Po většinu minulého století tvořila ropa bezesporu páteř globálního hospodářství. Černé zlato pohánělo továrny, dopravu i mezinárodní obchod a do značné míry určovalo, které země zbohatnou a které zůstanou závislé. Kontrola nad toky ropy se často promítala do vlivu na inflaci, průmyslovou produkci a v kritických okamžicích i na výsledky válečných konfliktů.

Tento vliv nikam nezmizel. Ceny ropy mají i dnes sílu zneklidnit ekonomiky. Náhlý prudký nárůst se může rychle přelít do inflace, zkomplikovat rozhodování centrálních bank a vytvořit tlak na veřejné finance. Pro vlády zůstává energetická bezpečnost opakujícím se tématem, zejména v době rostoucího geopolitického napětí. Základy globální moci se však postupně posouvají. S tím, jak ekonomiky přecházejí na elektrifikaci a digitální technologie pronikají do všech vrstev výroby, se do popředí dostává zcela jiný druh zdrojů.

„Střední východ má ropu. Čína má kovy vzácných zemin,“ prohlásil čínský státník Teng Siao-pching již v 80. letech, v době, kdy ropa definovala globální sílu. Po několika desetiletích se tato poznámka jeví jako pozoruhodně vizionářská.

Od černého zlata ke strategickým kovům

Role ropy v globální ekonomice zdaleka nekončí. Celosvětová spotřeba se stále pohybuje nad hranicí 100 milionů barelů denně a většina prognóz naznačuje, že poptávka zůstane silná až do 30. let tohoto století, i když energetická transformace postupuje nerovnoměrně. Ropné trhy jsou vybudovány pro masivní objemy a flexibilitu. Surovinu lze přepravovat přes oceány, skladovat ve strategických rezervách a obchodovat prostřednictvím hlubokých a likvidních benchmarků. Když dojde k narušení dodávek, systém se obvykle dokáže přizpůsobit – někdy bolestivě, ale často rychle.

Prvky vzácných zemin zaujímají radikálně odlišnou pozici. Nespalují se pro energii ani se s nimi neobchoduje v tak masivních denních objemech jako ropa. Místo toho jsou hluboce zakořeněny uvnitř technologií, které jsou základem elektrifikace, automatizace a digitální infrastruktury.

Neviditelná páteř technologií

Permanentní magnety vyrobené ze vzácných zemin jsou kritickými komponenty v motorech elektromobilů, větrných turbínách, robotice, leteckých systémech a pokročilé vojenské technice. Stále důležitější roli hrají také pro datová centra a infrastrukturu související s umělou inteligencí. Evropa i Spojené státy si v posledních letech stále více uvědomují, že v závodě o zajištění těchto materiálů zaostávají, což otevírá otázky národní bezpečnosti podobné těm, které jsme dříve spojovali pouze s ropou.

Výhled poptávky a tržní dynamika

Na konferenci Rare Earth Mines, Magnets & Motors (REMM&M) v Torontu v říjnu 2025 nastínil analytik komodit Bank of America Lawson Winder nově vznikající rizika a příležitosti. Data citovaná Bank of America naznačují, že poptávka po neodymových magnetech, jednom z nejužitečnějších typů využití vzácných zemin, by mohla růst složeným ročním tempem zhruba 9 % až do roku 2035.