Evropské burzy zatížily energie i úrokové sazby

Evropské akcie v úterý oslabily, když další zdražování ropy a očekávané zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky obnovily obavy z déle trvajícího stagflačního tlaku. Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) klesl o 0,2 procenta.

Pokles zasáhl hlavní evropské burzy i několik významných sektorů. Největší tlak pociťovaly růstové společnosti citlivé na vývoj sazeb, průmyslová výroba a segment zbytného spotřebního zboží. Vyšší úročení dluhopisů zvyšuje náklady firem na financování a současně ovlivňuje ocenění akcií založené na očekávaných budoucích výnosech.

Německý index DAX (^GDAXI) odepsal 0,2 procenta. Stejný pokles zaznamenal londýnský index FTSE 100 (^FTSE) , zatímco francouzský index CAC 40 (^FCHI) oslabil o 0,4 procenta.

Pro evropské ekonomiky a společnosti závislé na dovozu energií představuje růst cen vstupů bezprostřední proinflační faktor. Dražší energie zároveň zvyšují provozní náklady podniků a mohou snižovat jejich budoucí ziskové marže, pokud firmy nedokážou vyšší výdaje promítnout do konečných cen.

Íránské hrozby zesílily obavy o dodávky ropy

Termínové kontrakty na ropu Brent (BZ=F) rostly třetí obchodní seanci za sebou a navázaly na výrazné několikadenní zdražování. Cena severomořské ropy se držela nad hranicí 90 dolarů za barel.

Nový impuls přišel po vyjádření íránských vojenských představitelů. Ti varovali, že Írán odpoví na případné další údery Spojených států nebo jejich spojenců přímými útoky na energetickou infrastrukturu v oblasti Perského zálivu. Hrozby se výslovně týkaly také amerických ropných a plynárenských aktiv působících v regionu.

Pozornost trhu se proto přesunula od možných dočasných zpoždění námořní přepravy k riziku fyzického poškození zařízení na zpracování energií a exportních terminálů. Situaci dále komplikuje nejistota kolem průjezdu Hormuzským průlivem, který patří mezi klíčové dopravní uzly pro vývoz surovin z oblasti Perského zálivu.

Případné zásahy regionálních zařízení by mohly narušit nejen samotnou těžbu, ale také zpracování a přepravu energetických surovin. Právě možnost déle trvajícího omezení dodávek přispěla k tomu, že ceny ropy pokračovaly v růstu i během úterní seance.

Trhy čekají rozhodnutí ECB a americkou inflaci

Vedle energetického šoku zatěžuje evropské akcie také očekávaný postup ECB. Peněžní trhy před čtvrtečním zasedáním Rady guvernérů téměř plně započítaly zvýšení základních sazeb o 25 bazických bodů. Rozhodnutí oznámí centrální banka vedená prezidentkou Christine Lagardeovou.

Tato očekávání podpořila předběžná srpnová inflační data z eurozóny. Celková meziroční míra inflace zrychlila na 3,3 procenta, přičemž energetická složka cenového indexu vzrostla o 14,3 procenta. Pokračující zdražování energií současně zvýšilo sázky na další zpřísnění měnové politiky ještě před koncem roku.

Mezi finanční instituce, které ve svých scénářích začaly zohledňovat i další zvýšení sazeb po zářijovém zasedání, patří Deutsche Bank AG (DB) . Výnos referenčního desetiletého německého státního dluhopisu se držel poblíž několikaletých maxim na úrovni 3,36 procenta.

Vyšší dluhopisové výnosy snižují rizikovou prémii akcií vůči pevnému úročení a zdražují refinancování firemních závazků. Tento vývoj dopadá především na podniky, jejichž ocenění je výrazně navázáno na zisky očekávané ve vzdálenější budoucnosti.

Po rozhodnutí ECB se pozornost přesune k americkému indexu spotřebitelských cen, který má být zveřejněn později během týdne. Údaj doplní srpnovou zprávu z amerického trhu práce, podle níž ekonomika vytvořila 162 tisíc pracovních míst.

Výsledek inflace bude jedním z klíčových podkladů pro rozhodování Federálního rezervního systému na zasedání měnového výboru 15. a 16. září. Vyšší údaj by podpořil očekávání zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, zatímco známky zpomalování cenového růstu by tato očekávání zmírnily.