Právě teď

Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News potvrdil závazek snížit rozpočtový deficit minimálně o 70 miliard korun. Dohoda koalice podle něj musí být na stole v květnu. Návrh musí zahrnovat úspory i daňové změny, uvedl Kupka.

Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve mluvil o snížení schodku o 70 miliard, další koaliční strana STAN hovořila o 150 miliardách a Piráti o 140 miliardách korun.

„V průběhu května dohoda musí být na stole,“ řekl Kupka. Česko podle něj potřebuje udělat velké změny, zejména co se týče růstu mandatorních výdajů. „Chceme přinést vyvážený návrh, který bude zahrnovat úspory i důležité daňové změny,“ doplnil ministr.

Kupka také řekl, že je pro zjednodušení daňového systému a dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH) namísto současných tří. O konkrétní podobě sazeb DPH a toho, které položky budou v jaké ze sazeb, se podle ministra musí dále jednat. Kabinet musí přijít s balíčkem, který přinese úspory a zároveň bude únosný pro společnost, míní.

Místopředseda Sněmovny a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček uvedl, že jeho strana by při snižování schodku nešla přes zvyšování daní, ale přes jejich důslednější výběr s pomocí kontrolních hlášení, návrat elektronické evidence tržeb (EET) či například zvýšení kompetencí celní správy a hlídání daňových úniků či vyvádění peněz do zahraničí. Zároveň je podle něj nutné snížit výdaje ve státní sféře.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se domnívá, že příští týden se podaří dohodu o balíčku dokončit. „Jednání je složité, protože ta materie je složitá,“ poznamenal. Úspory musí dopadnout na jednotlivá ministerstva, podle Michálka to může znamenat, že v některých resortech se zúží určité služby. Piráti podle něj mají problém s případným zvyšováním zdanění práce. Potvrdil také, že minimálním závazkem je snížit deficit o 70 miliard.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) uvedl, že jeho strana chce u všech návrhů vidět dopadové studie. Opatření podle něj nesmí postihnout rodiny či sociálně slabé. Cílem podle Zdechovského má být mimo jiné snížení počtu úředníků a dalších výdajů státu či sloučení některých úřadů. Zmínil v debatě také možné progresivní zdanění práce.

Strany se podle Michálka částečně rozcházejí v tom, jakým způsobem nakládat se státním dluhem. Piráti podporují to, aby Česko stabilizovalo korunu vůči euru. „Protože úroky, které platíme za státní dluh, jsou rekordní,“ řekl.

Konsolidační balíček by měl od příštího roku snížit strukturální deficit, tedy schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy zhruba 70 miliard korun. Loni byl strukturální deficit 2,6 procenta HDP, podle řady ekonomů je v takové výši dlouhodobě neudržitelný. Celkový loňský schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP.

Češi v letošním jarním kole Sbírky potravin, která se v sobotu uskutečnila v 1540 prodejnách, darovali 438 tun potravin a drogistického zboží.ČTK o tom včera informovali organizátoři akce. Je to o desítky tun více než na jaře před rokem, loni na podzim se však vybralo 520 tun zboží. Sbírka ještě pokračuje v následujícím týdnu v on-line obchodech. Dary zákazníků budou potravinové banky průběžně rozdělovat osamělým seniorům, rodičům samoživitelům, rodinám v nouzi a dalším potřebným.

Jarní kolo celorepublikové Sbírky potravin v sobotu podle organizátorů vyneslo 394 tun potravin, z nichž lze připravit až 788.000 porcí jídla. Zákazníci dále přispěli 44 tunami základní drogerie a hygienických potřeb.

„Z našich statistik vyplývá, že počet lidí v nouzi se průběžně zvyšuje. Důvodem je přetrvávající stav způsobený vysokou mírou inflace a s tím souvisejícími vysokými cenami energií a dalších základních potřeb,“ uvedl předseda České federace potravinových bank Aleš Pavlíček. Poděkoval všem dárcům a dobrovolníkům a připomněl, že v on-line obchodech bude sbírka pokračovat do 2. května.

Loni podle pořádající České federace potravinových bank podpořily banky 300.000 lidí, o 30 procent více než v roce 2021.

Do potravinové sbírky se v sobotu po celé České republice zapojil rekordní počet 1540 obchodů. Oproti předchozím rokům je to o stovky více, do sbírky se zapojuje i čím dál více dobrovolníků. Do jarního kola se zapojily všechny velké obchodní řetězce – Albert, Billa, COOP, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Lidl, Makro, Penny, Rossmann a Tesco. Z on-line obchodů se zapojily Košík.cz,Rohlík.cz a iTesco.

Sbírka se nyní koná vždy dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Od roku 2013 do loňského roku se v nich vybralo přes 4200 tun potravin, uvedl tento týden Svaz obchodu a cestovního ruchu, který se na akci rovněž podílí. Odpovídá to zhruba 8,4 milionu porcí jídla.

Pokud skupina sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 přikročí k zákazu exportu do Ruska, Moskva na to zareaguje zrušením dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Uvedl to včera během dne podle agentury Reuters bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.

O tom, že skupina G7 zvažuje téměř úplný zákaz vývozu do Ruska, informovaly tento týden agentury Bloomberg a Kjódó s odvoláním na své zdroje. „Tato myšlenka od idiotů z G7 ohledně úplného zákazu exportu do naší země je krásná v tom, že znamená reciproční zákaz dovozu z naší země, včetně těch kategorií zboží, které jsou pro G7 nejcitlivější,“ uvedl Medveděv. „V takovém případě pro ně skončí obilná dohoda a řada dalších věcí, které potřebují,“ dodal.

Podle zdrojů jedná G7 o obrácení stávajícího sankčního režimu. To znamená, že by byl zakázán veškerý vývoz a případně by bylo nutné schválit výjimky z tohoto zákazu. Podle současných kritérií je veškerý vývoz povolen, pokud nepodléhá sankcím.

Medveděv, který je Putinovým dlouholetým spojencem, je místopředsedou ruské bezpečnostní rady a stojí v čele vládní komise pro výrobu zbraní pro válku na Ukrajině.

Platnost dohody umožňující vývoz ukrajinské úrody ze tří černomořských přístavů byla minulý měsíc prodloužena do 18. května. Skupina G7 včera vyzvala k jejímu dalšímu prodloužení a rozšíření. Moskva již dříve pohrozila, že nepřistoupí na další prodloužení obilné dohody, pokud do 18. května nedojde k pokroku při plnění ruských požadavků na odstranění překážek ve vývozu ruské zemědělské produkce a hnojiv.

Dodávky ruské ropy do Číny se v březnu meziročně zvýšily o polovinu na rekordních 9,61 milionu tun, což je 2,26 milionu barelů denně. Vyplývá to z dnešních údajů čínského celního úřadu. Rusko tak zůstalo největším dodavatelem ropy do Číny, uvedla agentura Reuters.

Vývoz energetických produktů z Ruska do Číny výrazně vzrostl, když Moskva loni v únoru zahájila útok na Ukrajinu a západní země na Rusko uvalily rozsáhlé sankce. Západ mimo jiné zavedl cenový strop na dodávky ruské ropy po moři, čímž Rusku omezil okruh odběratelů. Rusko je tak nuceno nabízet svou ropu s výraznou slevou, čehož ve velké míře využívají i čínští odběratelé.

V celém loňském roce byla největším dodavatelem ropy do Číny Saúdská Arábie. Dovoz saúdskoarabské ropy do Číny loni dosáhl 87,49 milionu tun. V letošním prvním čtvrtletí činil 22,82 milionu tun, zatímco dovoz ruské ropy dosáhl 25,29 milionu tun. Dodávky z Ruska tak v prvním čtvrtletí meziročně stouply téměř o třetinu, zatímco dodávky ze Saúdské Arábie se zvýšily zhruba o šest procent.

Evropská unie spolu se skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 a s Austrálií od loňského 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Čínské rafinerie podle agentury Reuters k přepravě a pojištění ruské ropy využívají prostředníky, aby se tak vyhnuly porušování západních sankcí.

Sázení brambor v Česku zdržují deště. Na Vysočině, kde se jich tradičně pěstuje nejvíc, výsadba kvůli mokré půdě do dneška prakticky ještě nezačala, zatímco jindy touto dobou se už dělala naplno. Brambory bývají obvykle nasázené do 10. května, letos se sázení pravděpodobně protáhne do druhé poloviny příštího měsíce. ČTK to dnes řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Mimo Polabí, kde jsou lehčí půdy, jsou v republice podle předsedy svazu zatím osázené jen desítky hektarů bramborových polí. Na Vysočině některé podniky začaly připravovat půdu, osázených mají nejvýše do pěti procent z celkové plochy určené pro brambory. „Obvyklé to určitě není,“ uvedl.

Sázení nemůže začít hned, jak vysvitne slunce, pole musí zemědělci nejdřív připravit a zbavit kamenů. „Sázení samo o sobě už jde poměrně rychle, ale příprava, než sazečka může vyjet, ta trvá dlouho,“ uvedl Králíček. Navíc, jak se otepluje, začínají v bramborárnách klíčit sadbové brambory. „Bylo by velmi špatně, kdyby se ta sadba musela odkličovat, protože by nešla sazečkou nasázet,“ řekl.

Zemědělské podniky v Česku loni podle Českého statistického úřadu pěstovaly brambory na 21.680 hektarech polí, na Vysočině z nich byla třetina. V meziročním porovnání se rozloha bramborových polí v ČR loni snížila o pět procent. Nezvedne se zřejmě ani letos. „My bychom byli rádi za stagnaci,“ řekl Králíček. Podle signálů od pěstitelů se podle něj dá spíš počítat s poklesem rozlohy o několik procent. Letošní statistická data budou až počátkem léta.

Ve skladech podle předsedy svazu ještě nějaké tuzemské konzumní brambory z loňska jsou. „Nicméně to jsou brambory, které jsou smluvně zajištěné. Volné brambory podle mě nejsou,“ řekl. Brambory se také dovážejí, zatím v menším množství než obvykle touto dobou.

Brambor se loni podle statistiků v Česku sklidilo okolo 655.000 tun. V tomto množství jsou vedle brambor na jídlo zahrnuté i brambory na výrobu škrobu a na sadbu.

Sociální síť Twitter bez vysvětlení odstranila popisky, které se dříve zobrazovaly v profilech vybraných světových médií. Kromě nedávno zavedených označení o vládním či veřejném financování, které se objevily na účtech britské BBC nebo amerického NPR, zmizela také zmínka o státní povaze média používaná delší dobu u ruských nebo čínských organizací. Změna přišla ve čtvrtek večer současně s odstraněním modrého loga u jmen uživatelů, kteří jej dříve získali na základě ověření totožnosti.

Pokračuje tak chaotický vývoj kolem politiky Twitteru v otázce označování médií, který začal přibližně před dvěma týdny. Do té doby platforma používala pouze popisek „médium přidružené státu“, který aplikoval u státních organizací, jako jsou ruská televize RT nebo čínská tisková agentura Nová Čína. Na začátku dubna toto označení připojil k hlavnímu účtu americké veřejnoprávní rozhlasové sítě NPR, jakkoli do té doby explicitně uváděl, že tato instituce do této kategorie nespadá, neboť disponuje redakční nezávislostí.

Následovala vlna pobouřených reakcí, která skončila ukončením aktivit NPR na twitteru. Sociální síť mezitím popisek u účtu tohoto média změnila na „vládou financované médium“ a tuto klasifikaci rozšířila na další média, rovněž k jejich nelibosti. Kanadská rozhlasová a televizní společnost Canadian Broadcasting Corporation (CBC) twitter také opustila, stejně jako i švédský veřejnoprávní rozhlas Sveriges Radio (SR), zatímco protest BBC vyústil v úpravu na formulaci „veřejně financované médium“.

Nyní všechny tyto popisky zmizely, přičemž Twitter stejně jako předchozí změny krok nevysvětlil. Majitel společnosti Elon Musk minulý týden v rozhovoru s BBC řekl, že jeho společnost se snaží být při klasifikaci médií přesná, americký miliardář zároveň v poslední době opakovaně dává najevo nesympatie vůči tradičním médiím.

NPR minulý týden Muskovu platformu obvinila ze snahy podkopat důvěryhodnost média. Nálepka vládou financované médium může podle kritiků vytvářet dojem, že vláda má vliv na obsah zpravodajství.

Zatímco toto označení Twitter poprvé aplikoval až tento měsíc, označování ruských, čínských nebo íránských médií a činitelů tímto způsobem začalo už v roce 2020. Politika se vztahovala na „vysoce postavené činitele a entity, které jsou oficiálním hlasem národního státu v zahraničí“. Popisky o vazbách na stát se kromě již uvedených organizací zobrazovaly na profilech čínské státní televize CCTV nebo íránské Press TV.

Po stažení těchto upozornění adresovala děkovný vzkaz Muskovi ruská propagandistka a šéfka RT Margarita Simoňjanová. „Teď mě můžete i najít ve vyhledávání,“ hlásila v twitterovém příspěvku.

Chilský prezident Gabriel Boric ve čtvrtek prohlásil, že znárodní lithiový průmysl v zemi a vytvoří státní společnost na výrobu kovu, který je klíčovou součástí baterií pro elektromobily.

Boric uvedl, že budoucí zakázky na lithium budou vypisovány pouze jako partnerství veřejného a soukromého sektoru pod kontrolou státu. Chile má největší zásoby lithia na světě a je druhým největším světovým producentem.

Níže jsou uvedeny klíčové údaje o světovém průmyslu lithia.

VÝROBA

Lithium se v současné době těží v dolech na tvrdé horniny nebo v solankách.

Největším světovým dodavatelem je Austrálie, kde se těží v dolech na tvrdé horniny. Argentina, Chile a Čína jej získávají především ze solných jezer.

Podle březnové čtvrtletní zprávy o zdrojích a energetice australského ministerstva průmyslu, vědy a zdrojů činila světová produkce v roce 2022 737 000 tun ekvivalentu uhličitanu lithného (LCE) a odhaduje se, že v roce 2023 dosáhne 964 000 tun a v roce 2024 1 167 000 tun.

Předpokládá se, že na rychlý růst bude reagovat zvýšení produkce v Austrálii, Chile a Argentině.

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ DOLY

Greenbushes v Západní Austrálii společností Talison Lithium (společný podnik společností Tianqi Lithium, IGO a Albemarle (NYSE:ALB) Corp). Současná výrobní kapacita činí 1,34 milionu tun lithiového koncentrátu chemické a technické kvality ročně.

Pilgangoora v Západní Austrálii, vlastněná společností Pilbara Minerals, produkuje 360 000 až 380 000 tun spodumenového koncentrátu ročně a v současnosti probíhají dvě rozšíření, která zvýší výrobní kapacitu na jeden milion tun ročně.

Mt Cattlin v Západní Austrálii, kterou vlastní společnost Allkem, jež vznikla sloučením společností Orocobre (OTC:OROCF) a Galaxy Resources (OTC:GALXF), vyprodukovala v roce 2022 194 000 tun spodumenového koncentrátu.

Společnost Mibra v brazilském státě Minas Gerais, kterou vlastní Advanced Metallurgical Group, produkuje 90 000 tun spodumenu ročně a do konce 2. čtvrtletí 2023 plánuje jeho těžbu rozšířit na 130 000 tun.

Mount Marion v Západní Austrálii, který vlastní společnost Mineral Resources Ltd., byl na cestě k produkci 450 000 až 600 000 tun spodumenu od srpna 2022, přičemž cílené rozšíření na 900 000 tun ročně bylo odloženo na červenec 2023.

Salar de Atacama, Antofagasta (LON:ANTO), Chile, vlastněná společností Sociedad Quimica y Minera de Chile (SQM), produkuje 180 000 tun uhličitanu lithného ročně a očekává, že do roku 2024 se tento objem zvýší na 210 000 tun.

Solné lithiové jezero Pozuelos-Pastos Grandes v Argentině, které koupila společnost Ganfeng Lithium, bude od roku 2024 produkovat 30 000 tun uhličitanu lithného a potenciálně může být rozšířeno na 50 000 tun.

Podle pátečních údajů čínských celních úřadů se celkový čínský vývoz do Severní Koreje v březnu již druhý měsíc po sobě prudce zvýšil ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, přičemž mezi hlavní vývozní položky patřila rýže.

Podle údajů zveřejněných čínskou Generální celní správou vzrostl objem čínských zásilek do izolované země minulý měsíc meziročně o 141,7 % po 161,5% skoku v lednu a únoru.

Nejvíce dováženou komoditou byla rýže v celkové hodnotě 22 milionů dolarů. Země také dovezla umělé paruky v hodnotě přibližně 8 milionů dolarů a tabák v hodnotě 7 milionů dolarů.

Čínské ministerstvo zahraničí minulý měsíc uvedlo, že vztahy mezi Čínou a Severní Koreou vstoupily v posledních letech do „nového historického období“ a nadále se rozvíjejí pod „strategickým vedením“ obou zemí.

Nový čínský velvyslanec v Severní Koreji Wang Yajun přijel na sever 27. března.

Porota kalifornského státního soudu ve čtvrtek zahájila jednání ve zřejmě prvním soudním procesu souvisejícím s nehodou částečně automatizovaného softwaru Autopilot společnosti Tesla (NASDAQ:TSLA).

Rozsudek by mohl být důležitým signálem rizika, kterému čelí Tesla Inc. při testování a zavádění systému Autopilot a pokročilejšího systému „Full Self-Driving (FSD)“, který šéf Elon Musk označil za klíčový pro budoucnost své společnosti, ale který se stal předmětem regulační a právní kontroly.

Justine Hsuová, obyvatelka Los Angeles, zažalovala v roce 2020 výrobce elektromobilů s tím, že její Tesla Model S najela na obrubník, když byl zapnutý autopilot, a poté se spustil airbag „tak prudce, že žalobkyni zlomil čelist, vyrazil zuby a způsobil poškození nervů v obličeji“.

Tvrdí, že v konstrukci systému Autopilot a airbagu jsou vady, a požaduje odškodné ve výši více než 3 miliony dolarů za údajné vady a další nároky.

Společnost Tesla odmítá odpovědnost za nehodu z roku 2019. V soudním podání uvedla, že Hsuová používala autopilota v městských ulicích, přestože uživatelská příručka Tesly před tím varuje.

Zaměstnanci železnic v pátek stávkovali po celém Německu a v ranních hodinách většinou zastavili provoz národního dopravce Deutsche Bahn, protože se v největší evropské ekonomice rozšířily protesty kvůli platům.

Od loňského roku, kdy kvůli válce na Ukrajině prudce vzrostly ceny energií a potravin a odbory začaly tlačit na zvýšení mezd v souladu s životními náklady, se v Německu konaly jedny z nejrozsáhlejších stávek za poslední desetiletí.

Vysoká inflace rovněž zhoršila problémy s pracovními silami v odvětvích, jako je letectví, která se po pandemii COVID-19 potýkala s obtížným přechodem.

Akce železničářů se měla časově shodovat s odchodem členů odborového svazu Verdi ze čtyř německých letišť – Düsseldorfu, Hamburku, Kolína nad Rýnem, Bonnu a Stuttgartu – poté, co na prvních třech místech bylo ve čtvrtek v důsledku stávky zrušeno přibližně 700 odletů.

Stávka železničářů organizovaná odborovým svazem EVG začala ve tři hodiny ráno a skončila v 11 hodin, ačkoli se očekávalo, že celostátní narušení vlakové sítě bude trvat celý den.

Podle EVG se stávky zúčastnilo přibližně 22 500 zaměstnanců Deutsche Bahn, což mělo dopad na celostátní železnice a dalších 49 železničních společností.

„Je to docela nepříjemné, protože jsme vážili dlouhou cestu, abychom byli na nádraží,“ řekl Robert Auracher, cestující, který uvízl na hlavním nádraží v Mnichově.

Státní společnost Deutsche Bahn uvedla, že po skončení stávky začaly opět jezdit příměstské vlaky a dálkové spoje budou obnoveny kolem 13. hodiny.

Nákladní železniční doprava byla rovněž zastavena.

Skupina EVG, která vyjednává jménem 230 000 zaměstnanců, požaduje 12% zvýšení mezd, tedy alespoň 650 eur měsíčně navíc. Společnost Deutsche Bahn nabídla 5 % a jednorázové platby až do výše 2 500 eur.

Tabákový gigant Altria Group (NYSE:MO) Inc. bude v pondělí čelit soudnímu procesu v žalobě sanfranciského školního obvodu, který společnost obviňuje z toho, že spolu s výrobcem elektronických cigaret Juul Labs Inc. podporuje epidemii vapingu mezi dospívajícími.

Sanfranciský školní obvod tvrdí, že učitelé a zaměstnanci „museli vynaložit mimořádné úsilí, aby reagovali na stále rostoucí počet studentů, kteří na školách používají elektronické cigarety“, a snaží se přimět společnost Altria, aby uhradila náklady na řešení tohoto problému.

Altria, která od roku 2018 do začátku letošního roku držela 35% podíl ve společnosti Juul, čelí tisícům podobných žalob od jednotlivců, místních samospráv a států. Případ sanfranciského školního obvodu byl vybrán americkým okresním soudcem Williamem Orrickem v San Francisku, který předsedá většině soudních sporů, jako tzv. bellwether neboli testovací případ.

Příští týden proběhne před Orrickem již druhý soudní proces, kdy se jeden z těchto případů dostane před porotu. Dřívější soudní řízení v případu, který zahájil stát Minnesota, skončilo v pondělí, kdy se blížil jeho konec, dohodou, jejíž podmínky však zatím nebyly zveřejněny.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová plánuje v pátek navštívit Miami, uvedl představitel Bílého domu, kde oznamuje investici ve výši 562 milionů dolarů na pomoc komunitám, aby se staly odolnějšími vůči změně klimatu.

Cesta se koná v době, kdy americký prezident Joe Biden podepsal nařízení, které podle Bílého domu nařídí federálním úřadům, aby se více zaměřily na environmentální politiku, která poškozuje komunity.

Harrisova cesta přichází v době, kdy se jižní Florida potýká s nedostatkem benzinu poté, co záplavy minulý týden narušily dodávky a vyvolaly paniku při nákupu u pump.

Cílem investic do ochrany klimatu je pomoci 149 pobřežním komunitám ve 30 státech a teritoriích připravit se na zvýšený výskyt povodní, zvyšování hladiny moří a intenzivnější bouře, uvedlo ministerstvo obchodu ve svém prohlášení.

Je zaměřen na ochranu místních ekonomik a mořského ekosystému a bude zahrnovat „projekty přírodní infrastruktury“, které mají posílit schopnost obcí reagovat na extrémní povětrnostní jevy.

Čínský letecký regulační úřad zveřejnil zprávu, kterou společnost Boeing (NYSE:BA) považuje za klíčový krok k tomu, aby americký výrobce letadel mohl obnovit dodávky svých letadel 737 MAX čínským leteckým společnostem více než čtyři roky poté, co byly zastaveny po dvou smrtelných haváriích.

Společnost Boeing má na skladě více než 130 dokončených letounů MAX pro čínské zákazníky v hodnotě přesahující 15 miliard dolarů v ceníkových cenách, ačkoli letecké společnosti obvykle dostávají značné slevy.

Čínský úřad pro civilní letectví (CAAC) vydal 14. dubna druhou revizi své hodnotící zprávy o letadlech 737, která zahrnuje aktualizace informací o výcviku a technických informacích o letadlech 737 MAX.

Zpráva, která je k dispozici na internetu a kterou viděla agentura Reuters, ale kterou CAAC nezveřejnil, by byla rozeslána čínským leteckým společnostem a sdělovala by, že regulační orgán letadlo přezkoumal a že dopravci mohou převzít dodávku, pokud budou chtít, uvedla jedna osoba obeznámená s touto záležitostí.

Druhá osoba sdělila agentuře Reuters, že Boeing považuje dokument za „poslední technický požadavek“ nezbytný pro obnovení dodávek MAXů, a dodala, že obchodní napětí mezi USA a Čínou by mohlo pokrok ještě zbrzdit.

Tyto zdroje si nepřály být jmenovány, protože nebyly oprávněny o této záležitosti veřejně hovořit.

Společnost SLB v pátek překonala odhady Wall Street ohledně zisku za první čtvrtletí, protože zvýšené ceny ropy a omezené dodávky podpořily poptávku po jejích službách v oblasti těžby ropy.

Světové ceny ropy dosáhly v lednu až březnu v průměru 81,24 dolaru za barel, což je téměř o 20 % méně než před rokem, ale stále výrazně nad úrovní, kdy mohou producenti ropy a zemního plynu těžit se ziskem.

Ceny ropy se loni vyšplhaly na několikaletá maxima poté, co ruská invaze na Ukrajinu omezila dodávky.

„Na mezinárodních trzích a trzích offshore pokračuje silné oživení aktivity, které je způsobeno odolnými projekty rozvoje a rozšiřování kapacit v rámci dlouhodobého cyklu,“ uvedl v prohlášení generální ředitel SLB Olivier Le Peuch.

Očekává však, že na severoamerickém trhu s půdou by v roce 2023 mohlo dojít k nárůstu aktivity v důsledku nižších cen plynu a omezování kapitálu ze strany soukromých provozovatelů E&P.

Společnost, která se dříve jmenovala Schlumberger (NYSE:SLB), vykázala podle údajů společnosti Refinitiv za tři měsíce končící 31. března čistý zisk bez započtení položek ve výši 63 centů na akcii, zatímco analytici očekávali 60 centů.

Kanadská vláda poskytne německé automobilce Volkswagen během deseti let subvenci až 13,2 miliardy kanadských dolarů (209 miliard Kč) na výstavbu továrny na baterie do elektromobilů ve státě Ontario. Bude to první takový závod německého koncernu mimo Evropu. Informovala o tom dnes agentura AFP.

„Investice bude záviset na počtu vyrobených baterií a bude se pohybovat mezi osmi a 13,2 miliardy dolarů,“ uvedla vláda. Závod vytvoří „3000 přímých a až 30.000 nepřímých pracovních míst“, uvedl na tiskovém brífinku kanadský premiér Justin Trudeau.

Volkswagen oznámil záměr postavit závod ve městě St. Thomas už v polovině března. Zahájení výstavby je naplánováno na příští rok. Otevřen má být závod v roce 2027. Podle kanadského premiéra bude vyrábět baterie „až pro jeden milion elektromobilů ročně“.

Volkswagen do tohoto závodu investuje „sedm miliard (kanadských) dolarů“, což je „největší investice do odvětví elektromobilů v historii Kanady“, uvedl Trudeau.

Podle průzkumu agentury Reuters bude argentinská ekonomika před říjnovým prezidentským hlasováním balancovat na hraně hlubší krize, protože ke škodlivé kombinaci recese způsobené suchem a prudce rostoucí inflace se přidává rostoucí úzkost na trhu.

Útěk k bezpečnému americkému dolaru se tento týden zrychlil poté, co neúspěch dočasných snah o posílení vyčerpaných devizových rezerv znovu vyvolal obavy z možné devalvace silně regulovaného oficiálního směnného kurzu.

Podle mediánu odhadů 32 ekonomů oslovených 10.-19. dubna by měla hospodářská aktivita v letošním roce klesnout o 2,3 %, což je nejhorší výsledek mezi zeměmi skupiny 20, přičemž spotřebitelské ceny by měly vzrůst o více než 100 %.

Počet respondentů, kteří předpovídají recesi, se zvýšil na 27 z 32, zatímco v lednu jich bylo jen 7 z 23. Poukazuje to na stále negativnější výhled. Názory se pohybovaly od 1,1% růstu až po propad o 4,5 % v roce 2023.

„Situace je velmi složitá, ale pokud bude vláda spolupracovat s pravděpodobnými vítězi primárek, ekonomika projde spořádaným přechodem,“ uvedl Andres Borenstein, ekonom poradenské společnosti Econviews.

„Přechod však bude obtížný, pokud vláda, která je slabá a není schopna realizovat žádné stabilizační plány, nebude po primárkách spolupracovat.“

Datum hlasování o stranických kandidátech zatím nebylo potvrzeno. V minulosti jmenování kandidátů předcházely velké finanční krachy několik týdnů před parlamentními volbami. Prezident Alberto Fernandez a další peronisté zaostávají v průzkumech mezi voliči za kandidáty opozice.

Společnost Henkel v pátek uvedla, že očekává čistou finanční ztrátu z prodeje svého ruského podniku.

Skupina vyrábějící spotřební zboží nezveřejnila výši ztrát, ale upozornila, že v transakci bude hrát roli vliv směnných kurzů.

Dodala, že další podrobnosti o této transakci budou uvedeny v srpnové zprávě o výsledcích hospodaření společnosti za první pololetí.

Ve čtvrtek večer společnost Henkel oznámila, že prodala své aktivity v Rusku konsorciu místních finančních investorů za 600 milionů eur (657,54 milionu USD) a dokončuje tak svůj odchod ze země.

Výrobce pracích prostředků Persil a lepidel Pritt působí v Rusku již více než 30 let a v poslední době zde provozoval 11 výrobních závodů.

Henkel patří k mnoha západním firmám, které se rozhodly opustit Rusko po jeho invazi na Ukrajinu, která přiměla mnoho zemí k uvalení rozsáhlých sankcí.

Očekává se, že Maďarská národní banka na svém zasedání příští úterý ponechá základní úrokovou sazbu na 13 %, přičemž banka s odkazem na snížení tržních rizik naznačila snížení horní hranice koridoru pro stanovení úrokových sazeb.

Vzhledem k tomu, že podle mnoha ekonomů dosáhla inflace ve střední Evropě svého vrcholu, může upozornění viceguvernéra Barnabáse Viraga na zúžení koridoru úrokových sazeb, který používají maďarští politici, připravit půdu pro první snížení sazeb v regionu od roku 2021.

Virag uvedl, že snížení horní sazby zajištěných úvěrů banky o 25 % příští týden bude součástí „vícestupňového procesu“ směřujícího k normalizaci politiky.

Všech 14 ekonomů v průzkumu agentury Reuters ze 17. až 21. dubna uvedlo, že NBH příští týden ponechá nejvyšší základní úrokovou sazbu Evropské unie beze změny na úrovni 13 %, přičemž do konce roku počítá se snížením o 200 bazických bodů.

V říjnu loňského roku banka rovněž zavedla jednodenní vklad s 18% úrokovou sazbou, který v uplynulém půlroce pomohl pozvednout forint z historických minim kolem 430 za euro.

„Očekáváme, že (měnová rada) může snížit horní hranici blíže k 18% efektivní sazbě,“ uvedla ekonomka Citigroup (NYSE:C) Eszter Gargyan.

„Změny depozitní sazby o/n mohou následovat nejdříve v květnu. Trhy budou sledovat jakékoli náznaky ohledně načasování prvního snížení v prohlášení MPC a následném briefingu.“

Forint se v pátek obchodoval za přibližně 377-378 za euro, což je méně než jednoroční maximum dosažené v úterý a zhruba o 2 % méně než po překvapivém oznámení centrální banky.

Federální rezervní systém možná uzavře mezeru, která některým středně velkým bankám umožňuje účinně maskovat ztráty z držených cenných papírů, což přispělo ke krachu banky Silicon Valley.

Podle lidí obeznámených se situací Fed pod vedením místopředsedy pro dohled Michaela Barra zvažuje ukončení výjimky, která některým bankám umožňuje zvýšit objem kapitálu, který vykazují pro regulatorní účely. Kapitál je rezerva, kterou musí banky držet na pokrytí případných ztrát.

Regulační orgány zvažují tuto změnu poté, co finanční systém minulý měsíc otřásly náhlé pády SVB a Signature Bank. Pokud by byl návrh přijat, zvrátil by uvolnění pravidel, které Fed přijal v roce 2019, a zvýšil by dohled nad středně velkými bankami rozšířením omezení, která se v současnosti vztahují pouze na největší a nejsložitější firmy.

Procter & Gamble poté, co její akcie v posledním čtvrtletí díky vyšším cenám překonaly očekávání Wall Street v horní i dolní části.

Společnost vyrábějící spotřební zboží vykázala zisk 1,37 USD na akcii při tržbách 20,07 miliardy USD. Analytici oslovení společností Refinitiv očekávali zisk na akcii ve výši 1,32 USD a tržby 19,32 miliardy USD.

Společnost Procter & Gamble zároveň s lepšími výsledky zvýšila svůj celoroční výhled tržeb a nyní očekává meziroční organický růst o 6 %.