Páteční pokles přerušuje dvoutýdenní růst

Ceny ropy v pátek zamířily dolů a směřovaly k první týdenní ztrátě po dvou týdnech růstu. Pokles pokračoval navzdory přetrvávajícímu napětí kolem Íránu a čtvrtečnímu zdražení obou hlavních světových referenčních druhů suroviny.

Termínové kontrakty na ropu Brent (BZ=F) v 00:35 GMT odepisovaly 25 centů, tedy 0,3 procenta, a obchodovaly se za 89,45 dolaru za barel. Cena zůstávala pod hranicí 90 dolarů.

Americká ropa West Texas Intermediate (CL=F) ve stejnou dobu klesala o 22 centů, rovněž o 0,3 procenta, na 83,31 dolaru za barel. Rozdíl mezi cenami obou kontraktů tak činil 6,14 dolaru na barel.

Z pohledu celého týdne byl pokles výraznější než páteční změna. Brent směřoval k týdenní ztrátě 5,3 procenta, zatímco WTI odepisovala 4,3 procenta. Obě referenční ceny tak byly na cestě ukončit sérii dvou růstových týdnů.

Ve čtvrtek přitom ropa uzavřela výše. Pohyb následoval po zprávě, podle níž americký prezident Donald Trump nemá zájem vracet se v jednáních s Íránem k dříve navrženým podmínkám. Páteční obchodování ale část předchozího růstu smazalo.

Washington odmítá obnovení červnového memoranda

Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené se situací uvedl, že Trumpova administrativa opakovaně sdělila prostředníkům svůj nezájem o obnovení červnového memoranda o porozumění. Tento postoj podle zprávy komplikuje diplomatické snahy o opětovné zahájení rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Spojené státy již dříve ve čtvrtek oznámily, že s Íránem nevedou jednání. Vyjádření přišlo v době, kdy se další země prostřednictvím diplomatických aktivit snažily obě strany znovu přivést k rozhovorům.

Americká vláda v pondělí představila opatření, která označila za „nejtvrdší sankce v historii“ namířené proti Íránu. Podrobnosti o jednotlivých sankčních krocích ani o jejich konkrétním rozsahu zdrojový text neuvádí.

Teherán označil sankce za „nelidský a nepřátelský čin“. Íránská strana současně tvrdí, že podobná opatření již ztratila svou účinnost. Stanoviska obou zemí tak nadále zůstávají vzdálená, zatímco snahy dalších států o obnovení kontaktů pokračují.

Právě nejistota ohledně dalšího vývoje vztahů mezi Spojenými státy a Íránem tvořila důležitou část geopolitického pozadí čtvrtečního a pátečního obchodování. Zveřejněné informace však zatím nepřinesly oznámení o zahájení nového vyjednávacího procesu.

Moskva pohrozila údery na britské vojenské cíle

Napětí se zvýšilo také v souvislosti s válkou na Ukrajině. Moskva varovala, že by mohla zasáhnout britské vojenské cíle na ukrajinském území i mimo něj. Podle ruské strany by šlo o reakci na ukrajinské útoky proti cílům v Rusku provedené dálkovými střelami s plochou dráhou letu dodanými Británií.

Donald Trump současně uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nezaútočí na některou ze zemí Severoatlantické aliance. Británie patří mezi zakládající členy NATO, a případné ohrožení britských vojenských cílů mimo Ukrajinu proto rozšířilo diplomatický rozměr ruského varování.

Americký prezident zároveň zlehčil mediální zprávy, podle kterých ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe během týdne varoval ruské představitele před útokem na členský stát NATO. Zdrojový text neupřesňuje obsah těchto kontaktů ani reakci Moskvy.

Obchodování s ropou tak uzavíralo týden pod vlivem několika souběžných geopolitických událostí. Přes napětí kolem Íránu, nové americké sankce a ruské výhrůžky vůči britským vojenským cílům zůstávaly obě hlavní referenční ceny výrazně pod úrovněmi z konce předchozího týdne.