Americké akciové futures zahájily nový týden mírným poklesem, zatímco investoři vyhodnocovali další možný vývoj úrokových sazeb Federálního rezervního systému a nové geopolitické napětí na Blízkém východě.

Futures na Dow Jones Industrial Average klesaly o 0,1 %, kontrakty navázané na S&P 500 rovněž o 0,1 % a Nasdaq 100 futures ztrácely stejným tempem. Opatrnější začátek týdne přišel poté, co americké akcie v předchozí seanci rostly díky slabším ekonomickým údajům a komentářům představitelů Fedu, které posílily očekávání, že centrální banka na říjnovém zasedání ponechá sazby beze změny.

Určitou úlevu přinesl také pokles cen ropy. Trh reagoval na známky zlepšujících se dodávek z Blízkého východu a na rozhodnutí zemí G7 uvolnit část nouzových zásob. To částečně zmírnilo obavy, že drahé energie znovu zesílí inflační tlaky.

Současně se však geopolitická situace dále komplikuje. Saúdskou Arábií podporovaná jemenská vláda zahájila ofenzivu proti hútijským ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán zároveň zopakoval, že neotevře Hormuzský průliv, dokud Spojené státy nesplní podmínky stanovené v předchozí dohodě.

Jemen zahájil ofenzivu proti Hútíům

Jemenská vláda podporovaná Saúdskou Arábií o víkendu oznámila zahájení vojenské operace proti Hútíům, kteří kontrolují významnou část země.

Jemenský prezident Rashad al-Alimi uvedl, že ofenziva bude pokračovat, dokud nebude země zbavena kontroly této ozbrojené skupiny.

Hútíové i přes dřívější útoky Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a jejich západních spojenců nadále kontrolují řadu hustě obydlených oblastí Jemenu. Patří mezi ně také hlavní město Saná a území na severozápadě země.

Z pohledu světových trhů je zásadní především jejich vliv na oblast průlivu Bab al-Mandab, který propojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Jde o klíčovou námořní trasu pro globální obchod a přepravu energetických komodit.

Obavy investorů rostou hlavně kvůli tomu, že kontrola Hútíů nad touto oblastí může dále komplikovat vývoz ropy z Blízkého východu. Toky energií už přitom omezilo faktické uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu.

Navzdory rizikům se však část dodávek z regionu stále dostává na světové trhy. Právě tyto signály pomáhají tlumit tlak na ceny ropy.

Írán zároveň zopakoval, že Hormuzský průliv neotevře, dokud nebude splněno sedm podmínek uvedených v červnové předběžné dohodě se Spojenými státy.

Předseda íránského parlamentu uvedl, že postoj země zůstává pevný a že Washington musí podle Teheránu respektovat stanovené podmínky.

Na Valném shromáždění OSN v září měl Írán nabídnout obnovení běžného provozu v Hormuzském průlivu do sedmi dnů výměnou za splnění svých požadavků. Spojené státy na návrh odpověděly prostřednictvím katarských prostředníků, obsah odpovědi však zatím není znám.

Katar nadále funguje jako prostředník mezi oběma stranami a snaží se najít diplomatické řešení konfliktu, který začal společným americko-izraelským útokem na Írán na konci února.

Teherán uzavřel Hormuzský průliv krátce po začátku konfliktu. Před válkou přitom touto oblastí procházela přibližně pětina světové přepravy ropy a zkapalněného zemního plynu.

Ropa klesá díky vyšším exportům a uvolnění rezerv

Navzdory dalšímu růstu geopolitického napětí ceny ropy v pondělí klesaly. Důvodem byly známky obnovujících se exportů z Blízkého východu a rozhodnutí zemí G7 využít nouzové energetické rezervy.

Futures na ropu Brent klesaly o 0,8 % na 101,50 dolaru za barel, zatímco americká WTI oslabovala o 1,3 % na 89,90 dolaru.

Vývoz ropy z Blízkého východu podle údajů o lodní dopravě ve čtyřech ze sedmi dní posledního zářijového týdne překonal předválečné úrovně.

K tomuto vývoji docházelo přesto, že lodě proplouvající Hormuzským průlivem čelily pokračujícímu riziku útoků.

Dalším faktorem bylo rozhodnutí zemí G7 uvolnit až 100 milionů barelů nafty a ropy z nouzových zásob. Cílem opatření je omezit tlak na globální ceny energií a současně reagovat na požadavky na stabilizaci trhu.

Skupina G7 se zároveň rozhodla prozatím nezavádět omezení vývozu energií, která by mohla nabídku dále zhoršit.

OPEC+ mezitím oznámil, že ponechá listopadové produkční cíle beze změny. Očekává se, že skupina nebude svou produkční politiku výrazně upravovat ani v dalších měsících.

Reálná produkce OPEC+ však stále zůstává pod oficiálními kvótami. To znamená, že fyzická nabídka ropy zůstává napjatá i přes formální rozhodnutí nezvyšovat nebo nesnižovat stanovené cíle.

Trh tak balancuje mezi dvěma protichůdnými faktory. Na jedné straně stojí reálné známky zlepšujícího se exportu a uvolňování nouzových zásob. Na druhé straně přetrvává riziko další eskalace konfliktu, která by mohla přepravu energií z regionu znovu omezit.

Sam Altman hájí rychlejší rozvoj AI navzdory rizikům

Vedle geopolitiky přitáhl pozornost také komentář generálního ředitele OpenAI Sama Altmana k rizikům a regulaci umělé inteligence.

Altman uvedl, že společnost by podle něj měla přijmout skutečnost, že s rozvojem AI mohou přijít také některé negativní důsledky. Podle jeho názoru však potenciální přínosy technologie výrazně převáží škody.

Odmítl přístup, který by usiloval o úplné odstranění všech možných rizik, například kybernetických útoků, zneužití technologií nebo podvodů.

Jeho argument stojí na přesvědčení, že pozitivní využití AI bude v konečném důsledku výrazně převyšovat negativní dopady.

Altman zároveň podporuje mírnější regulační přístup než konkurenční Anthropic. Rozdíl mezi oběma společnostmi tak není pouze technologický, ale také filozofický.

Anthropic a její vedení dlouhodobě upozorňují na možnost vážných rizik spojených s nekontrolovaným vývojem AI a podporují přísnější státní dohled.

OpenAI podle Altmana zastává výrazně odlišnější pohled. Firma preferuje méně restriktivní regulaci a větší prostor pro pokračování rychlého technologického vývoje.

Rozdíl mezi OpenAI a Anthropic tak dobře ilustruje širší spor v celém odvětví. Jedna strana zdůrazňuje potenciál inovací a ekonomických přínosů, druhá klade větší důraz na omezení systémových rizik.

Pondělní tržní prostředí proto kombinuje několik zdrojů nejistoty. Investoři sledují další postup Fedu, vývoj cen ropy, napětí v Jemenu a Íránu i širší debatu o regulaci umělé inteligence.

Krátkodobě pomáhá trhům především pokles cen energií a nižší pravděpodobnost okamžitého zvýšení sazeb. Současně ale zůstává ve hře riziko, že další eskalace na Blízkém východě znovu naruší dodávky ropy a zvýší inflační tlaky.