Motoristé v České republice se mohou těšit na další snížení maximálních cen pohonných hmot. Ministerstvo financí oznámilo nové cenové stropy, které začnou platit ve čtvrtek 12. listopadu. Nejvyšší povolená cena nafty se po delší době dostane pod hranici 46 korun za litr, zatímco levnější bude také benzin. Pokles cenových limitů tak pokračuje v trendu, který se začal projevovat na konci října.

Maximální cena motorové nafty se sníží o 53 haléřů na 45,87 Kč za litr. Čerpací stanice budou současně moci prodávat benzin nejvýše za 40,78 Kč za litr, což představuje pokles o 16 haléřů oproti středečnímu limitu.

Nové hodnoty vyplývají z cenového věstníku zveřejněného ministerstvem financí. Stanovené částky představují horní hranici, kterou provozovatelé čerpacích stanic nesmějí překročit. Neznamená to však, že všechny stanice musí prodávat paliva právě za maximální povolenou cenu. Prodejci mohou nadále nabízet pohonné hmoty levněji.

Pokračující zlevňování přichází v době, kdy vláda prodloužila platnost cenové regulace až do konce listopadu. Opatření má omezovat dopady vysokých cen energetických surovin na domácnosti, dopravce i podniky, které jsou závislé na silniční dopravě.

Nafta zlevňuje od konce října, benzin pokračuje v poklesu

Současný pokles maximálních cen pohonných hmot následuje po období výrazných výkyvů, které provázely zavedení cenové regulace na začátku října.

Když ve čtvrtek 1. října začalo opatření platit, stanovilo ministerstvo financí nejvyšší povolenou cenu motorové nafty na 48,72 koruny za litr. V následujících dnech tento limit postupně klesal a 8. října dosáhl 47,23 koruny.

Poté se však vývoj obrátil. Po většinu října maximální povolená cena nafty opět rostla, což odráželo nepříznivý vývoj na trhu s pohonnými hmotami.

K výraznější změně došlo až na konci měsíce. Od 30. října nafta nepřetržitě zlevňuje, přičemž čtvrteční snížení cenového stropu představuje pokračování tohoto trendu.

Nová maximální cena 45,87 koruny za litr je zároveň o 2,85 koruny nižší než limit platný při zavedení říjnové regulace.

Pro motoristy, kteří pravidelně tankují větší množství paliva, může být tento rozdíl významný. Při hypotetickém natankování 50 litrů nafty odpovídá rozdíl mezi oběma maximálními cenami částce 142,50 koruny. Skutečná úspora ovšem závisí na cenách konkrétních čerpacích stanic.

Odlišný průběh měl vývoj cen benzinu. Jeho maximální povolená cena začala růst již druhý den po zavedení regulace a pokračovala ve zvyšování až do poloviny října.

Tehdy cenový strop dosáhl 47,21 koruny za litr, což představovalo nejvyšší povolenou cenu benzinu v daném období.

Od poloviny října však maximální cena benzinu postupně klesá. Čtvrteční limit 40,78 koruny za litr je tak o 6,43 koruny nižší než říjnové maximum.

Vývoj obou druhů pohonných hmot ukazuje, že po předchozím období zdražování se situace na trhu začala postupně měnit. Současné cenové stropy jsou příznivější než hodnoty, které platily během říjnového růstu.

Je však důležité rozlišovat mezi maximálními povolenými cenami a skutečnými průměrnými cenami na čerpacích stanicích. Ministerstvo stanovuje nejvyšší možnou prodejní cenu, nikoli jednotnou částku, za kterou musí všichni obchodníci paliva nabízet.

Ministerstvo stanovuje ceny podle velkoobchodního trhu a omezené marže

Mechanismus cenové regulace vychází z velkoobchodních cen pohonných hmot. Ministerstvo financí při výpočtu maximálních povolených maloobchodních cen používá klouzavý třídenní průměr velkoobchodních cen, který slouží jako základ pro stanovení cenového limitu.

K této hodnotě se následně připočítává maximální povolená obchodní marže. Vláda ji stanovila na 2,50 koruny za litr paliva.

Tento systém má omezovat prostor pro nadměrné zvyšování maloobchodních cen v období výrazných výkyvů na energetických trzích. Zároveň však zachovává vazbu mezi velkoobchodními náklady a výslednou maximální cenou pro spotřebitele.

Pokud velkoobchodní ceny klesají, promítá se tento vývoj postupně také do nově vyhlašovaných cenových stropů. Naopak při zdražování na velkoobchodním trhu se může zvyšovat i maximální povolená maloobchodní cena.

Právě tento mechanismus vysvětluje, proč se cenové limity v průběhu října nejprve zvyšovaly a následně začaly klesat.

Vedle přímé regulace obchodních marží vláda přistoupila také ke snížení spotřební daně na motorovou naftu.

Od začátku října se daň snížila z původních 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr. Rozdíl tak činí 1,939 koruny na litr nafty.

Snížení spotřební daně má podle vlády přispět ke zmírnění konečných cen pohonných hmot. Jde o další nástroj, kterým stát reaguje na zvýšené náklady spojené s energetickými komoditami.

U benzinu zůstala spotřební daň beze změny. Regulace proto u jednotlivých druhů paliv využívá částečně odlišnou kombinaci opatření.

Zatímco nafta těží z cenového stropu i nižší spotřební daně, v případě benzinu je hlavním nástrojem regulace maximální povolené prodejní ceny a obchodní marže.

Vláda přitom podobná opatření využila již na jaře letošního roku. Tehdejší regulace platila od poloviny dubna do poloviny července a měla podobnou podobu jako současný systém.

Její dopady na veřejné finance však nebyly zanedbatelné. Ministerstvo financí vyčíslilo náklady tehdejších opatření přibližně na jednu miliardu korun měsíčně.

Cenová regulace tak představuje nejen nástroj ochrany spotřebitelů před prudkým zdražováním, ale také zásah spojený s významnými náklady pro státní rozpočet.

Při posuzování jejího dalšího využívání proto bude důležité sledovat jak vývoj cen pohonných hmot, tak finanční dopady přijatých opatření.

Konflikt na Blízkém východě nadále ovlivňuje ceny ropy a pohonných hmot

Za výraznými výkyvy cen pohonných hmot stojí především geopolitické napětí na Blízkém východě. Situace na světových energetických trzích se vyostřila po amerických a izraelských vojenských úderech na Írán, které byly zahájeny na konci února letošního roku.

Írán na tyto útoky reagoval zablokováním Hormuzského průlivu, který představuje jednu z nejdůležitějších námořních tras pro přepravu ropy a dalších surovin z oblasti Perského zálivu.

Omezení dopravy touto strategickou cestou vyvolalo významné komplikace v mezinárodních dodávkách energetických komodit. Narušení přepravy ropy se následně promítlo do vývoje cen na světových trzích a zvýšilo náklady na pohonné hmoty.

Pro Českou republiku je tento vývoj důležitý, protože ceny benzinu a nafty jsou úzce propojeny s mezinárodním trhem ropy a ropných produktů.

Zdražování energetických surovin se prostřednictvím velkoobchodních cen postupně přenáší do cen, které motoristé platí na čerpacích stanicích. Růst nákladů na pohonné hmoty se navíc může promítat také do výdajů dopravních společností a dalších podniků závislých na silniční přepravě.

Právě snaha zmírnit tyto dopady vedla vládu k opětovnému zavedení cenové regulace a dočasnému snížení spotřební daně na naftu.

Současné zlevňování maximálních povolených cen představuje pro spotřebitele příznivý vývoj, přestože geopolitická situace zůstává nejistá. Čtvrteční snížení cenových limitů potvrzuje pokračující pokles, který se na tuzemském trhu začal výrazněji projevovat koncem října.

Další vývoj bude záviset především na změnách velkoobchodních cen pohonných hmot, protože právě z nich ministerstvo financí při stanovování cenových stropů vychází.

Pro motoristy je nyní podstatné, že nafta bude moci být od čtvrtka prodávána nejvýše za 45,87 koruny za litr a benzin za 40,78 koruny za litr. Jde o další snížení povolených cen, které může přispět k omezení nákladů na dopravu.

Regulace má podle rozhodnutí vlády pokračovat do konce listopadu. Do té doby budou maximální přípustné ceny nadále určovány prostřednictvím systému založeného na vývoji velkoobchodních cen a omezené obchodní marži.