Právě teď

Ceny dřeva klesly v letošním druhém čtvrtletí proti prvnímu čtvrtletí o desetinu a dá se očekávat, že se budou dál snižovat. Zájem je menší, protože je na trhu přebytek výrobků ze dřeva. Některé pily pozastavují příjem dříví, některé plánují omezení ve výrobě, řekl ČTK Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), na dnešní celostátní konferenci ve Stříteži u Jihlavy.

„Ceny klesly už od 1. dubna. Očekávalo se, že bude další pokles od 1. července, ale všechno nasvědčuje tomu, že už to bude významně dřív,“ uvedl Svoboda. Podotkl, že v tomto období roku je na trhu nejméně dřeva a je otázka, co se stane ve třetím čtvrtletí, jestli budou v lesích vysoké kůrovcové těžby. „Pokud bude kůrovcová sezona a dřevo zůstane v lese, to bude problém, který budeme opětovně řešit,“ řekl předseda. Podotkl, že v takové situaci byli lesníci někdy před čtyřmi lety.

Ceny dřeva podle lesníků v posledním období stoupaly a loni byly vysoké, zatímco v roce 2019 pro ně byly naopak špatné.

Podle Svobody situace vypadala optimisticky ještě letos v lednu a únoru. Smrková pilařská kulatina se ještě nedávno prodávala za víc než 3000 korun za metr krychlový, teď se cena pohybuje okolo 2800 korun. „Pokles bude pokračovat,“ uvedl. Podle odhadů by cena mohla brzo klesnout na 2300 až 2400 korun.

Sdružení letos založilo společnost SVOL obchodní, s.r.o., která začíná vykupovat dřevo a prodávat na trhu. Slibuje si od toho výhodnější ceny, než by měli jednotliví majitelé lesů. Zhoršování situace na trhu se dřevem by podle předsedy mohlo aktivitu podpořit. „Důvody, proč tyto věci vznikají, aby se čelilo takovým problémům s odbytem,“ uvedl. Sdružení svým členům už společný obchod se dřevem nabízelo, ale jen formou vyjednání množstevních bonusů u odběratelů.

Kůrovcová kalamita v lesích podle Svobody nekončí, i když kůrovce zatím brzdí chladné a deštivé jaro. Kdyby byl chladný i květen, byla by podle něj naděje na snížení kalamity. „Pokud bude les naplněn vodou, je to vždycky dobře,“ uvedl.

SVOL má okolo 720 přímých členů. Obhospodařují 550.000 hektarů lesa, což je 21 procent výměry všech lesů v republice.

Předseda sdružení dnes mluvil také o chystaných novelách zákonů o lesích a myslivosti. U zákona o lesích podle něj není tolik sporných bodů. Novela zákona o myslivosti je kontroverzní téma. Podle Svobody důležitější než samotné stanovení minimální rozlohy honitby je hledání rovnováhy mezi hospodařením v lesích, na polích a stavem zvěře.

„My tvrdíme, že honitby vlastní, které vlastníci (lesů) provozují, nemají problémy s vysokými stavy zvěře, a proto máme za to, že když bude víc vlastních honiteb, bude méně problémů,“ řekl ČTK.

Delegátům pak předseda řekl, že sdružení není úplně spokojené s tím, co je v návrhu zákona o myslivosti, nebyly akceptované ani návrhy na zmenšení honitby. „Tak se bojím, že tento zákon ještě bude zásadním střetem,“ uvedl.

Minimální výměra honitby je teď 500 hektarů. Komora soukromých lesů navrhla, aby sdružení SVOL prosazovalo snížení výměry na 115 hektarů. V závěrečném odpoledním hlasování se dnes nakonec většina delegátů přiklonila k tomu, aby sdružení u vlastní honitby žádalo snížení minimální výměry na 250 hektarů a u výměry společenstev bylo pro zachování nynějších 500 hektarů minimální výměry.

Sněmovní zemědělský výbor 11. dubna požádal ministerstvo zemědělství, aby novelu zákona o myslivosti předložilo poslancům nejpozději do konce září. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) členům výboru řekl, že například o stanovení minimálních výměr honiteb nebo zajištění povolenek pro vlastníky pozemků se musí rozhodnout na politické úrovni.

Evropská komise by do dvou měsíců mohla přijít s pomocí pro některé státy včetně Česka, které jsou nepřímo zasažené problémy s dovozem ukrajinského obilí. Novinářům to během dnešního jednání ministrů zemědělství Evropské unie řekl český ministr Zdeněk Nekula. Česko musí podle něho nejprve dodat unijní exekutivě potřebná data dokládající ztráty českých zemědělců. Velká část ministrů dnes vyzývala, aby EU ohledně ukrajinského dovozu našla společné řešení a aby jednotlivé země nesahaly k vlastním omezením jako Polsko či Slovensko.

EK se v posledních měsících pokouší vyjít vstříc státům, jejichž zemědělci si stěžují na problémy s odbytem kvůli množství ukrajinské pšenice a dalších zemědělských produktů. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko by měly ve dvou již připravených balících z unijní zemědělské rezervy dostat celkem 156 milionů eur (zhruba 3,66 miliardy korun). O své se však hlásí také další státy, jejichž pěstitelé mají například problém s vývozem svých plodin do zmíněných zemí.

„Hovořili jsme o dalším balíku pomoci, který by mohl být až 250 milionů eur. Protože každý stát má svá specifika včetně České republiky,“ řekl Nekula po separátním jednání s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Řešení by podle ministra mohlo být na světě do dvou měsíců, nejdříve však musí Brusel dostat data, na jejichž základě o případné pomoci rozhodne. Nároky na podporu ale vznášejí i další země z regionů vzdálenějších od Ukrajiny, což může podle diplomatů celý proces zkomplikovat.

Stejně jako řada dalších ministrů hovořil dnes i Nekula o tom, že EU musí najít společné řešení nevyhovující situace a Ukrajině v rámci pomoci umožnit přepravu jejích obilovin. Slovensko, Polsko, Maďarsko a Bulharsko zavedly tento měsíc vlastní zákazy dovozů některých produktů. Brusel, který dohlíží na společnou obchodní politiku a má pravomoc trestat nedovolené jednostranné kroky, označil omezení za nepřípustná. Komise hovoří o možnosti dočasně omezit dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.

Dluhy důchodového systému a nedostatečné příjmy na výplatu penzí by podle odborů pomohlo řešit odstranění propasti ve výdělcích žen a mužů. Vybrané pojistné by se výrazně zvedlo. Odboráři navrhují povinné dorovnání platů i mezd po návratu z rodičovské. Novinářům to dnes řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S prosazováním takzvané indexace výdělků po rodičovské počítá plán rovného odměňování s kroky do roku 2026, který loni schválila vláda.

Podle expertů má zásadní vliv na nižší příjmy žen mateřství. Kvůli péči o děti a výpadku z práce už nedoženou výdělky ostatních kolegů. Mají pak i menší penze. Stát od nich vybere méně na daních a odvodech. Letos by měly být výdaje na důchody vyšší než vybrané pojistné zhruba o 80 miliard korun.

„To, že v systému (penzí) nejsou finanční prostředky, je problém rozdílu příjmů žen a mužů… Kdyby se podařilo gap (propast) snížit, tak to může mít zásadně pozitivní vliv na důchodový systém. Možná čísla budou vypadat úplně jinak. Nebudou mít záporné znaménko, ale plusové,“ uvedl šéf odborové centrály.

Odbory navrhují uzákonit valorizaci výdělků rodičů po rodičovské. Buď by se měly zvýšit o inflaci, nebo by rostly podle kolektivních smluv stejně jako příjmy ostatních. „Až by se rodič vrátil, měl by to zohledněno. Ministr (Marian Jurečka) zareagoval, že u státu to vidí jako nutnost a povinnost. To jsme přivítali. Musí se to týkat ale i soukromé sféry,“ je přesvědčen Středula. Podle něj by opatření zajistilo do systému miliardy.

Indexaci výdělku po návratu z rodičovské zmiňuje mezi opatřeními i vládní plán rovného odměňování. „Osoby, které se vracejí z ‚důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance‘, je zaměstnavatel povinen zařadit na pracovní místo za mzdových a platových podmínek, které odpovídají aktuální hodnotě dané práce, nikoli ponechat mzdu ve výši, v jaké byla před odchodem,“ stojí v materiálu. Jeho autoři uvádějí, že tato povinnost platí už podle nynější legislativy. „Je nezbytné dohlížet na její důsledné uplatňování,“ píše se v dokumentu. V něm kabinet ministerstvu práce a inspekci ukládá do roku 2026 podpořit v praxi zásadu stejné odměny za stejnou práci „zejména tak, aby zaměstnavatelé srovnávali výši mezd zaměstnanců a zaměstnankyň při návratu z rodičovské s aktuální výší u ostatních“. Inspektoři mají rovné odměňování víc kontrolovat. Resort má připravit informační letáky.

Podle vládního dokumentu v roce 2020 vydělávaly ženy v průměru o 17 procent méně než muži. Na stejném pracovišti měly průměrně méně o 15 procent, ve stejné kategorii zaměstnání (klasifikace CZ-ISCO) o 13 procent a za stejnou práci na stejném místě o devět procent. U mužů a žen se základním vzděláním rozdíl činil 15 procent, u vyučených 22 procent, u středoškoláků a středoškolaček s maturitou 19 procent a u vysokoškoláků a vysokoškolaček 26 procent. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou velmi malé a odlišnost v odměňování jimi není možné vysvětlit, stojí v dokumentu.

Železniční trať z letiště v Praze-Ruzyni do centra města by měla být vedle Masarykova nádraží napojena také na pražské hlavní nádraží. Na tiskové konferenci Správy železnic (SŽ) to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Součástí plánu je i vybudování nové podzemní stanice s názvem Opera. Projekt nového nádraží je nyní v prvním kole projednávání mezi ministerstvem dopravy a SŽ.

Napojení trati od Letiště Václava Havla do centra metropole by podle ředitele SŽ Jiřího Svobody mělo vypadat tak, že by za Negrelliho viaduktem vjížděly vlaky do tunelu, který by vedl pod hlavním nádražím. „A tam by navazovalo nové nádraží, takzvaná Opera,“ uvedl ředitel. Stavba by podle něj mohla začít v tomto desetiletí.

Zatímco regionální spoje budou podle Kupky končit na Masarykově nádraží, vlaky zaměřené primárně na dopravu cestujících z pražského letiště budou projíždět i hlavním nádražím. „Klíčový impulz byl, abychom dokázali zajistit komfortní propojení pražského letiště a rychlíkových expresních spojů a v budoucnu s vysokorychlostní tratí. Je to zároveň srovnání podmínek s jinými velkými městy, jako je Berlín či Vídeň. Aby lidé, kteří chtějí použít pražské letiště, měli významně snazší cestu,“ řekl Kupka, proč přistoupili na změnu plánu výstavby.

Pražské hlavní nádraží se po napojení na trať od letiště bude muset vypořádat s nárůstem počtu vlaků. Podle Kupky s tímto problémem počítá vypsaná architektonická soutěž na rekonstrukci odbavovací haly. „Klíčovým úkolem bude najít kapacitní řešení pro napojení dalších regionálních tratí, mezi kterými bude právě i nové spojení od Letiště Václava Havla,“ řekl Kupka.

S dokončením trati z letiště do centra Prahy se zpočátku počítalo v roce 2028. Nyní je podle Kupky předpokládaný termín dokončení základní trasy mezi letištěm a centrem o dva roky později.

Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením Letiště Václava Havla je rozdělený na více než desítku staveb. V letech 2017 až 2020 byl rekonstruován Negrelliho viadukt, loni začala přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Letos začala stavba části mezi Bubny a Výstavištěm Praha a začne modernizace Masarykova nádraží. Od roku 2025 se pak plánuje přestavba tří úseků mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Ruzyně.

Dosavadní kontroly obilovin a obilných mlýnských výrobků, které pocházely zejména z Ukrajiny, neodhalily žádné překročení zákonných limitů nebezpečných látek. V tiskové zprávě o tom informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která dosud dokončila analýzu 25 vzorků z 63 odebraných. V odebírání vzorků inspekce pokračuje, v laboratořích sleduje zejména případnou přítomnost pesticidů. V polovině dubna vyvolal rozruch nález zbytků zakázaného pesticidu v jedné ze zásilek ukrajinského obilí na Slovensku.

„U 25 vzorků byly již analýzy finalizovány, všechny hodnocené parametry jsou vyhovující. Laboratorní analýzy dalších vzorků pokračují, v případě zjištění nevyhovujícího vzorku bude inspekce spotřebitele neprodleně informovat a přijme příslušná opatření. SZPI činí maximum pro ochranu tuzemských spotřebitelů, ale současně je nezbytné zdůraznit, že primární odpovědnost za parametry bezpečnosti a kvality dovozových i tuzemských potravin mají dotčení provozovatelé,“ uvedl ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

Inspektoři odebrali ke kontrole vzorky pšenice, špaldy, kukuřice, žita a ječmene. Z mlýnských obilných výrobků odebrali ke kontrole vzorky pšeničné mouky, špaldové mouky a vloček, žitné mouky a vloček, ječmenných vloček a jáhel včetně jáhlových vloček. Jednotlivé vzorky hodnotí SZPI rozborem v akreditovaných laboratořích, sleduje zejména přítomnost více než 400 druhů pozůstatků pesticidů, ale i mykotoxiny, těžké kovy a podle analýzy rizika i další parametry.

Zbytky zakázaného pesticidu se objevily v polovině dubna na Slovensku v jedné ze zásilek obilí z Ukrajiny. Obsah tohoto pesticidu překročil povolené množství pouze mírně. Český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL poté spolu s řediteli SZPI, Státní veterinární správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského uvedl, že kontroly obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není podle něj důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země. Do ČR se podle Nekuly dovezlo z Ukrajiny pouze 4000 tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce.

SZPI dodala, že u potravin a zemědělské produkce odhalí ročně dvě až tři procenta nevyhovujících vzorků.

Americký výrobce letadel Boeing snížil v prvním čtvrtletí ztrátu na 425 milionů dolarů (přes devět miliard Kč) ze ztráty 1,24 miliardy USD před rokem. Firma o tom dnes informovala ve výsledcích hospodaření. Zároveň oznámila, že chce do konce roku zvýšit výrobu letadel 737 MAX na 38 kusů měsíčně, což bude o sedm více než dosud. Tržby se zvýšily o více než 28 procent na 17,9 miliardy dolarů.

Boeing se zotavuje z krize od dvou smrtelných havárií letadel 737 MAX v letech 2018 a 2019. Firma se nadále potýká s potížemi v dodavatelském řetězci a s technickým problémem při výrobě dílu od jednoho z dodavatelů.

Celkově Boeing potvrdil, že v letošním roce plánuje vygenerovat tři až pět miliard dolarů volného peněžního toku a dodat 400 až 450 letadel 737 MAX a 70 až 80 letadel 787 Dreamliner. Měsíční produkci posledně jmenovaného stroje chce do konce roku zvýšit na pět z nynějších tří letounů.

Dodavatelská společnost Spirit AeroSystems v dubnu informovala, že instalace kování na zadní části letadla 737 MAX neodpovídá standardu. Chybná montáž se může týkat dodávek až z roku 2019. Nestandardní montáž neohrožuje bezpečnost letu a netýká se strojů, které už jsou v provozu.

Přepracování letounů MAX „ovlivní načasování dodávek v nejbližších měsících, my jsme si ale i nadále jisti provozními a finančními cíli, které jsme si na letošní rok stanovili“, napsal v dopise zaměstnancům generální ředitel Boeingu Dave Calhoun.

V prvním čtvrtletí zpomalilo čerpání hotovosti společností Boeing na 786 milionů dolarů z 3,57 miliardy dolarů o rok dříve. Firma za čtvrtletí dodala meziročně o 27 procent více letadel. Výrobci letadel obvykle dostávají hlavní část hotovosti, až letadla předají.

„Cesta výrobce letadel Boeing z problémů a krizí, ve kterých se za poslední roky ocitl, se nezdá být tak jednoduchá,“ sdělil ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. „Začátkem dubna se začal Boeing potýkat s problémy při výrobě modelů 737, které jsou hlavním zdrojem příjmů společnosti. Vedení nenabídlo uspokojivé řešení, ačkoliv investory předtím upozornilo, že plánuje navýšit produkci, aby vylepšilo hotovostní pozici. Rizikem je ztráta kredibility a důvěry v kvalitu výroby,“ dodal.

„V případě Boeingu je nyní vše o hotovosti, kterou potřebuje vygenerovat. Vedení zatím dělá všechny kroky k tomu, aby doručilo její solidní růst, což se musí líbit i investorům,“ uvedl Hájek. Ve výsledcích firma podle něj neodhadla ztrátu. „Nejvíce překvapil volný peněžní tok, který skončil na minus 800 milionů dolarů, ale konsenzus byl na minus 1,91 miliardy dolarů,“ dodal.

Akcie Boeingu po zveřejnění výsledků přidávaly asi tři procenta na téměř 207 dolarů.

Ceny energií v Česku uváděné Eurostatem, podle nichž ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě, vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu. Data tak neodpovídají reálným platbám zákazníků. ČTK to dnes řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Podle analytiků tak drtivá většina tuzemských odběratelů loni platila za energie výrazně méně, než uvádí Eurostat.

Eurostat ve vyjádření pro ČTK uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) a že konečná cena zahrnuje vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií na spotřebitele. ČSÚ k tomu uvedl, že data převzal od ERÚ a následně poslal Eurostatu. „Eurostat data na základě vlastní metodiky zpracovává,“ řekl Deníku N mluvčí Jan Cieslar. ERÚ podle Keborta statistickému úřadu zasílá data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ.

Podle údajů Eurostatu byla průměrná cena elektřiny v ČR ve druhém pololetí loňského roku 9410 Kč za megawatthodinu (MWh). Elektřina v Česku tak podle toho byla čtvrtá nejdražší v EU. Ceny plynu pro domácnosti se pak podle Eurostatu loni ve stejném období zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí unie. Růst činil 231 procent na 4662 Kč za MWh.

Kebort řekl, že data, ze kterých Eurostat vychází, odráží cenové nabídky dodavatelů ze sledovaného období. Byly určeny pro nové zákazníky. Přehled tak nereflektuje průměrné ceny, které zákazníci v tomto období platili ve skutečnosti. Reálné platby totiž vycházejí ze smluv, které byly často uzavřeny mnohem dříve a ceny energií v nich byly zcela odlišné, než je aktuální nabídka. Zkreslené podle něj může být porovnání i mezi jednotlivými zeměmi.

„Porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto poměrně volná, porovnávány tak mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země, s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země,“ uvedl Kebort. Úřad podle něj na nedostatky databáze Eurostatu upozorňuje dlouhodobě.

„Údaje o tom, kolik čeští zákazníci platili za energie, které nám předložili největší čeští dodavatelé, se výrazně liší od dat, která zveřejnil Eurostat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Spolu s ERÚ, ČSÚ a energetickými firmami chce hovořit o tom, jak situaci s odlišnými údaji řešit. Resort zároveň upozornil na to, že akviziční ceníky, z nichž Eurostat vycházel, měla ve sledovaném období naprostá menšina zákazníků a v současnosti už ceny energií klesají.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor upozornil na to, že rozdíl mezi daty Eurostatu a reálně hrazenými cenami je patrný ve vyúčtováních za elektřinu a plyn. V cenových rozdílech v cenících z druhé poloviny loňského roku se pak podle něj projevila odlišná míra státní pomoci, kdy cenové stropy byly v Česku zavedeny až od letošního roku. „Mnoho jiných států bylo v tomto ohledu rychlejší a štědřejší, včetně úlev na DPH,“ dodal Gavor.

Petr Lajsek z Purple Trading uvedl, že ceny uváděné Eurostatem platilo jen minimum zákazníků, kteří si sjednali nový produkt až v druhé polovině roku. „Tedy v tom nejnevhodnějším období,“ podotkl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal připomněl, že země, které do roku 2021 odebíraly plyn například z Alžírska nebo LNG, měly vyšší ceny už dříve. Proto u nich nebyl cenový nárůst tak výrazný jako v Česku, kde dříve levný ruský plyn byl nahrazen výrazně dražším LNG.

Přehled cen rozporuje také poradenská společnost EGÚ Brno. „ČR nevybočuje cenami z hlavního pelotonu EU, není pro to žádný důvod. Komodita je stejně drahá, marže jsou stejně vysoké jako v ostatních zemích EU,“ řekl ředitel strategie firmy Michal Macenauer. Podle něj je problémem metodika Eurostatu, která porovnává nesrovnatelné údaje.

Vůči údajům Eurostatu se ohradili také největší tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve zprávě Eurostat. „Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podle něj cenu plynu uváděnou Eurostatem platilo 4,8 procenta zákazníků.

Podobně hodnotí zprávu Eurostatu innogy. „Dnes publikovaná statistika o nárůstu cen zemního plynu od evropského statistického úřadu je diplomaticky řečeno zavádějící,“ řekl mluvčí innogy Martin Chalupský. Plyn u společnosti podle něj v nejběžnějším tarifu stál 2989 Kč za MWh s DPH a meziroční nárůst ceny činil 76 procent.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) by měla být velmi opatrná, když odrazuje od investic do ropného sektoru. Řekl to dnes generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Haísám Ghais. Ropný průmysl je životně důležitý pro globální ekonomiku a její růst, podobné komentáře podle něj mohou v budoucnu rozkolísat trh s ropou. IEA zdůrazňuje důležitost investic do obnovitelných zdrojů.

OPEC a jeho spojenci včetně Ruska sdružení ve skupině OPEC+ jsou někdy obviňováni z vysoké inflace, ke které podle kritiků přispívají tím, že omezují těžbu. Ghais ale dnes uvedl, že podobné náznaky jsou „chybné a technicky nesprávné“ a že opakované výzvy IEA k zastavení investic do ropy by mohly v budoucnu rozkolísat trh.

„Pokud něco povede k budoucí volatilitě, jsou to opakované výzvy IEA k zastavení investic do ropy s vědomím, že všechny vyhlídky založené na datech počítají s potřebou většího množství této vzácné komodity, která podporuje globální ekonomický růst a prosperitu v nadcházejících desetiletích, zejména v rozvojovém světě,“ řekl podle agentury Reuters šéf OPEC.

Generální ředitel IEA Fatih Birol dříve kritizoval rozhodnutí skupiny OPEC+ ze začátku tohoto měsíce o snížení produkce o 1,66 milionu barelů denně od května do konce roku. Ceny ropy po tomto oznámení vzrostly nad 80 dolarů za barel, minulý měsíc ale klesly k hranici 70 dolarů za barel. Severomořská ropa Brent se dnes odpoledne obchodovala zhruba za 78 USD za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) pak za více než 74,60 USD.

Birol ve středu agentuře Bloomberg řekl, že OPEC by si měl dát pozor na zvyšování cen ropy, protože by se to promítlo do slabší globální ekonomiky.

OPEC+ a IEA se v posledních měsících přely o výhled globální nabídky a poptávky po ropě. OPEC+ se loni rozhodl, že při hodnocení trhu s ropou přestane používat data od IEA, uvedla Reuters.

Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to dnes na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti.

„Data, která Eurostat zveřejnil 26. dubna 2023, nám poskytl Český statistický úřad (ČSÚ),“ sdělil Eurostat. Údaje vycházejí z metodiky popsané v regulačním nařízení EU 2016/1952, která platí pro všechny země EU. „Její právní požadavky a pokyny pro vykazování zajišťují, že údaje jsou srovnatelné ve všech členských státech,“ upozornil Eurostat.

Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU.

„Potvrzujeme, že sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Konečné ceny, které platí zákazníci, zahrnují kompenzační opatření přijatá vládou,“ uvedl Eurostat. V závislosti na typech zákazníků, tedy zda jde o domácnosti, anebo o velké odběratele, se může růst cen lišit. Eurostat zveřejňuje vývoj cen pro oba typy odběratelů energií, středeční zpráva se týkala domácností.

Mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort ve středu upozornil, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. Drtivá většina lidí v Česku tak v té době platila za plyn nižší ceny.

„Eurostat počítá srovnání s předchozím rokem v národních měnách. Proto bylo zvýšení cen plynu měřeno v českých korunách,“ upozornil Eurostat.

Na internetu roste objem obchodu s kradenými prémiovými účty ChatGPT, které kyberzločinci používají mimo jiné k obcházení zákazů a restrikcí v řadě zemí. Například v Rusku, Číně nebo Íránu. Kyberzločinci při krádeži přístupových údajů získají navíc i historii dotazů původního majitele, které mohou obsahovat osobní i firemní informace. Uvedla to dnes bezpečnostní firma Check Point.

Účty ChatGPT jsou podle ní mezi kyberzločinci novým hitem vedle účtů finančních služeb, sociálních sítí, on-line seznamek nebo e-mailů. „Kyberzločinci často spoléhají na to, že uživatelé používají stejná hesla na různých platformách. Jakmile tedy dojde k libovolnému úniku přihlašovacích údajů, zadají zcizené údaje do specializovaného nástroje a provedou pokusy o přihlášení, aby identifikovali, zda jsou zcizené údaje platné pro přihlášení i na jiných službách,“ uvedl regionální ředitel Check Pointu Miloslav Lujka.

Kradené účty podle firmy hackeři většinou prodávají, ale někdy je nabízí i zdarma, aby propagovali své vlastní služby nebo nástroje pro krádeže účtů. Ke kontrolám přihlašovacích údajů nebo k prolomení přístupu hrubou silou lze použít různé nástroje, například SilverBullet. Check Point upozorňuje, že kyberzločinec nabízel například konfigurační soubor pro SilverBullet, který umožňuje automatizovanou kontrolu přihlašovacích údajů pro platformu OpenAI. Za minutu zvládne zkontrolovat 50 až 200 účtů, a umožňuje tak krást účty ve velkém. Umí navíc obejít různé ochrany na webových stránkách.

Populární chatovací systém ChatGPT společnosti OpenAI založený na umělé inteligenci (AI) dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi.

Od převzetí Twitteru miliardářem Elonem Muskem loni v říjnu společnost plně vyhověla více než 80 procentům žádostí vlád a soudů o odstranění obsahu, což je oproti dřívějšku asi 30procentní nárůst. Vyplývá to z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnil technologický list Rest of World. Podle listu Forbes analýza odhaluje, že Muskův slib omezit politickou cenzuru neodpovídá skutečnosti. Forbes se obrátil na Twitter s žádostí o komentář, ale píše, že obdržel pouze automatizovanou odpověď v podobě emotikonu hovínka, kterým společnost již více než měsíc reaguje na žádosti o komentář od tisku.

Od převzetí Twitteru Muskem firma podle analýzy obdržela 971 vládních žádostí o odstranění obsahu a plně vyhověla 808 z nich. Dalším 154 vyhověla částečně. Většinu z nedávných žádostí podaly Indie, Turecko, Spojené arabské emiráty a Německo, které v posledním roce zpřísnily regulaci internetu, žádná žádost naopak podle analýzy nepřišla od Spojených států.

Aktuální čísla dokládají prudký nárůst v součinnosti Twitteru s úřady oproti šesti měsícům před Muskovým převzetím, kdy Twitter plně vyhověl 280 z 550 žádostí, tedy zhruba 51 procentům. Po Muskově koupi Twitteru se tento údaj zvýšil na 83 procent.

Analýza využívá informace z databáze Lumen, kterou provozuje Berkman Klein Center For Internet & Society na Harvardově univerzitě a která mapuje žádosti o odstranění online obsahu. Twitter a další technologické společnosti, jako je Google a Wikipedia, tyto údaje s databází Lumen sdílejí dobrovolně.

Musk při koupi Twitteru uváděl, že chce posílit svobodu projevu a omezit politickou zaujatost, jelikož síť považoval za levicově orientovanou. V souvislosti se svobodou projevu však čelil již několika kontroverzím, včetně obvinění z cenzury, a to když byly v lednu po žádosti indického ministerstva informací staženy desítky tweetů o dokumentu BBC kritizujícím indického premiéra Naréndru Módího. Twitter také pozastavil několik účtů, které sledovaly soukromá letadla miliardářů, včetně Muskova.

Musk svou koupi Twitteru zdůvodnil snahou zajistit „společné digitální náměstí, kde lze zdravě diskutovat o široké škále názorů“. Několika novinářům poskytl přístup k interní komunikaci zaměstnanců společnosti z doby, kdy firmu ještě nevlastnil. Klíčoví zaměstnanci tehdy řešili otázky jako zablokování účtu bývalého prezidenta Donalda Trumpa nebo šíření zprávy listu New York Post (NYP) o podnikatelských aktivitách Huntera Bidena. Obnovil také některé dříve zablokované twitterové účty, včetně Trumpova, a propustil asi deset procent zaměstnanců Twitteru.

Více než polovina Čechů letos v zimě kupovala méně čerstvé zeleniny a ovoce než v předchozích letech a většina pro ni mířila do supermarketů či hypermarketů. Co se týče druhů ovoce a zeleniny, dvě třetiny lidí v zimě nemění zvyklosti a kupují pořád totéž. Mezi zeleninou je nejžádanější cibule, mrkev, rajčata, papriky a česnek, z ovoce lidé kupují v zimě hlavně banány, mandarinky, citrony, jablka či pomeranče. Vyplynulo to z průzkumu, který provedla agentura SC&C počátkem března mezi téměř 2300 respondenty.

Nižší nákup zeleniny v letošním zimě oproti předchozím rokům deklarovalo 58 procent lidí. O ovoci totéž uvedlo 57 procent dotázaných. Někteří se ale nespoléhají jen na nákup a podle zjištění agentury si dvě pětiny lidí nějaké druhy ovoce a zeleniny pěstují sami, přibližně čtvrtina je dostává od příbuzných.

„Nejčastěji něco pěstují lidé ve věku 35 až 49 let, a to v Čechách. Vede však Jihomoravský kraj, kde 48 procent dotázaných pěstuje doma něco z ovoce nebo zeleniny. Častěji lidé pěstují něco sezonního a v supermarketech nakupují nesezonní nebo exotické ovoce či zeleninu. Nejoblíbenějším ovocem, které se nejčastěji pěstuje, je jablko. Ze zeleniny jsou populární mrkev, rajčata a brambory,“ uvedli autoři průzkumu.

Současně připomněli, že Čechům je blízké zavařování. Žádný způsob konzervace potravin jako zavařování, sušení nebo mražení nevyužívá jen asi pětina lidí. Naproti tomu 60 procent lidí nějakým způsobem konzervuje ovoce a zeleninu, přičemž každý třetí to dělá nejen pro sebe, ale i pro příbuzné. Nejčastěji lidé vyrábí marmelády a džemy, nakládají okurky a zamrazují ovoce.

Ceny potraviny v Česku již delší dobu rostou a například zelenina v lednu u zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu meziročně zdražila o 39,1 procenta. Ceny ovoce proti loňskému lednu klesly o 7,4 procenta. Podle Potravinářské komory ale není v současné době kvůli stále rostoucím nákladům výrobních a zpracovatelských podniků prostor pro snižování cen potravin. Prezidentka komory Dana Večeřová koncem února uvedla, že náklady na výrobky se firmám meziročně zvedly o 50 až 80 procent a společnosti neměly prostor to promítnout do cen. Letos by ceny potravin mohly ještě mírně růst a postupně se stabilizovat v druhé polovině roku, uvedla komora.

Stavebnictví se už dva roky potýká s propady, které budou podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) pokračovat i letos. V Plzeňském kraji ho drží infrastrukturní projekty státu, kraj a obce. Všechny tyto subjekty letos chystají rekordní objem staveb a chtějí obor podpořit. Miliardy korun investuje v regionu Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic do opravy plzeňského nádraží, koridoru na České Budějovice na okraji Plzně, nové silnice z Plzně na Přeštice a do obchvatu Klatov. Kraj dává letos do silnic přes jednu miliardu korun, Plzeň postaví několik nových budov za stovky milionů korun, Tachov a Rokycany vydávají velké částky na opravy objektů, zjistila ČTK.

„Většina výrobců materiálů na stavby vidí, že zásadní problém objemu stavební výroby teprve přijde, pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce,“ řekl Roman Blažíček z představenstva SPS, jednatel plzeňského Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů. Vinou výrazného propadu trhu hypoték podle něj klesl zájem o byty o vyšší desítky procent. Developeři přestali zahajovat stavby, velké privátní firmy zastavily většinu investičních projektů, obě skupiny čekají, jak se situace vyvine.

Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) nejvíce současných soukromých a firemních projektů přešlo z minulých let a letos moc nových nevzniká. „Je to vidět u projektantů, kteří jsou vždy tím prvním indikátorem. Důležitá bude proto v této době úloha municipalit. Nechceme proto s městem Plzní v těchto letech ve stavebních projektech polevovat, naopak,“ uvedl.

Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO) jsou letos rozpočty kraje a města vysoce proinvestiční. „Municipalita má jednoznačný úkol celý segment podržet při životě. Přidáváme desítky milionů do přípravy projektů,“ uvedl. Podle primátora nejdou peníze města jen do pozemních staveb, ale hodně do oprav historicky cenných objektů a stamiliony na investice do sportu. Město chce pomáhat soukromým developerům a vstupuje s nimi do majetkoprávních vztahů a nabízí participaci konkrétním bytovým projektům. Developeři tvrdí, že poptávka po nových bytech v Plzni je teď desetinová proti předchozím letům. Razantní pokles podle Blažíčka zažívá i pražský bytový trh.

„Bytová výstavba na tom bude špatně. Velmi důležité je teď, jak ji podrží státní sektor. Stát proklamuje, že bude hodně investovat zejména do dopravních staveb,“ řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů Robert Špalek. Vyzval státní i regionální sféru, aby v době, kdy se očekává pokles přípravy staveb, připravovala projekty, které se rozběhnou, až se stavebnictví znovu nastartuje.

Blažíček kvitoval, že nepolevují stavby silnic a železnic. „To ale pomáhá jen části stavební výroby, která je specializovaná na liniové stavby. Netýká se to pozemních stavbařů, kteří mají řemeslníky a velký podíl práce na stavbě, tam máme obavy,“ uvedl. Lasselsbergr jako silný exportér obkladů cítí propady i v okolních zemích – v Rakousku, ale i v Německu, které bylo podle Blažíčka vždy „velkým držákem“.

„Nejpozitivnější zpětná vazba je právě z municipalit, kde se ty projekty ukazují a pokračují, a čekáme od nich další pozitivní zprávy,“ řekl Blažíček. Ze 600 miliard Kč, které se v ČR ročně proinvestují, je čtvrtina na dopravní infrastrukturu, která už je také letos potvrzená, dalších 25 procent jsou projekty financované městy a obcemi, ale velkým otazníkem jsou podle něj privátní stavby, což je zbylých 300 miliard Kč. „U nich je vážná obava, že tam dojde k zásadnějšímu poklesu, minimálně v letošním nebo příštím roce,“ uvedl. Podle Blažíčka je ale nutné započítat současnou vysokou inflaci vinou nárůstu cen materiálu, práce a mezd, a 600 miliard v roce 2023 tak bude mít menší hodnotu než v roce 2021.

Kvůli ukončení obchodních aktivit a výroby v Rusku Škoda Auto Group loni přišla o téměř 700 milionů eur, tedy zhruba 17 miliard korun. Automobilka aktivity na ruském trhu ukončila po invazi Ruska na Ukrajinu a v současnosti jedná o jejich prodeji. Jednání jsou v závěrečné fázi. Provozní zisk automobilky se loni snížil o 42 procent na 628 milionů eur, což je zhruba 15 miliard Kč. Zisk po zdanění klesl o 53 procent na 415 milionu eur, tedy asi deset miliard korun. Uvedli to dnes zástupci Škody na výroční tiskové konferenci.

Podle předsedy představenstva Klause Zellmera byla vysoká ztráta v Rusku způsobená nutností udržovat tamní obchodní síť i výrobní závody, i když už automobilka vozy nevyráběla ani neprodávala. Zároveň ztrátu označil za jednorázovou položku, a protože není šance na brzké obnovení výroby a prodeje, rozhodla se ruská aktiva prodat. „Jednání jsou v závěrečné fázi, ale detaily nemohu sdělovat, dokud je neodsouhlasí všechny zúčastněné strany,“ dodal.

Škoda v Rusku vyráběla v závodech v Kaluze a Nižném Novgorodu. V roce 2021 bylo pro značku Rusko druhým největším trhem, na který dodala 90.400 vozů. Loni to bylo 18.300 aut.

Celkové tržby automobilky se na rozdíl od provozního zisku zvýšily o 18,5 procenta na 21 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 499 miliard korun. Rentabilita tržeb zůstala kladná a dosáhla úrovně tří procent, ovšem klesla o 3,1 procentního bodu. Dodávky aut zákazníkům se loni snížily o 16,7 procenta na 731.300 vozů.

Situace na trhu zůstala podle Zellmera náročná kvůli přetrvávajícímu nedostatku polovodičů, pokračujícím problémům v dodavatelských řetězcích a podstatnému nárůstu cen surovin. „Během pravděpodobně nejnáročnějších tržních podmínek v novodobé historii společnosti dosáhla Škoda Auto velmi solidního finančního výsledku,“ uvedl Zellmer. Group Letos chce firma vyrobit a prodat více vozů než loni.

Největším trhem bylo loni Německo, kam společnost dodala 134.300 aut, tedy o 1,8 procenta méně než v roce 2021. Nejvíce rostla Indie, kde se prodeje zvýšily o 128 procent na 51.900 vozů. Největším prodejním regionem zůstala západní Evropa s poklesem o 7,8 procenta na 377.000 vozů. V Číně se odbyt snížil o 37 procent na 44.600 aut.

Novelu zákona o zaměstnanosti, podle které by mimo jiné už pracovní agentury nemusely mít povinné pojištění pro případ úpadku, projedná na dnešním zasedání vláda. Na programu jsou i změna zákona o státním podniku, úprava ve složení Legislativní rady státu nebo několik darů ve prospěch mezinárodních organizací, zahraničních zemí za péči o české válečné hroby či Ukrajiny kvůli zajištění výcviku tamních dopravních pilotů v Česku.

Úpravy zákona o zaměstnanosti, které připravilo ministerstvo práce, by měly například přinést také novou definici nelegální práce. Pracovní agentury by pak už nemusely mít povinné pojištění pro případ úpadku. Při platební neschopnosti by výdělky agenturním pracovníkům stejně jako zaměstnancům firem poskytl stát.

Ministerstvo financí předkládá Státní závěrečný účet za minulý rok, navrhuje v něm uhradit schodek loňského rozpočtu zvýšením státního dluhu o 345 miliard korun a snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 15,4 miliardy korun. Stát loni hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun, výsledek byl o 14,6 miliardy lepší, než předpokládal zákon o státním rozpočtu.

Německá vláda dnes zveřejní aktualizovaný hospodářský výhled. Očekává se, že zvýší odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 0,4 procenta z 0,2 procenta předpovídaných v lednové prognóze.

Zprávu o hospodářském výhledu odpoledne představí spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Podle zdrojů agentury Reuters a informací německých médií vláda změní odhad hospodářského růstu i pro nadcházející rok, kdy ho naopak sníží z dosavadních 1,8 na 1,6 procenta.

Německá ekonomika, která je největší v Evropě a na které je mimo jiné závislá řada českých firem, se potýká s negativními dopady války na Ukrajině. Růst německé ekonomiky loni podle spolkového statistického úřadu zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,6 procenta. Podle německé centrální banky se ekonomika vrátila v letošním prvním čtvrtletí k růstu poté, co se v závěrečném kvartálu loňského roku oproti třem předchozím měsícům propadla o 0,4 procenta.

Koruna v závěru týdne stagnovala vůči euru na 23,48 Kč/EUR. K dolaru pak v pátek česká měna ve srovnání se čtvrtečním závěrem posílila o šest haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,26 Kč/USD. Pražská burza zaznamenala nejvýraznější pokles od poloviny března.

Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové je klid koruny oprávněný. „V případě České národní banky se totiž v příštím týdnu nedočkáme změny úrokových sazeb,“ uvedla.

Bankovní rada ČNB bude zasedat ve středu. Základní úroková sazba ČNB je od loňského června na sedmi procentech.

Index pražské burzy PX v pátek klesl o 2,71 procenta na 1378,05 bodu hlavně kvůli oslabení akcií Monety a Komerční banky, vyplývá z údajů na webu burzy. Oba tituly se dnes první den obchodovaly bez nároku na dividendu.

Z deseti emisí, které hodnotu indexu ovlivňují, ve ztrátě skončily tři. Stejný počet titulů stagnoval a zbylé čtyři rostly.

Nejvýrazněji ztrácely akcie Moneta Money Bank. Jejich cena klesla bezmála o devět procent na 78,30 koruny. Zhruba osmiprocentní pokles postihl i cenné papíry Komerční banky, které uzavřely obchodování s kurzem 688,50 koruny za kus. „Kurzy akcií Komerční banky a Monety zohlednily skutečnost, že se dnes prvním dnem obchodovaly bez práv na dividendu. Fakticky tak ceny obou bank stagnovaly, či mírně posílily,“ uvedl makléř společnosti Wood & Company Vladimír Vávra.

Na poklesu burzovního indexu se mimo bankovní sektor podílela ještě emise Philip Morris ČR. Akcie producenta tabákových výrobků oslabily o 0,23 procenta na závěrečných 17.660 Kč.

Naopak výrazný zisk si dnes připsaly cenné papíry Pilulka Lékárny. Zdražily téměř o 11 procent na 499 Kč.

Výraznějšímu poklesu indexu zabránila i dvojice rakouských finančních titulů. Akcie pojišťovny VIG si polepšily o 0,65 procenta a cenné papíry Erste Bank přidaly 0,62 procenta.

Letos zatím akcie na pražské burze stouply podle indexu PX o 14,67 procenta na 1378,05 bodu. Nejvíce od počátku roku posílily cenné papíry energetické společnosti ČEZ, naopak nejvíce oslabily akcie lékárenského řetězce Pilulka. ČTK to řekl makléř investiční společnosti Wood & Company Vladimír Vávra.

Hlavní firmy na pražské burze podle něj od počátku roku rostou. Nejvíce akcie ČEZ, které posílily o 48,96 procenta na 1147 Kč. S výrazným odstupem následují akcie VIG, které stouply o 14,36 procenta na 621 Kč. O 8,06 procenta na 774,80 Kč posílily od začátku roku akcie Erste a o 5,62 procenta na 17.660 Kč akcie Philip Morris.

Dále vzrostla i cena akcií zbrojovky Colt (o 5,43 procenta na 582 Kč), Komerční banky (o 5,11 procenta na 688,50 Kč), Monety (o 3,03 procenta na 78,3 Kč) a Kofoly (o 0,82 procenta na 246 Kč).

Akcie Pilulky jsou naopak ve srovnání se začátkem roku slabší o 23,23 procenta a stojí 499 Kč. Pokles ke konci dubna pak zaznamenaly ještě akcie solární Photon Energy. Ty ztratily 4,76 procenta na 64 Kč.

Během samotného dubna index PX posílil o 1,89 procenta. Nejvíce v aktuálním měsíci posílily akcie ČEZ o 9,13 procenta. Největší propad naopak postihl akcie Pilulky, a to 19,52 procenta. V dubnu ještě klesly akcie Monety o deset procent a akcie Komerční banky o 4,04 procenta.

„V dubnu na globálních trzích i nadále vládla příznivá nálada,“ upozornil přesto Vávra. Díky razantnímu posílení v závěru měsíce podle něj hlavní světové akciové trhy zaznamenaly nárůst v řádu několika procentních bodů.

Středoevropské burzy spolu s ostatními rozvíjejícími trhy v dubnu těžily z přílivu prostředků souvisejícího s oslabováním amerického dolaru. Například polský index v tomto měsíci poskočil o 9,35 procenta výše a maďarský index BUX přidal bezmála šest procent, upozornil analytik.

„Růst od počátku roku vykazují i významné evropské a světové trhy. Německý DAX i francouzský CAC 40 od počátku roku stoupl o zhruba 13 procent. Dařilo i britským akciím, index FTSE100 od počátku roku posílil o zhruba čtyři procenta. Pár hodin po začátku posledního obchodního dne v USA i index S&P500 přidal od počátku roku zhruba 8,6 procenta. Technologický index Nasdaq se pak zvýšil o zhruba 17 procent,“ dodal Vávra.

Společnost Tokyo Gas Co. zahájí rozsáhlou přestavbu pozemků, které vlastní v blízkosti nového rybího trhu ve městě, ve snaze vytvořit město s téměř nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Společnost vynaloží desítky miliard jenů na to, aby ze Šin-Toyosu vytvořila „kruhové město budoucnosti“, které zachycuje a znovu využívá uhlík vypouštěný při dodávkách elektřiny a tepla, uvedl Takaši Anamizu, prezident realitní jednotky společnosti. Plán vypracuje v tomto fiskálním roce.

Tato oblast o rozloze přibližně 200 000 metrů čtverečních (2,2 milionu čtverečních stop), která sousedí s tržištěm Toyosu, bude vybudována v několika fázích a budou v ní umístěny kanceláře, obchodní zařízení a rezidence. První etapa by měla být dokončena kolem roku 2030.

Při výstavbě nemovitostí se stále více zohledňuje ochrana životního prostředí. Roste trend dekarbonizace dodávek energie do budov instalací prvků, jako jsou solární panely, energeticky úsporná zařízení a akumulátory. Podle společnosti Tokyo Gas to bude poprvé v Japonsku, kdy budou dekarbonizovány celé budovy včetně dodávek tepla.

Anamizu se snaží rozšířit iniciativu Shin-Toyosu do dalších oblastí. „Rádi bychom se posunuli o krok dál než k demonstračnímu projektu a o krok blíže k praktickému využití,“ řekl.

Podle údajů ministerstva obchodu si Thajsko, největší světový producent přírodního kaučuku, v roce 2022 upevnilo pozici největšího světového vývozce kondomů.

V loňském roce byly do země jihovýchodní Asie dodány kondomy v hodnotě 272,3 milionu dolarů, přičemž na prvních místech žebříčku dovozců thajské antikoncepce se podle údajů ministerstva umístily Čína, USA a Vietnam.

Podle ministerstva má Thajsko nejvyšší podíl na celosvětovém vývozu kondomů, který představuje 44 % světového trhu, zatímco před rokem to bylo 43,7 %. Údaje rovněž ukázaly, že země dominuje vývozu durianu, který je s 3,22 miliardy dolarů čtvrtým největším zemědělským produktem v hodnotovém vyjádření.

Futures kontrakty na železnou rudu v Singapuru byly na cestě k největšímu měsíčnímu poklesu od října, protože nejistota ohledně poptávky se zvyšuje, zatímco přední světový výrobce oceli varoval, že podmínky zůstanou po zbytek roku obtížné.

Základní surovina pro výrobu oceli ztratila v dubnu téměř 17 % a na začátku tohoto týdne se krátce propadla pod 100 dolarů za tunu. Slabší než očekávaná vrcholná stavební sezóna v Číně, která trvá od dubna do června, si po býčím začátku roku 2023 vybrala na cenách velkou daň.

Ve čtvrtek prohlásil zástupce China Baowu Steel Group, že domácí i globální prostředí pro výrobce oceli zůstává „těžké“ a čínská poptávka bude v letošním roce nadále zpomalovat. Bila na poplach poté, co Čínská asociace pro železo a ocel uvedla, že ocelářské firmy by měly po období neuspokojivé poptávky a klesajících cen omezit ztrátovou výrobu.

Úroveň zásob v hlavních čínských mlýnech v polovině dubna ve srovnání s počátkem dubna vzrostla, zatímco denní produkce se snížila.