Evropské indexy zůstávají poblíž dvouměsíčních minim

Evropské akcie se v pátek držely poblíž nejnižších hodnot za poslední dva měsíce. Hlavní regionální ukazatel Stoxx Europe 600 (^STOXX) sice během obchodování přidával 0,3 procenta, nadále se však pohyboval kolem osmitýdenního minima. Za celý týden směřoval ke ztrátě přesahující dvě procenta.

Pokud se tento vývoj udrží, půjde o nejslabší týdenní výsledek evropského benchmarku za pět měsíců, tedy od dubna. Trhy reagovaly na kombinaci prudce rostoucích cen energií, vyšších úrokových sazeb a obav, že zvýšené náklady na financování i suroviny budou evropskou ekonomiku zatěžovat delší dobu.

Jednotlivé národní indexy v pátek mírně posilovaly. Německý DAX (^GDAXI) rostl o 0,3 procenta, zatímco francouzský CAC 40 (^FCHI) přidával 0,5 procenta. Britský FTSE 100 (^FTSE) si připisoval 0,1 procenta.

Týdenní výprodeje zasáhly především části trhu citlivé na vývoj úrokových sazeb a provozních nákladů. Pod tlakem se ocitly růstové společnosti, průmysloví výrobci a podniky zaměřené na zbytné spotřební zboží. Investoři přizpůsobovali portfolia očekávání, že náklady na úvěry zůstanou zvýšené delší dobu a dodávky energií budou dál narušovat geopolitické konflikty.

Ropa Brent za týden zdražila téměř o 13 %

Hlavním zdrojem napětí na trzích zůstával prudký růst cen energií. Ropa Brent (BZ=F) vystoupala na 109,97 dolaru za barel, což představovalo nejvyšší úroveň za čtyři měsíce. V týdenním srovnání její cena vzrostla téměř o 13 %.

Růst souvisel s omezením fyzických dodávek v důležitých námořních trasách. Provoz tankerů v Perském zálivu zůstával výrazně omezený po přímých vojenských střetech mezi americkými silami a íránskými námořními jednotkami. Perský záliv přitom patří mezi klíčové oblasti pro přepravu ropy.

Konflikt se současně rozšířil také do Rudého moře. Hútíové podporovaní Íránem během noci převzali kontrolu nad jemenským přístavem Mocha. Tento krok přímo ohrozil západní trasy, které Saúdská Arábie využívá pro vývoz ropy, a prohloubil problémy v námořní přepravě suroviny.

Vyšší cena ropy zesílila obavy z kombinace slabšího hospodářského růstu a přetrvávající inflace. Energetické náklady se promítají do dopravy, výroby a dalších podnikových vstupů, zatímco centrální banky reagují přísnější měnovou politikou. Evropské akcie tak během týdne čelily současně růstu bezrizikových výnosů i vyšším provozním nákladům firem.

ECB zvýšila depozitní sazbu na 2,50 %

Vývoj evropských burz ovlivnilo také čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Rada guvernérů vedená prezidentkou Christine Lagardeovou zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,50 procenta. Sazba se tím dostala na nejvyšší úroveň od dubna 2025.

Rozhodnutí změnilo dřívější očekávání z poloviny léta, podle něhož měla centrální banka ponechat úrokové sazby beze změny. Frankfurt reagoval na riziko, že prudké zdražování surovin postupně pronikne také do jádrových cen, které nezahrnují nejkolísavější položky.

Celková meziroční inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta. Energetická složka spotřebitelských cen se zvýšila o 14,3 procenta. Inflace tak zůstala nad dvouprocentním cílem ECB a ropa obchodovaná nad hranicí 100 dolarů může dále ovlivnit inflační projekce centrální banky.

Peněžní trhy po rozhodnutí ECB započítávaly více než devadesátiprocentní pravděpodobnost třetího zvýšení sazeb do konce roku. Pozornost světových trhů se zároveň přesunula ke zveřejnění amerického indexu spotřebitelských cen, naplánovanému na pátek.

Americká ekonomika podle údajů z předchozího týdne vytvořila mimo zemědělství 162 tisíc pracovních míst, více než se očekávalo. Vyšší údaj o americké inflaci by podpořil očekávání, že Federální rezervní systém zvýší sazby na zasedání měnového výboru 15. a 16. září. Postup ECB i americké centrální banky tak zůstává v centru pozornosti v době, kdy válečné konflikty narušují energetické dodávky a zvyšují cenové tlaky.