Právě teď

Týdny trvající pokles cen ropy na světových trzích kvůli obavám z možné recese je v nesouladu s vyhlídkou na nedostatečnou nabídku a silnou poptávku v další části roku. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

„Současný pesimismus na trhu … je v příkrém rozporu s napjatější rovnováhou na trhu, kterou očekáváme ve druhé polovině roku, kdy by poptávka měla zastínit nabídku téměř o dva miliony barelů denně,“ píše IEA, z jejíž zprávy cituje agentura Reuters.

IEA zvýšila prognózu celosvětové poptávky po ropě o 200.000 barelů denně na 102 milionů barelů denně. Uvedla, že hospodářské oživení v Číně po zrušení pandemických omezení překonalo očekávání a že poptávka v Číně v březnu dosáhla rekordních 16 milionů barelů denně.

Čína je největším světovým dovozcem ropy a očekává se, že v letošním roce se bude na růstu globální poptávky podílet zhruba 60 procenty. Spolu s Indií a Blízkým východem by tak pomohla kompenzovat pokles poptávky ve vyspělých zemích.

Spojené státy a Brazílie letos přispějí k mírnému růstu nabídky ropy, a to v rozsahu 1,2 milionu barelů denně. Škrty skupiny OPEC+ dohodnuté v dubnu znamenají, že objemy dodávané skupinou producentů od té doby do prosince klesnou o 850.000 barelů denně, uvedla IEA. Skupinu tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem.

Ruský rubl v úterý poprvé po dvou týdnech oslabil za hranici 80 vůči dolaru, když ho brzdila snížená nabídka zahraniční měny v souvislosti s příslibem nových sankcí proti Moskvě a slabými makroekonomickými údaji z minulého týdne.

V 08:06 GMT byl rubl vůči dolaru slabší o 1,1 % na 79,99, přičemž předtím dosáhl hodnoty 80,2525, což je nejnižší hodnota od 2. května.

Vůči euru ztrácel 0,9 % a obchodoval se na 87,16 a vůči jüanu ztratil 0,8 % na 11,47 .

Lídři skupiny sedmi zemí (G7) plánují na summitu v Japonsku tento týden zpřísnit sankce vůči Rusku, přičemž kroky budou zaměřeny na energetiku a export, který napomáhá vojenskému úsilí Moskvy na Ukrajině, uvedli představitelé přímo obeznámení s diskusemi.

Ruský rozpočtový deficit, který za leden až duben činil 44 miliard dolarů a již nyní překračuje vládní plán na rok 2023 jako celek, vytváří tlak na rubl.

Rusko vynakládá velké výdaje, protože příjmy z energetických zdrojů klesají. Rychle se také snižuje přebytek běžného účtu platební bilance země.

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, vzrostla o 0,5 % na 75,57 USD za barel.

Ruské akciové indexy byly vyšší.

Dolarový index RTS vzrostl o 0,1 % na 1 038,4 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl vyšší o 1 % na 2 637,6 bodu.

Podle Mezinárodní agentury pro energii roste poptávka po ropě v Číně rychleji, než se očekávalo, což hrozí napětím na trzích s ropou a zvýšením jejích cen, protože nabídka se snaží držet krok s poptávkou.

Nejnovější výhled agentury se sídlem v Paříži poukazuje na prohlubující se rozdíl mezi rychle rostoucí poptávkou po ropě v rozvojovém světě a nedostatečnou poptávkou v Evropě a Severní Americe, kde se ekonomické vyhlídky zdají být chmurné.

Zdůrazňuje také rostoucí rozpor mezi cenami ropy – které v posledních týdnech klesly na nejnižší úroveň za posledních 16 měsíců – a očekáváním, že silná poptávka a omezené dodávky vyvolají prudký deficit, který by podle mnohých analytiků měl ceny ropy zvýšit.

Ve své ostře sledované měsíční zprávě o trhu s ropou IEA zvýšila prognózu růstu globální poptávky po ropě v letošním roce o 200 000 barelů denně na 2,2 milionu barelů denně. Uvedla, že celková poptávka bude činit 102 milionů barelů denně, což je o 100 000 barelů denně více, než předpovídala minulý měsíc.

Podíl Číny na tomto nárůstu, který byl již dříve očekáván jako velký, podle všeho roste a „nadále překonává očekávání“, uvedla IEA. Poptávka po ropě v této zemi dosáhla v březnu rekordních 16 milionů barelů denně, zatímco Čína se bude v letošním roce podílet na růstu veškeré poptávky po ropě 60 %, uvedla IEA.

Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler přiznal vinu v kauze podvodů při testech s emisemi. Soud už dříve šedesátiletému manažerovi slíbil podmíněný trest, pokud se plně dozná a zaplatí 1,1 milionu eur (26 milionů Kč). Informuje o tom dnes agentura DPA. Audi a její mateřská společnost Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při testech emisí. Stadler je prvním členem představenstva koncernu, který u soudu vinu přiznal.

Šéf Audi původně vinu odmítal, jeho dnešní přiznání ale právníci avizovali. Podle trestního soudu musel nejpozději od července 2016 vědět, že mohlo docházet k manipulaci s hodnotami výfukových plynů. Přesto nařídil, aby se v prodeji upravených vozů pokračovalo až do začátku roku 2018.

Státní zastupitelství už dříve přistoupilo na dohodu o vině a trestu, kterou navrhl soud. Stadler oznámil své přiznání už na začátku května, ale požádal o více času na přípravu. Nyní své oznámení splnil.

Bývalý šéf Audi slovem „ano“ potvrdil prohlášení, které dnes před mnichovským zemským soudem přečetl jeho obhájce. Obžalovaný v něm přiznal pochybení. Měl možnost zasáhnout, ale neučinil tak a velmi toho lituje, stojí v prohlášení.

Po přiznání by soudní proces, který pokračuje od září 2020, mohl brzy skončit – pravděpodobně v červnu, píše DPA. Bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz, který je rovněž obviněn, a dva jeho vedoucí inženýři se už přiznali, že nařídili úpravu softwaru motoru. Díky nepřípustným úpravám vozy splňovaly limity oxidů dusíku při testování, ale ne na silnici. Podle soudu mohou Hatz a jeden inženýr očekávat také podmíněný trest. Proti druhému inženýrovi už bylo řízení zastaveno výměnou za pokutu.

Akcie Telecom Italia v úterý klesly po zprávě médií, že italský státní věřitel Cassa Depositi e Prestiti plánuje odstoupit z výběrového řízení na aktiva telekomunikační společnosti v oblasti pevných sítí.

V 7:48 GMT klesly akcie Telecom Italia o 3,3 % na 0,26 EUR, přičemž předtím se propadly o více než 4 %.

Agentura Bloomberg v pondělí pozdě večer informovala, že společnost CDP hodlá upustit od své nabídky na pevnou síť společnosti Telecom Italia a vzdát se tak nabídkové války s KKR.

CDP na žádost o komentář okamžitě nereagovala. Společnost Telecom Italia se odmítla vyjádřit.

„To samozřejmě není pozitivní zpráva a šance na pozitivní výsledek se dále mírně snižují,“ uvedli analytici společnosti Bryan Garnier ve své výzkumné zprávě.

Společnost Telecom Italia začátkem tohoto měsíce uvedla, že nabídky, které obdržela za podnik známý jako Netco od KKR a konsorcia tvořeného CDP a Macquarie Group, zatím nejsou adekvátní. Telecom Italia dal zájemcům lhůtu do 9. června, aby předložili své konečné nabídky.

Akcie KBC Group se v úterý ráno propadly poté, co belgická společnost poskytující finanční služby vykázala za první čtvrtletí čistý úrokový výnos pod odhady analytiků.

V 7:45 GMT se akcie KBC Group obchodovaly o 5,8 % níže na 58,02 EUR.

Čistý úrokový výnos – rozdíl mezi tím, co věřitelé vydělají na úvěrech a zaplatí za vklady, a klíčový faktor zisku retailových bank – se za tři měsíce do konce března vyšplhal na 1,32 miliardy eur (1,44 miliardy USD) z 1,20 miliardy eur v loňském prvním čtvrtletí díky lepším reinvestičním výnosům v klíčových zemích a organickému růstu objemu úvěrů a vkladů.

Výsledek je však podle konsenzu sestaveného společností nižší než odhad analytiků ve výši 1,37 mld. eur.

„Nedostatek čistých úrokových výnosů upoutá pozornost,“ napsali analytici Jefferies ve zprávě klientům.

Tlak na úvěrové marže v klíčových zemích, vyšší náklady na financování účastí a prodej zbývajícího irského portfolia v únoru zatížily čistý úrokový výnos, uvedla skupina KBC.

Akcie Anglesey Mining v úterý klesly o 17,5 % poté, co společnost oznámila, že hodlá získat 1 milion liber (1,3 milionu USD) umístěním nových akcií se slevou na financování vrtů v dole Parys Mountain v severním Walesu.

V 7:30 GMT akcie klesly o 0,35 pence na 1,65 pence, což je jejich nejnižší cena od října 2020.

Těžební společnost uvedla, že emisní cena 1,5 pence za akcii představuje 28% diskont oproti pondělní uzavírací ceně 2,07 pence. Dodala, že je s ní spojen warrant na úpis jedné akcie za 2,5 pence za každé dvě upsané umisťovací akcie, který lze uplatnit během 18 měsíců po přijetí.

Kromě zahájení vrtů v severní měděné zóně dolu Parys Mountain budou výnosy použity také na posouzení vlivu na životní prostředí a sociální aspekty, na zahájení základních studií pro důl na železnou rudu Grangesberg ve Švédsku a na obecné účely provozního kapitálu, uvedla společnost.

Akcie Vodafonu v úterý klesly až o 4 % poté, co britská telekomunikační společnost oznámila plány na zrušení rekordního počtu pracovních míst a předpověděla stabilní růst zisku.

„Naše výkonnost nebyla dostatečně dobrá. Abychom mohli trvale dosahovat výsledků, musí se Vodafone změnit,“ uvedla v úterý v upřímném prohlášení nedávno jmenovaná generální ředitelka Margherita Della Valle.

Vodafone uvedl, že během tří let zruší 11 000 pracovních míst z celkového počtu něco přes 100 000 zaměstnanců. Jedná se o největší kolo snižování počtu zaměstnanců v historii společnosti, uvedla agentura Reuters.

„Mými prioritami jsou zákazníci, jednoduchost a růst. Zjednodušíme naši organizaci, odstraníme složitost, abychom znovu získali konkurenceschopnost. Přerozdělíme zdroje tak, abychom poskytovali kvalitní služby, které naši zákazníci očekávají, a zajistili další růst díky jedinečnému postavení Vodafone Business,“ uvedla Della Valle.

Společnost Shoe Zone v úterý oznámila, že zisk před zdaněním v první polovině jejího fiskálního roku klesl, protože obchodování ovlivnily inflační tlaky.

Britský prodejce obuvi vykázal za 26 týdnů končících 1. dubnem zisk před zdaněním ve výši 1,53 milionu liber (1,91 milionu USD) oproti 3,06 milionu liber v předchozím období.

Tržby vzrostly na 75,39 milionu liber z 69,86 milionu liber v předchozím roce, uvedla společnost, přestože ve srovnání s předchozím rokem obchodovala v 52 obchodech méně.

„Společnost Shoe Zone dosáhla v tomto období solidních a pozitivních výsledků v kontextu nejistoty spotřebitelů a makroekonomických výkyvů,“ uvedla společnost.

Představenstvo navrhlo mezitímní dividendu ve výši 2,5 pence na akcii, což je v souladu s předchozím rokem.

Společnost Rakuten Group Inc. plánuje vydat nové akcie, aby získala 332,2 miliardy jüanů (2,4 miliardy dolarů) na posílení kapitálu, který vyčerpala její ztrátová mobilní jednotka.

Japonské internetové nákupní centrum v úterý uvedlo, že vydá nové akcie společnostem Cyberagent Inc., Tokyu Corp. a dalším, a také uskuteční veřejný prodej nových akcií s orientační slevou v rozmezí 3 až 5 %. Cena veřejné nabídky bude stanovena již 24. května, uvedla společnost.

Akcie společnosti Rakuten uzavřely obchodování poklesem o 5,1 % kvůli obavám z rozmělnění vlastního kapitálu, přičemž zprávy před oznámením o nové emisi akcií vymazaly z tržní kapitalizace společnosti přibližně 1,2 miliardy USD.

Naopak náklady na pojištění dluhopisů Rakuten proti nesplacení směřují k největšímu dvoudennímu poklesu v historii, zatímco dolarové dluhopisy společnosti junk vzrostly od zprávy o prodeji akcií o téměř 2,5 centu, což je rovněž rekordní hodnota. Dluhopisy firmy zabývající se elektronickým obchodem vzrostly na úvěrovém trhu o rekordní hodnotu.

Podle zdroje přímo obeznámeného s touto záležitostí zvažuje Morgan Stanley snížení počtu svých zaměstnanců v investičním bankovnictví v Asii a Tichomoří o 7 %, tedy asi o 40 pracovních míst.

Snížení počtu zaměstnanců by se týkalo především investičního bankovnictví a kapitálových trhů v tomto regionu, s výjimkou Japonska.

Mluvčí společnosti Morgan Stanley se odmítl vyjádřit.

Podle tohoto zdroje je snižování počtu pracovních míst součástí globální redukce s ohledem na podmínky na trhu a s cílem snížit náklady. Tato osoba odmítla být jmenována, protože informace nebyly veřejné.

Zprávu o snižování počtu pracovních míst jako první přinesla v úterý agentura Bloomberg News.

Jak 1. května informovala agentura Reuters, banka plánovala ve druhém čtvrtletí celosvětově zrušit přibližně 3 000 pracovních míst, což bylo druhé kolo snižování počtu pracovních míst během šesti měsíců.

Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království se za tři měsíce do března mírně zvýšila, i když zůstala na relativně nízké úrovni, zatímco růst mezd se nadále zvyšoval, což odráží mírné ochabnutí na trhu práce navzdory pokračujícímu tlaku na zaměstnavatele, aby zvyšovali mzdy.

Podle údajů Národního statistického úřadu zveřejněných v úterý činila míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v prvním čtvrtletí 2023 3,9 %, což je o něco více než 3,8 % zaznamenaných v období od prosince do února.

Údaj je o něco vyšší, než očekávali ekonomové v průzkumu deníku The Wall Street Journal, kteří předpokládali, že zůstane na úrovni 3,8 %.

Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království od 3,5 % zaznamenaných ve třech měsících do srpna 2022, což znamenalo nejnižší úroveň od roku 1974, neustále roste.

Průměrný týdenní výdělek bez započtení bonusů se ve čtvrtletí do března meziročně zvýšil o 6,7 %, což je více než 6,6 % za tři měsíce do února, což naznačuje, že tlak na zvyšování mezd ze strany podniků přetrvává a komplikuje úkol Bank of England při snižování inflace.

Plzeňská Škoda Group dodá v letech 2024 až 2025 celkem 91 trolejbusů za 1,3 miliardy Kč do litevského Vilniusu. Smlouva s dopravcem Vilniaus viešasis transportas (VVT) zahrnuje dodávku nízkopodlažních dvanáctimetrových vozidel Škoda 32 Tr. Součástí je také kontrakt na dodávky náhradních dílů pro pravidelnou údržbu na prvních pět let provozu. Pobaltí je pro podnik jedním z nejdůležitějších regionů, Škoda Group už tam dodala stovky vozidel, řekl ČTK Petr Novotný, prezident Components & Bus Mobility.

„Ve Vilniusu je od roku 2018 v provozu 41 trolejbusů Škoda, dalších 125 trolejbusů dodala v minulosti skupina do lotyšské Rigy. Dlouhodobě se tak řadí mezi největší výrobce trolejbusů v Evropě,“ řekl mluvčí skupiny Jan Švehla. Do Litvy navíc Škodovka dodala také 13 dvoupodlažních elektrických vlakových jednotek. „Máme velký zájem zapojit se do dalších výběrových řízení na vlaky,“ uvedl Novotný.

Půjde o trolejbusy s trakčními bateriemi a dynamickým dobíjením z vedení, které nevyžadují výstavbu další infrastruktury pro nabíjení, stejně jako elektrobusy. Baterie umožňují ujet bez trolejí nejméně 20 kilometrů. Kromě dobíjení během jízdy je lze nabít v depu. „Tento typ trolejbusu je lépe ovladatelný, pohodlnější a v případě potřeby dokáže objíždět překážky nejen na křižovatkách, ale i v okolních ulicích, čímž se systém veřejné dopravy stane ještě flexibilnějším a efektivnějším,“ řekl generální ředitel VVT Darius Aleknavičius.

Bezpečnost provozu i vyšší komfort řidičů zajistí kamerový systém ke sledování provozu před vozem i uvnitř a systém Mirror Eye nahrazující klasická vnější zpětná zrcátka. V trolejbusech bude klimatizace. Pro pasažéry tam bude informační systém, wi-fi připojení, rampa pro nástup handicapovaných a zařízení pro neutralizaci virů.

Trolejbusy Škoda mají v litevské metropoli dlouhou tradici. Od 60. let minulého století tam podle Švehly jezdilo několik set vozidel, převážně typu Škoda 9 Tr a Škoda 14 Tr. „Byly vždy oblíbené a považované za velmi spolehlivé. Poslední dodávky starších typů se uskutečnily v 90. letech. Od roku 2018 je ve Vilniusu v provozu 41 trolejbusů s trakční výzbrojí Škoda,“ dodal.

Plzeňská Škoda Electric ze Škody Group je největším evropským výrobcem trolejbusů, dodala jich přes 14.500 do Evropy, Asie a USA. Dále vyrábí elektrobusy, trakční pohony a motory, tramvaje, elektrické vlaky, vagony do metra a důlní vozy.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu zisku bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Vyplývá to z podkladů podniku před dnešní tiskovou konferencí k ekonomice firmy. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. V nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků další tři miliardy korun, uvedl generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Výší loňského zisku se Lesy ČR vrátily na úroveň zisků z let před kůrovcovou kalamitou, která v českých lesích vypukla v roce 2018. Vyšší zisky měl podnik pouze v letech 2014 a 2015, kdy činily 6,8 a 5,4 miliardy korun. Naopak v roce 2019 podnik utrpěl kvůli kalamitě kůrovce ztrátu 790 milionů korun a v roce 2020 se v mírném zisku 44 milionů korun udržel jen díky přijetí státní kompenzace na snížení cen dřeva z důvodu kalamity ve výši 2,3 miliardy korun.

Růst cen dřeva se loni odrazil ve zvýšení tržeb podniku o 27 procent na rekordních 18,5 miliardy korun z 14,6 miliardy v roce 2021. Tržby podniku vzrostly přesto, že těžba dřeva loni s dalším ústupem kůrovcové kalamity klesla o 19 procent na 9,22 milionu metrů krychlových. Rekordní těžbu měl podnik v době vrcholící kalamity v roce 2020, kdy dosáhla 14,4 milionu metrů krychlových.

Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 47 procent na 2,95 milionu metrů krychlových z předloňských 5,6 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových. V letech před kůrovcovou kalamitou byla celková těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových.

Prioritou podniku nadále zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik zalesnil asi 20.000 hektarů a vysázel 81 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2021, kdy podnik zalesnil rekordních 22.000 hektarů a vysázel přibližně 90 milionů stromků. „S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin,“ uvedl k poklesu výsadeb dříve podnik.

Potravinové řetězce podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy promítnou do cen navrhované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny o tři procentní body na 12 procent v plné výši. Řekl to včera na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Dodal však, že naopak přesun nealkoholických nápojů do základní 21procentní sazby ze současné 15procentní sazby a zvýšení spotřební daně na lihoviny o deset procentních bodů povedou k tomu, že se změny v nákupním košíku téměř vykryjí.

„Já si myslím, že je naprosto jasné, že k 1. lednu všichni sníží cenu potravin o ty tři procenta,“ uvedl Prouza. Poukázal na situaci z doby koronavirové pandemie, kdy byla zavedena nulová daň na respirátory. „Všichni okamžitě tohleto snížení promítli do cen,“ dodal. U změn DPH na nápoje podle něj měla vláda zaujmout jiný postoj, například kojeneckou vodu by ponechal ve snížené sazbě, řekl.

Prouza již dříve uvedl, že snížení DPH na potraviny vítá. „Snížení DPH na potraviny je pro zákazníky dobrá zpráva, protože každá úspora na nákupech v dnešní době lidem pomůže,“ uvedl Prouza. Ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) k tomuto kroku už v minulosti několikrát vyzýval.

Vláda ve čtvrtek představila návrhy opatření na ozdravení veřejných financí. Místo současných tří sazeb DPH by například chtěla zavést sazby dvě, tedy základní 21procentní a sníženou 12procentní. Do té snížené by vedle potravin měly patřit také léky, vodné a stočné nebo ubytovací a stravovací služby. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny o 0,2 procenta klesly, proti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl Český statistický úřad. Například ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, v březnu to bylo o 32,6 procenta. Dále zpomalily růst například ceny masa na 12,7 procenta z březnových 22,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 procenta z 45,2 procenta nebo vajec na 41,2 procenta ze 75,5 procenta.

Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes veřejnosti podrobněji představí své priority pro rozvoj vzdělávání v Česku. Při svém uvedení do úřadu avizoval, že se chce zaměřit zvláště na dostupnost škol a na úpravu učebních plánů, podle nichž se mají žáci vzdělávat. Bek je ministrem školství od 4. května, předtím zastával funkci ministra pro evropské záležitosti. V čele ministerstva školství nahradil svého stranického kolegu Vladimíra Balaše, který rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům.

Bek za svou prioritu označil dostupnost vzdělávání. Řešit chce mimo jiné nynější situaci týkající se kapacit středních škol. Při svém nástupu do funkce poukázal na to, že letos nebude „masivně uspokojena poptávka po všeobecném typu vzdělávání“. Do středních škol se kvůli silnému populačnímu ročníku hlásí rekordní množství dětí, kapacita všeobecného vzdělávání s maturitou se ale výrazně neposílila. Zejména na gymnáziích je tak letos velký převis zájemců.

Vysokým školám chce nový ministr nabídnout, jak by se mohlo zlepšit jejich financování. Některé fakulty si nyní stěžují na podfinancování a nízké mzdy pro pedagogy. Bek dříve jako rektor vedl Masarykovu univerzitu v Brně.

Podle nového ministra je potřeba také postoupit v úpravách učebních programů, které vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Revizi učiva nyní připravují odborníci v Národním pedagogickém institutu. Někteří experti míní, že cíle úprav jsou nejasné, jiní upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky je při dodržení plánovaného harmonogramu málo času. Podle ministerstva školství má být nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.

Evropská komise (EK) schválila převzetí firmy na vývoj počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč) americkým softwarovým gigantem Microsoft. Podle EK ústupky nabídnuté Microsoftem vyřešily její obavy o konkurenci, uvádí se v aktuálním prohlášení. Nicméně dokončení dohody stále není jisté, protože britské regulační orgány ji odmítly a s dohodou nesouhlasí ani úřady ve Spojených státech.

EK uvedla, že přijala ústupky Microsoftu. Ten nabídl úpravu svých licenčních dohod tak, aby uživatelé a všechny cloudové herní platformy mohli po dobu deseti let streamovat tituly firmy bez placení licenčních poplatků. Microsoft již uzavřel smlouvy s konkurenty v oblasti cloudového streamování, například se společností Nvidia, ukrajinskou firmou Boosteroid a japonskou společností Ubitus.

„Tyto přísliby řeší obavy o hospodářskou soutěž, které komise identifikovala, a představují významné zlepšení pro cloudové hry ve srovnání se současnou situací,“ uvedla EK.

Britský antimonopolní úřad však minulý měsíc zablokoval převzetí kvůli obavám, že by spojení potlačilo hospodářskou soutěž na malém, ale rychle rostoucím trhu cloudových her. Microsoft se proti rozhodnutí odvolal. Americká Federální obchodní komise (FTC) podala žalobu, aby transakci zablokovala. Řízení má začít 2. srpna, uvedla agentura AP.

Activision Blizzard stojí například za hrami Call of Duty či Candy Crush. Spojení firem, které bylo oznámené loni v lednu, má urychlit růst herní divize Microsoftu. Po dokončení transakce by Microsoft byl třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony.

Poslanci by dnes mohli projednat zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň a pravomoc vlády ke zvyšování základního jmění státních podniků. V úvodním sněmovním kole by chtěl koaliční tábor probrat také novelu zákoníku práce, která upravuje práci z domova, kratší úvazky rodičů s menšími dětmi a práci na dohody. Schůze začne odpoledne. Stejně jako na začátcích minulých schůzí se očekávají rozsáhlejší opoziční snahy o změnu programu poslaneckého jednání.

Koalice se chce dnes opět pokusit o odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dříve se jí to již třikrát nepodařilo kvůli zdržovací taktice opozice. Köpplovo odvolání doporučil sněmovní volební výbor kvůli střetu zájmů. Köppl tvrdí, že zákon neporušil a proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu.

Zvýšení spotřební daně z nafty o 1,5 Kč na původní částku 9,95 koruny za litr chce vláda vzhledem k nynějšímu poklesu ceny tohoto paliva už od července. Původně měla úleva platit do konce roku. Návrat sazby daně by podle ministerstva financí znamenal přínos státnímu rozpočtu 727 milionů Kč za každý měsíc a o dalších 73 milionů Kč každý měsíc vylepšený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Pravomoc zvyšovat základní jmění státních podniků chce vláda kvůli situaci ve ztrátové České poště. Kabinet chce, aby Sněmovna schválila obě novely zrychleně v úvodním kole.

Novela zákoníku práce by umožnila paušální platby zaměstnavatelů jako náhrad nákladů zaměstnanců při práci z domova. Pracovníci na dohody by měli například dovolenou podle počtu odpracovaných hodin a příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli nárok na kratší úvazek, práci na dálku nebo jiné uspořádání pracovní doby.

Ruská vládní komise schválila prodej hlavní továrny německé automobilky Volkswagen v Rusku. Agentuře TASS to včera řekl ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Továrnu, která stojí v ruském městě Kaluga, koupí ruský prodejce automobilů Avilon. V Kaluze se montovaly rovněž vozy české automobilky Škoda Auto.

Závod v Kaluze s roční kapacitou 225.000 vozů Volkswagen otevřel v roce 2007. Loni v březnu však provoz zastavil v souvislosti se sankcemi, které západní země uvalily na Rusko za jeho útok na Ukrajinu.

Manturov podle agentury TASS uvedl, že dokumentace potřebná pro prodej továrny se nyní dokončuje. Podrobnosti o podmínkách prodeje zpráva agentury TASS neobsahuje.

Západní sankce zasadily ruskému automobilovému sektoru tvrdou ránu. Celková výroba osobních automobilů v Rusku se loni propadla o 67 procent na 450.000 vozů, což je nejnižší úroveň od pádu Sovětského svazu v roce 1991.

Volkswagen přerušil výrobu automobilů v Rusku krátce poté, co Moskva loni v únoru zahájila útok na Ukrajinu. Firma rovněž zastavila vývoz automobilů do Ruska.

Odchody zahraničních podniků z Ruska nejsou jednoduché. Smlouvy, ve kterých figurují firmy z takzvaných znepřátelených zemí, potřebují souhlas ruské vládní komise. Za znepřátelené Moskva považuje ty země, které na Rusko uvalily sankce. Podniky do smluv často zařazují ustanovení o možnosti pozdějšího odkupu, které jim mají jednoho dne usnadnit případný návrat.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) se chystá dnes podrobněji představit své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Doložit je chce na propočtech dopadů jednotlivých opatření na zaměstnance a jejich rodiny. Odbory vládní záměry k ozdravení financí ostře kritizují. Staví se proti změnám DPH, obnovení nemocenských odvodů u zaměstnanců či snížení sumy na platy ve veřejném sektoru. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s několika stovkami tisíc členů. Svazy už v pondělí kvůli balíčku vyhlásily stávkovou pohotovost.

Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stomiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.

Podle vedení odborové konfederace návrhy míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Předáci zmínili snížení sumy na platy, možné zdražování po úpravě DPH, obnovení nemocenských odvodů u zaměstnanců či zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. V chystaných změnách penzí nesouhlasí třeba s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky.