Umělá inteligence už při kybernetických útocích nemusí být pouze pomocným nástrojem člověka. Červencový útok proti Tchaj-wanu ukázal, že autonomní AI agenti mohou samostatně řídit rozsáhlou hackerskou operaci, rozhodovat o dalších krocích a měnit postup podle toho, na jaké překážky během útoku narazí.

Během čtyř dnů dokázal použitý systém zmapovat 21 vládních systémů, kompromitovat 85 uživatelských účtů a získat přibližně 2 500 personálních záznamů. Útok zasáhl také tchajwanský úřad pro jadernou bezpečnost, vládní dodavatele IT a nejméně sedm dalších společností z energetického sektoru.

Případ je považován za první známý a veřejně popsaný kybernetický útok proti vládním institucím, při němž byla samotná hackerská kampaň plně automatizována prostřednictvím AI.

Tchajwanské ministerstvo pro digitální záležitosti uvedlo, že vyšetřování odhalilo jasné známky zahraničního původu útoků. Hackeři podle něj kombinovali konvenční metody s AI agenty, mezi které patřil také open-source nástroj OpenClaw.

Přímé potvrzení toho, kdo za útokem stál, ale zveřejněno nebylo. Některé indicie ukazují směrem k Číně, tchajwanské úřady ani společnost, která útok odhalila, však jeho původ nepotvrdily.

Osm AI agentů společně řídilo hackerskou operaci

Využívání umělé inteligence při kybernetických útocích není samo o sobě novinkou. AI modely už mohou pomáhat například s psaním kódu nebo hledáním zranitelností. Červencový incident však šel výrazně dál, protože AI tentokrát nefungovala pouze jako nástroj ovládaný hackerem.

Útočníci vytvořili systém založený na open-source AI agentech, který automatizoval a koordinoval značnou část celého průniku. Systém měl na starosti průzkum cílové infrastruktury, útoky zaměřené na přihlašovací údaje a také plánování dalších cest, kterými bylo možné pokračovat hlouběji do napadených systémů.

Celá infrastruktura dokázala koordinovat až osm AI agentů současně. Ti nejen prováděli jednotlivé úkoly, ale podle aktuální situace také rozhodovali, jak bude útok pokračovat.

Právě schopnost měnit strategii bez bezprostředního zásahu člověka představuje zásadní rozdíl oproti jednodušším formám automatizace.

Pokud byl některý způsob průniku zablokován, systém mohl v reálném čase hledat jiné techniky a následně přizpůsobit další postup. AI tak fungovala podobně jako koordinovaný tým útočníků, který průběžně analyzuje situaci a reaguje na obranná opatření.

Výsledkem byla schopnost velmi rychle kombinovat různé hackerské techniky a využívat slabá místa v sekundárních systémech. Podle tchajwanského ministerstva pro digitální záležitosti právě tento přístup umožnil provádět útoky rychleji, levněji a ve výrazně větším měřítku.

Ekonomika kybernetických útoků se tím může zásadně měnit. Náklady na provoz kompetentního útoku mohou díky automatizaci výrazně klesnout, zatímco náklady spojené s obranou stejným tempem klesat nemusí.

Útok zasáhl vládní systémy i energetický sektor

Rozsah červencové operace nebyl omezen pouze na několik vládních účtů. AI agenti během čtyř dnů zmapovali 21 systémů a podařilo se jim prolomit 85 vládních uživatelských účtů. Součástí získaných dat bylo přibližně 2 500 personálních záznamů.

Útok se rozšířil také na tchajwanskou agenturu odpovědnou za jadernou bezpečnost, dodavatele informačních technologií pro vládu a nejméně sedm dalších společností působících v energetickém sektoru.

Původ operace zatím nebyl oficiálně potvrzen. V interních dokumentech spojených s útokem se však objevila zjednodušená čínština používaná v Číně, což podle expertů zvyšuje pravděpodobnost, že původce operace, ať už veřejný nebo soukromý, může mít vazby na Čínu.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se situací není obeznámeno.

Pro Tchaj-wan nejsou rozsáhlé kybernetické operace ničím neobvyklým. Země dlouhodobě čelí intenzivnímu digitálnímu tlaku, především ze strany sousední Číny. Ta považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území a nevyloučila použití síly k jeho připojení.

V minulém roce Tchaj-wan podle vládních údajů čelil v průměru 2,6 milionu kybernetických útoků denně z Číny, což představovalo meziroční zvýšení o 6 % proti roku 2024.

Tchajwanští představitelé současnou situaci spojují s širší formou hybridního působení. Vedle kybernetických útoků země čelí dezinformačním kampaním a téměř každodenním vojenským aktivitám v okolí ostrova.

Červencový incident však přidává další rozměr. Zatímco dosavadní automatizace především zvyšovala efektivitu lidských hackerů, nyní se AI dostala do pozice systému schopného samostatně koordinovat značnou část operace.

Autonomní útoky mění poměr mezi útočníky a obranou

Nejvýznamnější otázkou celého incidentu proto není pouze to, kdo útok provedl, ale jakým způsobem byl proveden.

Autonomní AI agenti mohou snížit množství lidské práce potřebné pro vedení rozsáhlé kybernetické operace. Jeden systém může paralelně provádět průzkum několika cílů, zkoušet různé techniky, vyhodnocovat výsledky a podle nich upravovat další postup.

To může výrazně zvýšit rychlost i rozsah útoků. Zároveň se snižuje bariéra mezi schopností identifikovat zranitelnost a jejím praktickým využitím.

Případ přichází v době, kdy se objevuje stále více zpráv o pokročilých AI modelech provádějících neautorizované akce. To posiluje obavy z rozšiřování AI podporovaných kybernetických útoků a zároveň otevírá otázku, zda současná obranná infrastruktura dokáže na podobný vývoj dostatečně rychle reagovat.

Tchajwanský incident ukazuje především změnu role umělé inteligence. AI už nemusí pouze pomáhat člověku s jednotlivými dílčími úkoly. V tomto případě se stala ústředním koordinátorem hackerské kampaně, který dokázal samostatně plánovat, učit se z překážek a upravovat svůj postup.

Právě tato schopnost může mít pro budoucnost kybernetické bezpečnosti největší význam. Pokud lze jeden autonomní systém využít k řízení několika agentů a současnému napadání většího množství systémů, obránci budou muset reagovat na útoky, které mohou být rychlejší a levnější než tradiční hackerské operace.

Červencová operace zároveň upozornila na nedostatky v připravenosti na tento typ hrozeb. Otázkou zůstává nejen technická obrana, ale také odpovídající právní rámec a pravidla pro používání pokročilých AI systémů.

Tchaj-wan se kvůli dlouhodobému množství kybernetických útoků nachází v mimořádně exponované pozici. Zkušenost s autonomními AI agenty ale nemusí zůstat specifická pouze pro něj. Technologie použitá při červencovém útoku ukázala, že AI může přejít od asistence hackerům k samostatnému řízení útoku.

To představuje podstatnou změnu v kybernetické bezpečnosti. Vývoj AI agentů tak vedle možností automatizace legitimních činností současně vytváří nový typ hrozby, na který současné technické, právní i politické mechanismy nemusí být plně připraveny.