Vysoké ceny ropy zůstávají problémem světové ekonomiky, stále větší riziko se však přesouvá do navazující části energetického trhu. Původní nabídkový šok způsobený blokádou Hormuzského průlivu se postupně mění v krizi dodávek pohonných hmot, protože rafinerie v několika klíčových regionech současně čelí válce, útokům, problémům s přepravou a omezením exportu.

Jedním z nejvýraznějších signálů napětí je takzvaný diesel crack spread, který ukazuje, kolik mohou rafinerie vydělat na přeměně barelu ropy na naftu. V pondělí tento ukazatel vůbec poprvé vystoupal na 102 dolarů za barel, což představuje téměř trojnásobek úrovní před začátkem války.

Takto vysoké rafinérské marže ukazují, že na trhu není problém pouze s dostupností samotné ropy. Kritickým bodem se stává schopnost globálního rafinérského systému vyrábět dostatek benzinu, nafty a leteckého paliva, které jsou nezbytné pro dopravu, zemědělství a další části ekonomiky.

Situaci zhoršuje skutečnost, že tři ze čtyř hlavních světových rafinérských center čelí vážným problémům. Rafinerie na Blízkém východě byly během války s Íránem terčem útoků. Zařízení, která zůstala nepoškozená, mají problémy s přepravou produkce kvůli pokračujícímu sporu mezi Íránem a Spojenými státy o kontrolu nad Hormuzským průlivem.

Rusko a Čína dále omezují dostupnost paliv

Napětí na trhu však není způsobeno pouze válkou s Íránem. Dalším významným problémem je situace v Rusku, které patří mezi velké světové exportéry paliv. Ruské rafinerie byly zasaženy ukrajinskými dronovými útoky a podle Capital Economics je momentálně mimo provoz přibližně 40 % ruské rafinérské kapacity.

V globálním měřítku tento výpadek odpovídá přibližně 3 % světové rafinérské kapacity. Dopad je navíc umocněn rozhodnutím Moskvy reagovat na nedostatek paliv na domácím trhu omezením zahraničních dodávek. Rusko zakázalo vývoz benzinu a nafty až do konce ledna 2027.

Významnou roli hraje také Čína, další velký světový exportér paliv. Peking pomohl zabránit tomu, aby cena ropy vystoupala až ke 150 dolarům za barel, když snížil dovoz ropy výrazně více, než mnozí očekávali. Zároveň se však snaží zabránit nedostatku pohonných hmot na vlastním trhu, a proto omezuje jejich export.

Z hlavních světových rafinérských center tak zůstává relativně spolehlivým zdrojem především americké pobřeží Mexického zálivu. Tamní rafinerie pracují na vysoký výkon a využívají mimořádně vysokých marží.

Bank of America (BAC) upozornila, že trh vstupuje do období nejsilnější sezonní poptávky s velmi malým prostorem pro případné další komplikace. Současné rekordní marže zároveň znamenají mimořádně vysokou ziskovost pro rafinerie, které nebyly narušeny válkou nebo jinými výpadky.

Vývoj se výrazně promítl také do cen amerických rafinérských společností. Akcie Marathon Petroleum (MPC) a Valero Energy (VLO) se od začátku roku více než zdvojnásobily, zatímco Phillips 66 (PSX) vzrostl téměř o 90 %.

Z problémů na straně nabídky těží také velké integrované ropné společnosti. Chevron (CVX) a ExxonMobil (XOM) zaznamenávají vysoké zisky, přičemž samotný Exxon v posledním čtvrtletí vydělával v průměru 160 milionů dolarů denně.

Benzin zdražil o 30 %, nafta téměř o polovinu

Otázkou zůstává, jak dlouho mohou americké rafinerie pokračovat v provozu na současné úrovni. Blíží se vrchol hurikánové sezony a zařízení na pobřeží Mexického zálivu byla v minulosti opakovaně vyřazována z provozu silnými hurikány.

Rafinerie navíc běžně využívají slabší podzimní poptávky k omezení provozu a provádění oprav. Současná situace tak vytváří riziko, že případné další výpadky přijdou právě v době, kdy jsou globální dodávky pohonných hmot mimořádně napjaté.

Spotřebitelé už důsledky pociťují. Ceny paliv jsou výrazně vyšší než ve stejném období minulého roku, i když zatím nedosáhly úrovní, kterých se trh obával po vypuknutí války s Íránem.

Celostátní průměrná cena běžného benzinu ve Spojených státech v úterý dosáhla 4,07 dolaru za galon, což představuje meziroční růst o 30 %.

Ještě výraznější je situace u nafty. Její cena je meziročně vyšší o 48 %. Právě drahá nafta představuje méně viditelný, ale důležitý náklad pro spotřebitele, protože pohání zemědělské stroje, nákladní automobily i vlaky přepravující zboží.

Vyšší náklady na dopravu mohou firmy alespoň částečně přenášet do cen svých výrobků a služeb. Podle výzkumu Climate Solutions Lab při Brown University stály vyšší ceny nafty americké spotřebitele od začátku války téměř 40 miliard dolarů.

Ještě rychleji zdražuje letecké palivo, jehož cena za poslední rok vzrostla o více než 70 %. Letecké společnosti v prostředí odolné poptávky po cestování a po květnovém ukončení provozu nízkonákladové společnosti Spirit zvýšily ceny letenek a poplatky za zavazadla a zároveň omezily méně ziskové lety.

Dopad současné energetické situace se tak stále více přesouvá přímo ke spotřebitelům. Projevuje se nejen při tankování automobilů, ale také v cenách letecké dopravy a nepřímo prostřednictvím nákladů na přepravu zboží.

Vysoké ceny mohou prodloužit inflační tlaky

Pokračující problémy rafinérií vytvářejí riziko, že ceny benzinu, nafty a leteckého paliva zůstanou zvýšené déle. To by zároveň mohlo prodloužit období vyšších inflačních tlaků.

Bank of America upozorňuje, že pokud se nevyřeší problémy s nabídkou na Blízkém východě, v Číně nebo Rusku, ceny nafty pravděpodobně zůstanou poblíž současných cyklických maxim. Další riziko růstu by vzniklo v případě pokračujícího poklesu zásob během zimy.

Vysoké ceny již začínají ovlivňovat samotnou spotřebu. Energetický sektor tento jev označuje jako destrukci poptávky, kdy ceny vystoupají natolik, že domácnosti a podniky začnou spotřebu omezovat.

Dosavadní pokles poptávky však podle Bank of America zatím není dostatečně výrazný, aby dokázal obnovit rovnováhu na trhu. Nabídka tak zůstává omezená, zatímco spotřeba neklesla natolik, aby odstranila tlak na ceny.

Současná situace zároveň vytváří výrazný rozdíl mezi samotným trhem s ropou a trhem s produkty, které z ní rafinerie vyrábějí. Rekordní diesel crack spread ukazuje, že tlak se stále více koncentruje právě v oblasti zpracování ropy a dostupnosti hotových paliv.

Jednou z možností dalšího vývoje je, že ceny ropy postupně doženou napětí, které je již patrné na trhu s pohonnými hmotami. Druhou možnost představuje průlom ve válce s Íránem, který by mohl zmírnit problémy s dodávkami a přepravou.

Do té doby však energetické trhy vstupují do období silné sezonní poptávky s velmi omezenou rezervou. Výpadky rafinérií na Blízkém východě a v Rusku, omezený export z Číny a vysoké vytížení amerických zařízení vytvořily kombinaci, která drží rafinérské marže na mimořádných úrovních.

Pro ropné a rafinérské společnosti současné podmínky znamenají prudký růst ziskovosti. Pro spotřebitele a širší ekonomiku představují opačný problém: vyšší účty za pohonné hmoty, dražší dopravu a riziko, že energetické ceny budou nadále podporovat inflaci.