Pohonné hmoty v Česku výrazně zdražují. Vláda už proto připravila opatření, kterými chce na současný růst cen reagovat. Konkrétní kroky představí v pondělí po jednání kabinetu, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pořadu Partie televize CNN Prima News.

Ceny benzinu a nafty v posledních týdnech prudce rostou v souvislosti s další eskalací konfliktu na Blízkém východě a nedostatečnými kapacitami rafinérií. Česká vláda se k zásahu rozhodla také v reakci na vývoj v okolních evropských zemích, z nichž některé už začaly zavádět vlastní opatření proti vysokým cenám pohonných hmot.

Situace na českých čerpacích stanicích se mezitím výrazně zhoršila. Podle údajů společnosti CCS stál ve čtvrtek litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 45,55 koruny, zatímco litr nafty vyšel na 49,13 koruny. Benzin je tak nejdražší od léta 2022 a diesel od března stejného roku.

Benzin zdražil meziročně o deset korun

Rozsah současného zdražování je výrazný zejména při meziročním srovnání. Litr benzinu stojí přibližně o deset korun více než před rokem. U nafty je rozdíl ještě větší, protože motoristé za ni před rokem platili zhruba o 15 korun za litr méně.

Současné ceny se tak přibližují historickým maximům, která společnost CCS zaznamenala v roce 2022. Nejvyšší cenu benzinu evidovala 23. června 2022, kdy litr stál 47,97 koruny. Aktuální průměrná cena 45,55 koruny se tak nachází jen několik korun pod tehdejším rekordem.

Ještě výraznější je situace u nafty. Historické maximum podle CCS pochází z 13. března 2022, kdy litr dieselu stál 49,57 koruny. Současná průměrná cena 49,13 koruny za litr je tedy od tohoto maxima vzdálena pouze o 44 haléřů.

Vláda přitom podle Havlíčka počítala s tím, že bude na situaci reagovat ve chvíli, kdy začnou opatření přijímat také okolní státy. Právě k tomu nyní dochází. Ministr uvedl, že kabinet už má konkrétní opatření připravena a zveřejní je po pondělním jednání vlády.

Jejich přesnou podobu zatím nespecifikoval. Není tedy zatím jasné, zda se kabinet rozhodne zasáhnout prostřednictvím daní, regulace marží, cenových stropů nebo jiné kombinace opatření.

Současný růst cen pohonných hmot není pouze českým problémem. Na vysoké ceny začínají reagovat také další evropské země, což podle Havlíčka vytváří podmínky pro zásah české vlády.

Okolní země už začínají ceny paliv regulovat

Jedním ze států připravujících výraznější zásah je Německo. Tamní vládní koalice se v pátek podle agentury DPA v zásadě dohodla na opatřeních, která mají zmírnit dopady vysokých cen pohonných hmot.

Součástí připravovaných kroků má být snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů na litr, což odpovídá přibližně čtyřem korunám. Vedle daňové úlevy se počítá také se zavedením cenových stropů.

Německo přitom není jedinou zemí, která na současnou situaci reaguje. O regulaci cen pohonných hmot v posledních dnech rozhodly také Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Právě postup dalších států byl podle Havlíčka jedním z faktorů, na které česká vláda čekala. Ministr uvedl, že kabinet po celou dobu počítal s reakcí ve chvíli, kdy proti zdražování začnou zasahovat okolní země. Tento okamžik podle něj nyní nastal.

Česká republika už navíc zkušenost s regulací cen pohonných hmot v letošním roce má. Předchozí opatření platila od dubna do poloviny července a kombinovala několik nástrojů.

Ministerstvo financí tehdy stanovilo maximální možnou marži prodejců pohonných hmot a současně každý den určovalo stropy koncových cen. V případě nafty stát navíc přistoupil ke snížení spotřební daně.

Daňová úleva však měla přímý dopad na veřejné finance. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že snížení spotřební daně znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu přibližně jednu miliardu korun měsíčně.

Analytici doporučují cílenější zásah

Při rozhodování o nových opatřeních bude důležitá jejich konkrétní konstrukce. Analytici nyní v případě další regulace doporučují vládě především cílené kroky, které by reagovaly na růst cen a současně omezily riziko nežádoucích dopadů samotné regulace.

Za nejčistší řešení považují především snížení spotřební daně a kontrolu marží obchodníků. Takový postup by se v některých ohledech podobal opatřením, která Česká republika využívala už od dubna do poloviny července.

Větší pochybnosti naopak vyvolává možnost opětovného zastropování koncových cen podle jarního modelu. Analytici upozorňují, že právě tento mechanismus by mohl za současných podmínek paradoxně přispět k ještě vyšším cenám.

Důvodem je možnost rychlejšího promítnutí vysokých burzovních cen do stanovených cenových stropů. Opatření, jehož cílem by bylo ochránit motoristy před zdražováním, by tak za určitých okolností mohlo současnou cenovou situaci ještě zhoršit.

Vláda zatím neoznámila, kterou z dostupných možností zvolí. Jasno má být až po pondělním jednání kabinetu. Dosavadní zkušenost ukazuje, že stát může kombinovat regulaci marží, cenové stropy a změny spotřební daně, přičemž každý z těchto nástrojů má odlišné dopady.

Situace je naléhavá zejména kvůli tempu, kterým se ceny přiblížily rekordním hodnotám z roku 2022. U nafty činí rozdíl mezi současnou průměrnou cenou a historickým maximem evidovaným CCS méně než půl koruny na litr. Benzin je mezitím nejdražší od léta 2022.

Vedle samotných cen bude důležitý také dopad případných opatření na státní rozpočet. Předchozí snížení spotřební daně u nafty znamenalo podle Schillerové měsíční výpadek přibližně jedné miliardy korun. Nový zásah tak bude muset reagovat nejen na vysoké ceny u čerpacích stanic, ale také na ekonomické důsledky zvoleného řešení.Konkrétní podoba vládní reakce bude známá v pondělí. Jisté zatím je pouze to, že kabinet už opatření připravil a chce je představit bezprostředně po svém jednání.