektronického systému návrhů zákonů se týkají mimo jiné rozdělení daně z příjmu právnických osob či daně z nemovitosti, nově stanovených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), daňového zvýhodnění benefitů, podpory stravování zaměstnanců nebo zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty. Připomínkové řízení ke třísetstránkovému dokumentu zkrácené na týden končí dnes.

Například mezi požadavky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) patří zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, uvalení spotřební daň na tiché víno nebo zrušení navýšení pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) o deset procent.

Svaz měst a obcí ČR zase nesouhlasí se změnami rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje. Kritizuje také přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Svaz také varuje před omezením možností čerpat evropské dotace, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.

Sdružení místních samospráv ČR vadí změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy – dodatečný výnos má mířit výhradně do státního rozpočtu. Sdružení se stejně jako Svaz měst a obcí postavilo proti zavedení státního koeficientu, který by zvýšil daň z nemovitosti a dodatečný výnos by šel do státního rozpočtu.

Unie vydavatelů navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících deseti na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů Kč považují za nerealistický.

Ministerstvo práce a sociálních věcí žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50.000 korun a náhradu 50.000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny. Ministerstvo zahraničí upozornilo na to, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o dvě procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření podle Černínského paláce zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.

Takzvaný konsolidační balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí plánuje ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády již dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních v balíčku diskutovat, zásadní změny ale nechtějí. Kabinet by se měl návrhem zabývat ve druhé polovině června, aby balíček stihla Sněmovna projednat v prvním čtení ještě před parlamentními prázdninami. Projednávání bude záležet i na na tom, do jaké míry bude opozice jednání Sněmovny blokovat obstrukcemi. Balíček má být účinný od 1. ledna příštího roku.

Vláda se chystá seškrtat dotace, snížit sumu na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě, tedy základní 21 procentní a snížená 12procentní. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Vládní záměry už dříve kritizovala opozice, odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků nebo místní samosprávy.

Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.

Centrální banky od ledna do konce března dohromady nakoupily 228 tun zlata, což je o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013. Banky přitom zlato do svých rezerv doplňují už delší dobu. Za loňský rok nakoupily 1078 tun žlutého kovu, což byl celoroční rekord.

Guvernér ČNB Aleš Michl loni zmínil, že by se zlatá rezerva ČNB měla postupně zvýšit až ke 100 tunám zlata. „Plánovaný nákup zlata do rezerv ČNB, o kterém nedávno hovořil guvernér Michl, rozpoutalo lavinu komentářů v médiích. Většina ale porovnává výkonnost zlata jako investice s akciovým trhem a vyzdvihuje výnos akcií za několik málo let. Tato srovnání však nejsou vůbec relevantní vzhledem k důvodům, proč světové centrální banky zlato nakupují,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Od roku 1989 do roku 2008 byly podle něj centrální banky čistými prodejci zlata a představovaly tak důležitou součást globální nabídky zlata na trhu, v průměru to bylo zhruba 400 tun ročně. Od velké finanční krize v letech 2008 a 2009 se naopak přístup centrálních bank ke zlatu diametrálně změnil a centrální banky začaly zlato do svých rezerv opět nakupovat.

Razantní změna přístupu centrálních bank podle Ryby může znamenat, že přehodnotily roli zlata v podmínkách pokračující finanční a ekonomické nejistoty. Současný geopolitický chaos a globální finanční nejistota podle něj dál přiživuje chuť centrálních bankéřů po zlatě. Oficiální zásoby zlata nyní dosahují přes 36.000 tun, což je nejvyšší úroveň od roku 1992. Dosavadní historické maximum je 38.491 tun z roku 1966.

V posledním desetiletí se zvyšuje trend, kdy centrální banky ukládají své zlato na domácím trhu. Francie navrátila zpět do vlasti 221 tun zlata v letech 2013 až 2016 poté, co německá centrální banka oznámila, že vrátí zpět neboli repatriuje do Německa zlato z Francie a Federální rezervní banky v New Yorku. Polsko také repatriovalo 100 tun z Londýna, což je zhruba polovina jeho celkových rezerv. Mezi další země s významnými repatriacemi v posledním desetiletí patří Belgie, Švýcarsko, Rakousko, Indie, Mexiko, Thajsko, Srí Lanka, Bolívie a Bangladéš. Čína a Rusko ukládají veškeré své zlato na domácím trhu.