Právě teď

Největší rizikem pro evropské automobilky jsou elektromobily vyráběné v Číně. Ve včera zveřejněné zprávě to uvedla německá pojišťovna Allianz. Pokud politici nepřijmou odpovídající opatření, může čínská konkurence evropské výrobce podle této studie do roku 2030 připravit na zisku o sedm miliard eur (163,5 miliardy Kč) ročně. Českou ekonomiku by podle zprávy mohla čínská konkurence připravit až o 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Jako řešení Alianz uvádí reciproční cla na auta dovážená z Číny, zlepšení vývoje materiálů a technologií pro baterie elektrických vozidel a také umožnit čínským automobilkám vyrábět automobily v Evropě.

Evropské automobilky podle zprávy Allianz čelí dvojí hrozbě. Na jednu stranu jim klesá prodej v Číně, kde místní výrobci zvyšují podíl na trhu. Například německá automobilová skupina Volkswagen přišla v prvním čtvrtletí o pozici nejprodávanější značky osobních automobilů v Číně – předstihla ji místní značka BYD. Na druhou stranu roste prodej dovážených elektromobilů vyrobených v Číně, prodej zvyšují jak domácí, tak i západní automobilky.

Čínský automobilový trh je největší na světě, je ale zahlcený elektrickými sportovně-užitkovými vozy (SUV), což vytváří tlak na místní automobilky, aby vyvážely více aut do Evropy. Dovoz elektrických aut do Číny by mohl Evropskou unii v roce 2030 stát přes 24 miliard eur ekonomického výkonu, což představuje 0,15 procenta unijního HDP, uvádí studie.

Nicméně ekonomiky Německa, Slovenska a České republiky, které jsou závislé na automobilovém průmyslu, by mohly čelit ještě většímu dopadu, a to v ekvivalentu 0,3 až 0,4 procenta HDP, píše Allianz ve studii.

„Evropskému automobilovému průmyslu jde o hodně: čtyři z pěti automobilů prodaných v Evropě se montují na místě,“ uvádí zpráva. Připomíná také, že Evropa se stala cílem čínského vývozu, když ve Spojených státech začal platit zákon o omezování inflace (IRA).

Na letošní rok americký zákon IRA vyžaduje, aby 50 procent komponentů baterií bylo vyrobeno nebo smontováno v Severní Americe, aby bylo možné získat daňovou úlevu 3750 dolarů (přes 80.000 Kč). Dalších 3750 dolarů je letos podmíněno tím, že 40 procent kritických minerálů pochází ze Spojených států nebo od jejich partnera ve volném obchodu. V obou případech se tento poměr s postupem let zvyšuje.

Německá konzervativní unie CDU/CSU, která je nejsilnějším opozičním blokem ve Spolkovém sněmu, předloží tento týden v parlamentu návrh na dočasné obnovení hraničních kontrol s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem. Na svém webu to oznámila parlamentní frakce unie, která tak chce omezit příliv migrantů do země. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze v posledních dnech čelí zvýšenému tlaku některých německých regionů, které kvůli složité migrační situaci požadují obnovit hraniční kontroly.

„Ano, bohužel, pohraniční kontroly musí být, pokud problém nedostaneme pod kontrolu jiným způsobem,“ řekl šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) a lídr opozice Friedrich Merz o chystaném návrhu. Celoněmecká CDU spolu se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) požaduje po spolkové vládě, aby příliv migrantů omezila.

Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19.627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12.958 migrantů bez dokladů.

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Tyto stacionární kontroly, které Německo obnovilo v roce 2015, nejsou plošné, ale namátkové. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem. O kontroly v případě Česka a Polska požádali spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.

Se žádostí saského konzervativního ministra vnitra Armina Schustera ale nesouhlasí celá saská vláda, kterou tvoří konzervativci (CDU), Zelení a sociální demokraté (SPD). Vicepremiér a ministr energetiky a zemědělství Wolfram Günther z ekologické strany Zelení v rozhovoru s lipským deníkem Leipziger Volkszeitung prohlásil, že kontroly nechce. „Rozhodně nejsou příspěvkem k řešení,“ řekl.

„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl český premiér Petr Fiala na úterním setkání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Řezně. Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Parlamentní frakce CDU/CSU ve zprávě o chystaném návrhu na dočasné obnovení kontrol uvedla, že jako proevropská vždy hájila otevřené vnitřní hranice Evropské unie. „Čísla okolo 30.000 migrantů měsíčně ale ukazují, že ochrana vnější hranice Evropské unie nefunguje dostatečně,“ uvedla frakce. To je podle ní také důvod, proč žádá obnovu kontrol mimo jiné i na německo-české hranici.

Současnou podobu ostrahy vnějších hranic EU kritizovala i německá ministryně vnitra Faeserová. Na počátku května v rozhovoru s deníkem Handelsblatt řekla, že chce zpřísnit azylovou politiku Evropské unie a zavést praxi rychlého prověřování migrantů přímo na vnějších unijních hranicích, odkud by neúspěšní žadatelé o azyl byli rovnou deportováni.

Za zjištěné vady na opravené dálnici D1, na které poukázal Národní kontrolní úřad v úterní zprávě, mohou zhotovitelé prací, ale i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), když nezajistilo dostatečný technický dozor investora při opravách. V rozhovoru s ČTK to řekl Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice. Z hlediska kvality dálnice se však podle něj technický stav D1 nezpochybnitelně zlepšil.

Drahotský uvedl, že zpráva poukazuje zejména na zjištěné vady, které zadavatel reklamoval, ale nebyly dobře opraveny. „Jednou z úloh ŘSD při opravě D1 bylo zajistit technický dozor investora, který dohlíží nad rozsahem a kvalitou prací a technologickým postupem,“ řekl Drahotský.

Uvedl, že některé vady se opravovaly opakovaně, ale stejně se zlepšení nedostavilo. Za tím stojí podle Drahotského nedodržení technologických postupů, užití nevhodných materiálů či nedodržení nutného časového rozmezí k vyzrání materiálu. „Za to může přístup dodavatelů,“ dodal.

Národní kontrolní úřad ve zprávě také poukázal na havarijní stav několika mostů. Ředitelství silnic a dálnic se brání také tím, že některé mosty bude rekonstruovat mimo projekt modernizace D1. V tomto případě jde podle Drahotského mimo jiné o to, že ŘSD neposkytlo úřadu konkrétní harmonogram prací, a to jak finanční, tak časový. Drahotský dodal, že dotčené mostní objekty by měly být zrekonstruovány či odstraněny.

Plánovaný Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízená soustava krajských stavebních úřadů nevzniknou. Zrušení čistě státní stavební správy v novém stavebním zákonu z roku 2021 dnes ve vládní novele stavebního zákona schválil Senát. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Pro schválení novely hlasovalo 61 ze 73 přítomných senátorů. Schválit novelu v předloženém znění doporučily plénu Senátu dva jeho výbory. Senátoři nepřistoupili na návrh svého ústavně-právního výboru vrátit novelu Sněmovně. Výbor v ní chtěl zakotvit pravidlo, aby stavební úřady v obcích byly zachovány zákonem, a ne pouze vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím nesouhlasil. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra varoval, že v takovém případě by šly stavební úřady rušit jen změnou zákona.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit.

Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Bartoš dnes uvedl, že u stavebních úřadů se zavedl podobný výkonnostní model, jaky nyní platí u matrik. Informoval, že zhruba dvě desítky stavebních úřadů by se chtěly sloučit.

Senátní debata trvala přes dvě hodiny a vystoupilo v ní 16 senátorek a senátorů. V přijatém doprovodném usnesení Senát vyzval ministerstvo pro místní rozvoj, aby příslušnou vyhlášku stanovující obecní stavební úřady připravilo včas a zachovalo přitom současné pokrytí veřejné správy stavebními úřady.

Novela stavebního zákona má vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, má platit od 1. ledna 2024.

Polostátní energetická společnost ČEZ dnes vyzvala všechny tři uchazeče o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech k podání finálních nabídek. Na jejich podání budou mít čas do poloviny září. Firma tak učinila po tříkolových jednáních o úvodních nabídkách se zájemci, které dokončila v minulém týdnu. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Úvodní nabídky na stavbu nového bloku loni na podzim podaly francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Detaily těchto nabídek ČEZ, který má projekt na starosti, nezveřejnil.

ČEZ vyjasňovací jednání, na nichž si chtěl s uchazeči o stavbu bloku vysvětlit některé podmínky tendru a první nabídky, zahájil s předstihem v závěru února a dokončil je v minulém týdnu. Jednání podle Kříže zakončilo jednání na úrovní vrcholových managementů skupiny ČEZ a všech tří uchazečů. Urychlení procesu má podle firmy poskytnout zájemcům více času pro vytvoření finálních nabídek.

Projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Akcie energetické firmy ČEZ se dnes dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září roku 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ dnes stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. ČEZ ve čtvrtek zveřejní své hospodářské výsledky za první čtvrtletí letošního roku a zřejmě také návrh dividendy pro akcionáře z loňského rekordního zisku.

Právě chystané zveřejnění výsledků firmy dnes podle analytiků lákalo burzovní obchodníky k nákupu cenných papírů ČEZ. „Z mého pohledu je to dáno čtvrtečním kvartálním reportem a spekulací na silné výsledky nebo na oznámení vysoké dividendy,“ sdělil ke zdražení akcií analytik Komerční banky Bohumil Trampota. „Připomínám, že k návrhu dividendy nemusí ve čtvrtek dojít, ale čtvrtletní prezentace je výborná příležitost k návrhu distribuce loňských zisků,“ doplnil. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Transakce s akciemi ČEZ tvořily většinu dnešních obchodů na pražské burze. Zároveň cenné papíry firmy zaznamenaly nejvýraznější růst z hlavních emisí burzy. Posílila přesně polovina z deseti hlavních emisí. Kromě ČEZ si polepšily například akcie výrobce nápojů Kofola ČS o 0,82 procenta na 246 korun nebo akcie Moneta Money Bank o 0,52 procenta na 78 korun.

Největší propad dnes postihl cenné papíry zbrojovky Colt CZ, a to o 0,67 procenta na 595 korun. V červených číslech skončily také třeba akcie bankovní skupiny Erste, které zlevnily o 0,44 procenta na 752,80 koruny.

Česká měna dnes opět oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si k 17:00 pohoršila oproti předchozímu závěru o sedm haléřů na 23,48 Kč/EUR a k dolaru o tři haléře na 21,40 Kč/USD.

V Aeru Vodochody dnes oficiálně začala sériová výroba čtyř cvičných letounů L-39NG pro LOM Praha, první dva budou hotové koncem roku 2024, další dva v roce 2025. Sloužit budou k výcviku vojenských pilotů. Novinářům to dnes v Aeru řekli prezident Aera Vodochody Viktor Sotona a ředitel státní společnosti LOM Praha Jiří Protiva. Podle dřívějších informací za čtyři letouny včetně například pozáruční podpory nebo vybavení LOM Praha zaplatí 2,1 miliardy korun.

Stávajícím Albatrosům L-39C, které provozuje Centrum leteckého výcviku LOM Praha, končí technická životnost. Nové letouny zajistí kontinuitu výcviku pilotů. „Pro nás je důležité, že neměníme platformu, že zůstáváme u L-39. Proč bychom ji taky měnili, když se nám v minulosti velice osvědčila a jsou na ní pozitivní reference nejenom z české armády, ale i ze zahraničí,“ uvedl Protiva.

LOM Praha a Aero Vodochody uzavřely kontrakt na dodávku čtyř podzvukových letounů L-39NG loni v listopadu. Podle Sotony je zakázka pro českou státní společnost nesmírně důležitou referencí a zároveň umožní přímo sbírat informace z provozu.

V Aeru nyní pokračuje výroba prvních sériově vzniklých letounů L-39NG, a to pro Vietnam. Dodání prvních kusů bude za několik měsíců. Celkově Aero letos plánuje dokončit výrobu deseti kusů strojů L-39NG, příští rok by to mělo být 16 kusů a v dalších letech může kapacita výroby na nedávno spuštěné výrobní lince stoupnout až na dva letouny měsíčně.

Společnost má nyní objednávky na 34 kusů, mezi zákazníky je například Maďarsko. Podle Sotony jsou rozjednány další kontrakty, mimo jiné například se Slovenskem.

Výrobce čokolády Barry Callebaut AG odložil termín, kdy bude mít 100% kakao z udržitelných zdrojů, což je součástí širšího úsilí o zlepšení sledovatelnosti bobů a vymýcení dětské práce v dodavatelském řetězci.

„Prodlužujeme lhůtu pro certifikaci nebo ověření všech našich ingrediencí do roku 2030, aby bylo možné sledovat jejich původ až na úroveň zemědělského podniku,“ uvedl mluvčí společnosti. Předchozí cíl byl rok 2025.

Společnost Barry Callebaut – dodavatel společností Nestlé SA a Hershey Co. – učinila toto oznámení ve středu v rámci plánu na „zostření“ svých cílů v oblasti udržitelnosti.

Výrobci čokolády jsou pod tlakem, aby zlepšili udržitelnost svých výrobků v souvislosti s požadavkem spotřebitelů na větší odpovědnost. V roce 2016 společnost Barry Callebaut, která odebírá nejméně 60 % kakaa ze západní Afriky, zahájila své iniciativy, včetně pomoci zemědělcům vymanit se z chudoby a bojovat proti globálnímu oteplování.

Inflace v městských částech Egypta se poprvé od června 2022 snížila a poskytla tak ekonomice, která se snaží stabilizovat směnný kurz, oddech, který se může ukázat jako dočasný.

Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 30,6 %, což je méně než 32,7 % v předchozím měsíci, zejména díky příznivému vlivu srovnávací základny. Ke zpomalení minulého měsíce přispěl také mírnější růst cen potravin a nápojů, uvedla ve středu státní statistická agentura CAPMAS.

Egypt, který je významným dovozcem pšenice, byl obzvláště zranitelný ekonomickými důsledky ruské invaze na Ukrajinu a jejího dopadu na světové komodity. Spotřebitelské ceny v nejlidnatější zemi Blízkého východu se také spirálovitě zvýšily v důsledku tří devalvací měny od března 2022 a některých obchodních omezení zavedených úřady.

Zlepšení nabídky zboží nyní snižuje tlak na spotřebitelské ceny. Meziměsíčně inflace klesla na 1,7 % oproti březnovým 2,7 %.

Dezinflační dynamiku bude těžké udržet. Vláda nedávno zvýšila regulované náklady na základní komodity a zvýšila ceny nafty přibližně o 14 %.

Obzvláště znepokojivá je možnost dalšího znehodnocení měny. Na znamení toho, že tlak na egyptskou libru stále sílí, se její hodnota na černém trhu v posledních dnech dále odchýlila od oficiálního bankovního kurzu, a to v souvislosti se spekulacemi, že by úřady mohly provést další devalvaci.

Investiční banka Credit Agricole SA vykázala v prvním čtvrtletí rekordní výkonnost, protože obchodníci s dluhovými cennými papíry francouzského věřitele přispěli k nárůstu příjmů.

Základní výnosy z pevných výnosů, komodit a měn vzrostly v prvních třech měsících roku o 42 %, čímž překonaly 9% nárůst BNP Paribas SA a porazily větší konkurenty v obtížném obchodním období. Výkonnost přispěla k rekordním příjmům firemní a investiční banky. Credit Agricole přepracovala zisk za loňský rok poté, co se přizpůsobila novému účetnímu standardu IFRS 17, což ztížilo srovnání s odhady analytiků.

Obchodní činnost Credit Agricole těžila z oživení na primárních úvěrových trzích a poptávky po zajišťovacích produktech ve čtvrtletí, které bylo poznamenáno nejistotou ohledně vývoje úrokových sazeb a obavami z recese. Výnosy věřitelů na Wall Street z pevných výnosů klesly ve čtvrtletí v průměru o 1 %. Francouzská banka varovala, že se jí nemusí podařit zopakovat stejnou obchodní výkonnost v současném období.

„Dnes dochází k určitému zpomalení,“ řekl zástupce generálního ředitele Xavier Musca v telefonátu s novináři. „S klesající volatilitou trhu klesají i potřeby našich klientů na zajištění.“

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 3,8 milionu turistů, což je meziročně o třetinu více. Přibyli hlavně zahraniční hosté, jejich počet meziročně stoupl téměř o 90 procent. Zvýšil se ale i počet domácích turistů. Turisté strávili za první tři měsíce v ubytovacích zařízeních necelých deset milionů nocí, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku je to čtvrtinový nárůst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Z celkového počtu 3,8 milionu ubytovaných hostů tvořili domácí turisté 2,1 milionu. Ze zahraničí přijelo 1,7 milionu hostů. „Návštěvnost se po covidové krizi pozvolna zvyšovala, ale v porovnání s rokem 2019 nebyla ještě na stejné úrovni. Provozovatelům stále chyběla pětina zahraniční klientely, která do Česka před krizí jezdila,“ uvedl Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ. V prvním čtvrtletí roku 2019 se v Česku ubytovaly čtyři miliony turistů, hosté z ciziny přitom převažovali.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bylo v letošním prvním čtvrtletí domácích turistů o 10,5 procenta více než ve stejném období roku 2018. Částečně je to způsobeno tím, že kvůli vysokým cenám Češi spíše než v zahraničí tráví dovolenou doma, uvedl. V případě zahraničních turistů stále chybí hosté z Číny nebo Ruska, dodal.

Návrat turistů z Asie se ale podle ředitele agentury CzechTourism Jana Hergeta začíná přibližovat. „Lidé z Jižní Koreje a ostatních asijských zemí v tabulce návštěvnosti Česka v letošním prvním kvartále obsadili 12. a 13. místo,“ uvedl. Klíčové podle něj bylo obnovení přímého leteckého spoje do jihokorejského Soulu letos v březnu.

V hotelech se za první tři měsíce ubytovalo 2,9 milionu hostů, meziročně o 43,4 procenta více. V penzionech přespalo přes půl milionu turistů, což je meziroční nárůst o deset procent. Podíl ostatních ubytovacích zařízení činil jednu desetinu.

Zahraniční turisté v hromadných ubytovacích zařízeních strávili 4,26 milionu nocí, tuzemští pak 5,69 milionu nocí. Podle ČSÚ počet přenocování domácích hostů o pět procent přesáhl výsledky z prvního čtvrtletí roku 2019, který nebyl ovlivněn pandemií covidu-19.

Mezi nejnavštěvovanější kraje patřily kromě Prahy a Karlovarského kraje také kraj Královéhradecký a Liberecký. V těchto regionech, do kterých lidé jezdí především na hory, se meziročně snížila návštěvnost domácí klientely. V Praze se počet ubytovaných turistů v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 78 procent na 1,35 milionu a v Karlovarském kraji o 40 procent na 266.324 hostů. V obou těchto krajích přibyli hlavně cizinci.

Nejvíce hostů ze zahraničí přijelo stejně jako v minulosti z Německa. Němci podle ČSÚ stále tvořili čtvrtinu zahraniční klientely ve sledovaných ubytovacích zařízeních, přijelo jich zhruba 438.200. Následují návštěvníci ze Slovenska, kterých se ubytovalo 154.360, a na třetím místě byli hosté z Polska, kterých bylo zhruba 133.080.

Návrat českého hotelnictví k době před koronavirovou pandemií se podle majitele sítě Czech Inn Hotels Jaroslava Svobody v prvním čtvrtletí nekonal. „Nejde nevidět, že v mezinárodním kontextu české hotely a penziony výrazně zaostávají, a to nejen za západními metropolemi, ale nově i za Bratislavou nebo Varšavou. Interpretovat současná data ČSÚ jako velký návrat českého hotelnictví po covidu by proto bylo naprosto zavádějící,“ řekl. Růst cen za pokoj podle něj navíc vůbec nepokrývá inflaci. Současná situace tak povede k větší koncentraci trhu, dodal.

Nezaměstnanost v Česku dál klesá, v dubnu se snížila o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta, v březnu činil pokles 0,2 procentního bodu. Předtím míra nezaměstnanosti osm měsíců za sebou rostla nebo stagnovala. Na konci dubna bylo bez práce 261.700 lidí, o 11.800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284.500. Podle analytiků míra nezaměstnanosti výrazně neporoste ani v následujících měsících.

„Tuzemské firmy jsou čím dál hladovější po pracovní síle, přestože tomu neodpovídá výkon celé české ekonomiky. Dubnový pokles počtu nezaměstnaných o téměř 12.000 byl pro tento měsíc největší od roku 2019 a v řadě všech měsíců největší od června 2021,“ řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdá se tedy, že za ním nestojí jen běžný sezonní vliv, ale systematická snaha mnoha podniků doplňovat stavy kmenových zaměstnanců, dodal.

V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za březen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,1 procenta.

Podle člena Rady guvernérů Joachima Nagela se Evropská centrální banka možná blíží k závěrečné fázi svého historického cyklu zvyšování úrokových sazeb.

Ačkoli zvyšování výpůjčních nákladů ještě neskončilo a jádrovou inflaci je stále třeba krotit, šéf Bundesbanky ve středu prohlásil, že je s měnovou politikou ECB velmi spokojen.

„Blížíme se k cílové rovince v tom smyslu, že se v měnové politice dostáváme do oblasti, která je považována za restriktivní,“ řekl v rozhlasové stanici Deutschlandfunk. „Jsem přesvědčen, že měnová politika ukazuje svůj účinek.“

Nagelovy poznámky se shodují s názorem většiny ekonomů, kteří předpokládají, že ECB zvýší svou depozitní sazbu ještě dvakrát, a to v červnu a červenci, a ponechá ji na maximální úrovni 3,75 %. Federální rezervní systém si již otevřel dveře k pauze ve svém cyklu, ačkoli začal zpřísňovat dříve než představitelé ve Frankfurtu.

Někteří čeští vinaři z pohraničních oblastí se připravují na zřízení prodejních míst za hranicemi Česka kvůli možnému zavedení spotřební daně na víno. Týká se to například oblasti kolem jihomoravského Mikulova nebo Valtic. Novinářům to řekl prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad. Zavedení daně navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako součást balíčku opatření ke konsolidaci veřejných financí. Vláda ho má představit ve čtvrtek.

Chlad poznamenal, že pro malé vinaře činí prodej přímo zákazníkům takzvaně „z baráku“ velkou část jejich zisků a jde o nejrentabilnější prodej za poslední roky. Podle něj může být reakcí vinařů na zavedení spotřební daně také likvidace vinohradů. „Už se dělají v některých vinařstvích propočty,“ řekl. Jako dopady zavedení daně zmínil také rozvoj černého trhu.

Svaz vinařů poukazuje na to, že spotřební daň na víno je nulová ve 14 zemích EU. Minimální daň se platí ve Francii a její výběr směřuje do fondu na podporu vinařství. Chlad poznamenal, že v otázce spotřební daně by se mělo vyčkat na případnou harmonizaci v celé EU. Je to podle něj téma, které by se mělo začít řešit do dvou až tří let vzhledem k tomu, že je tlak na to, aby se k zavedení spotřební daně v EU přistoupilo. Zdravotní aspekty podle něj akcentuje například Světová zdravotnická organizace (WHO).

Svaz už dříve uvedl, že zavedení spotřební daně 23,40 Kč na litr povede k růstu cen běžné lahve vína za 100 Kč v obchodech o 35 Kč. Chlad řekl, že v kategorii vín kolem 100 Kč se v ČR prodá 80 procent domácí produkce a zdražení by vedlo k tomu, že se česká a moravská vína dostanou do dražších segmentů. Vína od 130 Kč a výše dnes podle něj kupuje pouze deset až 15 procent lidí. Podle svazu by to tedy vedlo k propadu prodeje tuzemských vín až o 40 procent.

Upozornil na to, že na českém trhu lze najít i víno z Nového Zélandu, které stojí 50 Kč a po zavedení daně se může zdražit na 85 Kč. Existují i vína ze Španělska, které se dováží za 0,20 eura (4,70 Kč) za litr, které se pak stáčí do lahví a dalších obalů. Podle Chlada tak levné produkci čeští vinaři ani v případě zdanění dovozu nedokážou konkurovat.

Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovní mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.

Čistý zisk skupiny ČEZ za celý rok 2022 stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Analytik J&T Banky Milan Lávička vidí za výrazným propadem čistého zisku ve srovnání s loňskem zejména dopady odvodů z tržeb a daně z mimořádných zisků. Za první kvartál očekává, že společnost na nich státu odvede dohromady kolem 16,5 miliardy korun. Vzhledem ke klesajícím cenám energií by zároveň mělo jít o nejvyšší odvody v letošním roce. Lávička zároveň nepředpokládá, že by se opakovaly loňské mimořádně vysoké zisky společnosti z obchodování s komoditami, což také v meziročním srovnání zvýrazní propad zisku.

Na vysokou daňovou sazbu, která výrazně ovlivní zisk ČEZ, upozornil také analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Celkovou daňovou zátěž, která vedle mimořádných daní a odvodů zahrnuje ještě standardní korporátní daň, odhaduje na zhruba 60 procent. Vliv na hospodaření společnosti měla podle Trampoty také rostoucí inflace nákladů, například u materiálu, služeb nebo personálních výdajů.

Oproti loňsku však analytici předpokládají výrazný nárůst tržeb energetické společnosti. Důvodem jsou především vysoké ceny elektřiny. Trampota očekává, že průměrná realizační cena elektřiny by letos mohla být kolem 130 eur (3045 Kč) za megawatthodinu (MWh), loni byla 110 eur (2577 Kč) za MWh. „Na základě toho by měly tržby vzrůst o 15 procent na 87,5 miliard Kč,“ podotkl Trampota.

ČEZ by podle analytiků mohl spolu s výsledky představit také návrh dividendy z loňského zisku. Návrh společnost v minulosti zveřejňovala buď se čtvrtletním hospodařením nebo v pozvánce na Valnou hromadu ČEZ. Podle Lávičky lze očekávat že vzhledem k nižší potřebě zajištění kontraktů u komoditních burz výrazně klesne čistý dluh společnosti, který na konci roku 2022 činil 156 miliard Kč. „To z našeho pohledu otvírá prostor pro výplatu více jak 80 procent čistého zisku za minulý rok (117 Kč na akcii) a nebyli bychom překvapeni, kdyby představenstvo rovnou navrhlo vyplatit 100 procent (146 Kč na akcii),“ řekl Lávička. Možnost výplaty dividendy ve výši 100 procent dividendy připouští i Trampota, a to i přesto, že současná dividendová politika společnosti počítá s výplatou 60 až 80 procent ze zisku.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy.

Někteří z nejzkušenějších obchodníků na Wall Street varovali před „nemyslitelnými“ dlouhodobými důsledky platební neschopnosti USA a tvrdili, že dluhový limit bude možná nutné trvale zrušit.

V dopise ministryni financí Janet Yellenové současní a bývalí vedoucí představitelé Poradního výboru pro půjčky ministerstva financí uvedli, že náklady na současnou patovou situaci přesahují rámec trhů a zahrnují i čas, který musí finanční firmy věnovat přípravě na možnou platební neschopnost.

„Krátkodobé dopady zdlouhavého vyjednávání jsou nákladné, dlouhodobé důsledky platební neschopnosti jsou nemyslitelné,“ napsala 17členná skupina, jejímiž členy jsou i vedoucí pracovníci Goldman Sachs Group Inc. Beth Hammacková a Ashok Varadhan a bývalý ředitel JPMorgan Chase & Co. Provozní ředitel Matt Zames. „Rozsah nepříznivých důsledků prodlouženého vyjednávání nebo selhání je nevyčíslitelný.“

Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair uspěla u druhého nejvyššího soudu EU s žalobou, ve které napadla schválení státní pomoci v objemu šesti miliard eur (140,6 miliardy Kč) pro německé aerolinky Lufthansa. Německo v roce 2020 zorganizovalo pro aerolinky pomoc v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Soud nyní zrušil rozhodnutí Evropské komise (EK), která pomoc schválila.

Soud mimo jiné upozornil, že EK se při schvalování dopustila několika chyb. Zejména se domnívala, že Lufthansa nebyla v té době schopna zajistit si finance pro své potřeby na trzích.

Komise se může v právních otázkách odvolat k nejvyššímu unijnímu soudu, tedy k Soudnímu dvoru Evropské unie. Lufthansa uvedla, že rozhodnutí Tribunálu přezkoumá a pak rozhodne o dalším postupu.

Lufthansa a řada leteckých společnosti v EU obdržely státní podporu kvůli dlouhodobému poklesu cestovního ruchu v důsledku pandemie. Všechny tyto podpory EK schválila, avšak při dodržení přísných podmínek. Rekapitalizaci Lufthansy komise povolila pod podmínkou zákazu vyplácení dividend, odkupu vlastních akcií a některých aktivit, dokud nebude státní pomoc splacena.

Ryanair tvrdil, že Lufthansa nepotřebuje státní pomoc, aby přežila koronavirovou krizi, ale aby poškodila konkurenci. Pomoc byla podle Ryanairu proti pravidlům hospodářské soutěže, protože největší evropskou leteckou společnost posilovala na úkor menších aerolinek. Německo pro Ryanair představuje jeden z nejdůležitějších trhů. Rozhodnutí o pomoci pro Lufthansu napadly spolu s Ryanairem také menší německé aerolinky Condor.

Tribunál unijního soudu také upozornil, že unijní orgán pro hospodářskou soutěž nevyžadoval mechanismus motivující Lufthansu k co nejrychlejšímu odkupu státního podílu. Chyboval také, když popřel, že Lufthansa má na některých letištích významnou tržní sílu. Evropská komise také pochybila, když přijala různé závazky, které nezajišťují zachování účinné hospodářské soutěže na trhu.

Společnost Cisco Systems zahájí výrobu v Indii, aby diverzifikovala svůj globální dodavatelský řetězec, uvedl ve středu generální ředitel Chuck Robbins a stanovil cíl, že v příštích několika letech bude domácí výroba a vývoz činit 1 miliardu USD.

Společnost Cisco, která prodává řadu síťových zařízení a softwaru pro připojení zařízení k internetu, nezveřejnila výši investice, ale uvedla, že podpoří rostoucí poptávku zákazníků v Indii a rozšíří možnosti dodavatelského řetězce.

Oznámení následovalo po setkání Robbinse s premiérem Naréndrou Módím v Dillí.

Módího vláda usiluje o to, aby se Indie stala globálním centrem elektroniky, a usiluje o to, aby si dodavatelé a montéři zařízení v zemi zřídili základnu.

„Indie má pro společnost Cisco strategický význam a my na ni nadále sázíme. Dnešní oznámení představuje významný milník, který podpoří další fázi růstu společnosti Cisco,“ uvedla v prohlášení šéfka společnosti Daisy Chittilapillyová.

Rakousko se připojí k rostoucímu seznamu zemí, které zakazují aplikaci pro sdílení videí TikTok na služebních telefonech státních zaměstnanců, uvedl ve středu ministr vnitra Gerhard Karner.

Různé západní země včetně Velké Británie, Spojených států a několika dalších členských států Evropské unie již zakázaly aplikaci TikTok z bezpečnostních důvodů. V březnu aplikaci zakázaly také dvě největší instituce EU, které se zabývají tvorbou politik.

„Bude zakázána na pracovních mobilních telefonech. Na soukromých telefonech mimo státní síť bude samozřejmě možné (aplikaci používat),“ řekl Karner novinářům před týdenním zasedáním vlády na otázku, zda budou moci politici ve vládě aplikaci nadále používat.

TikTok, který vlastní čínská firma ByteDance, je pod drobnohledem vlád a regulačních orgánů kvůli obavám, že by čínská vláda mohla aplikaci využívat ke sběru dat uživatelů nebo k prosazování svých zájmů.

Podle australských celních údajů vyvezla Austrálie počátkem letošního roku do Číny měděnou rudu a koncentrát v hodnotě zhruba 40 milionů dolarů, což je známka naděje průmyslu, že se obchod s červeným kovem obnoví, jakmile se zlepší diplomatické vztahy.

Podle australských obchodních údajů byl v lednu do Číny vyvezen měděný rudný a koncentrát v hodnotě 60,5 milionu australských dolarů (41,04 milionu USD), ačkoli se náklad v čínských celních údajích neobjevil. Podle australských údajů se jednalo o první měsíc vývozu od prosince 2020.

Čína postupně zmírňuje řadu neoficiálních omezení a cel na australský dovoz včetně uhlí, měděné rudy a koncentrátu a ječmene, která byla zavedena v roce 2020 na vrcholu diplomatické roztržky ohledně obchodu, bezpečnosti a původu COVID-19.

Ministr obchodu Don Farrell minulý týden uvedl, že po virtuálním setkání v únoru odcestuje „velmi brzy“ do Pekingu na obchodní jednání se svým protějškem. V lednu byl zrušen neoficiální zákaz dovozu australského uhlí.

„Každý krok k vyřešení obchodních překážek je vítán,“ uvedl Farrell ve středu v reakci na žádost agentury Reuters o komentář k tomuto článku.