Premiér Andrej Babiš oznámil, že první konkrétní kroky k zestátnění společnosti ČEZ (CEZ) proběhnou na červnové valné hromadě firmy. Přestože detaily zatím nebyly zveřejněny, vláda tím potvrzuje, že její dlouhodobý plán na plné ovládnutí největší české energetické společnosti zůstává v platnosti.

Podle premiéra je tento krok strategicky nezbytný. Stát chce získat plnou kontrolu nad firmou především kvůli lepšímu řízení cen energií a zajištění stabilního rozvoje energetického sektoru. Energie jsou podle něj klíčovým prvkem fungování celé ekonomiky a jejich dostupnost i cenová stabilita mají zásadní dopad na domácnosti i podniky.

Zestátnění má být dokončeno do konce aktuálního volebního období, tedy do roku 2029. Premiér zároveň zdůraznil, že proces nebude rychlý a vyžádá si postupné kroky, jejichž první fáze se odehraje právě na nadcházející valné hromadě.

Struktura vlastnictví a cesta k plné kontrole

V současnosti drží stát prostřednictvím ministerstva financí přibližně 70 % akcií společnosti ČEZ, zatímco zbývající podíl je v rukou minoritních akcionářů. Právě odkup těchto podílů představuje klíčový mechanismus, jak by stát mohl získat stoprocentní kontrolu nad firmou.

Tento krok by znamenal zásadní změnu ve fungování společnosti. Z firmy obchodované na burze by se stal plně státní podnik, což by státu umožnilo rozhodovat o strategických otázkách bez ohledu na zájmy menšinových investorů.

Premiér zároveň uvedl, že privatizace společnosti v minulosti byla podle něj chybou. V kontextu současného vývoje cen energií a geopolitických rizik považuje plné vlastnictví státu za klíčový nástroj pro stabilizaci trhu.

Kritika opozice a ekonomické otázky

Plán na zestátnění ČEZ však naráží na výraznou kritiku ze strany opozice. Například Pavel Drobil upozornil, že takto zásadní krok přesahuje rámec jednoho volebního období a neměl by být realizován bez širší politické shody. Zároveň zpochybnil, že by zestátnění skutečně vedlo k lepší kontrole cen energií.

Kriticky se k plánu staví i další političtí představitelé. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že celý projekt nedává ekonomický smysl. Podle něj by zestátnění mohlo mít negativní dopady nejen na samotnou společnost, ale také na státní rozpočet.

Jedním z hlavních argumentů opozice je fakt, že v případě plného ovládnutí by stát přišel o dividendy, které ČEZ pravidelně vyplácí. Tyto příjmy přitom představují významnou položku veřejných financí. Zároveň existují obavy, že by se zvýšilo zadlužení, ať už na úrovni firmy, nebo státu.

Náklady, časový rámec a aktuální výsledky firmy

Proces zestátnění by měl podle dřívějších vyjádření vlády trvat přibližně dva a půl roku. Celková cena operace bude záviset na aktuální tržní hodnotě akcií v době odkupu minoritních podílů. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v minulosti připustil, že by celkové náklady mohly dosáhnout zhruba 250 miliard korun.

Tato částka představuje významnou finanční zátěž, která bude vyžadovat pečlivé financování. Přesná struktura financování však zatím nebyla zveřejněna.

Z pohledu hospodaření společnosti vykázal ČEZ v loňském roce čistý zisk ve výši 27,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 1,7 miliardy korun. Pokles byl zaznamenán také u provozního zisku a celkových výnosů. Tento vývoj naznačuje, že firma čelí určitému tlaku na své finanční výsledky, což může hrát roli i při ocenění akcií v rámci případného odkupu.

Celkově tak vstupuje plán zestátnění do fáze, kdy se začíná přetavovat z politického záměru do konkrétních kroků. Červnová valná hromada bude prvním testem, jakým směrem se celý proces skutečně vydá a jaké dopady může mít na energetický sektor i veřejné finance.