Právě teď

Společnost investora Warrena Buffetta nakoupila v uplynulém týdnu další akcie společnosti Occidental Petroleum v hodnotě 127 milionů dolarů, čímž Berkshire Hathaway získala 213,9 milionu akcií tohoto producenta ropy.

Poslední hlášení společnosti Berkshire Komisi pro cenné papíry a burzy z konce pondělí ukázalo, že koupila dalších 2,2 milionu akcií Occidental.

Buffettův konglomerát se sídlem v Omaze v Nebrasce kontroluje 23,8 % akcií Occidentalu a drží warranty na nákup dalších 83,9 milionu akcií za 59,62 USD za kus, ale miliardář nedávno akcionářům sdělil, že nemá v plánu koupit celou společnost.

Český prezident Petr Pavel pro cestu na summit Rady Evropy, který dnes začíná na Islandu, využil stejné letadlo jako jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová. Už dříve se rozhodli některé cesty podnikat společně kvůli úsporám peněz i emisí. Dnes se k nim ve slovenském speciálu připojila i slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová.

„Je to úspora finančních prostředků a za jedno letadlo ušetříme uhlíkovou stopu,“ řekl Petr Pavel. Dodal, že během společné cesty má čas s Čaputovou projednat společné postoje k různým záležitostem.

Čaputová a Pavel se na tom, že na některá místa budou cestovat společně, dohodli hned po nástupu současné české hlavy státu do úřadu.

„Příště se zase svezu s českým prezidentem,“ řekla novinářům během letu Čaputová. Společně takto plánují letět na summit NATO, který se bude konat v červenci ve Vilniusu. „Je to důkaz dobrých bilaterálních vztahů,“ řekla prezidentka a dodala, že cestou z Reykjavíku slovenským speciálem poletí i rakouský prezident Alexander Van der Bellen a moldavská prezidentka Maia Sanduová. „Je to takový opravdový prezidentský speciál,“ podotkla Čaputová.

Prezidenti Česka a Slovenska koncem dubna spolu jeli vlakem z polského města Přemyšl na návštěvu Kyjeva. Řekli tehdy, že jejich společná cesta má i symbolický význam. Chtěli dát najevo, že země, které spolu v minulosti tvořily jeden stát, ale rozdělily se, dokážou mezi sebou mít výborné sousedské vztahy.

Česká pošta po jednání se zástupci měst a obcí vyměnila v seznamu 300 rušených poboček 21 za jiné. Nejvíce změn doznal seznam v Moravskoslezském kraji a Kraji Vysočina, kde je po čtyřech nově zařazených pobočkách za původně určené ke zrušení. Vyplývá to z dnešních informací České pošty.

V dalších čtyřech krajích, Jihomoravském, Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském, pošta v seznamu vyměnila po dvou pobočkách a v pěti po jedné. V Praze nebo ve Středočeském kraji k žádné změně podnik nepřistoupil.

Nejvíce na změny doplatila Vysočina, kde se oproti původnímu záměru zruší dvě pobočky navíc výměnou za zachování jedné pošty v Pardubickém a jedné v Moravskoslezském kraji. Například místo pobočky na Bílém předměstí v Pardubicích bude zrušená pošta v Cerekvičce-Rosicích na Vysočině. Změny se týkají také Znojma, kde se místo pobočky na třídě Dukelských hrdinů ruší pošta v Příměticích, nebo Liberce, kde místo pošty v Poštovní ulici ve Vratislavicích zmizí pobočka v Růžodole.

„Počet redukovaných poboček se nezměnil, na základě 164 jednání s obcemi, městy a kraji došlo k výměně 21 poboček za jiné, které se podle původního plánu rušit neměly. Důvody změn bylo dodržení tří zásad České pošty, tedy. splnění legislativních, ekonomických a klientských kritérií. Zároveň jsme vyšli vstříc v mantinelech těchto kritérií starostům, kteří na základě místní znalosti požadovali změny v seznamu svých rušených pošt,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Všech 300 poboček bude uzavřeno k 30. červnu, kdy z provozních důvodů budou mít otevřeno jednu hodinu. Během června budou na rušených pobočkách uvedeny informace o nástupnických poštách a o službách, které budou tyto pobočky poskytovat a v kterých časech. Dále držitelé zákaznické karty České pošty dostanou informace o nastalých změnách, bude spuštěna speciální webová stránka se všemi novinkami a klienti rušených poboček dostanou do svých poštovních schránek informace o změnách, které se jich konkrétně dotýkají.

O snížení počtu povinně provozovaných pošt z 3200 na 2900 rozhodla vláda. Důvodem je snižování nákladů kvůli klesajícímu poštovnímu provozu. Ten se za posledních pět let snížil o 42 procent, počet pošt se přitom nezměnil. Zhruba čtvrtinu nemovitostí z rušených poboček, které pošta vlastní, chce nabídnout k prodeji. Součástí rušení poboček je i snížení počtu pracovních míst zhruba o 1500 z 23.000.

Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,73 miliardy korun, letos to měly být až čtyři miliardy, proto musela sáhnout k úsporným opatřením. Do poloviny roku by měla oznámit plán transformace, během které se rozdělí na část provozují pobočky a poskytující služby pro stát a komerční část s balíkovými a logistickými službami.

Zálohování PET lahví a plechovek by se mělo týkat nealkoholických nápojů o objemu od 0,1 litru až po tři litry a alkoholických nápojů s obsahem do 15 procent alkoholu. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Obchodníci budou mít povinnost nabídnout místo na vracení v obchodech s plochou nad 50 metrů čtverečních, sběrných míst by mělo být asi 11.000. Nejdříve lze podle Hladíka systém spustil v polovině roku 2025. Záloha by se měla pohybovat mezi čtyřmi až pěti korunami.

Kromě obchodů se mají zapojit také všechny čerpací stanice s plochou nad 50 metrů čtverečních. Povinně se budou muset zapojit i on-line výrobci. Menší prodejny se budou moci zapojit dobrovolně, může jít například o kiosky, trafiky nebo bufety. V obcích s více než 300 obyvateli, kde žádné odběrové místo nevznikne, ho zřídí povinně operátor systému, který má pro správu zálohování obalů vzniknout. Výjimku ze systému budou mít obaly od mléka, mléčných výrobků, ze kterých kvůli znečištění nelze vyrobit nové.

Hladík řekl, že cílem celého systému je vrátit do oběhu 90 procent plastových lahví do pěti let od spuštění systému. Poznamenal, že dnes jen část recyklovaného materiálu z PET lahví slouží k výrobě nových lahví. Cílem ministerstva je podle něj také podpořit cirkulární ekonomiku a splnit cíle vycházející z evropské legislativy.

Ministerstvo předpokládá, že systém zálohování by ročně zvládl 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47.000 tun materiálu. Plechovek lze podle něj zálohovat 800 milionů kusů, což odpovídá 15.000 tunám.

Legislativa, která systém zálohování zavede, má podle Hladíka vzniknout letos. Ministr řekl, že zavedení zálohování nebude stát občany nic navíc, kromě záloh, které dostanou zpět. Systém podle něj také nemá narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Poznamenal, že výrobci již dnes platí recyklační poplatky. „To, co už dnes platí, budou platit novému operátorovi,“ doplnil.

Zálohování by podle Hladíka nemělo obce připravit o peníze z prodeje vytříděného materiálu. Dostanou podle něj „drobnou odměnu“ v podobě manipulačního poplatku. Zároveň by měly také dostat část nevrácených záloh, které by se měly rozdělovat v poměru 15 procent pro obce a 85 procent pro operátora systému.

Podle analýzy, kterou si nechal vypracoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, bude spuštění systému zálohování stát zhruba 5,2 miliardy Kč a další 1,3 miliardy ročně bude stát provoz systému. Analýza uvedla, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody.

Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Z loňského průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu vyplynulo, že zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů.

Předběžná zpráva o tržbách ve Spojených státech za duben vykázala nárůst o 0,4 %, což bylo pod odhadem Dow Jones, který činil 0,8 %. Tržby bez aut se zvýšily o 0,4 %, což bylo v souladu s očekáváním.

V čele ziskových prodejců stáli prodejci v různých obchodech s nárůstem o 2,4 %, zatímco tržby na internetu vzrostly o 1,2 % a prodejci zdravotní a osobní péče zaznamenali nárůst o 0,9 %.

Jednalo se o první pozitivní údaj od ledna a následoval po březnovém poklesu o 0,7 %.

Itálie a její spojenci v Evropské unii včetně České republiky mají dostatek sil na to, aby zablokovali pravidla emisní normy pro motorová vozidla Euro 7. Řekl to dnes italský ministr dopravy Matteo Salvini. Norma Euro 7 v současné navrhované podobě by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale i pneumatik a brzd.

„Itálie má společně s Francií, Českou republikou, Rumunskem, Portugalskem, Slovenskem, Bulharskem, Polskem a Maďarskem dostatek sil, aby tento skok do tmy zablokovala,“ řekl Salvini na konferenci prodejců automobilů ve Veroně. „Nyní jsme blokační menšinou, ale chceme se stát většinou,“ dodal podle agentury Reuters.

Norma Euro 7 bude podle expertů znamenat konec výroby cenově dostupných malých aut. Návrh automobilkám podle jejich dřívějšího vyjádření neposkytuje dostatečné množství času, aby si mohly naplánovat vývoj nových vozidel, nainstalovat odpovídající technologie, nasmlouvat dodavatele a přeškolit zaměstnance.

Země EU a zákonodárci mají letos v úmyslu jednat o navrhovaných právních předpisech, které se mají od července 2025 vztahovat na osobní a dodávkové automobily a o dva roky později na autobusy a nákladní auta. Podle Salviniho, který je v italské pravicové vládě předsedou koaliční strany Liga, je navrhovaná emisní norma „jednoznačně špatná“ a nepomáhá ani z hlediska ochrany životního prostředí.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Evropská komise (EK) tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí v automobilce Volkswagen.

Dolní komora ruského parlamentu dnes rozhodla o formálním vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), v níž Rusko už před osmi lety pozastavilo účast. Informovala o tom agentura AP, podle níž jde o klíčovou bezpečnostní dohodu z dob studené války. Cílem ujednání bylo zabránit znepřáteleným blokům, aby soustřeďovaly ozbrojené síly poblíž společných hranic.

S návrhem na vypovězení smlouvy přišel minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, kterého Putin pověřil otázkou projednání jeho návrhu v ruském parlamentu, dnes uvedl, že kvůli rozšiřování NATO ve střední a východní Evropě je ruská účast v ujednání nemožná. Rjabkov také sdělil, že setrvání Ruska ve smlouvě se neslučuje se zájmy země.

Smlouvu uzavřely 19. listopadu 1990 v Paříži státy NATO a Varšavské smlouvy. V platnost ujednání vstoupilo po ratifikaci všemi účastnickými zeměmi v roce 1992. V roce 2015 Rusko ve smlouvě pozastavilo účast s vysvětlením, že západní země po zrušení Varšavské smlouvy neratifikovaly revidovanou verzi ujednání.

Od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku shromáždilo Rusko na svých hranicích, které sdílí s členskými státy NATO Polskem, Slovenskem, Rumunskem a Maďarskem, stovky tisíc svých vojáků, podotkla AP.

Ke stávkové pohotovosti, kterou na protest proti vládnímu konsolidačnímu balíčku vyhlásilo v pondělí 31 svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), se přidají odbory automobilky Škoda Auto. Novinářům to dnes řekl předák nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. KOVO má podle něj 80.000 členů. Podle předáka ČMKOS Josefa Středuly se připojil i svaz v dopravě DOSIA a s konfederací chce o podpoře jednat také Asociace samostatných odborů (ASO) jako druhá odborová centrála. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po jednání tripartity řekl, že postoj odborů považuje za nezodpovědný a nátlakové akce nepřispívají k dialogu. Odboráři si dnes znovu stěžovali na to, že s nimi kabinet o chystaných změnách nejednal.

„Můžeme poděkovat vládě, že nás opravdu stmelila. S kolegou Jaroslavem Povšíkem (předák odborů automobilky) jsme se dohodli, že se Škoda Auto ke stávkové pohotovosti připojí,“ uvedl Ďurčo. Podle něj tak jeho svaz s odbory automobilky, které jsou samostatné, dá dohromady 110.000 členů.

ČMKOS je nevětší centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s celkem 270.000 členů. ASO je menší centrála, jsou v ní třeba vlivné lékařské či železničářské odbory. Podle Středuly je „obrovitá podpora“ vyhlášení stávkové pohotovosti.

Podle vedení ČMKOS opatření balíčku míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Předáci zmínili snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, obnovení nemocenských odvodů u zaměstnanců či zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. V chystaných změnách penzí nesouhlasí třeba s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky.

Premiér označil v pondělí po tripartitě postup odborů za nezodpovědný. Podle něj by se měly na změnách podílet. Nátlakové akce nepřispívají k dialogu, který s odboráři kabinet ale dál povede, řekl Fiala. Dodal, že odbory budou moci vyjádřit své výhrady v připomínkovém řízení u jednotlivých návrhů zákonů. Vláda ale podle Fialy není připravena v zásadních věcech ustupovat.

Podle Středuly je takové připomínkové řízení jen formální záležitost. „Dialog není to, že někdo něco řekne a tak to bude, ale že je možná změna, a to nejen v dílčích parametrech, ale i v zásadních,“ řekl předseda ČMKOS.

Vedení centrály původně zvažovalo to, že na konec června svolá do Prahy zástupce odborů z celé země. Podobná shromáždění, kterých se účastní kolem 1500 odborářů a odborářek, pořádá konfederace každý rok v září před zahájením vyjednávání o platech. Od záměru předáci nakonec upustili. Rozhodli se pro stávkovou pohotovost.

Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.

Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost.

„Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu,“ uvedla švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali, dodala Svantessonová.

Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím.

Eurozóna se v březnu přehoupla do přebytku obchodní bilance, což odráží prudký pokles dovozu energií z Ruska po invazi na Ukrajinu.

Přebytek obchodní bilance eurozóny – rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží – činil v březnu 25,6 miliardy eur (27,8 miliardy USD) a změnil se tak ze schodku 20,0 miliardy eur ve stejném měsíci před rokem, uvedla v úterý datová agentura Evropské unie Eurostat.

Vývoz meziročně vzrostl o 7,5 % a dovoz se propadl o 10,0 %, ukázaly údaje. Znamená to oživení vývozu poté, co blok za celý rok 2022 vykázal rekordně vysoký obchodní deficit, protože ceny dovážených energií po zahájení války na Ukrajině prudce vzrostly.

Po očištění o sezónní výkyvy vykázala eurozóna v březnu první přebytek obchodní bilance od září 2021 ve výši 17,0 mld. eur oproti revidovanému schodku 0,2 mld. eur v únoru 2023, uvedl Eurostat.

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí mírně vzrostla, což odpovídá předběžným odhadům, a vyvrátila tak dřívější obavy z recese, protože se vyhnula ochromující energetické krizi.

Hrubý domácí produkt bloku vzrostl od ledna do března o 0,1 %, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 byl zaznamenán nevýrazný hospodářský růst, ukázaly v úterý údaje statistické agentury Evropské unie Eurostat. V meziročním srovnání ekonomika regionu vzrostla o 1,3 %, uvedla agentura.

Údaj odpovídal předběžným odhadům zveřejněným na konci dubna i prognózám ekonomů oslovených deníkem The Wall Street Journal.

Údaje přicházejí poté, co někteří ekonomové uvedli, že HDP za první čtvrtletí by mohl být revidován směrem dolů poté, co průmyslová výroba v březnu poklesla více, než se očekávalo, a to o 4,1 % meziměsíčně. Průzkumy ve zpracovatelském průmyslu rovněž naznačují zpomalení průmyslového sektoru, který je bržděn klesající poptávkou.

Přesto Evropská komise v pondělí zvýšila své prognózy růstu HDP eurozóny. Nyní předpokládá, že hospodářský růst bloku v roce 2023 dosáhne 1,1 % oproti únorovým odhadům ve výši 0,9 %.

Ekonomika se ukázala jako odolná v prostředí nižších cen energií, zmírnění omezení nabídky a silného trhu práce a předstihové ukazatele naznačují pokračující růst i ve druhém čtvrtletí roku 2023, uvedla EU.

Společnost Seeing Machines v úterý oznámila, že podepsala exkluzivní licenční smlouvu se společností Collins Aerospace v hodnotě 10 milionů dolarů, na jejímž základě budou společnosti spolupracovat při uvádění na trh a dodávkách technologie sledování očí pomocí umělé inteligence pro letecký průmysl.

Společnost zabývající se dopravními technologiemi uvedla, že Collins zaplatí předem 3 miliony dolarů a dalších 7 milionů dolarů bude vyplaceno během následujících dvou let. Společnost Collins bude společnosti Seeing Machines rovněž platit jednorázové platby za inženýrské práce na vývoji řešení, které se vyvinou v potenciální licenční poplatky.

Společnost uvedla, že dohoda se týká řešení pro detekci únavy.

Akcie společnosti Seeing Machines v 0859 GMT vzrostly o 0,22 pence, tj. o 3,8 %, na 5,97 pence.

Akcie společnosti Hornbach Holding v úterý klesly poté, co společnost vykázala nižší zisk za fiskální rok 2023 navzdory vyšším tržbám a varovala před potenciálně horšími výsledky za fiskální rok 2024.

V 0854 GMT akcie klesly o 7,1 % na 70,50 EUR.

Německý prodejce domácích potřeb uvedl, že čistý zisk za rok do 28. února klesl na 157,1 milionu eur (170,8 milionu USD) z 200,0 milionu eur před rokem.

Upravený zisk před úroky a zdaněním za rok klesl o 20 % na 290,1 milionu eur kvůli inflaci a vysokým nákladům. Čisté tržby vzrostly o 6,6 % na 6,26 miliardy eur díky poptávce po výrobcích pro stavebnictví a domácí kutily, uvedl Hornbach.

Společnost očekává, že tržby za fiskální rok 2024 zůstanou na stejné úrovni, uvedla.

Společnost Hornbach uvedla, že je vzhledem k nejistotě ve výhledu opatrná a že nelze vyloučit možný pokles upraveného zisku EBIT o 5 až 15 %.

„Pokud jde o vývoj zisku, pomalejší začátek roku spolu s širšími makroekonomickými problémy ještě více snižuje viditelnost,“ uvedla společnost.

Hornbach navrhne dividendu ve výši 2,40 EUR na akcii, což je stejná částka jako v předchozím roce, uvedla společnost.

Akcie společnosti Prospex Energy v úterý vzrostly poté, co společnost oznámila, že byla dokončena výstavba plynového zařízení na vrtu Podere Maiar-1 na poli Selva v Itálii.

Akcie v 8:39 GMT vzrostly o 0,75 pence, tj. o 8,6 %, na 9,5 pence.

Energetická investiční společnost kótovaná na londýnské burze uvedla, že je rovněž dokončeno připojení k plynové síti, což umožní dodávat plyn na trh, jakmile budou dokončeny závěrečné provozní a bezpečnostní kontroly, které se očekávají koncem května.

Společnost Prospex – která má v lokalitě 37% podíl, zbytek drží PO Valley Energy – uvedla, že nyní, když byla dokončena opatření týkající se připojení a přepravy, zahájila PO proces vymáhání 757 000 EUR (823 351 USD) z prostředků z výkonnostní záruky, z nichž 280 090 EUR připadne čistě společnosti Prospex.

„Výstavba byla dokončena podle harmonogramu a v rámci našeho rozpočtu pro nepředvídané události, což je vzhledem k pokračujícím problémům v dodavatelském řetězci, s nimiž se odvětví obecně potýká, významný úspěch,“ uvedl generální ředitel Mark Routh.

Společnost Zephyr Energy v úterý oznámila, že její příjmy v prvním čtvrtletí klesly na 6,3 milionu dolarů ze 7,4 milionu dolarů ve čtvrtém čtvrtletí, což odráží očekávaný pokles jejího portfolia a nižší ceny komodit.

Americká energetická společnost kótovaná na londýnské burze uvedla, že její provozní výnosy v tomto období klesly na 5,7 milionu USD z 6,3 milionu USD ve čtvrtém čtvrtletí.

Objem prodeje v prvním čtvrtletí činil v průměru přibližně 1 093 barelů ropného ekvivalentu denně – v souladu s očekáváním vedení – ve srovnání s 1 192 barely denně ve čtvrtém čtvrtletí.

Společnost uvedla, že k 31. březnu měla v portfoliu 223 vrtů, které byly k dispozici pro těžbu.

„Společnost očekává do konce října 2023 významné dodatečné objemy těžby z nových vrtů, které budou uvedeny do provozu, a bude i nadále pravidelně vyhodnocovat svou strategii řízení cenového rizika komodit,“ uvedla.

Akcie v 0837 GMT klesly o 0,20 pence, tj. o 4,5 %, na 4,25 pence.

Společnost Greatland Gold v úterý uvedla, že její přípravy na vstup na australskou burzu ASX pokračují podle plánu a že vyhodnocuje, zda v rámci tohoto procesu provede potenciální navýšení vlastního kapitálu.

Těžební společnost kótovaná na londýnské burze uvedla, že ačkoli vedla předběžné rozhovory s investičními bankami, neučinila žádné rozhodnutí o navýšení kapitálu ani žádnou investiční banku v souvislosti s uvedením na burzu ASX formálně nepověřila.

Společnost uvedla, že plánuje křížový úpis na burze ASX během čtvrtletí začínajícího zářím 2023, pokud proběhne požadované schválení.

Společnost Greatland uvedla, že reaguje na článek v médiích, podle něhož pověřila Bank of America, aby jí pomohla s uvedením akcií na burzu, a že usiluje o získání 50 až 100 milionů australských dolarů (33,5 až 67 milionů USD).

Akcie v 8:09 GMT klesly o 0,65 pence, tj. o 7,7 %, na 7,75 pence.

Akcie společnosti Rurelec v úterý vzrostly poté, co společnost oznámila, že podmíněně souhlasila s prodejem svých argentinských podílů společnostem Verafont, Basic Energy a Esteban Reynal za částku až 5 milionů USD v hotovosti, čímž se akcionářům vrátí kapitál.

Akcie v 0751 GMT vzrostly o 0,23 pence, tj. 56 %, na 0,63 pence.

Společnost zaměřená na utility v Latinské Americe uvedla, že prodej je zásadním prodejem – vede ke změně podnikání – a očekává se, že bude dokončen v červnu. Po dokončení bude Rurelec považován za hotovostní strukturu a do šesti měsíců musí provést zpětné převzetí jiného podniku, jinak mu bude podle pravidel AIM hrozit pozastavení prodeje akcií.

Po dokončení vyplatí společnost akcionářům zvláštní dividendu ve výši 0,2 pence na akcii. Zbývající část protiplnění, přibližně 1,44 milionu dolarů, bude ponechána k použití jako provozní kapitál pro podnik v další fázi rozvoje.

Podle úterního průzkumu Bank of America investoři zvýšili alokace do akcií na pětiměsíční maximum, ale zároveň zvýšili úroveň hotovosti na 5,6 %, přestože se nadále obávají možné úvěrové krize a vysoké inflace.

Průzkum mezi 289 manažery fondů s aktivy v celkové hodnotě 753 miliard USD ukázal, že komerční nemovitosti jsou stále považovány za nejpravděpodobnější zdroj úvěrové události, zatímco 71 % respondentů očekává řešení dluhového stropu dříve, než USA dojdou peníze na splácení svých závazků.

Investoři rotovali portfolia do technologických akcií, čímž zvýšili alokace na nejvyšší úroveň od prosince 2021, do eurozóny a akcií a snížili expozici vůči komoditám a utilitám.

„Long big tech“, „short banks“ a „short U.S. dollar“ byly v květnu nejvíce přeplněné obchody, zatímco opačné obchody byly „long REITs“, „long banks“, „long value stocks“, „short bonds“, „short tech“ a „short growth“, zjistil průzkum.

Čistých 65 % respondentů nyní očekává slabší ekonomiku, nejpesimističtěji v roce 2023, ale většina stále předpokládá, že ekonomika zažije „měkké přistání“.

Společnost Tesla Inc. požádala o povolení regulačních orgánů k rozšíření svého závodu v Šanghaji a k zahájení výroby bateriových článků typu „pouch“, i když v malém množství.

V nedatovaném veřejném oznámení se uvádí, že potenciální rozšíření by umožnilo šanghajské továrně Gigafactory vyrábět 1,75 milionu pohonných jednotek ročně, což je více než současných 1,25 milionu.

Z oznámení zveřejněného na internetových stránkách okresu, v němž se továrna nachází, nebylo jasné, zda se Tesla zavázala pokračovat v rozšiřování, nebo pouze žádá o schválení potenciální, budoucí kapacity.

Společnost Tesla na žádost o komentář nereagovala.

Britská telekomunikační společnost Vodafone Group hodlá v následujících třech letech zrušit 11.000 pracovních míst. Firma, která působí také v České republice, to dnes oznámila v tiskové zprávě. Vodafone po celém světě zaměstnává kolem 100.000 lidí. Plánované snižování počtu zaměstnanců je nejrozsáhlejší v historii podniku, uvedla agentura Reuters.

Vodafone rovněž oznámil, že tržby v uplynulém finančním roce zvýšil pouze o 0,3 procenta na 45,7 miliardy eur (zhruba 1,1 bilionu Kč).

„Náš výkon není dostatečně dobrý,“ uvedla dnes nová šéfka podniku Margherita Della Valle. „Mými prioritami jsou zákazníci, jednoduchost a růst. Naši organizaci zjednodušíme a vymýtíme složitost, abychom obnovili konkurenceschopnost,“ dodala.

Vodafone už v letošním roce ohlásil plány na zrušení asi jednoho tisíce pracovních míst v Itálii. Podle zpráv médií by firma chtěla zrušit také asi 1300 pracovních míst v Německu.

Součástí skupiny Vodafone je od roku 2005 rovněž společnost Vodafone Czech Republic. Ta má podle svých internetových stránek v Česku přes 4,5 milionu zákazníků.