Napětí v Perském zálivu zatížilo evropské burzy

Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne bez výraznějšího pohybu. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) v pondělí odepisoval 0,1 procenta a držel se poblíž několikatýdenních minim. Aktivitu na burzách tlumila kombinace rostoucího geopolitického napětí v Perském zálivu a blížícího se rozhodnutí Evropské centrální banky o sazbách.

Hlavní národní indexy se pohybovaly v úzkém rozpětí. Německý DAX (^GDAXI) ani francouzský CAC 40 (^FCHI) nenabraly jednoznačný směr. Účastníci trhu zohledňovali vyšší náklady na energie i přetrvávající očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky v eurozóně.

Opatrnější nálada se prosadila poté, co íránské úřady oznámily záměr v příštích dnech vyhlásit omezenou zónu v oblasti před Hormuzským průlivem. Jde o reakci na víkendový zásah amerických sil, které podle zdrojového textu napadly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery.

Washington útok označil za odvetu za předchozí úder balistickou raketou ze strany íránských revolučních gard. Terčem tohoto útoku měla být dvě plavidla amerického námořnictva působící v regionu. Nové kolo vojenských střetů tak zasáhlo oblast jedné z nejdůležitějších světových námořních tras.

Brent překonal 90 dolarů za barel

Vyostření situace se promítlo také do cen energetických surovin. Ropa Brent (BZ=F) v pondělí přidávala přibližně jedno procento. Navázala tím na předchozí týden, během něhož její cena vzrostla téměř o deset procent a pevně se posunula nad hranici 90 dolarů za barel.

Hormuzským průlivem prochází zhruba 20 procent světového námořního toku ropy a plynu. Případná dlouhodobější blokáda nebo omezení lodní dopravy by proto zasáhly významnou část globálních dodávek energetických surovin. Právě rozsah přepravy přes tuto trasu zvýšil citlivost evropských trhů na další vývoj v oblasti.

Vyšší ceny ropy a plynu by se mohly prostřednictvím vstupních nákladů promítnout do evropských průmyslových dodavatelských řetězců. Zdrojový text v této souvislosti upozorňuje na riziko nákladového inflačního tlaku současně se slabším hospodářským výkonem, tedy na kombinaci spojovanou se stagflačním vývojem.

Energetická složka již ovlivnila předběžné údaje o srpnové inflaci v eurozóně. Celkový index spotřebitelských cen podle nich zrychlil na 3,3 procenta, přičemž energetické položky meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Tato čísla posílila očekávání, že ECB na čtvrtečním zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

Trhy čekají zvýšení sazeb ECB i americkou inflaci

Peněžní trhy téměř plně započítávají, že prezidentka ECB Christine Lagardeová a Rada guvernérů zvýší sazby o 25 bazických bodů. Očekávání přísnější měnové politiky udržuje výnosy státních dluhopisů v Evropě na zvýšených úrovních. Výnos desetiletého německého státního dluhopisu se pohybuje poblíž několikaletých maxim.

Vyšší dluhopisové výnosy snižují rozdíl mezi výnosností akcií a bezpečnějších státních instrumentů. Současně zdražují refinancování dluhu v odvětvích citlivých na úrokové sazby, mezi něž patří nemovitosti a stavebnictví. Dopad se týká rovněž růstových společností, jejichž ocenění je více navázáno na očekávané peněžní toky ve vzdálenější budoucnosti.

Vedle rozhodnutí ECB se pozornost světových burz soustředí na americký index spotřebitelských cen, který bude zveřejněn později v týdnu. Data přijdou krátce po páteční zprávě z trhu práce, podle níž americká ekonomika v srpnu vytvořila 162 tisíc pracovních míst. Výsledek překonal předchozí očekávání trhu popsané ve zdrojovém textu.

Údaje o inflaci budou podstatné pro očekávání před zasedáním měnového výboru americké centrální banky ve dnech 15. a 16. září. Vyšší než očekávaná inflace by podpořila tržní scénář dalšího zvýšení sazeb Fedu, zatímco zpomalení cenových tlaků by očekávání přísnější měnové politiky oslabilo.