Zákon s názvem One Big Beautiful Bill Act, který prezident Donald Trump podepsal v červenci 2025, zásadně mění podobu amerických energetických trhů.
Tento rozsáhlý rozpočtový rámec přichází v období, kdy USA čelí prudce rostoucí poptávce po elektřině – zejména kvůli nástupu technologií umělé inteligence – a zároveň omezuje podporu pro obnovitelné zdroje.
Podle odborníků může nový přístup vést ke značnému zvýšení cen energií, zpomalení ekologické transformace a oslabení konkurenceschopnosti amerického průmyslu v klíčových sektorech.
Posun k fosilním palivům a omezení zelené energie
Nový zákon ruší nebo výrazně omezuje daňové pobídky pro obnovitelné zdroje energie, které byly zavedeny v rámci zákona o snížení inflace (IRA) během předchozí administrativy. Místo toho se klade důraz na jadernou energii a domácí těžbu ropy a plynu. Analytici společnosti Wood Mackenzie označují tuto změnu za „dramatickou“ a upozorňují, že povede k přesměrování investic zpět k tradičním dispečovatelným zdrojům.
Profesor Michael Tamvakis z Bayes Business School uvedl, že zákon zcela mění rámec pro rozvoj čisté energie v USA. Z původního cíle dohnat Evropu a Asii v oblasti obnovitelných kapacit se nyní země odklání k fosilním surovinám, které jsou považovány za bezpečné a domácí zdroje. Tento krok ale přináší dlouhodobá rizika, neboť zásoby jsou omezené a jejich těžba nákladná.
Zrušení podpory pro zelenou energii zároveň přináší nejistotu investorům, což může zpomalit nebo zcela zastavit nové projekty v oblasti větrné a solární energie. Očekává se tak prodloužení provozu starších uhelných elektráren, což povede nejen ke zvýšení emisí, ale i ke zvýšení nákladů na elektřinu.
Rostoucí energetické nároky umělé inteligence
Zákon paradoxně přichází ve chvíli, kdy USA chtějí posílit investice do umělé inteligence. Trumpova administrativa oznámila projekty v hodnotě přes 90 miliard dolarů, které mají podpořit budování nových datových center a infrastruktury. Na investicích se podílí mimo jiné Google (GOOGL) a Blackstone (BX).
Zásadním problémem je však spotřeba elektřiny – největší centra zaměřená na AI mohou podle odhadů spotřebovat až 20násobek energie oproti běžným datovým centrům. Bez reformy tarifů, rozvoje přenosové soustavy a zajištění nových zdrojů energie bude podle Energy Innovation obtížné udržet konkurenceschopnost USA v globálním technologickém závodě.
Think tank varuje, že nový zákon omezí schopnost USA připojit nové elektrárny k síti, a to kvůli zrušení pobídek a nepružnosti regulačního rámce. Zákon podle něj „zdraží uspokojování rostoucí poptávky v příštích pěti kritických letech“ – tedy právě v období, kdy bude AI potřebovat nové energetické kapacity nejvíce.
Vyšší ceny pro domácnosti i průmysl
Konkrétní dopady zákona pocítí především americké domácnosti a spotřebitelé. Energy Innovation odhaduje, že během následujících 10 let dojde ke snížení nově instalované kapacity o 340 gigawattů, což odpovídá třetině očekávaného přírůstku. Tento výpadek bude nutné nahradit, a to s vyššími náklady.
Podle modelů think tanku se roční účty za elektřinu do roku 2030 zvýší o 40 až 300 dolarů, a do roku 2035 dokonce o 55 až 640 dolarů, v závislosti na lokalitě. Nejvyšší nárůsty se očekávají na jihu a středozápadě USA, například ve státě Missouri, kde může roční účet vzrůst až o 640 dolarů. Naopak severovýchodní státy budou mít podle prognóz nárůst spíše mírný – například ve státě Washington pouze o 55 dolarů ročně.
Zdražení nebude pouze domácí záležitostí – vyšší ceny dopadnou i na průmysl, zejména na energeticky náročná odvětví, jako je výroba, zpracování dat či chemický průmysl. Důsledkem může být zpomalení ekonomického růstu, pokles investic a tlak na zaměstnanost, jak uvádějí ekonomické modely zahrnuté ve studii.
Energetická soběstačnost versus dlouhodobá rizika
Administrativa prezidenta Trumpa hájí zákon jako krok směrem k energetické soběstačnosti a „národní bezpečnosti“. Využití domácích ložisek ropy, plynu a uhlí má omezit závislost na dovozech a posílit strategickou nezávislost USA. To platí zejména ve světle geopolitických rizik a rostoucího napětí na globálních trzích s energií.
Podle profesora Tamvakise je ale tento přístup krátkozraký. Fosilní paliva jsou vyčerpatelná a jejich dlouhodobé využívání povede k dalším problémům – od růstových nákladů na těžbu, přes ekologické škody, až po opětovnou závislost na dovozech. I kdyby aktuální strategie přinesla krátkodobou stabilitu, do budoucna je neudržitelná.
Zákon také nespecifikuje, jak bude podporována infrastruktura pro nové technologie – chybí jasný plán pro modernizaci přenosové sítě, motivaci k úsporám nebo podporu decentralizovaných zdrojů energie. Bez těchto prvků může být americká energetická politika v příštích letech konfrontována s narůstajícím deficitem kapacit a rostoucím napětím mezi státy.
