Právě teď

Akcie Burberry Group PLC (LON:BRBY) ve středu vyskočily poté, co analytici Goldman Sachs uvedli, že značka luxusního zboží je potenciálně na cestě do fáze silných výsledků.

Analytici investiční banky ve zprávě klientům označili Burberry za „jedinečnou pozici“ ve svém pokrytí a zvýšili své odhady růstu pro fiskální rok 2024 na 10,5 % na srovnatelném základě z předchozího odhadu 7,2 %. Konsenzuální předpovědi uváděly hodnotu 6,3 %.

„I když si uvědomujeme několik neznámých, máme pozitivní názor na plán, který má zvýšit produktivitu prodejen, což je klíčové pro zvýšení marže,“ uvedli analytici Goldman Sachs.

Ziskové marže britského výrobce jsou ve srovnání s italskými a francouzskými konkurenty pod tlakem, což je částečně způsobeno skladbou výrobků společnosti. Jonathan Akeroyd, který v roce 2022 převzal funkci generálního ředitele po Marcu Gobbettim, chce nakonec zvýšit roční tržby na 5 miliard liber (1 libra = 1,2053 USD) a provozní marži nad 20 %.

Goldman Sachs má pro rok 2023 prognózu ekonomiky USA, která se vymyká konsensu.

“Naši ekonomové se nadále domnívají, že se USA vyhnou recesi, protože Fed úspěšně připraví „měkké přistání“ ekonomiky,” napsali analytici v úterý.

“Tato prognóza, která se vymyká konsensu, částečně odráží náš názor, že období růstu pod potenciálem stačí k postupnému obnovení rovnováhy na trhu práce a k utlumení mzdových a cenových tlaků,” uvádí se v poznámce. “Odráží však také naši analýzu, která naznačuje, že brzdný účinek zpřísňování fiskální a měnové politiky se v příštím roce prudce sníží, na rozdíl od konsenzuálního názoru, že zpožděné účinky zvyšování úrokových sazeb způsobí v roce 2023 recesi.”

Kromě toho banka dnes zvýšila svou prognózu růstu HDP ve 4Q22 o 10 bb na +2,1 % na základě překvapivě silných listopadových výdajů ve stavebnictví.

“Nesoulad mezi odolností americké ekonomiky v roce 2022 a poklesem, který zažívají akcie, je klíčovým příběhem uplynulého roku,” uvedl Goldman. “A to, zda tento nesoulad bude pokračovat, nebo zda ekonomika bude odpovídat poklesu trhu, nebo zda se trh odrazí od dna v důsledku měkkého přistání ekonomiky, může být přinejmenším součástí narativu roku 2023.”

Rishi Sunak ve středu ve svém prvním politickém projevu od loňského nástupu do funkce britského premiéra uvedl, že inflace se sníží o polovinu a britská ekonomika letos poroste.

„Nejprve letos snížíme inflaci na polovinu, abychom snížili životní náklady a poskytli lidem finanční jistotu,“ řekl Sunak. „Za druhé, budeme rozvíjet ekonomiku, vytvářet lépe placená pracovní místa a příležitosti po celé zemi. Zatřetí zajistíme, že náš státní dluh bude klesat, abychom mohli zajistit budoucnost veřejných služeb.“

Sunak je pod silným tlakem, aby změnil ekonomiku, která je od roku 2016, kdy Velká Británie odhlasovala odchod z Evropské unie, nejhorší z celé skupiny G7 a jejíž průměrná inflace a růst jsou vyšší než u ostatních zemí. Jeho sliby přicházejí v době, kdy inflace, která v listopadu jen nepatrně klesla ze 40letého maxima 11,1 %, vyvolala vlnu stávek napříč veřejným sektorem, kdy zaměstnanci železnic, pošt a dokonce i zdravotnictví narušují veřejné služby v touze po vyšších platech.

Banka UBS ve středu snížila hodnocení společnosti Honeywell z nákupní na prodejní a cílovou cenu snížila z 220 na 193 USD.

Analytik Chris Snyder se odvolával na plné ocenění akcií a na očekávané zpomalení objednávek, které by mělo dopad na objem nevyřízených objednávek.

“Mimořádně velký objem nevyřízených objednávek ve výši 29 miliard dolarů do roku 2023 pravděpodobně ochrání krátkodobé výsledky společnosti HON, nicméně k ochraně ocenění je zapotřebí dynamika objednávek,” napsal ve své poznámce.

Dodal, že společnost Honeywell ve třetím čtvrtletí snížila objem nevyřízených objednávek a že tato dynamika by se mohla v první polovině roku 2023 zintenzivnit v důsledku dalšího poklesu objednávek v souvislosti se zpomalením makroekonomického vývoje a normalizací dodacích lhůt.

Akcie společnosti Honeywell v předobchodní fázi klesly o více než 2 %.

Podle středeční poznámky Savity Subramanianové byli klienti Bank of America v roce 2022 čistými kupci amerických akcií.

Klienti této společnosti nakoupili akcie v USA v hodnotě 69 miliard dolarů. Čistými kupci akcií byli také firemní, institucionální a soukromí klienti, přičemž u posledních z nich došlo k prvnímu přílivu od roku 2017. Klienti nakupovali v osmi z 11 sektorů, přičemž největší příliv zaznamenaly technologie a komunikační služby. Odliv zaznamenaly průmyslové, finanční a veřejné služby.

To podle poznámky signalizuje, že trh ještě nedosáhl svého minima. Ukazatel prodejní strany banky BofA sice klesl, ale ještě není na úrovni “koupit”, což by znamenalo kapitulaci trhu.

Kromě toho se v porovnání s rokem 2021 zpomalily zpětné odkupy podniků.

Začátek roku 2023 byl pro akcie těžký, ale udržely se i přes velké propady společností Apple a Tesla. Podle Roba Ginsberga ze společnosti Wolfe Research je to dobré znamení, že se v blízké budoucnosti dostaví určitá úleva.

“Když nebudeme sledovat ceny a zaměříme se pouze na dlouhodobější klouzavé průměry (200denní pro náš hlavní graf), je zcela jasné, že akcie se musí postavit na dlouhodobější podporu,” napsal Ginsberg v úterní poznámce.

“Ano, věříme, že tato klíčová vzestupná podpora nakonec ustoupí, ale schopnost širšího trhu udržet se na ní navzdory rychlému zhoršení u megakapitálových hvězd, jako jsou AAPL a TSLA, nám naznačuje, že před dalším výrazným poklesem je pravděpodobně na místě malá krátkodobá úleva,” řekl.

Vláda dnes schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Zastropované ceny energií začaly platit od začátku ledna a termín je stanoven zatím do konce roku. Strop platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Spolu s tím vláda rozhodla o tom, že dodavatelé energií nesmí domácnostem nabízet tzv. spotový tarif, který je odvislý od denního vývoje na energetické burze. Opatření platí pro dodávky energií do odběrného místa, které není vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynu, což platí typicky právě pro domácnosti. V současnosti jsou například ceny plynu pod úrovní vládních zastropovaných cen. Opatření však má na druhou stranu zamezit případům z loňska, kdy ceny na burze skokově několikanásobně vzrostly i nad úroveň cenového stropu.

Vládní strop na energie už dodavatele využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.

Pokud výrobci nezvýší dodávky antibiotik do ČR, je možné podle ministerstva zdravotnictví zajistit pro české pacienty i léky vyrobené původně pro cizí trhy. Dostupnost léků na horečku, které chyběly před Vánocemi, se podle ministerstva výrazně zlepšila. Na konci roku přišly statisíce balení, další desítky tisíc jsou plánovány na leden. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě po prvním jednání pracovní skupiny, která má dostupnost léků řešit.

„Momentálně se vzhledem k vysoké nemocnosti v populaci potýkáme s nedostupností některých léčiv, jedná se především o antibiotika. Zde jednáme o nápravě situace k tomu, aby léčiv byl na trhu dostatek,“ uvedl náměstek ministra Jakub Dvořáček. Podobně se před koncem roku zajistilo asi 300.000 balení dětského sirupu pro snížení horečky.

„V případě nemožnosti navýšení dodávek na straně výrobce je ministerstvo zdravotnictví připraveno využít všechny dostupné prostředky k vyřešení situace, včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění po vzoru antivirotik proti covidu-19,“ dodal náměstek. Podle něho to umožňuje novela zákona o léčivech schválená na konci loňského roku.

Podle ministerstva nehrozí, že by pacient žádná antibiotika nesehnal, dostupné jsou vždy alternativy. Lékaři ale někdy místo takzvaně úzkospektrých antibiotik, která zasahují konkrétní typy bakterií, musí kvůli výpadkům základních léků typu penicilinu předepisovat širokospektrá. U nich hrozí likvidace i užitečných bakterií ve střevech nebo v dlouhodobém horizontu vznik bakterií proti antibiotikům odolných.

Odborníci upozorňují, že na viry, jako je chřipka nebo koronavirus, antibiotika nefungují a pacienti by je neměli po lékaři požadovat. Naopak předepisují se v současné době třeba na angíny nebo bakteriální zápaly plic.

Ministerstvo podle tiskové zprávy situaci na trhu s léčivy detailně monitoruje a připravuje komplexní řešení. Již dříve avizovalo novelu zákona o léčivech, která uloží výrobcům povinnost mít dvouměsíční zásobu. Věnuje se tomu podle MZd i EU pod vedením švédského předsednictví. Vliv má ale také panika, kdy lidé léky skupují do zásoby.

„Procesy související s dostupností léčiv řeší SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) každý den a veškeré informace sdílí s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Vysoká nemocnost a výpadky dodávek trh s léčivy rozkolísaly. Situaci nyní může pomoci, když si každý z nás odnese z lékárny jen ty léčivé přípravky, které aktuálně potřebuje a nebudeme si vytvářet velké zásoby léků, které třeba ani nespotřebujeme,“ uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.

Náklady na bydlení se předloni podílely v Evropské unii na celkových výdajích domácností z 25 procent. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice tento podíl činil 28 procent, hůře si vedly jen čtyři unijní státy. Nejhorší situace byla v tomto ohledu na Slovensku, kde na bydlení padlo více než 31 procent celkových výdajů domácností.

Kategorie nákladů na bydlení zahrnuje také vodu, elektřinu, plyn a další paliva. Ve srovnání s rokem 2020 znamená 25procentní podíl mírné zlepšení, konkrétně snížení o půl procentního bodu. Stejně se snížil i podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje, který za celou EU předloni dosáhl 14,3 procenta a který je druhou nejvýznamnější položkou na celkových výdajích domácností.

Třetí nejvýznamnější kategorií z hlediska výdajů domácností byla v roce 2021 doprava, kde se náklady ale naopak o půl procentního bodu zvýšily. Poměrný nárůst souvisí s uvolňováním protipandemických opatření, která ovlivnila cestování po celé unii. Podobné tendence se projevily také u rekreace, kultury, restaurací, hotelů nebo například nákupu oblečení, kde se výdaje také zvýšily.

Domácnosti v České republice měly s podílem 28 procent páté nejvyšší výdaje na bydlení a související služby. Vedle Slovenska na tom bylo hůř ještě Finsko, Irsko a Dánsko. Na Slovensku, které vychází nejhůře z celé EU, tyto poměrné výdaje činily 31,3 procenta. V Polsku to bylo 19,3 procenta a v Maďarsku 22,4 procenta.

Bulharsko a Rumunsko, které patří k nejchudším zemím EU, vydávaly na bydlení méně než unijní průměr. V Bulharsku to bylo 19,1 procenta, zatímco rumunské domácnosti musely na bydlení vydat 18,1 procenta svých celkových výdajů.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v poklesu a sestoupila pod 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji podle analytiků nadále tlačí neobvykle teplé počasí v Evropě. Plyn je tak nejlevnější od doby, než koncem loňského února zahájila ruská vojska invazi na Ukrajinu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vykazovala po poledni pokles o více než čtyři procenta a pohybovala se blízko 69 eur za MWh. Během dne sestoupila až asi na 67 eur za MWh.

„Dokud nebudou předpovědi ukazovat zimní počasí, je pravděpodobný další pokles,“ uvedli analytici ze společnost Energi Denmark, která se zabývá obchodováním s energiemi. K poklesu poptávky po plynu kromě teplého počasí přispívá rovněž vzestup produkce větrných elektráren. Ceny tlačí dolů také přetrvávající vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), upozornila agentura Bloomberg.

Ceny plynu na burze se nyní nacházejí pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v České republice činí 2500 Kč za MWh. Podle analytiků oslovených ČTK se nicméně současný pokles velkoobchodních cen zemního plynu zatím na cenách pro české domácnosti neprojeví, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání, na konci léta se cena plynu v TTF krátce vyšplhala k 350 eurům za megawatthodinu, ačkoli před dvěma lety stál plyn méně než 20 eur/MWh. Ceny se začaly zvyšovat předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru.

Banky v Česku loni poskytly hypotéky za 163 miliard korun, což bylo 40 procent objemu v rekordním roce 2021. Objem úvěrů ze stavebního spoření klesl o polovinu na 54 miliard korun. Důvodem jsou vysoké úrokové sazby a rostoucí inflace. Na tiskové konferenci to dnes řekl generální ředitel Hypoteční banky a ČSOB stavební spořitelny Martin Vašek. Hypoteční banka ze skupiny ČSOB je lídrem hypotečního trhu.

Banky poskytly klientům loni úvěry na bydlení za 217 miliard korun. Ve srovnání s mimořádným výsledkem v roce 2021 jde o pokles na čtyřicetiprocentní úroveň. Z hlediska objemu půjčených peněz se tak trh podle Vaška vrací k situaci před tímto extrémním nárůstem. Projevil se dopad zvýšení úrokových sazeb a dalších regulačních kroků České národní banky, jakož i dramatický růst inflace. Podobný objem úvěrů jako loni očekává Vašek i letos

Vašek upozornil na to, že se stavební spoření díky příznivým úrokovým sazbám stává zajímavou spořicí i úvěrovou příležitostí. V roce 2022 bylo v ČR uzavřeno 570.000 smluv na stavební spoření, což je nejlepší výsledek za osm let, podotkl.

Mírně loni klesla průměrná výše hypoték. „U hypoték se výrazně projevilo očekávané ochlazení. Musíme však mít na paměti, že současnou situaci srovnáváme s rokem 2021, který byl v mnoha ohledech výjimečným. Úrokové míry dosáhly v minulém roce vysokých hodnot, dalo by se říct maxima. Pozvolný pokles sazeb by se mohl dostavit v druhé polovině roku 2023,“ odhadl Vašek.

Objem poskytnutých úvěrů stavebními spořitelnami sice nedosahuje výsledků rekordního roku 2021, nicméně jde o jeden z nejlepších výsledků od roku 2010. „Pro velkou část veřejnosti jde o spořicí produkt číslo jedna. Dlouhodobě se ukazuje, že aktivní smlouvu o stavebním spoření má téměř třetina Čechů. K zájmu o stavební spoření v současnosti přispívají zajímavé úrokové sazby na spořicích účtech, ale také dostupnost úvěrů a jejich příznivé sazby ve srovnání s hypotékou,“ doplnil člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny Vlastimil Nigrin.

Energetická krize a s ní spojená rostoucí zátěž pro domácí rozpočty vyvolala nárůst poptávky po finančních produktech podporujících udržitelné bydlení. „Zájem o energeticky úsporné bydlení vykazuje rostoucí trend. Skupina ČSOB v roce 2022 poskytla 2161 hypoték na udržitelné bydlení, což je nárůst o 12 procent ve srovnání s rokem předchozím,“ uvedl Vašek.

Rok 2023 bude podle něj rokem pokračující stabilizace trhu. „Inflace zřejmě dosáhla svého vrcholu a její míra bude postupně klesat. Stejně tak se dá očekávat stagnace úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Z hlediska objemu poskytnutých hypotečních úvěrů se dá očekávat stabilizovaná situace na úrovni roku 2022,“ poznamenal. Pokračující oživení očekává u stavebního spoření. Nepředpokládá ani výrazné zhoršení splácení úvěrů klienty.

Skupina ČSOB poskytla klientům hypoteční úvěry za 42 miliard korun a úvěry ze stavebního spoření v objemu 12 miliard korun. ČSOB je součástí mezinárodní bankovní a pojišťovací skupiny KBC, která působí v Belgii a v zemích střední a východní Evropy.

BMW Group v roce 2022 více než zdvojnásobila prodeje plně elektrických vozidel a v roce 2023 plánuje zvýšit podíl bateriových elektromobilů na celkových prodejích na 15 %, uvedla automobilka ve středu v příspěvku na síti LinkedIn.

Podle tiskové agentury dpa, která citovala mluvčího BMW, byl celkový prodej v roce 2022 přibližně o 100 000 vozů nižší než v předchozím roce a činil 2,4 milionu vozů.

Podíl plně elektrických vozů na celkových prodejích se blížil 10 %.

Hlavní značka BMW prodala 2,1 milionu vozů, což je méně než rekordních 2,2 milionu vozů v předchozím roce, uvedla zpráva, protože výluky kvůli koronaviru v Číně brzdily nabídku a evropská inflace zatížila poptávku.

Když se na BMW obrátila agentura Reuters, nebylo možné se k této otázce okamžitě vyjádřit.

Egyptská libra se ve středu propadla na rekordní minimum a směřuje k největšímu propadu od devalvace, která v severoafrické zemi proběhla koncem října.

Měna zůstává pod tlakem, protože Egypt čelí nejhorší devizové krizi za poslední půl desetiletí. Podle údajů agentury Bloomberg se ve 12:10 v Káhiře na offshore trhu propadla o 4 % na 25,8 za dolar.

Egypt v roce 2022 dvakrát devalvoval svou měnu, přičemž říjnový slib přijmout flexibilní kurzovou politiku nakonec pomohl zemi získat půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši 3 miliard dolarů.

Centrální banka minulý týden zrušila požadavek, aby si dovozci zajišťovali akreditivy, což bylo pravidlo, které bylo obviňováno z obrovského množství nevyřízených objednávek v přístavech.

Pokud vláda myslí vážně konsolidaci veřejných financí, musí řešit také otázku příjmů. Novinářům to před dnešním jednáním vlády řekl ministr práce a sociálních věcí a aktuálně také ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Souvisí to podle něj i s některými daněmi.

Kabinet už dříve avizoval, že plánuje revizi programového prohlášení. Hotova by měla být do konce prvního čtvrtletí letošního roku. Vláda zdůvodňuje nutnost změny dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize, které nebylo možné v době vzniku programového prohlášení předpokládat.

„Stát musí dokázat více šetřit, být úspornější, efektivnější. Musíme se podívat na opatření v oblasti úspor, ale pokud myslíme vážně konsolidaci veřejných financí a mít tady jasnou strategii, jak snižovat schodky státního rozpočtu, potřebujeme se podívat také na otázku příjmů. To souvisí i s některými daněmi,“ poznamenal Jurečka.

Umí si představit, že některé úpravy mohou platit po přechodnou dobu například dvou až tří let. „Rozhodně platí to, že nemůže tady být společnost, která funguje na principu kapitalizace zisku a socializace ztrát,“ uvedl vicepremiér.

Uvedl také, že když stát poskytuje pomoc podnikatelským subjektům v době krize, mohla by být spojena s tím, že v okamžiku, kdy krize skončí a firmě se opět daří, mohla by alespoň část podpory postupně vracet státu.

Dubaj ve středu představila ekonomický plán v hodnotě 8,7 bilionu dolarů (32 bilionů dirhamů), který zahrnuje zdvojnásobení zahraničního obchodu a investic v příštím desetiletí, aby posílila své postavení světového finančního centra.

Emirát, který je součástí federace Spojených arabských emirátů, je obchodním a finančním centrem Blízkého východu. Již nyní prohlubuje obchodní cesty a snaží se přilákat globální firmy, protože čelí rostoucí regionální konkurenci.

Zahraniční obchod má do roku 2033 dosáhnout 25,6 bilionu dirhamů, protože město doplňuje své globální partnery. Dubaj se také snaží přilákat přímé zahraniční investice ve výši přibližně 60 miliard dirhamů ročně, uvedl na Twitteru dubajský vládce šejk Mohammed bin Rašíd.

Dubajská ekonomika pokračovala v oživení po pandemii 2022 a v prvních devíti měsících loňského roku rostla ročně o 4,6 %. Její plán na dlouhodobější růst však přichází v době, kdy ekonomové předpovídají chmurné globální vyhlídky. Mezinárodní měnový fond očekává, že třetina světové ekonomiky bude letos v recesi, přičemž USA, Evropa a Čína zpomalují současně.

Emirát se v rámci tohoto plánu snaží posílit svůj výrobní a logistický sektor. Vládní výdaje se podle něj v příštích deseti letech zvýší na 700 miliard dirhamů z 512 miliard dirhamů v předchozím desetiletí.

Město je již více než deset let obchodním hlavním městem regionu, ale Saúdská Arábie se také snaží rozšířit svou roli obchodního a podnikatelského centra v rámci rozvojového plánu Vize 2030 korunního prince Mohammeda bin Salmána.

Dubaj přijala právní změny a uvolnila sociální omezení, aby si udržela své kouzlo pro zahraniční investory a talenty. Letošní rok zahájila zrušením 30% daně na alkohol. Loni SAE zrušily zákaz společného soužití nesezdaných párů a přešly na pracovní týden od pondělí do pátku. Zavedly také víza, která umožňují cizincům pracovat, žít a studovat, aniž by potřebovali sponzora.

Příznivá imigrační politika a regulace sice usnadňují firmám zakládání podniků ve městě, ale přinášejí také rizika. Dubaj se dostává pod stále větší mezinárodní kontrolu poté, co přilákala těžké kryptoměnové váhy a ruské boháče, protože ostatní jurisdikce na ně stále častěji uvalují sankce a vyhýbají se jim.

Společnost Alibaba Group Holding Ltd. vedla v předobchodní fázi k růstu čínských akcií kótovaných v USA, přičemž schválený plán na získání finančních prostředků společnosti Ant Group Co. posílil optimismus, že se regulační opatření v čínském internetovém sektoru zmírňují.

Alibaba, která vlastní podíl ve společnosti Ant, posílila o 6,7 %. Její kolegové z oblasti elektronického obchodu JD.com Inc. a Pinduoduo Inc. se obchodovali o více než 4,5 % výše.

Čínské akcie na začátku roku rostly díky sázkám, že znovuotevření země nakonec navzdory počátečním poruchám podpoří ekonomiku a zisky podniků. Burzovně obchodovaný fond KraneShares CSI China Internet Fund poukázal na druhý den růstu a před zvoněním vzrostl o 4,5 %.

Regulační orgány schválily plán společnosti Ant Jacka Ma na získání 10,5 miliardy jüanů (1,5 miliardy USD) pro svou spotřebitelskou jednotku, čímž odstranily překážku před tím, než fintech gigant obnoví svou primární veřejnou nabídku akcií odloženou v roce 2020. Tato zpráva poukázala na oteplení vazeb mezi čínskými úřady a největšími technologickými firmami v zemi, protože úředníci považují hospodářský růst za hlavní prioritu.

K optimismu přispívá další potenciální politická podpora sektoru bydlení, který je klíčovým slabým místem čínské ekonomiky zasažené Covidem. Podle zprávy agentury Bloomberg Peking plánuje pomoci posílit rozvahy některých developerů, které považuje za „systémově důležité“. Úřady také obnovily schvalování soukromých kapitálových fondů, které mají získat peníze na výstavbu rezidenčních nemovitostí.

Díky středečnímu růstu index Hang Seng China Enterprises, který sleduje hlavní čínské akcie kótované na burze v Hongkongu, uzavřel na nejvyšší úrovni od července. Zvýšení mobility v některých velkých městech dalo naději, že počet případů Covid možná dosáhl vrcholu poté, co vysoce nakažlivý virus stlačil ekonomickou aktivitu země na nejpomalejší tempo od února 2020.

Praha – Celkové daňové příjmy státu bez pojistného loni dosáhly 1,184 bilionu korun. Proti roku 2021 se zvýšily o 13,2 procenta, v reálném vyjádření o 137,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí. Meziročně se zvýšil výnos všech daní s výjimkou silniční daně. Od té vláda část poplatníků osvobodila v reakci na velký růst cen paliv po ruské invazi na Ukrajinu.

Největší podíl na vybraných daních tvořila standardně daň z přidané hodnoty (DPH). Její inkaso dosáhlo 536,2 miliardy korun, což je o 72,5 miliardy více než v roce 2021. Meziroční nárůst dosáhl 15,6 procenta.

Nejrychleji loni rostl výnos daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 17,3 procenta na 235,4 miliardy korun, stát tak získal o 37,8 miliardy víc než předloni. Inkaso z daně příjmu fyzických osob se meziročně zvýšilo o 13,3 procenta na 195,5 miliardy korun, vybralo se tak o 22,9 miliardy více než v roce 2021.

Výnos spotřební daně vzrostl o 1,9 procenta na 160,7 miliardy korun. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že za očekáváním státu zůstal zejména výnos ze spotřební daně na tabák. Podle něj je jedním z důvodů to, že po opakovaném zvýšení sazby této spotřební daně se zmenšil cenový rozdíl mezi krabičkou cigaret v Česku a v Německu a v Rakousku, takže ubylo Němců a Rakušanů, kteří si jezdili nakupovat levnější tabákové výrobky do Česka.

Samotný státní rozpočet získal loni na daňových příjmech bez pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení 788,9 miliardy korun, proti předloňsku o 89,6 miliardy více. Schodek rozpočtu dosáhl loni 360,4 miliardy korun a byl třetí nejvyšší v historii po letech 2021 a 2020. Předloni byl deficit v rekordní výši 419,7 miliardy korun.

Hongkong začal ve středu uvádět na trh zelené dluhopisy v různých měnách, čímž přispěl k celosvětovému přílivu obchodů, protože dlužníci využívají nedávného oživení na dluhových trzích.

Podle lidí obeznámených s touto záležitostí, kteří si nepřáli být jmenováni, protože nejsou oprávněni o tom hovořit, město nabízí dolarové dluhopisy ve čtyřech dobách splatnosti. Na trh uvádí také zelené dluhopisy v eurech a v offshorovém jüanu.

Podle osoby obeznámené se záležitostí byla konečná orientační cena stanovena na 3 %, resp. 3,3 % pro dvouleté a pětileté offshore dluhopisy v jüanech. To je až o 50 bazických bodů méně než původní pokyny.

Hongkong prodal v listopadu 2021 zelené dluhopisy v dolarech a eurech v hodnotě přibližně 3 miliard dolarů a o několik dní později vydal svůj první takový dluhopis v jüanech. Vláda také v květnu 2022 získala 20 miliard hongkongských dolarů (2,56 miliardy USD) z prvního zeleného dluhopisu pro retailové investory, což je součástí snahy města stát se centrem udržitelného financování.

Na začátku roku 2023 emitenti po celém světě spěchají s prodejem dluhu, protože dlužníci se snaží využít klesajících výnosů dluhopisů v posledních několika měsících. Začátek roku bývá historicky rušným obdobím pro prodej nových dluhopisů. Pro asijské emitenty se také ukázalo, že pokles dolaru na konci roku 2022 je vhodný k prodeji dluhopisů denominovaných v této měně.

Globální trh dluhopisů vstoupil v loňském roce do vzácného medvědího trhu, když centrální bankéři v čele s Federálním rezervním systémem prudce zvýšili úrokové sazby v boji proti stoupající inflaci. Trh se však do konce roku 2022 částečně zotavil. Spready dolarových dluhopisů investičního stupně v Asii mimo Japonsko dosáhly minulý týden nejužší úrovně za poslední tři měsíce.

Podle průzkumu, který naznačil, že recese v eurozóně nemusí být tak hluboká, jak se původně předpokládalo, se podnikatelská aktivita na konci loňského roku snížila méně, než se původně myslelo, protože cenové tlaky polevily.

Konečný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) společnosti S&P Global pro eurozónu, který je považován za dobrý ukazatel ekonomického zdraví, vzrostl v prosinci na 49,3 bodu z listopadových 47,8 bodu, což je nad předběžným odhadem 48,8 bodu.

Zatímco od července se index pohyboval pod hranicí 50, která odděluje růst od poklesu, v prosinci dosáhl pětiměsíčního maxima. Konečné údaje byly minulý měsíc sestaveny dříve než obvykle kvůli sváteční sezóně.

„Ekonomika eurozóny se v prosinci nadále zhoršovala, síla poklesu se však druhý měsíc po sobě zmírnila, což předběžně ukazuje na pokles ekonomiky, který může být mírnější, než se původně předpokládalo,“ uvedl Joe Hayes, hlavní ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence.

„Přesto však výsledky průzkumu příliš nenasvědčují tomu, že by se ekonomika eurozóny mohla v dohledné době vrátit ke smysluplnému a stabilnímu růstu.“

Prosincový průzkum agentury Reuters předpovídal, že ekonomika regionu v minulém čtvrtletí poklesla o 0,3 % a v tomto čtvrtletí to bude o 0,4 %.

Celková poptávka klesala šestý měsíc v řadě, i když mírnějším tempem, než se původně předpokládalo. Index PMI nových podniků se odrazil od 45,8 bodu na 47,0 bodu, což je výrazně nad bleskovým odhadem 46,5 bodu.

Index PMI pokrývající dominantní odvětví služeb v bloku se vyšplhal na hranici rentability, když zaznamenal 49,8 bodu oproti listopadovým 48,5 bodu. Předběžný odhad činil 49,1.

Cenové tlaky v tomto sektoru se minulý měsíc zmírnily, i když zůstaly zvýšené. Index výrobních cen klesl z 62,3 na 61,0 a dostal se nejníže od srpna.

To pravděpodobně uvítají tvůrci měnové politiky Evropské centrální banky, kteří zpřísňují měnovou politiku ve snaze omezit inflaci, jež výrazně převyšuje jejich cíl.

Společnost H2O Asset Management dostala ve Francii rekordní pokutu 75 milionů eur (79 milionů dolarů) za obvinění, že tento fond se sídlem v Londýně poškodil investory neoprávněnými investicemi do nelikvidních cenných papírů kontroverzního německého finančníka Larse Windhorsta.

Výbor pro vymáhání práva francouzského úřadu Autorité des Marchés Financiers kritizoval „záměrnou volbu“ společnosti H2O vybrat pro svou sadu fondů nelikvidní investice „v rozporu s mnoha pravidly“, což v konečném důsledku ohrozilo možnost investorů kdykoli vystoupit.

Spoluzakladatelé Bruno Crastes a Vincent Chailley byli podle rozhodnutí zveřejněného v úterý pozdě večer potrestáni pokutou 15 milionů eur, což je maximální trest pro jednu osobu, a 3 miliony eur. Crastes dostal také pětiletý zákaz řízení.

Společnost H2O ve středu uvedla, že rozhodnutí „důrazně napadá“ a hodlá podat odvolání k nejvyššímu francouzskému správnímu soudu. Společnost uvedla, že se H2O, Crastes ani Chailley nedopustili žádného úmyslného pochybení a že trest je nepřiměřený.

Fond spravovaný společností Crastes bude mezitím předán Thomasi Delabreovi a Philippinu Watteauxovi. Crastes zůstane ve společnosti H2O jako ředitel pro korporátní a tržní strategii skupiny, zatímco Loic Guilloux převezme funkci výkonného ředitele.

Francouzská sonda byla součástí následků krize důvěry mezi klienty H2O poté, co Financial Times v roce 2019 napsaly o rozsahu nelikvidních investic do společností spojených s Windhorstem. Když se krize prohloubila se začátkem pandemie koronaviru, byla společnost H2O donucena AMF zmrazit část svých fondů. Od té doby se klienti nemohli dostat k podílům, které byly v roce 2020 oceněny na 1,6 miliardy eur.