Česká ekonomika pokračovala ve druhém čtvrtletí letošního roku v růstu a podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) si vedla lépe než průměr Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 2 %, zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím se ekonomika zvýšila o 0,4 %.

Výsledek naznačuje, že tuzemské hospodářství si i přes nepříznivé vnější podmínky udržuje odolnost. K růstu přispěla především vyšší spotřeba domácností a silnější zahraniční poptávka. Pozitivní roli sehrál také zahraniční obchod, který podpořil mezičtvrtletní vývoj ekonomiky.

Ve stejné době vzrostl HDP Evropské unie meziročně o 1,2 % a mezičtvrtletně o 0,5 %, což znamená, že česká ekonomika rostla rychlejším tempem než evropský průměr.

Spotřeba domácností a zahraniční poptávka zůstávají hlavními tahouny růstu

Podle předběžných údajů ČSÚ byl hlavním motorem meziročního růstu vyšší objem výdajů domácností na konečnou spotřebu. Domácí poptávka tak pokračovala v oživování a významně přispěla k celkovému výkonu ekonomiky.

Vedle spotřeby domácností podporovala hospodářský růst také rostoucí zahraniční poptávka, která pomohla českým podnikům navzdory složitějším podmínkám na zahraničních trzích.

Mezičtvrtletní růst ekonomiky o 0,4 % ovlivnila především kombinace vyšších výdajů na konečnou spotřebu a příznivého vývoje salda zahraničního obchodu.

Předběžná data tak potvrzují, že české hospodářství vstoupilo do druhého čtvrtletí v relativně dobré kondici a navzdory pokračující nejistotě v zahraničí si udrželo růstové tempo.

Ekonomika zatím odolává dopadům konfliktu na Blízkém východě

Přestože české hospodářství pokračuje v růstu, ekonomické prostředí zůstává náročné.

Podle ekonomů se zatím ukazuje, že česká ekonomika odolává dopadům ropného šoku, který souvisí s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě. Vyšší ceny energií však mohly tempo růstu částečně zpomalit.

Současně se ekonomika podle odhadů stále pohybuje mírně pod svým dlouhodobým potenciálem.

Výhled na celý letošní rok přesto zůstává relativně příznivý. Očekávání počítají s růstem českého hospodářství kolem 2 %, což by vzhledem k současnému mezinárodnímu prostředí představovalo solidní výsledek.

Největším rizikem nadále zůstává geopolitická situace na Blízkém východě. Pokud konflikt potrvá delší dobu a ceny energií zůstanou zvýšené, může se jejich dopad postupně více promítnout do inflace i tempa hospodářského růstu.

Česká ekonomika překonala růst EU i Německa

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi si Česká republika vedla nadprůměrně.

Evropská unie vykázala ve druhém čtvrtletí meziroční růst 1,2 %, zatímco ekonomika eurozóny vzrostla o 1 %.

Také Německo, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, zaznamenalo pomalejší růst. Jeho HDP se meziročně zvýšil o 0,9 %.

Mezi státy Evropské unie, u nichž již byla data zveřejněna, dosáhla nejlepšího výsledku Litva, jejíž ekonomika meziročně vzrostla o 3,8 %.

Na opačném konci žebříčku se nacházelo Irsko, kde se HDP meziročně propadl o 5,6 %.

Výsledky potvrzují, že česká ekonomika si ve druhém čtvrtletí vedla lépe než průměr Evropské unie i eurozóny. Přesto bude další vývoj do značné míry záviset na zahraniční poptávce, cenách energií a pokračujícím geopolitickém napětí, které může ovlivnit hospodářský růst ve druhé polovině roku.