Klíčové body
- AI datová centra se stávají cílem fyzických vojenských útoků
- Írán zaútočil mimo jiné na datové centrum Amazonu
- Země Perského zálivu investují přes dva biliony dolarů do AI
- KEYPOINT4
Válka mezi Spojenými státy a Íránem otevřela novou frontu konfliktu. Vedle ropné infrastruktury se terčem útoků stále častěji stávají také AI datová centra, která představují klíčovou součást rozvoje umělé inteligence i digitální ekonomiky. Události posledních měsíců ukazují, že zařízení považovaná ještě donedávna především za technologickou infrastrukturu dnes získávají také významnou strategickou a vojenskou hodnotu.
Írán se v konfliktu dlouhodobě snaží kompenzovat vojenskou převahu Spojených států tím, že útočí na ekonomicky citlivé cíle. Dosud se zaměřoval zejména na rafinerie, ropnou infrastrukturu, exportní terminály nebo turistická centra v zemích Perského zálivu. Nyní se však pozornost přesouvá také k datovým centrům, která pohánějí služby využívající umělou inteligenci a stále větší část digitální ekonomiky.
Právě tato zařízení se podle vývoje konfliktu stávají novým typem strategických cílů. Írán podnikl několik útoků na datová centra v okolních zemích, zatímco Spojené státy odpověděly útokem na jedno z íránských datových center. Přestože se datová centra dlouhodobě stávají terčem kybernetických útoků, fyzické útoky na tuto infrastrukturu představují zcela nový fenomén, který se výrazněji objevil až v roce 2026.
Datová centra získala strategický význam
Podle dostupných informací podnikly Spojené státy a Írán útoky nejméně na pět datových center v oblasti Perského zálivu. Mezi nejvýznamnější incidenty patří opakovaný íránský raketový útok na datové centrum společnosti Amazon.com (AMZN) v Bahrajnu na konci minulého měsíce.
Společnost Amazon situaci veřejně nekomentovala. Přehled služeb Amazon Web Services však od prvního útoku z 30. dubna nadále vykazuje narušení provozu v daném regionu. Satelitní snímky navíc zachytily rozsáhlé poškození tamního zařízení AWS.
Írán dal už v počáteční fázi konfliktu jasně najevo, že datová centra považuje za legitimní vojenské cíle. Revoluční gardy zveřejnily seznam 29 technologických objektů, které plánují zasáhnout. Vedle zařízení Amazonu se na seznam dostala také infrastruktura společností Alphabet (GOOGL), Microsoft (MSFT), Nvidia (NVDA) a Palantir Technologies (PLTR).

Po útoku z 21. července íránský režim uvedl, že datové centrum Amazonu zasáhl proto, že společnost poskytuje cloudové služby americkým vojenským zpravodajským institucím. Amazon skutečně patří mezi dodavatele americké vlády a podílí se mimo jiné na projektu Joint Warfighting Cloud Capability v hodnotě 9 miliard dolarů. Součástí tohoto projektu jsou také společnosti Google, Microsoft a Oracle (ORCL).
Vývoj podle odborníků potvrzuje, že hranice mezi civilní a vojenskou technologickou infrastrukturou se postupně stírá. Datová centra dnes neslouží pouze komerčním zákazníkům, ale často poskytují služby také státním institucím a obranným organizacím.
Perský záliv investuje biliony dolarů do umělé inteligence
Datová centra mají zásadní význam nejen pro americké technologické společnosti, ale také pro státy Perského zálivu. Ty v posledních letech usilují o to, aby se region stal vedle Spojených států a Číny třetím světovým centrem rozvoje umělé inteligence.
Saúdská Arábie vyčlenila významnou část svého státního investičního fondu v hodnotě 1 bilion dolarů právě na projekty spojené s AI. Spojené arabské emiráty navíc uzavřely loni s administrativou Donalda Trumpa dohodu o výstavbě projektu Stargate, jehož hodnota dosahuje 500 miliard dolarů. Jde o největší projekt AI datového centra mimo území Spojených států.
Na projektu spolupracují společnosti OpenAI, Oracle, Nvidia a Cisco Systems (CSCO).
Celkově se Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zavázaly investovat společně se Spojenými státy více než 2 biliony dolarů do projektů souvisejících s umělou inteligencí. Součástí dohody je také závazek postupně omezovat využívání srovnatelných čínských technologií.
Tato orientace regionu na Spojené státy však podle odborníků zároveň znamená, že zdejší AI infrastruktura představuje přirozený cíl íránských útoků. Datová centra se tak stávají nejen ekonomickým aktivem, ale také součástí geopolitického soupeření.
Ochrana datových center bude stále nákladnější
Datová centra nejsou novou technologií. Existují již desítky let a armády je dlouhodobě využívají pro řízení operací nebo uchovávání důležitých dat. Dosud však byla většina útoků vedena prostřednictvím kybernetických prostředků nebo rušení komunikace.
Současná situace přináší zásadní změnu. Fyzické útoky pomocí raket nebo dronů ukazují, že infrastruktura pro umělou inteligenci se může stát přímým cílem vojenských operací.
Podle odborníků je důvod dvojí. Umělá inteligence získala mimořádný ekonomický význam pro Spojené státy i země Perského zálivu, takže narušení provozu datových center může způsobit citelné hospodářské škody. Zároveň lze tato zařízení vzhledem k jejich využití pro státní instituce označovat za vojenské cíle.
Experti upozorňují, že datová centra jsou z konstrukčního hlediska v podstatě rozsáhlé průmyslové budovy plné velmi drahého vybavení. Jejich ochrana proti raketovým nebo dronovým útokům je mimořádně složitá a možnosti fyzického zabezpečení jsou omezené.

Proto jsou systémy navrhovány s vysokou mírou redundance. Pokud jedno datové centrum přestane fungovat, uložená data i výpočetní kapacita mohou být ve většině případů převzaty jiným zařízením. Tento princip byl původně určen především pro přírodní katastrofy nebo přerušení kabelových tras, nyní však získává nový význam i z pohledu vojenských útoků.
Rostoucí bezpečnostní rizika zároveň ovlivňují investiční rozhodování technologických společností. Přestože státy Perského zálivu disponují značným kapitálem a nadále pokračují v rozsáhlých investicích do umělé inteligence, některé zahraniční firmy mohou být při budování nové infrastruktury opatrnější, pokud si nebudou jisté dostatečnou ochranou svých zařízení.
Dalším problémem jsou rychle rostoucí náklady na pojištění datových center. Některé pojišťovny již nejsou ochotné podobná rizika přebírat vůbec, zatímco jiné výrazně zvyšují pojistné. Ani v případě sjednání pojištění navíc technologické společnosti nemohou přenést veškeré riziko na pojistitele.
Výstavba moderních datových center je stále dražší kvůli rostoucím cenám čipů, stavebních materiálů i pracovních sil. Pokud se k tomu přidá hrozba fyzických útoků, představují nové projekty pro investory výrazně vyšší riziko než v minulých letech. Konflikt na Blízkém východě tak ukazuje, že infrastruktura, která měla být základem budoucí digitální ekonomiky, se současně stává jedním z nejcitlivějších bodů současných geopolitických sporů.

