Právě teď

Ruský rubl v úterý oslabil, mírně se stáhl z pondělního dvoutýdenního maxima vůči dolaru, ale zůstal v poměrně úzkém pásmu, protože ceny ropy získaly zpět půdu pod nohama a blížil se vrchol daňového období na konci měsíce.

V 7:50 SEČ byl rubl vůči dolaru slabší o 0,2 % na úrovni 81,50 a vůči euru ztrácel 0,3 % a obchodoval se na úrovni 89,96 EUR. Vůči jüanu posílil o 0,1 % na 11,76.

Rubl by měl zaznamenat podporu, protože relativně vysoké ceny ropy v tomto měsíci zvyšují příjmy z vývozu.

„Vážnější růst rublu může začít po květnových svátcích, pokud proběhnou v klidu,“ uvedl Alexej Antonov ze společnosti Alor Broker ve své poznámce.

Ropa Brent, globální benchmark pro hlavní ruský export, vzrostla o 0,3 % na 82,99 USD za barel a zotavila se tak z úrovně blízko 80 USD v předchozí seanci.

Očekává se, že rubl získá podporu také díky platbám daní na konci měsíce, které obvykle vedou vývozce k přepočtu příjmů v cizí měně na úhradu místních závazků. Tyto daně jsou splatné 28. dubna.

Podle analytiků však negativní tlak na ruský trh vyvíjejí řeči o téměř úplném zákazu vývozu do Ruska ze strany zemí skupiny sedmi (G7).

Trh také očekává páteční rozhodnutí ruské centrální banky o úrokových sazbách. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávají ponechání sazby na úrovni 7,5 %, přičemž riziko zvýšení inflačních tlaků omezuje manévrovací prostor pro případné uvolnění měnové politiky.

Ruské akciové indexy byly nižší.

Dolarový index RTS klesl o 0,5 % na 1 016,0 bodu. Ruský index MOEX v rublech byl nižší o 0,3 % na 2 628,0 bodu.

Fondy spravované německou pojišťovnou Allianz, druhým největším akcionářem UniCredit, na valné hromadě minulý měsíc nepodpořily novou politiku odměňování italské banky a platové balíčky udělené v roce 2022, jak ukázal dokument.

Zápis z výroční valné hromady akcionářů UniCredit ukázal, že Allianz se při obou hlasováních zdržela.

UniCredit přijala novou politiku, která jí umožní přiznat generálnímu řediteli a vrcholovým manažerům v letošním roce 30% zvýšení platu, pokud překonají široký soubor finančních cílů.

Nová politika byla schválena 69 % hlasů akcionářů, kteří představují 47 % kapitálu banky.

Podle zápisu hlasovali proti přední světoví správci aktiv Fidelity Investments a Charles Schwab.

Počet uchazečů o zaměstnání v londýnském finančním sektoru vzrostl v prvním čtvrtletí o 19 % v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2022, uvedla v úterý společnost Morgan McKinley, protože pracovníci se snažili získat větší jistotu zaměstnání v době zvýšených obav z propouštění.

Krach amerického věřitele Silicon Valley Bank a záchranné převzetí Credit Suisse bankou UBS minulý měsíc ohrozily propouštěním tisíce pracovních pozic ve finančním sektoru ve Velké Británii, přičemž existuje jen málo známek blížícího se konce vysoké inflace a geopolitických potíží, které zničily vyhlídky globální ekonomiky.

Tyto faktory spolu s přetrvávajícími problémy, které pro podnikání představují rostoucí úrokové sazby, nutí zaměstnavatele k obezřetnosti při plánování náboru, uvedla personální agentura ve svém čtvrtletním monitoru zaměstnanosti v Londýně.

„Po boomu v oblasti finančních služeb v roce 2021, kdy se ekonomiky znovu otevřely po pandemických odstávkách, byl loňský rok pro pracovní místa výrazně pomalejší,“ uvedl Hakan Enver, výkonný ředitel společnosti Morgan McKinley UK.

„To pokračovalo i v roce 2023, kdy v důsledku ekonomické nejistoty a hrozby propouštění poklesl počet volných pracovních míst o 31 % ve srovnání s tímto obdobím loňského roku,“ dodal.

Společnost Nestlé SA v úterý oznámila nárůst objemu prodeje v prvním čtvrtletí roku, protože společnost zvýšila ceny v souvislosti s výraznou inflací nákladů.

Švýcarský gigant v oblasti spotřebního zboží vykázal čtvrtletní tržby ve výši 23,47 miliardy švýcarských franků (26,45 miliardy USD) oproti 22,24 miliardy CHF v předchozím roce. Analytici podle konsensu sestaveného společností předpokládali tržby ve výši 23,27 miliardy CHF.

Čtvrtletní tržby organicky vzrostly o 9,3 %, přičemž cenový růst činil 9,8 % a reálný interní růst o minus 0,5 % byl ovlivněn omezením kapacit a opatřeními k optimalizaci portfolia.

Společnost uvedla, že růst byl široce založen na většině zeměpisných oblastí a kategorií. Podle kategorií výrobků přispěla k organickému růstu nejvíce společnost Purina PetCare.

Nestlé podpořilo svůj celoroční výhled.

Iniciativa, která má od konce roku 2023 nabízet v Evropě službu okamžitých plateb, v úterý oznámila, že získala dvě platební firmy a získala podporu dalších bank poté, co snížila své ambice utkat se s americkými platebními giganty Visa a Mastercard.

Evropská platební iniciativa (EPI) uvedla, že plánuje získat nizozemský platební systém Currence iDEAL a lucemburskou společnost PQI, která poskytuje platební řešení pro iDEAL.

EPI uvedla, že ke stávajícím podporovatelům, mezi něž patří BNP Paribas, BPCE, Credit Agricole, Deutsche Bank a Societe Generale, se připojily Belfius, DZ Bank, ABN Amro a Rabobank.

„Vyvíjíme novou škálovatelnou platformu, která bude co nejlépe řešit moderní a rozvíjející se platební potřeby evropských spotřebitelů a obchodníků, a to pomocí efektivní a moderní technologie,“ uvedla Martina Weimertová, generální ředitelka společnosti EPI.

Ambiciózní záměr EPI vytvořit evropskou alternativu k dominantním systémům přeshraničních platebních karet Visa a Mastercard měl být uveden do provozu již v loňském roce, ale po odchodu poloviny členských bank se zhroutil.

EPI, která požádala o veřejné peníze, protože banky nebyly ochotny složit veškerou potřebnou hotovost, se poté úžeji zaměřila na vývoj digitální peněženky vytvořením jednotné značky pro okamžité platby z účtu na účet v evropských zemích.

Společnost Novartis zvýšila svůj celoroční výhled zisku s odkazem na silnou dynamiku růstu poté, co dosáhla úspěchu ve zkouškách klíčového léku proti rakovině prsu a pokročila ve zvyšování výroby radioterapeutického léku proti rakovině prostaty.

Švýcarský výrobce léků v úterním prohlášení uvedl, že bez zahrnutí divize generických léků Sandoz, která bude vyčleněna v druhé polovině roku, vzroste hlavní provozní zisk skupiny o „vysoké jednociferné až nízké dvouciferné“ procento.

Předtím předpovídala „středně až vysoce jednociferný“ nárůst.

Tržby skupiny v prvním čtvrtletí vzrostly o 3 % na 12,95 miliardy USD, což bylo nad konsensem analytiků ve výši 12,55 miliardy USD, a to díky lepším než očekávaným tržbám z léku na lupénku a artritidu Cosentyx.

K růstu tržeb přispěly také přípravek Kesimpta, který se podává jednou měsíčně v injekci proti roztroušené skleróze, a lék na rakovinu prsu Kisqali, uvedl Novartis.

Dodala, že plánovaný odštěpný závod Sandoz zůstává na dobré cestě do druhé poloviny roku 2023.

Společnost Novartis se potýkala s náběhem výroby přípravku Pluvicto proti rakovině prostaty, ale tento měsíc uvedla, že získala povolení přidat závod v Millburnu ve státě New Jersey k místům, kde se tento lék na radioterapii vyrábí.

Důvěru ve vývojovou zdatnost výrobce léků zvyšuje skutečnost, že minulý měsíc bylo prokázáno, že lék Kisqali proti rakovině prsu snižuje riziko recidivy u žen, u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno v raném stadiu.

Jihokorejské mediální akcie vzrostly díky optimismu, že investice společnosti Netflix Inc. ve výši 2,5 miliardy dolarů do národního zábavního průmyslu pomůže vytvořit více mezinárodních seriálových hitů, jako jsou Squid Game a The Glory.

Producent obsahu Showbox Corp. vzrostl až o 26 %, což je nejvíce od 23. listopadu, zatímco jeho konkurent Studio Santa Claus Entertainment Co. vyskočil o 23 %. Plánované investice Netflixu v příštích čtyřech letech představují přibližně dvojnásobek částky, kterou americká streamovací služba v Koreji vynaložila v letech 2016 až 2021.

Globální přitažlivost korejské popkultury způsobila, že akcie zábavního průmyslu jsou oblíbené mezi drobnými investory, kteří chtějí vsadit na další seriálový hit. Dva týdny po sobě bylo minulý měsíc korejské drama s názvem The Glory nejsledovanějším pořadem na Netflixu, který se umístil na předních místech žebříčků ve více než 90 zemích od Indie po Argentinu. Mezi další hity patří dystopický seriál Hra na chobotnici a filmový hit Parazit, který získal čtyři Oscary.

Španělská banka Santander v úterý vykázala 1% nárůst čistého zisku za první čtvrtletí díky vyšším příjmům z úvěrů, zejména v Evropě, což kompenzovalo slabší výsledky v Brazílii.

Druhý největší věřitel v eurozóně podle tržní hodnoty vykázal čistý zisk ve výši 2,57 miliardy eur (2,84 miliardy USD), a to i přes zásah ve výši 224 milionů eur způsobený novou daní pro banky ve Španělsku.

To překonalo očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters ve výši 2,45 miliardy eur, zatímco bez zahrnutí nové daně zisk vzrostl o 10 %.

Santander se v minulosti spoléhal na Latinskou Ameriku, aby se vyrovnal s náročnými podmínkami, ale banky v celé Evropě těží z vyšších úrokových sazeb.

Čistý zisk v Evropě vzrostl o 16,8 %, zatímco v Brazílii, která je jejím hlavním trhem, se snížil na 25,2 % kvůli růstu nákladů způsobenému inflací a poklesu čistých úrokových výnosů.

Jihokorejská společnost Hyundai Motor Co v úterý vykázala 109% nárůst zisku za první čtvrtletí díky zvýšení výroby automobilů, protože se zmírnil celosvětový nedostatek čipů a poptávka po jejích vysoce maržových sportovně-užitkových vozech zůstala silná.

Hyundai vykázal za období leden-březen čistý zisk 3,3 bilionu wonů (2,47 miliardy USD) oproti zisku 1,6 bilionu wonů o rok dříve.

To je v porovnání s odhadem 16 analytiků společnosti Refinitiv SmartEstimate pro zisk za první čtvrtletí ve výši 2,3 bilionu wonů.

Čínský konglomerát Dalian Wanda Group Co. ani napotřetí nedodržel lhůtu pro uvedení akcií své manažerské divize na burzu v Hongkongu.

Podle aktualizované zprávy hongkongské burzy cenných papírů poslední žádost společnosti Zhuhai Wanda Commercial Management Group Co. o primární nabídku akcií propadla v úterý.

Konglomerát miliardáře Wanga Jianlina se stal nejnovějším zdrojem neklidu na čínském úvěrovém trhu. Podle dopisu Čínské komise pro regulaci cenných papírů bude Wanda možná muset od investorů před vstupem na burzu odkoupit akcie v hodnotě přibližně 30 miliard jüanů (4,3 miliardy USD), pokud k uvedení na burzu nedojde do konce roku 2023.

Zdá se, že euforie kolem plánu rozdělení společnosti Alibaba Group Holding Ltd. je téměř u konce.

Akcie tohoto giganta v oblasti elektronického obchodování smazaly veškeré zisky, které mu přinesl ambiciózní návrh reorganizace představený 28. března, poté, co se v úterý v Hongkongu propadly o 3,6 %. Poslední pokles přišel v důsledku zhoršující se roztržky mezi USA a Čínou, která utlumila poptávku po technologických akciích.

„Celkový sentiment ohledně Číny je nyní nízký, protože geopolitické napětí nadále působí a pro aktivitu IPO nebo spin-off může být obtížné v takovém prostředí nabrat na dynamice,“ uvedl Marvin Chen, analytik agentury Bloomberg Intelligence. „Ačkoli akcie Alibaba mohou zůstat volatilní, pokles může být omezený, protože ocenění se opět blíží jednociferným hodnotám.“

Obrat osudu je jasnou připomínkou toho, že technologické akcie zůstávají v područí napětí mezi USA a Čínou, a to navzdory rostoucímu optimismu, že roky trvající regulační zásah proti tomuto odvětví se zmírňuje.

Index Hang Seng Tech se v úterý propadl až o 3,5 %, když investoři vyhodnotili rizika včetně zprávy z minulého týdne, že se USA chystají omezit investice amerických podniků do klíčových částí čínské ekonomiky.

Japonská společnost se chystá pokusit o to, co se ještě žádné soukromé firmě nepodařilo: přistát na Měsíci.

Tokijská společnost ispace před měsícem vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce vlastní kosmickou loď. V úterý řídící letové kontroly navedou plavidlo pojmenované Hakuto, což je japonský výraz pro bílého králíka, aby sestoupilo z výšky 60 mil (100 km) a přistálo.

Sedmimetrový přistávací modul nese mini lunární vozítko pro Spojené arabské emiráty a robota podobného hračce z Japonska, který je určen k válení se v měsíčním prachu.

Hakuto se po prosincovém startu vydal na Měsíc dlouhou okružní cestou a po cestě vysílal zpět fotografie Země.

Pouze tři vlády úspěšně přistály na Měsíci: Rusko, Spojené státy a Čína. V roce 2019 se o přistání na Měsíci pokusila izraelská nezisková organizace, ale její sonda byla při dopadu zničena.

Podle úterních údajů dosáhla inflace v Japonsku ve službách mezi podniky ve fiskálním roce, který skončil v březnu, osmiletého maxima, což je známka toho, že se inflační tlak rozšiřuje i mimo oblast zboží a odráží napjatou situaci na trhu práce a solidní domácí poptávku.

Údaje mohou udržet při životě očekávání trhu, že nový guvernér japonské centrální banky (BOJ) Kazuo Ueda v nadcházejících měsících postupně ukončí masivní stimulační program banky.

Index cen výrobců ve službách, který měří ceny, jež si firmy navzájem účtují za služby, vzrostl ve fiskálním roce 2022 o 1,8 %, což je více než 1,2% nárůst v předchozím roce, ukázaly úterní údaje BOJ. Jednalo se o nejrychlejší tempo růstu od fiskálního roku 2014, kdy vzrostl o 3,3 %.

V březnu se index oproti předchozímu roku zvýšil o 1,6 %, což znamenalo 25. měsíc meziročního růstu v řadě, ukázaly údaje. Následoval po revidovaném únorovém nárůstu o 1,7 %.

K březnovému nárůstu přispělo především oživení příjezdového a domácího cestovního ruchu, kdy hotelové poplatky vzrostly o 32,4 % oproti předchozímu roku, což odráželo zrušení vládních omezení COVID-19, jak ukázaly údaje.

Podle předběžných údajů, které společnost Daimler Truck Holding AG zveřejnila v pondělí pozdě večer, zisk za první čtvrtletí překonal očekávání díky vysoké poptávce po jejích vozidlech.

Německý výrobce užitkových vozidel vykázal upravený zisk skupiny před úroky a zdaněním ve výši 1,16 miliardy eur (1,28 miliardy USD), což překonalo očekávání trhu, jak vyplývá z konsensuálních údajů poskytnutých společností. Ve stejném období loňského roku dosáhl Daimler Truck upraveného zisku před zdaněním a úroky (EBIT) ve výši 651 milionů eur.

Růst byl podpořen rostoucími prodeji, které zvýšily zisk ve všech oblastech podnikání, přičemž společnost Truck North America a Asia a vozidla značky Mercedes-Benz překonaly očekávání ohledně svých čtvrtletních zisků, uvedla společnost. V hlavním průmyslovém podniku činila návratnost tržeb 8,8 % oproti očekávaným 7,6 %, zatímco volný peněžní tok výrazně překonal odhady a dosáhl 168 milionů EUR.

Daimler Truck uvedl, že kompletní údaje za první čtvrtletí zveřejní podle plánu 9. května.

Investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka oficiálně zahájila provoz své továrny na výrobu metanolu v americkém státě Západní Virginie. Provoz bude ročně produkovat 200.000 tun suroviny. Celková investice přesáhla 250 milionů dolarů (přes 5,31 miliardy Kč). ČTK to sdělila mluvčí KKCG Dana Dvořáková.

Továrnu bude provozovat společnost US Methanol, která byla založena v roce 2016 skupinou KKCG. Ta vybrala region Západní Virginie jako konkurenceschopné výrobní centrum s bohatými přírodními zdroji a infrastrukturou. Podle skupiny má místo navíc příznivé podmínky pro podnikání a dobré místní know-how. Otevření továrny je podle skupiny zároveň potvrzení závazku KKCG investovat do regionu a podporovat místní komunity.

„Investice do společnosti US Methanol je výrazem naší víry v potenciál amerického trhu, v tomto případě ekonomiky Západní Virginie. Věříme, že stejně jako naše další zahraniční investice bude i tento závod přínosem pro místní komunitu a vytvoří další růstové příležitosti,“ řekl při slavnostním zahájení provozu zakladatel KKCG Komárek.

Akce, která se dnes konala na West Virginia State University, se zúčastnili i někteří američtí politici, jako například senátor Joe Manchin nebo guvernér Západní Virginie Jim Justice. „Chci poděkovat společnosti KKCG, Karlu Komárkovi a celému jeho týmu za jejich práci. Díky za tuto investici, která nám dává příležitost, abychom ukázali, že stát Západní Virginie je dobrým partnerem,“ podotkl Manchin.

KKCG se o plánované výrobě metanolu v USA poprvé zmínila v roce 2016. O dva roky později k financování tohoto projektu vydala dluhopisy za 2,1 miliardy korun. Metanol, který se používá k výrobě různých produktů, včetně elektroniky nebo lékařských přípravků, bude dodávat do severovýchodní části Spojených států.

KKCG Group je mezinárodní investiční společnost, která působí v oblasti loterií a her, energetiky, technologií a nemovitostí. Skupina spravuje aktiva v hodnotě přes deset miliard dolarů (přes 213 miliard Kč). Do portfolia společnost patří například nadnárodní provozovatel loterií Allwyn, energetická společnost MND Group, poskytovatel IT služeb Aricoma Group nebo KKCG Real Estate, jež se zabývá nemovitostmi. Skupina rozvíjí své obchodní aktivity v 36 zemích světa a má vice než 10.000 zaměstnanců. Zakladatel KKCG Komárek se podle žebříčku časopisu Forbes řadí mezi nejbohatší Čechy, jeho majetek se odhaduje na 8,1 miliardy dolarů (174,7 miliardy Kč).

Přibližně sedm procent restaurací v ČR je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímají jako hrozbu, ale zatím situaci zvládají. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes na tiskové konferenci představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u 40 procent restaurací. Hotelům chybí zhruba pětina turistů, řekl dnes prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Ceny energií se loni zvýšily v průměru o 39 procent zhruba 84 procentům restauracím, ceny nápojů o 14 procent zhruba 81 procentům podniků, uvedla Šimková. S o 22 procent vyššími náklady na suroviny se podle ní v uplynulém roce potýkalo 74 procent provozoven. Nájemné pak vzrostlo 28 procentům restauracím přibližně o 16 procent a v případě mzdových nákladů se navýšení o 14 procent týkalo zhruba dvou pětin provozoven, doplnila Šimková.

Všechny rostoucí náklady do koncových cen podle Šimkové promítla asi polovina restaurací, část 44 procent podniků s tím, že museli snížit své marže, řekla. Udržet stávající ceny a nezdražovat se rozhodlo pět procent podniků, dodala. Vyšší ceny se podle Šimkové loni odrazily v nárůstu tržeb restaurací, v průměru to proti předcovidovému roku 2019 bylo o 23 procent, uvedla.

Návštěvnost z roku 2019 loni podle Šimkové překonaly restaurace v Praze, středních Čechách, východních Čechách a na jižní Moravě. Šlo zejména o hospody, kavárny, bistra a provozovny s rychlým občerstvením. Průměrně se v ČR návštěvnost proti roku 2019 zvýšila o 16 procent, uvedla.

Polední menu v uplynulém roce stálo asi 153 korun, ve srovnání s rokem 2019 to byl nárůst o 22 procent, uvedla dále Šimková. Půl litr piva pak podle ní vyšel zhruba na 53 korun, což bylo o 33 procent více než v 2019, řekla.

Průměrná obsazenost hotelů v ČR podle Stárka loni byla asi 58 procent, ve srovnání s dobou před koronavirovou pandemií se snížila zhruba o 21 procent. Ceny za pokoj se přitom držely na téměř stejné úrovni jako v roce 2019, pokoj v Česku v uplynulém roce stál asi 98,35 eura za noc (přibližně 2306 Kč), řekl Stárek. Při vyšších nákladech zhruba o 60 procent to podle Stárka pro hoteliéry znamená velkou finanční zátěž a například omezení investic. Praha v roce 2022 dosáhla obsazenosti 58 procent, v roce 2019 činila přibližně 78 procent, doplnil Stárek.

V Česku podle něj loni ve srovnání s rokem 2019 chybělo 30 procent turistů ze zahraničí, domácích cestovatelů naopak bylo o desetinu více. „Celkově tedy stále chybí 20 procent hostů oproti roku 2019,“ řekl.

Pokud se cestovní ruch přesune ze snížené sazby DPH deseti procent do 21procentní, základní, o čemž uvažuje vláda, budou muset hotely a restaurace dále zdražit, uvedl Stárek. Za současné situace, kdy se lidé snaží šetřit, by to podle něj znamenal úbytek turistů. Cestovní ruch zároveň tvoří dvě procenta HDP a z jedné utracené turistovy stokoruny jde do státní kasy 41 korun, řekl. Hotely nebo restaurace také nabízí pracovní příležitosti tam, kde chybí, dodal.

Průměrná cena starších bytů v Česku meziročně klesla o devět procent na 82.351 korun za metr čtvereční, což přineslo celkově zvýšení prodejů o dvě třetiny proti předloňsku. V Praze se ale prodává nejméně starších bytů za čtyři roky. Vyplývá to ze studie realitní skupiny European Housing Services (EHS), která využívá data svých zakládajících členů, realitních služeb Bezrealitky a Maxima Reality. ČTK má zprávu k dispozici.

Ceny starších bytů se v Praze s jarem zastavily v propadu a mezičtvrtletně podle EHS vzrostly o jedno procento na 113.187 korun za metr čtvereční, meziročně ale klesly o 7,9 procenta. Společnost Sreality.cz uvádí, že nabídková cena starších bytů je v Praze aktuálně 117.883 korun za metr čtvereční, což je meziroční propad o šest procent. Ve Středočeském kraji stouply ceny mezičtvrtletně o osm procent a jsou tak skoro stejné jako před rokem (76.280 Kč/m2). Důvodem podle EHS je, že se lidé přesouvají do okolních měst. V Kladně, Berounu, Roztokách, Neratovicích nebo Benešově se za první čtvrtletí prodalo více bytů než za celý rok 2021 a prodeje jsou na trojnásobku proti dlouhodobému průměru, uvádí průzkum.

Meziroční pokles cen starších bytů nastal ve většině krajů, a podle EHS se proto prodávají stejně jako před rokem. „Realitní Česko se do léta stane laboratoří, kde se budou v krajích testovat limity nabídky a poptávky. Češi nadále mají peníze a realitní trh pro ně neztratil nic ze své důvěryhodnosti,“ řekl Hendrik Meyer, šéf realitní skupiny EHS a realitní digitální služby Bezrealitky.

V Brně ceny starších bytů klesly oproti konci roku 2022 o sedm procent a starší byt se nyní prodává za necelých 81.500 korun za metr čtvereční, stejně jako v létě 2021. Stojí za tím pokles nabídky, kvůli kterému zmizely kvalitnější a dražší nemovitosti a nepřibývá prodejů pod cenou. „Majitelé brněnských bytů čekají na konec aktuální cenové bouře a pokud je k prodeji nic netlačí, nemají důvod přistupovat na současné ceny,“ zhodnotil situaci Meyer.

Podle analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group pokračuje podle očekávání zvyšování rozdílu ceny mezi novostavbami a staršími byty. Ten je aktuálně podle nich 24 procent a výhledově ho odhadují na 30 procent. Developeři uvedli, že metr čtvereční nového bytu stál v Praze v prvním letošním čtvrtletí v průměru 151.951 korun.

Jednání tripartity, tedy vlády, odborářů a zaměstnavatelů, by se měl nově účastnit i zástupce prezidentovy kanceláře. Odbory to vítají. Novinářům to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Hradě řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Hlavu státu požádal, zda by se nesešla s předsedy a předsedkyněmi všech tří desítek svazů, které centrála zastřešuje.

„Rádi bychom se s panem prezidentem sešli všichni předsedové a předsedkyně odborových svazů, abychom ho mohli informovat o našem pohledu na aktuální situaci… V některých tématech se určitě shodujeme, že ta situace je vážná. Například ta komunikace je velice nepříjemná z pohledu vlády. Může to vést k eskalaci. Setkání s námi (předáky a předačkami) může vést k tomu, že můžeme říct vlastní pohled na situaci v ČR, k tomu, co tady hrozí,“ uvedl Středula. Podle něj by měla pokračovat i jeho případná setkání s prezidentem. Konat by se měla podle potřeby. Předseda ČMKOS uvedl, že pracovníci prezidentovy kanceláře budou hledat formát schůzek. „Tripartity se bude například účastnit i zástupce kanceláře prezidenta republiky, což jsem přivítal,“ dodal Středula.

Stát podpoří rozvoj vytápění z obnovitelných zdrojů energie částkou zhruba 9,5 miliardy Kč. Český program notifikovala Evropská komise. Peníze by měly směřovat hlavně na instalaci nových výroben tepla z obnovitelných zdrojů využívající biomasu, vzniknout by měly kapacity s celkovým výkonem kolem 345 megawattů (MW). ČTk dnes o tom v tiskové právě informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Obnovitelné zdroje energie budou základem dekarbonizace i energetické bezpečnosti v celé Evropě. Díky jejich rozvoji budeme mít nižší výdaje na energie a posílí také naši energetickou nezávislost. Proto jsem rád, že Evropská komise schválila náš program provozní podpory, který podpoří dálkové vytápění založené na zelené energii,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Hlavním cílem programu je instalace nových výroben tepla z obnovitelných zdrojů využívající biomasu s výkonem nad 500 kW. Provozní podporu bude ministerstvo poskytovat ve formě tzv. zeleného bonusu za gigajoule tepla dodaného do systému rozvodu tepla.

„V tuto chvíli se dá očekávat, že schéma by mohlo podpořit instalaci až přibližně 345 MW kapacity pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů,“ řekl zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

Opatření má podle ministerstva přispět k naplnění Národního energetického a klimatického plánu ČR a strategických cílů EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

MPO ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Energetickým regulačním úřadem navíc dále pracuje na dokončení notifikačních řízení u dalších podpor, například provozní podpory biometanu nebo k podpoře teplárenství.

Po oslabování na konci minulého týdne česká koruna po víkendu zpevnila k oběma hlavním světovým měnám. K euru v pondělí oproti pátečnímu závěru posílila o pět haléřů na 23,48 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila výrazněji, o 14 haléřů, a okolo 17:00 se obchodovala v kurzu 21,29 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza mírně ztrácela, do červených čísel ji táhly cenné papíry VIG a ČEZ.

Koruna od loňského podzimu postupně posilovala. V polovině dubna se dostala až na nejsilnější úroveň k euru za skoro 15 let, když uzavřela na hodnotě 23,26 Kč/EUR. K dolaru česká měna předminulý týden posílila na 21,06 Kč/USD, což byl nejlepší kurz od poloviny června 2021. Od té doby ale významnou část zisků smazala.

V dubnu se podle zjištění statistiků důvěra v ekonomiku zvýšila u podnikatelů i spotřebitelů. To podle ekonomů naznačuje, že Česko překonalo recesi a vrací se k hospodářskému růstu. Zároveň ale varují před tím, že hospodářské oživení může signalizovat i posílení inflačních tlaků.

Začátkem května bude zasedat bankovní rada České národní banky, která má představit svou prognózu dalšího vývoje ekonomiky a případné úpravy úrokové sazby. Zatím se podle analytiků dá očekávat, že sazbu ponechá na stávající hodnotě sedm procent.

Pražská burza zahájila nový týden poklesem. Index PX oslabil o 0,13 procenta na 1415,13 bodu. Dolů ho táhly hlavně akcie rakouské pojišťovny VIG a energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Se ztrátou zakončilo dnešní obchodování sedm z deseti emisích ovlivňujících hodnotu indexu. Nejvýrazněji ztrácely cenné papíry VIG, které odepsaly necelé procento na 614 korun za kus.

„Nejvíce se dnes obchodovalo s akciemi ČEZ, které po většinu dne oscilovaly těsně nad hladinou 1150 Kč,“ uvedl makléř společnosti Wood & Company Lukáš Novotný. Na této hranici podle něj byla znát přítomnost většího kupce, který nedovolil, aby cena klesla níže.

Ze tří bankovních titulů obchodovaných v Praze se nedařilo pouze Monetě, jejíž cenné papíry zlevnily o 0,24 procenta na 84,10 Kč. Naopak akcie bankovní skupiny Erste zpevnily o 0,26 procenta na 767,60 koruny a cenné papíry Komerční banky zdražily o 0,53 procenta 762,50 koruny.

Dařilo se rovněž akciím společnosti Pilulka Lékárny. Po výrazných propadech v minulém týdnu dnes uzavřely s cenou 435 Kč za kus, což představovalo posílení o 1,64 procenta.