Čtyřtýdenní růstová série končí

Evropské akciové trhy se v pátek pohybovaly bez výraznějších změn. Panevropský index Stoxx Europe 600 (^STOXX) v úvodu obchodování stagnoval a za celý týden směřoval k poklesu přibližně o 0,2 procenta. Pokud tento vývoj vydrží do konce seance, půjde o první týdenní ztrátu za více než měsíc.

Index tím přeruší čtyřtýdenní růstovou sérii, která byla jeho nejdelší šňůrou týdenních zisků od dubna. Předchozí letní růst vynesl evropské burzovní ukazatele na historická maxima. Během tohoto týdne se však obchodování neslo ve znamení zveřejňování inflačních a dalších makroekonomických údajů na obou stranách Atlantiku.

Vývoj hlavních národních indexů nebyl jednotný. Německý DAX (^GDAXI) v pátek ráno přidával 0,6 procenta, zatímco francouzský CAC 40 (^FCHI) a londýnský FTSE 100 (^FTSE) se držely poblíž předchozího závěru.

Část obchodníků po předchozím růstu uzavírala ziskové pozice. Proti příznivějším údajům o cenovém vývoji současně působilo zdražování energií, které zvýšilo nákladová rizika především pro evropská odvětví citlivá na ceny surovin.

Ropa zdražuje kvůli napětí v Perském zálivu

Výraznou překážkou pro širší růst akciových trhů se stal energetický sektor. Ropa Brent (BZ=F) se po volatilním týdnu vracela k několikatýdenním maximům a směřovala k týdennímu zisku kolem čtyř procent. Tím by ukončila dva týdny poklesu v řadě.

Ceny podpořilo zostření postoje Spojených států vůči Teheránu. Washington pohrozil zesílením ekonomického tlaku na Írán a připustil možnost námořní blokády v případě, že nebude obnoven komerční námořní provoz přes Hormuzský průliv.

Vyhrocená rétorika oslabila očekávání rychlé mírové dohody a znovu zvýšila geopolitickou rizikovou přirážku na energetických trzích. Hormuzský průliv je v centru pozornosti kvůli omezenému přístupu obchodních plavidel, přičemž další vývoj může ovlivňovat dostupnost surovin a jejich ceny.

Růst cen energií v průběhu týdne vyvažoval vliv slábnoucích inflačních tlaků v dalších částech ekonomiky. Evropské podniky citlivé na ceny vstupů tak čelily odlišnému vývoji než sektory, kterým pomáhal ústup obav z dalšího výrazného zpřísňování měnové politiky.

Inflační data snížila očekávání zářijového kroku Fedu

Makroekonomická data z Evropy nabídla smíšený obraz. Hrubý domácí produkt Spojeného království ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,4 procenta, což odpovídalo prognózám. Konečný červencový údaj z Německa zároveň potvrdil zrychlení meziroční inflace na 2,8 procenta.

Ve Spojených státech červencový index spotřebitelských cen vykázal meziroční růst o 3,4 procenta, v souladu s očekáváním trhu. Celkový index cen výrobců se proti předchozímu měsíci nezměnil. Tyto údaje následovaly po překvapivém poklesu zaměstnanosti zveřejněném v předchozím týdnu.

Peněžní trhy následně přehodnotily pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb. Obchodníci nyní započítávají přibližně 35procentní pravděpodobnost, že americká centrální banka v září zvýší základní sazbu o 25 bazických bodů. Ještě v minulém týdnu dosahoval tento odhad téměř 67 procent.

Mezi jednotlivými tituly zaznamenala nejvýraznější pohyby společnost Energiekontor (EKT.DE) , jejíž akcie se po snížení celoročního výhledu propadly o 15 procent. Naopak akcie společnosti NKT (NKT.CO) vzrostly o deset procent poté, co firma svůj vlastní výhled na celý rok zvýšila.