Umělá inteligence přináší technologickou revoluci, zároveň ale začíná ovlivňovat i každodenní výdaje domácností. Vedle očekávaného růstu produktivity a vzniku nových příležitostí se stále výrazněji projevují i méně příjemné důsledky masivních investic do AI. Patří mezi ně vyšší inflace, rostoucí ceny elektřiny, zdražování elektroniky i tlak na stavební sektor.

Podle dostupných údajů dosáhnou letošní investice do zavádění umělé inteligence přibližně 750 miliard dolarů. Tak rozsáhlé výdaje vytvářejí silný tlak na poptávku po energiích, čipech, výpočetní infrastruktuře i pracovní síle. Výsledkem je růst cen v několika důležitých odvětvích, který se postupně promítá také do běžných spotřebitelských výdajů.

Ekonomové odhadují, že samotný rozvoj AI letos zvýšil inflaci přibližně o 0,2 procentního bodu. Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelnou hodnotu, v praxi ale znamená, že průměrná domácnost musí za stejné zboží a služby utratit zhruba o 375 dolarů více než před rokem.

Přestože je vliv umělé inteligence na inflaci zatím omezen pouze na několik oblastí, očekává se, že tlak na ceny bude v následujících měsících pokračovat. Situaci proto pozorně sleduje i Federální rezervní systém, jehož představitelé upozorňují, že AI začíná představovat nový faktor ovlivňující cenovou stabilitu.

Datová centra zvyšují spotřebu elektřiny a tlačí ceny vzhůru

Jedním z nejviditelnějších dopadů rozvoje umělé inteligence je rychle rostoucí spotřeba elektřiny. Moderní datová centra potřebují pro provoz obrovské množství energie i vody a jejich výstavba probíhá výrazně rychleji, než se rozšiřují výrobní kapacity energetických společností.

Provozovatel americké přenosové soustavy PJM Interconnection upozornil, že nová datová centra lze vybudovat dvojnásobně až trojnásobně rychleji než nové elektrárny schopné pokrýt jejich spotřebu. Nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou navíc prohlubuje uzavírání uhelných elektráren, rostoucí elektrifikace ekonomiky, extrémní počasí i stárnoucí energetická infrastruktura.

Právě datová centra jsou podle ekonomů ochotna platit za elektřinu téměř jakoukoli cenu, aby zajistila nepřetržitý provoz. Vyšší velkoobchodní ceny se následně promítají také do účtů domácností.

Statistiky ukazují, že ceny elektřiny pro domácnosti rostly během roku 2025 přibližně 2× rychleji než v předchozích letech. V prvních pěti měsících letošního roku tempo zdražování dále zrychlilo.

Přestože ceny elektřiny v červnu meziměsíčně nečekaně klesly o 1 %, meziročně zůstávají přibližně o 4 % vyšší a nadále rostou rychleji než celková inflace.

Růst poptávky po paměťových čipech zdražuje elektroniku

Datová centra potřebují nejen velké množství elektřiny, ale také výkonné paměťové čipy. Prudký růst investic do AI výrazně zvýšil poptávku po vysokorychlostních paměťových modulech určených právě pro servery využívané při vývoji a provozu umělé inteligence.

Výrobci polovodičů proto stále více výrobních kapacit přesouvají k produkci těchto technologicky náročnějších a ziskovějších čipů. Výsledkem je omezenější nabídka pamětí určených pro běžnou spotřební elektroniku.

Nejvýrazněji se tento trend zatím projevil na velkoobchodních cenách. Podle indexu výrobních cen vzrostly ceny polovodičů a dalších elektronických komponent v červnu meziročně o 26 %. O rok dříve přitom stejná kategorie vykazovala meziroční pokles cen o 0,8 %.

Vyšší ceny komponent se postupně přelévají i do koncových výrobků. Paměťové čipy jsou součástí notebooků, stolních počítačů, chytrých telefonů i tabletů, takže jejich zdražení ovlivňuje prakticky celý trh spotřební elektroniky.

AAPLp>Tento vývoj už potvrzují i samotní výrobci. Apple (AAPL) zvýšil ceny některých svých nejprodávanějších zařízení přibližně o 20 %. Společnost uvedla, že důvodem je mimořádně vysoká poptávka po paměťových a úložných technologiích způsobená rozvojem AI datových center.

Podobný krok podnikly také společnosti Sony Group (SONY) a Microsoft (MSFT) . Sony letos zdražila herní konzoli PlayStation, zatímco Microsoft zvýšil cenu konzolí Xbox přibližně o 25 %. Firma uvedla, že celý sektor spotřební elektroniky čelí výraznému růstu cen komponent, přičemž herní konzole patří mezi nejvíce zasažené produkty.

AI ovlivňuje software, stavebnictví i ceny bydlení

Změny se neomezují pouze na hardware. Rostoucí význam umělé inteligence se promítá také do cen softwaru. Microsoft letos v únoru zvýšil cenu osobního předplatného Office 365 o 43 %, zatímco rodinné předplatné zdražilo o 30 %. Hlavní novinkou byla integrace asistenta Copilot založeného na umělé inteligenci.

Po letech, kdy ceny počítačů díky technologickému pokroku spíše klesaly nebo stagnovaly, začala statistika letos zaznamenávat jejich růst. Vyšší výrobní náklady, dražší komponenty i silná poptávka po zařízeních podporujících AI postupně mění dlouhodobý trend.

Výstavba datových center zároveň zvyšuje poptávku po stavebních materiálech, zejména mědi, elektrických rozvodech a dalších specializovaných komponentech. Rostoucí počet projektů vytváří také tlak na pracovní trh ve stavebnictví.

Ekonomové upozorňují, že mzdy pracovníků ve stavebnictví rostou rychleji než průměrné mzdy v celé ekonomice. Tento rozdíl může souviset právě s rychlým rozvojem datových center, která vyžadují velké množství kvalifikovaných pracovníků.

Vyšší mzdové náklady se následně mohou promítat také do výstavby bytů a rodinných domů. V době, kdy je bydlení již nyní pro řadu domácností obtížně dostupné, představuje další růst stavebních nákladů významný faktor ovlivňující ceny nemovitostí.

Přestože je dnešní dopad AI na inflaci stále relativně omezený, rozsah investic naznačuje, že tlak na ceny nemusí být krátkodobý. S pokračující výstavbou datových center a rostoucí poptávkou po výpočetní infrastruktuře se mohou současné cenové tlaky postupně rozšířit i do dalších oblastí ekonomiky.