Úspory se vracejí do vývoje

Moderna (MRNA) mění další směřování svých výdajů poté, co snížila provozní náklady rychleji, než původně plánovala. Biotechnologická společnost chce část ušetřených prostředků vložit do klinických studií v pozdních fázích, výrobních kapacit a příprav komerčního uvedení nových léčiv, především v onkologii.

Firma se podobně jako Pfizer (PFE) a BioNTech (BNTX) snaží rozšířit podnikání, které během pandemie výrazně podpořily vakcíny proti covidu-19. Generální ředitel Stéphane Bancel na čtvrtečním setkání s investory uvedl, že cílem je dostat novou generaci léčiv založených na mRNA k pacientům po celém světě.

Původní víceletý plán počítal se snížením ročních hotovostních nákladů, tedy provozních výdajů hrazených přímo z firemních prostředků, na přibližně 3,8 až 4,2 miliardy dolarů do roku 2027. Moderna této úrovně dosáhla už v roce 2026, kdy upravené hotovostní náklady činily zhruba 3,8 miliardy dolarů.

Uvedená částka nezahrnuje jednorázový výdaj ve výši 900 milionů dolarů související se soudním sporem. Po roce 2026 už společnost nepočítá s pokračováním stejně razantních škrtů. Naopak hodlá navýšit financování programů, které se přiblížily závěrečným klinickým zkouškám a případnému vstupu na trh.

Onkologická vakcína v centru plánu

Největší pozornost v novém výdajovém rámci směřuje k přípravku intismeran autogene. Jde o personalizovanou vakcínu proti nádorovým onemocněním, kterou Moderna vyvíjí společně se společností Merck & Co. (MRK) . Dosavadní testování se zaměřovalo zejména na pacienty s melanomem, přípravek však prochází zkouškami také u několika dalších typů nádorů.

Moderna ve čtvrtek oznámila, že s Merckem pracuje na přípravě komercializace intismeranu ve Spojených státech. Specializovaný závod v Massachusetts, vybudovaný pro výrobu tohoto léčiva, podle vedení nadále postupuje podle harmonogramu potřebného k zajištění případného uvedení vakcíny na americký trh.

Vývoj intismeranu v průběhu roku výrazně ovlivňoval cenu akcií Moderny. V srpnu se kurz během jediného obchodního dne téměř ztrojnásobil v reakci na zvýšený zájem o výsledky programu. Po úniku rozšířeného souboru dat v následujícím měsíci však akcie prudce oslabily, přestože zveřejněné výsledky vyzněly převážně kladně.

Výdaje spojené s pozdními klinickými fázemi zahrnují vedle samotného testování také výrobní přípravu a budování infrastruktury potřebné k distribuci. U personalizovaného přípravku navíc výroba navazuje na údaje konkrétního pacienta, což zvyšuje význam specializovaných provozů a koordinace mezi vývojem, produkcí a komerčními týmy.

Náklady zůstanou nad čtyřmi miliardami

Vedení nyní očekává, že hotovostní náklady dosáhnou v roce 2027 přibližně čtyř miliard dolarů. V každém z následujících let až do roku 2030 se mají pohybovat v rozmezí čtyř až 4,5 miliardy dolarů. Nový rámec tak počítá s vyššími výdaji, než jaké by vyplývaly z pokračování dosavadního úsporného programu.

Pro dosažení dlouhodobě udržitelné ziskovosti bude podle představeného plánu rozhodující růst tržeb. Moderna od skončení pandemie nevykázala celoroční zisk a její hospodaření nadále závisí především na příjmech z covidových produktů. V posledním zveřejněném čtvrtletí vzrostly tržby o 29 procent, zejména díky silnějšímu mezinárodnímu prodeji vakcín.

Rozšíření portfolia má probíhat prostřednictvím interně vyvíjených přípravků i případných akvizic. Základem výzkumu zůstává platforma využívající mediátorovou RNA jako kód, který vlastním buňkám těla předává pokyny k tvorbě konkrétních bílkovin. Na této technologii byly postaveny také respirační vakcíny, které firmě během pandemie přinesly prudký růst příjmů.

Akcie Moderny ve čtvrtek uzavřely na 231,35 dolaru, což představovalo pokles o téměř sedm procent. Širší americký index S&P 500 (^GSPC) ve stejný den odepsal 0,4 procenta. Další vývoj hospodaření firmy bude vycházet z kombinace pokračujících příjmů z respiračních vakcín, nákladů na klinické programy a harmonogramu zavádění nových léčiv.