Los Angeles Lakers, Seattle Seahawks nebo podíl v New York Yankees. Transakce se sportovními kluby přibývají rychlým tempem a jejich ocenění se dostávají na rekordní úrovně. Vedle rostoucího počtu miliardářů a omezené nabídky týmů přitom za současným zájmem stojí ještě jeden faktor – sport je považován za investici relativně odolnou vůči nástupu umělé inteligence.

Logika rostoucích cen je zčásti jednoduchá. Na světě přibývá miliardářů, kteří disponují dostatečným kapitálem na nákup profesionálních sportovních klubů, zatímco počet těchto aktiv zůstává omezený. Vyšší poptávka při omezené nabídce přirozeně vytváří tlak na růst ocenění.

Sportovní týmy ale získávají další atraktivní vlastnost. Investoři se domnívají, že jejich hodnota nebude umělou inteligencí narušena stejným způsobem, jakým může nová technologie změnit fungování jiných firem a celých odvětví.

Investiční bankéř Sal Galatioto, který se transakcemi se sportovními týmy zabývá přibližně 30 let, současnou situaci přirovnává k investování do umění. Podle něj lidé týmy historicky nekupovali kvůli okamžitému peněžnímu výnosu. Motivací bylo dlouhodobé zhodnocení, prestiž spojená s vlastnictvím a především vzácnost těchto aktiv. Nyní se k těmto důvodům přidává také možnost využít sportovní klub jako zajištění proti technologickým změnám.

Galatioto zároveň uvádí, že za tři desetiletí působení v oboru nikdy neměl tolik práce jako nyní.

Sportovní kluby se prodávají za rekordní částky

Rozsah současné nákupní vlny ukazují transakce oznámené jen během srpna. Bývalý generální ředitel společnosti Walt Disney (DIS) Bob Iger a investor rizikového kapitálu Josh Kushner se dohodli na nákupu kontrolního podílu v Los Angeles Lakers.

Transakce oceňuje basketbalový klub na rekordních 12,5 miliardy dolarů.

Fenway Sports Group, která vlastní také baseballový klub Boston Red Sox, podle dostupných informací prodala 40% podíl v anglickém Liverpool FC konsorciu, jehož součástí je zakladatel společnosti Amazon (AMZN) Jeff Bezos.

Major League Baseball minulý týden schválila prodej San Diego Padres soukromému kapitálovému miliardáři a jeho manželce za 3,9 miliardy dolarů. Částka výrazně překonává 2,4 miliardy dolarů, které v roce 2020 zaplatil manažer hedgeového fondu Steve Cohen za New York Mets.

K další rekordní transakci se přibližuje National Football League. Liga se posunula blíže ke schválení prodeje Seattle Seahawks za 9,6 miliardy dolarů.

V pátek zároveň změnily majitele Minnesota Timberwolves z NBA a Minnesota Lynx z WNBA. Hodnota této transakce dosáhla 4,5 miliardy dolarů.

Kapitál přitahují také menšinové podíly. New York Yankees, nejhodnotnější baseballový klub, se během srpna dohodl na kapitálové injekci 2,6 miliardy dolarů od společnosti Apollo Global Management (APO). Private equity firma za tuto částku získává menšinový podíl.

Právě rostoucí aktivita private equity investorů je dalším signálem, jak výrazně se trh se sportovními kluby mění. Jejich ocenění podle odborníků každoročně rostou a investiční společnosti postupně začaly tuto příležitost více využívat.

Sport přitom není jediným typem podnikání, který může být vůči AI relativně odolný nebo z jejího rozvoje dokonce profitovat. Mezi další příklady mohou patřit elektrárenské společnosti. Profesionální sportovní týmy však mají oproti podobným podnikům jednu výraznou výhodu – jejich vlastnictví je pro miliardáře podstatně atraktivnější z hlediska prestiže.

Mediální práva a sportovní sázení podporují růst hodnoty

Dalším zásadním faktorem stojícím za rostoucím oceněním klubů jsou mediální práva na živé sportovní přenosy. Jejich hodnota dosahuje rekordních úrovní a sport má v současném mediálním prostředí specifické postavení.

V době, kdy si diváci zvykli sledovat obsah na vyžádání, zůstávají sportovní přenosy jedním z mála typů obsahu, který lidé ve velkém sledují živě a společně s reklamou. Vstup streamovacích společností, jako jsou Amazon, Apple (AAPL) a Netflix (NFLX), navíc zvýšil konkurenci o vysílací práva a podpořil růst poplatků.

Pro majitele sportovního klubu přitom nemusí být rozhodující, prostřednictvím jaké technologie se zápasy v budoucnosti dostanou k divákům. Zásadní je vlastnictví samotného obsahu. Distribuční technologie se může měnit, zatímco atraktivita práv na sportovní utkání může zůstat zachována.

Významným zdrojem růstu se stalo rovněž sportovní sázení, jehož širší legalizaci ve Spojených státech umožnilo rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2018.

Sázení podporuje sledovanost, protože lidé, kteří mají na výsledku utkání finanční zájem, mohou sledovat i zápasy týmů, o které by se za jiných okolností příliš nezajímali. Větší sledovanost následně podporuje atraktivitu sportovních lig pro televizní společnosti, streamovací platformy i sponzory.

Podle ekonoma Victora Mathesona by se celkový objem peněz z hazardního průmyslu směřujících týmům a ligám mohl pohybovat až kolem jedné miliardy dolarů ročně, a to včetně nového okruhu sponzorů.

Vyšší zapojení fanoušků prostřednictvím sázení současně může znamenat více diváků přímo na stadionech i větší televizní publikum. Mediální práva, sponzorské příjmy a sportovní sázení tak společně podporují ekonomickou hodnotu profesionálních týmů.

Omezená nabídka dělá ze sportovních týmů vzácné aktivum

Posledním zásadním prvkem současného investičního boomu je jednoduchá skutečnost, že profesionálních sportovních týmů existuje pouze omezený počet. Sportovní kluby jsou vzácným aktivem, které nelze jednoduše vytvořit podle poptávky investorů.

Některé týmy se dostanou na trh až po úmrtí svého majitele, jako tomu bylo v případě San Diego Padres. Jiné zůstávají pod kontrolou stejných rodin po celé generace. New York Giants například ovládá rodina Mara již více než století, přesto je ochotna část klubu prodat.

Prodej menšinových podílů není ve sportovním prostředí novým fenoménem, v poslední době se ale podobné transakce stávají častějšími. Současně se mění struktura investorů. Americký kapitál ve stále větší míře míří do evropských fotbalových klubů, zatímco sportovní organizace v Severní Americe získávají zahraniční investory.

Právě kombinace omezené nabídky a rostoucího počtu zájemců vytváří podmínky pro další růst cen. Investoři mohou být ochotni zaplatit částku, která se z krátkodobého hlediska zdá vysoká, pokud očekávají, že se v budoucnosti objeví další kupující připravený zaplatit ještě více.

Takový přístup vychází z předpokladu dlouhodobého zhodnocování sportovních aktiv. Majitel může v krátkém období zaplatit vysokou cenu nebo na provozu klubu nevydělávat tolik, kolik by očekával od tradiční investice. Konečný výnos však může přijít při budoucím prodeji.

Umělá inteligence do této investiční rovnice přidává další argument. V době, kdy může technologický vývoj zásadně narušit obchodní modely zavedených společností, jsou sportovní týmy vnímány jako aktiva, jejichž základní produkt – živá sportovní soutěž a zájem fanoušků – je vůči technologické disrupci relativně odolný.

Kombinace vzácnosti, rostoucích mediálních příjmů, sportovního sázení a odolnosti vůči AI tak pomáhá vysvětlit, proč miliardáři a private equity investoři platí za sportovní kluby rekordní částky. Současná vlna transakcí ukazuje, že vlastnictví týmu už není pouze otázkou prestiže a dlouhodobého zhodnocení. Pro část nejbohatších investorů se sport stává také způsobem, jak chránit kapitál před změnami, které může přinést další technologický vývoj.