Americké akciové trhy zakončily středeční obchodování výrazným oslabením poté, co zářijová inflace ve Spojených státech překonala očekávání a zvýšila pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb. Největší ztráty zaznamenal technologický sektor, který se vedle vyšších dluhopisových výnosů potýká také s pochybnostmi o návratnosti rozsáhlých investic do umělé inteligence. Pod silným tlakem se ocitly zejména společnosti poskytující specializovanou cloudovou infrastrukturu pro AI.

Technologický index Nasdaq Composite oslabil o 1,9 % na 26 692,87 bodu, zatímco širší S&P 500 ztratil 1,1 % a uzavřel na 7 723,59 bodu. Dow Jones Industrial Average si vedl relativně lépe, když odepsal pouze 0,1 % na 51 622,32 bodu.

Výraznějšímu poklesu indexu Dow pomohly zdravotnické společnosti. Akcie Amgen (AMGN) , Merck (MRK) a UnitedHealth Group (UNH) posílily přibližně o 3,2 až 4,7 %, což částečně kompenzovalo slabost dalších sektorů.

Zvýšená nervozita se přenesla také na americký dluhopisový trh. Výnosy státních dluhopisů po zveřejnění inflačních dat prudce vzrostly, především u kratších splatností, které jsou citlivější na očekávané kroky centrální banky. Během dalšího obchodování však část tohoto pohybu odezněla.

Investoři současně vyhodnocovali další výsledky velkých amerických bank, zvýšený výhled nizozemské společnosti ASML a pokračující geopolitické napětí na Blízkém východě. Kombinace těchto faktorů ukazuje, že finanční trhy zůstávají citlivé na jakékoliv změny očekávané inflace, úrokových sazeb a budoucí ziskovosti podniků.

Inflace zrychlila na 3,7 % a zvýšila pravděpodobnost dalšího růstu sazeb

Hlavním impulzem středečního výprodeje bylo zveřejnění zářijového indexu spotřebitelských cen ve Spojených státech.

Podle amerického Úřadu pro statistiku práce vzrostla celková inflace meziměsíčně o 0,6 %, zatímco v srpnu dosahovala 0,4 %. Výsledek odpovídal očekávání trhu, přesto představoval další zrychlení cenového růstu.

V meziročním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 3,7 %, což bylo více než očekávaných 3,6 %. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Federálního rezervního systému.

Nepříznivý vývoj zaznamenala také jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Meziměsíčně vzrostla o 0,3 %, přestože se očekávalo zvýšení pouze o 0,2 %.

Meziroční jádrová inflace dosáhla 2,6 %, rovněž mírně nad tržním konsenzem.

Právě vyšší jádrová inflace představuje pro Fed významný signál. Naznačuje totiž, že cenové tlaky nejsou způsobeny výhradně zdražováním energií, ale přetrvávají také v dalších částech americké ekonomiky.

Nejvýraznějším zdrojem celkového růstu cen byly pohonné hmoty. Benzin během září meziměsíčně zdražil o 9,1 %, přičemž tento nárůst představoval více než polovinu celkového zvýšení spotřebitelských cen.

Ceny energií jako celek meziročně vzrostly o 20,4 %, což ukazuje na pokračující tlak energetického trhu na americké domácnosti a podniky.

Vyšší ceny paliv navíc mohou postupně ovlivňovat také náklady na dopravu, distribuci a výrobu. Pokud se tyto náklady začnou výrazněji promítat do dalších cenových kategorií, může být návrat inflace k cíli centrální banky obtížnější.

Zveřejněná data proto okamžitě změnila očekávání investorů ohledně měnové politiky.

Podle nástroje CME FedWatch vzrostla pravděpodobnost říjnového zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu přibližně na 47 %, zatímco před zveřejněním dat dosahovala zhruba 22 %.

Finanční trhy tak začaly znovu zohledňovat scénář, ve kterém Fed přistoupí k dalšímu zpřísnění měnové politiky ještě během října.

Reakce byla obzvlášť výrazná na dluhopisovém trhu. Výnos dvouletého amerického státního dluhopisu během obchodování vzrostl až o 15,5 bazického bodu na 4,948 %.

Výnos desetiletého dluhopisu se přechodně zvýšil o 11,8 bazického bodu na 5,335 %.

Později však došlo ke zmírnění prodejního tlaku. Dvouletý výnos se pohyboval kolem 4,810 %, tedy pouze o 1,7 bazického bodu výše, zatímco desetiletý výnos klesl o 2,9 bazického bodu na 5,188 %.

Tento vývoj ukazuje, že první reakce na inflační překvapení byla výraznější než následné přehodnocení situace během obchodování.

Americký dluhopisový trh přitom již v předchozích týdnech procházel výrazným výprodejem. K růstu výnosů přispívaly obavy z inflace, vysoké vládní zadlužení a rostoucí objemy firemních dluhopisů vydávaných za účelem financování AI infrastruktury.

Další pohled na ekonomiku poskytla pravidelná zpráva Fedu známá jako Béžová kniha. Ta ukázala, že ze dvanácti sledovaných regionů pouze dva vykazovaly mírný růst ekonomické aktivity.

Tři regiony zaznamenaly nevelký růst, čtyři slabý růst a ve třech nedošlo k významnější změně.

Fed tak čelí komplikované situaci, kdy inflace zůstává zvýšená, zatímco hospodářská aktivita v některých regionech roste pouze omezeným tempem.

AI infrastruktura pod tlakem, CoreWeave ztratila přes 15 %

Technologický sektor zaznamenal během středečního obchodování nejvýraznější ztráty mezi hlavními částmi amerického akciového trhu.

Vedle růstu dluhopisových výnosů investory znepokojovaly také pokračující otázky ohledně budoucí návratnosti investic do umělé inteligence.

Vyšší úrokové sazby jsou pro technologické společnosti citlivým faktorem, protože mohou zvyšovat náklady na financování a snižovat současnou hodnotu očekávaných budoucích zisků.

Zvlášť výrazně mohou dopadat na podniky, které investují velké objemy kapitálu do výstavby datových center a rozšiřování výpočetní infrastruktury.

Pod mimořádným tlakem se ve středu ocitly společnosti označované jako neocloud. Ty se specializují na poskytování výpočetního výkonu prostřednictvím grafických procesorů, které zákazníci využívají při trénování a provozu modelů umělé inteligence.

Akcie CoreWeave (CRWV) se propadly o 15,5 %, zatímco Nebius Group (NBIS) ztratila více než 10 %.

Jedním z hlavních důvodů byl nový výhled výzkumné společnosti Gartner, podle kterého by do roku 2030 mohlo přibližně 80 % poskytovatelů specializovaných neocloudových služeb ukončit své samostatné působení.

Takový scénář by mohl zahrnovat konsolidaci trhu, převzetí některých společností nebo ukončení jejich činnosti.

Výhled vychází z obav, že mimořádně rychlý růst investic do AI infrastruktury nemusí být doprovázen odpovídajícím růstem příjmů a ziskovosti.

Podle uvedených odhadů by poskytovatelé AI technologií mohli během roku 2026 investovat do infrastruktury téměř 1 bilion dolarů.

V období let 2027 až 2030 se následně očekávají další kapitálové výdaje v souhrnné výši přibližně 6 bilionů dolarů.

Rozsah plánovaných investic ukazuje, jak významné finanční prostředky technologické společnosti směřují do výstavby datových center, nákupu čipů a rozšiřování souvisejících kapacit.

Zároveň však vzniká otázka, zda budou podniky a koncoví zákazníci za služby umělé inteligence utrácet dostatečně velké částky, aby se tyto investice dlouhodobě vyplatily.

Pokud by příjmy z AI aplikací rostly pomaleji než náklady na infrastrukturu, mohlo by to negativně ovlivnit návratnost kapitálu v celém odvětví.

Pro poskytovatele neocloudových služeb je tato otázka obzvlášť důležitá. Jejich obchodní model je výrazně závislý na nákladném hardwaru a schopnosti dlouhodobě využívat jeho kapacitu.

Společnost CoreWeave navíc čelila také výprodeji vlastních dluhopisů, který souvisel s obavami z financování další expanze.

Generální ředitel Mike Intrator veřejně obhajoval podnikání společnosti a kritizoval reakci finančních trhů jako nepřiměřenou.

Zhoršující se sentiment se dotkl také výrobců polovodičových technologií.

Nizozemská společnost ASML Holding (ASML) zvýšila svůj celoroční výhled díky pokračující vysoké poptávce po výrobních zařízeních pro pokročilé čipy.

Vedení společnosti zároveň upozornilo, že někteří zákazníci zadávají objednávky s předstihem až do roku 2030, což naznačuje dlouhodobé investiční plány polovodičového průmyslu.

Navzdory příznivému výhledu však americké akcie ASML oslabily téměř o 4 %.

Vývoj ukazuje, že investoři v současnosti věnují mimořádnou pozornost celkovým rizikům technologického sektoru. Ani silná poptávka po čipech nemusí automaticky stačit k růstu akcií, pokud současně rostou úrokové sazby a pochybnosti o budoucí návratnosti investic.

Banky zveřejnily smíšené výsledky, ropa zůstává nad 100 dolary

Vedle technologického sektoru pokračovala také výsledková sezóna amerických finančních institucí.

Bank of America (BAC) oznámila pokles čtvrtletního zisku, který významně ovlivnila tvorba rezerv ve výši 1,2 miliardy dolarů v souvislosti s americkými sankcemi za nedostatky při odhalování potenciálně nezákonných finančních aktivit.

Akcie banky reagovaly poklesem téměř o 5 %.

Výsledky ukázaly, že hospodaření finančních institucí mohou výrazně ovlivňovat nejen úrokové sazby a ekonomická aktivita, ale také regulatorní a právní náklady.

Odlišný vývoj zaznamenala Morgan Stanley (MS) , která vykázala růst čtvrtletních příjmů díky silným výsledkům obchodování s akciemi.

Vyšší volatilita finančních trhů podpořila obchodní aktivitu, což se příznivě promítlo do hospodaření společnosti. Její akcie však přesto oslabily o 2,7 %.

Pozitivnější reakci zaznamenala společnost BlackRock (BLK) .

Největší světový správce aktiv oznámil růst čtvrtletního zisku, který podpořily vyšší poplatky za správu klientských prostředků. Akcie společnosti následně posílily přibližně o 0,8 %.

Výsledky navázaly na úterní sérii hospodářských oznámení největších amerických bank.

JPMorgan Chase (JPM) tehdy vykázala slabší než očekávaný zisk, především kvůli poklesu příjmů z obchodování s instrumenty s pevným výnosem. Současně však zvýšila svůj výhled celoročních čistých úrokových výnosů.

Goldman Sachs (GS) překonala očekávání tržeb i zisku díky silné aktivitě v investičním bankovnictví a obchodování.

Citigroup (C) oznámila meziroční růst čistého zisku o 40 %, zatímco Wells Fargo (WFC) zvýšila čisté úrokové výnosy o 5 % díky růstu úvěrového portfolia a investic do cenných papírů.

Dosavadní výsledky finančního sektoru naznačují, že velké americké banky si navzdory zvýšeným úrokovým sazbám udržují relativně stabilní hospodaření.

Rozdílné reakce jejich akcií však potvrzují, že investoři stále více sledují kvalitu dosažených výsledků, provozní náklady a další výhled.

Významným faktorem zůstává také geopolitický vývoj, který nadále ovlivňuje ceny energetických komodit.

Ropa Brent během středečního obchodování vzrostla o 0,3 % na 106,03 dolaru za barel, zatímco americká WTI posílila o 1,1 % na 95,13 dolaru.

Vyšší ceny souvisely především s pokračujícími obavami z narušení dodávek v důsledku konfliktu na Blízkém východě.

Podle zveřejněných zpráv pokračují útoky mezi jemenskými Húsíi podporovanými Íránem a silami napojenými na Saúdskou Arábii.

Po předchozích útocích na saúdskoarabská letiště a energetickou infrastrukturu podnikla koalice vedená Saúdskou Arábií údery na jemenské hlavní město Saná.

Následně se objevily zprávy o dalších útocích na zařízení společnosti Saudi Aramco a na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu. Rozsah a důsledky jednotlivých incidentů zůstávají podle dostupných informací předmětem dalšího ověřování.

Pokračující konflikt tak udržuje nejistotu ohledně dostupnosti ropy a ropných produktů na světovém trhu.

Část obav přitom v předchozích dnech zmírnilo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě s Ruskem, která má umožnit uvolnění většího objemu motorové nafty na globální trh.

Rusko následně uvedlo, že by jeho vývoz mohl překročit původně oznámené objemy.

Tyto zprávy však nedokázaly odstranit rizika vyplývající z pokračujících útoků na energetickou infrastrukturu a dopravu na Blízkém východě.

Vývoj cen ropy bude důležitý také pro budoucí inflaci. Pokud ceny energií zůstanou dlouhodobě zvýšené, mohou dále komplikovat rozhodování Fedu o úrokových sazbách.

Wall Street tak čelí kombinaci vyšší inflace, nejistoty kolem měnové politiky a rostoucích pochybností o ekonomické návratnosti AI investic. Přestože výsledková sezóna zatím ukazuje relativní odolnost amerických podniků, současná vysoká očekávání investorů vytvářejí prostor pro výrazné tržní reakce.

Pro další vývoj bude zásadní především to, zda inflační tlaky začnou slábnout a zda technologické společnosti dokážou prokázat, že mimořádné kapitálové výdaje povedou také k odpovídajícímu růstu zisků.