Americké akciové futures zahájily nový týden poklesem. Investoři reagovali především na rostoucí debatu o bezpečnosti umělé inteligence, která vyvolala otázky ohledně dalšího tempa masivních investic do AI infrastruktury. Nervozitu na trzích současně zvýšil odklad důležitého jednání mezi Íránem a státy Perského zálivu o obnovení provozu v Hormuzském průlivu.

V 09:04 SEČ futures na index Dow Jones Industrial Average klesaly o 63 bodů, tedy 0,1 %. Kontrakty navázané na S&P 500 ztrácely 0,6 %, zatímco futures na technologický Nasdaq 100 odepisovaly výraznějších 1,5 % neboli 431 bodů.

Vývoj kontrastoval s předchozím týdnem, který americké akcie zakončily v zelených číslech. Trh tehdy podporovala mimo jiné očekávání, že případné jednání mezi Íránem a představiteli zemí Perského zálivu může vést k dohodě o obnovení tankerové dopravy přes Hormuzský průliv. Ropa díky těmto nadějím zlevnila, přesto zůstala nad hranicí 100 dolarů za barel. Výhled diplomatických rozhovorů se však mezitím zhoršil.

Investoři zároveň čekají na rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému o úrokových sazbách. Srpnová data ukázala silnější než očekávaný růst jádrových spotřebitelských cen ve Spojených státech, což podpořilo argumenty ve prospěch zvýšení sazeb. Část trhu přitom takový krok vnímá také v kontextu obav o důvěryhodnost a nezávislost americké centrální banky.

Výzva ke zpomalení AI zasáhla technologické akcie

Hlavním tématem pondělního obchodování se však stala umělá inteligence. Pozornost vyvolal Dario Amodei, generální ředitel společnosti Anthropic, který ve své sobotní eseji vyzval firmy působící v oblasti AI ke zpomalení vývoje nejpokročilejších modelů.

Amodei zdůraznil rostoucí obavy z možnosti zneužití těchto systémů. Jeho komentáře přišly poté, co Anthropic oznámil, že několik aktérů využilo modely Claude AI k činnostem sahajícím od vývoje zbraní až po podvody.

Pro finanční trhy bylo významné především to, že podobné obavy podpořili také další představitelé AI průmyslu, včetně generálního ředitele OpenAI Sama Altmana a šéfa xAI Elona Muska. Investoři proto začali přehodnocovat předpoklad, že mimořádně vysoké technologické investice do infrastruktury pro umělou inteligenci budou pokračovat bez výraznějšího omezení.

Případné zpomalení vývoje nejpokročilejších modelů ale nemusí automaticky znamenat celkové omezení kapitálových výdajů. Investice by se mohly spíše přesunout mezi jednotlivými oblastmi. Větší část prostředků by například mohla směřovat do bezpečnosti, monitorování a správy AI systémů, aniž by se výrazně změnila celková velikost výdajů.

Významným signálem bylo také Altmanovo vyjádření, že OpenAI kvůli bezpečnostním obavám letos nepřistoupí k případné velké primární veřejné nabídce akcií.

Reakce se rychle přenesla na společnosti spojené s AI. Akcie japonské SoftBank Group (9984), která investovala do OpenAI, výrazně klesly. Pod tlak se dostala také Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM), největší smluvní výrobce čipů. V Jižní Koreji oslabily SK Hynix (000660) a Samsung Electronics (005930). Negativní nálada se následně projevila také na evropských akciových trzích.

Americký prezident Donald Trump se proti příliš negativnímu pohledu na AI vymezil. Zdůraznil, že Spojené státy podle něj vedou před Čínou a že chce tuto pozici udržet. Připustil možnost určitých ochranných pravidel, současně ale označil část obav kolem technologie za přehnanou. Podle Trumpa je vítězství v oblasti AI zásadní pro zachování amerického technologického prvenství.

Odklad jednání o Hormuzu zvýšil geopolitickou nejistotu

Druhým zásadním tématem se stala situace na Blízkém východě. Diplomatická jednání, která měla přispět k uklidnění konfliktu a obnovení provozu jedné z nejvýznamnějších světových tras pro přepravu energetických surovin, narazila na další překážku.

Plánované setkání mezi Íránem a státy Perského zálivu bylo odloženo. Ománský ministr zahraničí, který se snaží s Teheránem vyjednat dohodu týkající se Hormuzského průlivu, uvedl, že regionální schůzka byla posunuta v zájmu dosažení konsenzu.

Íránské ministerstvo zahraničí zároveň uvedlo, že země bude s Ománem koordinovat nalezení nového vhodného termínu. Íránští představitelé předtím očekávali, že arabským zemím Perského zálivu představí dohodu s Ománem o opětovném otevření Hormuzského průlivu.

Význam této úžiny pro globální energetický trh je mimořádný. Před obnovením bojů na Blízkém východě na konci února přes Hormuzský průliv, který leží mezi Íránem a Ománem, proudila přibližně pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

Situaci navíc komplikuje další narušení energetické infrastruktury. Útoky jemenských Hútíů podporovaných Íránem na Saúdskou Arábii vedly k uzavření důležitého ropovodu vedoucího z východu na západ země. Útoky na plavidla v Perském zálivu současně vytvářejí další riziko pro dodávky.

Právě kombinace omezení v Hormuzském průlivu a problémů s alternativními přepravními trasami zvyšuje citlivost trhu na jakékoli další geopolitické komplikace. Odklad jednání proto znamená, že rychlé diplomatické řešení, se kterým část investorů v předchozím týdnu počítala, zatím nepřišlo.

Brent po odkladu jednání překonal 108 dolarů

Ropný trh na zhoršení diplomatického výhledu reagoval prudkým růstem. Futures na Brent krátce překonaly 108 dolarů za barel, zatímco vzhůru zamířily také kontrakty na americkou ropu West Texas Intermediate.

Problémem je především omezení možností Saúdské Arábie reagovat na případné další zhoršení situace. Země je největším světovým exportérem ropy, ale po uzavření klíčového východo-západního ropovodu přišla o možnost využít západní exportní trasu v případě dalšího narušení provozu Hormuzského průlivu.

Ropa se tak po krátkém období úlevy znovu dostala pod výrazný geopolitický tlak. Ještě v předchozím týdnu naděje na diplomatické řešení pomohly cenám ustoupit, přestože se držely nad 100 dolary za barel. Odklad jednání tento optimismus částečně odstranil a zvýšil obavy z dalšího omezení globálních dodávek.

Finanční trhy tak vstupují do nového týdne pod vlivem dvou rozdílných, ale významných rizik. V technologickém sektoru investoři přehodnocují budoucí tempo vývoje a financování umělé inteligence. Na energetickém trhu se pozornost znovu přesunula k Hormuzskému průlivu a schopnosti diplomatických jednání obnovit bezpečnější přepravu ropy a zemního plynu.

Současně se blíží rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách, takže investoři musí vedle technologických a geopolitických otázek sledovat také další směřování americké měnové politiky. AI, úrokové sazby a situace na Blízkém východě tak představují klíčové faktory, které určují náladu na trzích na začátku týdne.