Rada guvernérů zvolila vyčkávací přístup

Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny, čímž naplnila očekávání trhu. Její klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,5 procenta. Na zářijovém zasedání ji banka zvýšila o 25 bazických bodů.

Rada guvernérů se k zachování sazeb přiklonila jednomyslně, přestože se zabývala také možností dalšího zpřísnění měnové politiky. Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové převážila rostoucí nejistota spolu se skutečností, že ukazatele jádrových inflačních tlaků zůstaly v zásadě stabilní.

Od předchozího zasedání se podle Lagardeové nejvýrazněji změnily dvě oblasti. První představují vyšší náklady na energie, včetně cen ropy (CL=F) , pohonných hmot, plynu a rafinérských marží. Druhou je prudký nárůst dlouhodobých nákladů financování. Průměrný výnos desetiletých státních dluhopisů se zvýšil přibližně o 35 bazických bodů.

ECB v prohlášení upozornila, že zdražování energií zvyšuje rizika pro inflační výhled, zatímco hospodářský růst může naopak oslabit. Dosavadní vývoj mezd a jádrové inflace však banka označila za celkově stabilní. Lagardeová zároveň uvedla, že nyní nepozoruje sekundární inflační dopady nad rámec zářijových prognóz.

Inflace vystoupala nejvýše za tři roky

Celková meziroční inflace v eurozóně minulý měsíc dosáhla 3,8 procenta, nejvyšší úrovně od září 2023. Ceny energií meziročně vzrostly o 18,8 procenta. Jejich vývoj nadále ovlivňují otřesy na Blízkém východě po únorovém vypuknutí války Spojených států a Izraele s Íránem.

Obnovené cenové tlaky v energetice přiměly ECB v červnu zvýšit sazby poprvé od roku 2023. Další zvýšení následovalo v září. Po čtvrtečním rozhodnutí peněžní trhy přisuzovaly prosincovému růstu sazeb přibližně 67% pravděpodobnost.

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí pokračovala v expanzi. Rada guvernérů uvedla, že sektor služeb se po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě začal zotavovat. Zpracovatelský průmysl, digitální služby a vývoz podporují investice související s umělou inteligencí, zatímco veřejné výdaje na infrastrukturu a obranu posilují podnikatelskou aktivitu.

Proti těmto vlivům působí vyšší ceny energií, které mohou oslabovat spotřebitelskou důvěru. Současně se do hospodářské aktivity promítají rostoucí náklady financování. ECB proto nadále sleduje, nakolik se energetická inflace přenáší do dalších cenových kategorií a do mzdového vývoje.

ECB sleduje francouzské výnosy i fragmentaci trhu

Lagardeová během tiskové konference uvedla, že centrální banka bude pokračovat ve sledování rostoucích francouzských výpůjčních nákladů a větší fragmentace finančních trhů. Výraznější růst dlouhodobých sazeb však podle ní není omezen pouze na Francii a objevuje se v řadě zemí.

Za globálním růstem výnosů na dlouhém konci výnosové křivky stojí podle šéfky ECB očekávání ohledně inflace a úrokových sazeb. Zmínila také emise dlouhodobých dluhopisů ze strany některých největších technologických společností. Jejich vyšší objem podle ní zesiluje konkurenci mezi emitenty při získávání kapitálu.

Mark Wall, hlavní evropský ekonom banky Deutsche Bank AG (DB) , uvedl, že další směřování měnové politiky ECB je obtížnější předvídat. Za hlavní otázku označil, zda dvě dosavadní zvýšení sazeb a zpřísnění finančních podmínek od září postačí k omezení rizik spojených s energetickou inflací. Deutsche Bank počítá s prosincovým zvýšením sazby na 2,75 procenta.

Nejistotu podle Walla zvyšuje rovněž chystaný odchod Christine Lagardeové z čela ECB, který prezidentka banky oznámila dříve ve čtvrtek. Dean Turner, hlavní ekonom pro eurozónu a Británii ve společnosti UBS Group AG (UBS) , označil rozhodnutí za jestřábí přestávku, nikoli za potvrzení konce cyklu zpřísňování. Francouzské rozpočtové problémy podle něj samy o sobě směr měnové politiky nezmění, pokud nevyústí v širší napětí ve finančním systému.