Právě teď

Globální giganti v oblasti spotřebního zboží stále častěji využívají umělou inteligenci k urychlení inovací a snižování nákladů pod tlakem měnících se preferencí spotřebitelů. Francouzská kosmetická skupina L’Oreal díky AI identifikuje užitečné molekuly pro nové produkty a nyní dokáže vyvíjet novinky až čtyřikrát rychleji než v minulosti.

Výrazný posun hlásí také potravinářský koncern Mondelez , výrobce cukrovinek Cadbury či Toblerone. Společnost využívá AI k optimalizaci receptur, což jí pomáhá snižovat závislost na konkrétních dodavatelích a omezovat nutný počet fyzických testovacích vzorků. V segmentu sušenek dosáhlo 60 % receptur navržených s pomocí AI lepších výsledků v oblasti výživy, udržitelnosti a nákladů. Technologie tak zásadně zkracuje vývojové cykly z měsíců na pouhé týdny. Do implementace AI při vývoji produktů investují i další velcí hráči na trhu, jako jsou Nestle nebo Haleon.

Přípravy na 250. výročí založení USA odhalují hluboké politické rozdělení země, které komplikuje snahy neziskových organizací i velkých korporací o sjednocení společnosti. Zatímco oficiální nestranická platforma America250 se snaží aktivovat dobrovolníky, spojenci Donalda Trumpa založili konkurenční organizaci Freedom 250. Tento rozkol vytváří tlak na zapojené značky a komplikuje marketingové kampaně.

Do oslav se zapojily giganty jako Walmart a Coca-Cola , avšak kvůli existenci dvou konkurenčních log a polarizované náladě čelí smíšeným reakcím veřejnosti. Vlastenecký sentiment v USA navíc dlouhodobě klesá. Iniciativa America Gives, která spadá pod America250, zaznamenala před svátečním víkendem pouze 38 milionů odpracovaných dobrovolnických hodin. To je výrazný pokles oproti předchozím letům, kdy Američané v období 2022–2023 vykázali rekordních 4,99 miliardy hodin služeb. Situaci neziskového sektoru navíc ztížilo rozhodnutí Trumpovy administrativy z roku 2025, které výrazně omezilo financování federální dobrovolnické agentury AmeriCorps. Výrobci a marketéři tak musí v tomto vysoce polarizovaném prostředí našlapovat velmi opatrně.

Jihokorejský technologický gigant Samsung Electronics podle odhadů analytiků vykáže za druhé čtvrtletí letošního roku přibližně osmnáctinásobný nárůst provozního zisku. Důvodem je pokračující boom v oblasti umělé inteligence, který vyvolal nedostatek paměťových čipů a prudký růst jejich cen. Očekává se, že provozní zisk společnosti dosáhne 86 bilionů wonů (56,35 miliardy USD), což představuje výrazný skok oproti 4,7 bilionu wonů ve stejném období loňského roku.

Podle banky Citi vzrostly průměrné prodejní ceny pamětí DRAM o 44 % a NAND o 53 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Tento vývoj prudce zvýšil hodnotu akcií výrobců čipů. Akcie Samsungu letos vzrostly o 158 %, zatímco konkurenční SK Hynix posílil o 273 % a Micron o 242 %.

Analytici však upozorňují na riziko, že konečný zisk může zaostat za očekáváním kvůli rezervám na zaměstnanecké bonusy. Nová mzdová dohoda totiž vyhrazuje 10,5 % provozního zisku polovodičové divize na speciální prémie, což by mohlo vyžadovat rezervy přesahující 40 bilionů wonů.

Ačkoli napětí na Blízkém východě po konfliktu mezi USA a Íránem polevilo, důsledky pro globální měnovou politiku budou dlouhodobé. Podle analýzy Bloomberg Economics se trajektorie úrokových sazeb centrálních bank po celém světě posunula směrem nahoru. Prognózy nákladů na půjčky ukazují, že sazby zůstanou až do roku 2028 zvýšené o 0,5 procentního bodu nebo více ve srovnání s odhady před konfliktem.

Tento výhled reflektuje přetrvávající inflační tlaky, které vyvolal energetický šok po dočasném uzavření Hormuzského průlivu. Spotřebitelé a firmy tak musí počítat s obdobím dražších úvěrů a hypoték. Změna postojů v důsledku inflačních rizik je patrná zejména u klíčových centrálních bank.

Zatímco na začátku roku analytici očekávali, že sazby amerického Federálního rezervního systému budou do poloviny roku 2027 o 1 procentní bod nižší, nyní se předpokládá snížení o pouhých 0,25 procentního bodu. Evropská centrální banka pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb na úroveň o 0,5 procentního bodu vyšší, než se původně předpokládalo, a teprve poté zahájí uvolňování měnové politiky. Globální ekonomika sice vykazuje odolnost vůči vyšším nákladům na financování, avšak geopolitická rizika budou její stabilitu nadále testovat.

Ceny ropy zaznamenaly pokles v reakci na stabilizaci přepravy strategickým Hormuzským průlivem a plány aliance OPEC+ na zvýšení produkce, což vyvolává obavy z převisu nabídky na trhu. Severomořská ropa Brent sestoupila pod hranici 72 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se obchodovala v blízkosti 69 USD za barel.

Sedm členských států OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem se dohodlo na zvýšení těžebních kvót o 188 000 barelů denně, což představuje postupné odbourávání dřívějších restrikcí. K tlaku na pokles cen přispívá také uvolnění napětí na Blízkém východě, kde se doprava v klíčovém námořním koridoru po předchozích výpadcích zotavuje.

Ve druhém čtvrtletí se cena ropy Brent propadla o 30 % v důsledku prozatímní dohody mezi USA a Íránem. Investiční banka Citigroup v této souvislosti varuje, že by ceny mohly do konce roku klesnout až na 60 USD za barel. Převis nabídky nad poptávkou potvrzuje i tržní struktura, kdy se termínové křivky u benchmarků Brent a Dubai překlopily do medvědího contanga.

Éra dominance samotných dat končí a technologičtí giganti nyní svádějí boj o nejcennější komoditu věku umělé inteligence – elektřinu. Podle výzkumu Goldman Sachs by globální poptávka datových center po energii mohla do konce desetiletí vzrůst o 165 % ve srovnání s úrovní z roku 2023. Získat nové zdroje je však extrémně náročné, přičemž energetické firmy běžně uvádějí čekací doby dva až čtyři roky jen na dokončení studií proveditelnosti. Google například vyčlenil 1 miliardu dolarů na projekt datového centra v Indianě, který však musel kvůli obavám z místního veta přehodnotit.

Z této situace těží společnosti jako Bitzero, které již disponují zajištěnými dlouhodobými projekty v energeticky výhodných oblastech. Společnost má v Norsku, Finsku a Severní Dakotě potenciální kapacitu čisté energie přesahující 1 gigawatt, která je z velké části již schválená nebo ve výstavbě. Význam energetické náročnosti digitální ekonomiky ukazuje i Bitcoin , jehož síť bude v roce 2025 spotřebovávat odhadem 175 terawatthodin elektřiny ročně. Vítězi AI horečky se tak stávají ti, kteří mají přímý přístup ke stabilnímu výkonu.

Jižní Korea v pondělí oficiálně zahájila historický 24hodinový domácí spotový obchodní systém pro měnový pár dolar-won. Tento krok je součástí širšího úsilí o zvýšení směnitelnosti tamní měny. Hlavním cílem země je dosáhnout upgradu na status vyspělého trhu v prestižním globálním indexu MSCI.

Tuzemský devizový trh se otevřel v pondělí v 6:00 ráno místního času (v neděli ve 21:00 GMT) a bude v nepřetržitém provozu až do sobotního rána do 6:00. Tento nový režim má za cíl usnadnit zahraničním investorům přístup na jihokorejský finanční trh.

Podle ministerstva financí jde o klíčový milník pro mezinárodní expanzi korejské měny. Jihokorejský ministr financí Koo Yun-cheol během své návštěvy dealingové místnosti banky Hana Bank v Soulu označil tento krok za startovací bod pro globální skok wonu.

Ceny ropy v pondělí mírně oslabily poté, co se skupina OPEC+ dohodla na dalším zvýšení těžebních limitů od srpna. Severomořská ropa Brent klesla o 0,33 % na 71,88 USD za barel. Americká lehká ropa WTI zaznamenala pokles o 0,16 % na 68,58 USD za barel.

Skupina OPEC+ se v neděli dohodla na zvýšení produkčních cílů o 188 000 barelů denně od srpna, což navazuje na předchozí červnové a červencové navyšování. Navzdory geopolitickým rizikům v Hormuzském průlivu těžba v Perském zálivu oživuje. Celková produkce kartelu OPEC v červnu vzrostla meziměsíčně o 3,3 milionu barelů denně na 19,43 milionu barelů denně.

K růstu globální nabídky suroviny přispívá také Rusko. Jeho export ropy ze západních přístavů v červnu dosáhl rekordního maxima, protože ukrajinské dronové útoky poškodily ruské rafinérie, což Moskvu donutilo navýšit vývoz surové ropy na světové trhy.

Jihokorejský prezident Lee Jae Myung vyzval vládní úředníky k rychlému zahájení prací na rozsáhlých projektech v oblasti polovodičů a umělé inteligence, které byly představeny minulý týden. Varoval, že jakákoli zpoždění při získávání povolení, akvizici pozemků či zajišťování dodávek elektřiny a vody by mohla ohrozit ambice země ovládnout vyspělé technologie. Podle prezidenta v současné situaci rozhoduje pouze rychlost a získání náskoku před konkurencí.

Jižní Korea minulý týden oznámila investice v celkové hodnotě přes 576 miliard dolarů určené na podporu čipového sektoru a umělé inteligence. V rámci tohoto plánu společnosti Samsung Electronics a SK Hynix investují každá 400 bilionů wonů (přibližně 260 miliard dolarů) do výstavby nových závodů na výrobu čipů v jihozápadní části země. Dalších 81 bilionů wonů bude směřovat do klastru pro balení čipů v regionu Čchungčchong. Prezident zdůraznil, že úřady musí zkrátit schvalovací procesy a zajistit dostatečnou infrastrukturu včetně stabilních dodávek elektřiny.

Japonský vývojář technologií pro autonomní řízení Turing Inc. získal finanční podporu od investiční divize AMD Ventures a začal do svých systémů integrovat AI akcelerátory od Advanced Micro Devices. Startup, který byl od počátku závislý na hardwaru od Nvidia Corp., nyní přibližně 10 % svých potřeb pro trénování AI pokrývá grafickými procesory AMD. Podle vedení firmy jde o strategický krok k diverzifikaci dodavatelského řetězce a snížení nákladů.

Turing plánuje uvést svůj software pro běžné spotřebitele a autonomní robotaxi do roku 2028. Na domácím trhu bude čelit silné konkurenci v podobě partnerství firem Nissan Motor Co., Wayve Technologies a Uber Technologies, které chtějí spustit testovací provoz samořízených taxi v Tokiu do konce letošního roku.

V rámci rozšíření investičního kola Series A získal Turing formou vlastního i dluhového kapitálu dalších 79 milionů dolarů. Celkové ocenění startupu po tomto kole dosáhlo přibližně 600 milionů dolarů. Přesný finanční podíl AMD Ventures nebyl zveřejněn.

Jižokorejský výrobce čipů SK Hynix vstupuje na americkou technologickou burzu Nasdaq s nabídkou akcií v hodnotě přibližně 28 miliard USD. Společnost v rámci úpisu depozitních poukázek (ADR) nabídne 17,79 milionu nových akcií, přičemž deset ADR bude představovat jednu kmenovou akcii. Jde o jeden z největších prodejů akcií na světě, kterým firma těží z globálního rozmachu umělé inteligence.

Akcie společnosti SK Hynix, která je klíčovým dodavatelem pamětí s vysokou propustností (HBM) pro giganty jako Nvidia či Google , v letošním roce vzrostly o zhruba 273 %. Tento úpis se po nedávném IPO společnosti SpaceX za 85,7 miliardy USD stane druhým největším prodejem akcií v historii, čímž překoná i historické vstupy na burzu společností Saudi Aramco a Alibaba.

Konečné ocenění emise bude stanoveno ve čtvrtek a samotné obchodování v New Yorku začne v pátek. SK Hynix minulý týden také oznámil, že investuje 100 bilionů wonů (přibližně 64,38 miliardy USD) do výstavby nových závodů na výrobu čipů, aby upevnil svou pozici vůči hlavním konkurentům Samsung Electronics a Micron.

Americká technologická společnost Uber pozastavila své plány na expanzi v Evropě. Zatímco v únoru firma oznámila ambiciózní záměr vstoupit v roce 2026 na sedm nových evropských trhů, podle deníku Financial Times je nyní pět z těchto startů odloženo. Mezi země, kde byla expanze pozastavena, patří Rakousko, Norsko a Řecko. Uber toto rozhodnutí zdůvodnil tím, že se po úspěšném vstupu do Finska a Dánska chce soustředit na posílení pozice na stávajících trzích.

Významným faktorem tohoto kroku je však pokračující snaha Uberu o akvizici evropské doručovací platformy Delivery Hero. Ta sice v květnu odmítla nabídku na převzetí v hodnotě 10 miliard eur, Uber se však transakce zřejmě nevzdává. Podle zdrojů z oboru by utlumení vlastní expanze mohlo pomoci zmírnit obavy antimonopolních úřadů, neboť Delivery Hero na některých z původně plánovaných cílových trhů již aktivně působí.

Texaský energetický trh zažívá masivní rozmach vyvolaný výstavbou AI datových center. Tamní operátor sítě ERCOT předpovídá, že poptávka po elektřině by do roku 2032 mohla dosáhnout téměř 368 gigawattů. Investice do datových center v USA mají jen v roce 2026 dosáhnout přibližně 500 miliard dolarů, přičemž Texas získává dominantní podíl – jen v okolí Austinu se plánuje nebo realizuje téměř 20 projektů. Kvůli spekulativním nákupům pozemků zavedli texaští regulátoři program Batch Zero, který vyžaduje zálohu 50 000 USD za megawatt pro ověření reálnosti projektů.

Z tohoto vývoje výrazně těží společnost Vistra Corp., největší nezávislý výrobce elektřiny v Texasu s celkovou kapacitou přibližně 44 gigawattů. Firma úspěšně zajišťuje svou produkci prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. Podepsala dvacetiletou smlouvu o nákupu jaderné energie se společností Meta na více než 2 600 megawattů a další dvacetiletou dohodu na dodávku 1 200 megawattů z elektrárny Comanche Peak. Vistra také dokončila akvizici plynových elektráren společnosti Cogentrix za 4,7 miliardy dolarů, čímž posílila svou kapacitu o dalších 5,5 gigawattů.

Představenstvo nízkonákladové letecké společnosti easyJet schválilo předběžnou dohodu o převzetí americkou finanční institucí Castlelake. Vítězná nabídka ve výši 690 pencí za akcii oceňuje aerolinky na 5,2 miliardy GBP a představuje navýšení oproti předchozímu návrhu na 650 pencí. Castlelake má nyní čas na dokončení formálních náležitostí transakce do 3. srpna.

Podle dojednaných podmínek získá Castlelake podíl 49 procent. Zbývajících 51 procent bude kontrolovat společnost Brookfield Asset Management společně s irskými leteckými manažery Peterem Bellewem a Markem Breenem. Tato struktura zajišťuje splnění přísných pravidel Evropské unie, která vyžadují, aby evropští letečtí dopravci zůstali pod většinovou kontrolou investorů z EU.

Schválení předcházela série pěti nabídek, které představenstvo v minulých týdnech odmítalo jako oportunistické. Dosud však není zcela jasné, zda transakci podpoří zakladatel aerolinek a jeden z největších akcionářů Sir Stelios Haji-Ioannou, který má v celém procesu rozhodující slovo.

Sedm členských zemí aliance OPEC+, mezi které patří Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán, se dohodlo na zvýšení produkce ropy v srpnu o celkem 188 000 barelů denně. Jedná se již o pátý měsíc v řadě, kdy skupina přistoupila ke zvýšení těžby. Aliance tímto krokem reaguje na klesající ceny ropy, které sestoupily na úroveň před vypuknutím konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem.

Pokles cen komodity podpořil tržní optimismus po uzavření prozatímní dohody mezi USA a Íránem, která umožnila bezpečnější plavbu obchodních lodí strategickým Hormuzským průlivem. Referenční ropa Brent v pátek uzavřela na hodnotě pod 72 USD za barel. To představuje výrazný pokles oproti březnovým maximům, kdy se ceny kvůli energetické krizi šplhaly k téměř 120 USD za barel.

Navzdory postupnému uvolňování napětí však lodní doprava v průlivu stále nedosahuje předválečné úrovně. Analytici ze společnosti S&P Global Energy odhadují, že plné zotavení produkce ropy v Perském zálivu nelze očekávat dříve než v prvním čtvrtletí roku 2027, přičemž ceny paliv a spotřebního zboží mohou zůstat zvýšené ještě dlouho po skončení konfliktu.

Federální soudkyně v Kalifornii vydala předběžné opatření, které společnosti Alibaba Group Holding Ltd. dočasně umožňuje pokračovat v lobbingu v USA. Rozhodnutí pozastavuje platnost nového amerického zákona, který kvůli údajným vazbám na čínskou armádu donutil lobbistické firmy přerušit spolupráci s touto čínskou technologickou skupinou.

Nová legislativa zakazuje ministerstvu obrany USA spolupracovat s lobbistickými firmami, které zároveň zastupují subjekty na černé listině Pentagonu. To v praxi donutilo přední washingtonské lobbisty vybrat si mezi zastupováním čínských firem a lukrativními zakázkami pro americké ministerstvo obrany, což vedlo k hromadnému odchodu od čínských klientů.

Soudní nařízení zakazuje Pentagonu uplatňovat toto omezení vůči společnosti Alibaba, dokud soud nerozhodne o stížnosti firmy, nebo po dobu 60 dnů od soudního projednání podle toho, co nastane dříve. Tento případ představuje zásadní test schopnosti americké vlády omezovat aktivity čínských korporací.

Britská staveniště vykazují nižší produktivitu než v 70. letech minulého století. Podle Marka Reynoldse, šéfa stavebního gigantu Mace, klesl objem skutečně odvedené práce za posledních pět dekád o 20 %. Hlavními příčinami jsou rostoucí byrokracie spojená s bezpečnostními předpisy, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedostatek standardizace projektů a v neposlední řadě nadměrné používání chytrých telefonů na pracovišti.

Analýza společnosti Mace ukazuje, že dělníci během typické sedmihodinové pracovní doby stráví reálnou stavební činností, jako je například pokládání cihel, pouze dvě až tři hodiny. Kvůli vysoké fragmentaci odvětví, kde 98 % firem zaměstnává méně než 50 lidí, dochází k neustálému střídání subdodavatelů. Na staveništi s 2 000 pracovníky to vede ke ztrátám na produktivitě v průměrné výši 20 000 GBP za hodinu, což odpovídá zhruba 34 milionům liber ročně. Výstavba výškových budov v Británii tak trvá dvakrát déle než například v Austrálii.

Po smíšeném čtvrtečním obchodování, kdy index S&P 500 (^GSPC) stagnoval, Nasdaq (^IXIC) klesl o 0,8 % a Dow (^DJI) posílil o 1,1 %, čeká investory relativně klidnější týden. Klíčová budou pondělní data o aktivitě v americkém sektoru služeb od S&P Global a ISM. V korporátním sektoru budou hlavními událostmi čtvrteční výsledky společnosti PepsiCo (PEP ) a páteční report Delta Air Lines (DAL ).

Pozornost trhu se soustředí na přehodnocení vývoje úrokových sazeb po slabších datech z trhu práce. Americká ekonomika v červnu vytvořila pouze 57 000 pracovních míst, což je zhruba polovina očekávání analytiků. Květnová data byla navíc revidována směrem dolů na 129 000 a dubnová na 148 000 míst. Šance na zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu do konce roku tak podle údajů CME klesly ze středečních 84 % na čtvrtečních 75 %. Předseda Fedu Kevin Warsh se nadále zaměřuje na dosažení 2% inflačního cíle, a to i přes aktuální energetické šoky zaviněné válkou v Íránu.

Průměrný dluh na kreditních kartách ve Spojených státech dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2026 výše $6 519, což představuje nárůst o 2,3 % oproti hodnotě $6 371 v předchozím roce. Podle údajů Federální rezervní banky v New Yorku se celkový dluh držitelů karet v USA vyšplhal na rekordních $1,25 bilionu, což je nejvyšší zaznamenaná úroveň v historii.

Přestože se průměrný dluh kolem 6 500 dolarů může zdát běžný, pro mnohé domácnosti představuje vážnou finanční zátěž. Hlavním důvodem jsou přetrvávající vysoké úrokové sazby. Průměrná roční procentní sazba nákladů (RPSN) u úročených účtů činila v únoru 2026 přibližně 21 %. Při této sazbě generuje dluh ve výši $6 500 měsíční úroky kolem 114 dolarů, což představuje dodatečné náklady ve výši zhruba 1 365 dolarů ročně.

Minimální měsíční splátky často sotva pokryjí samotné úroky, což ztěžuje splacení jistiny a vede k prodlužování dluhu. Finanční experti proto doporučují splácet více než minimální požadovanou částku, omezit vznik nových závazků a systematicky sledovat své výdaje s cílem postupného snižování celkové dlužné částky.

Otevření Hormuzského průlivu po zmírnění válečného napětí a pokračujících rozhovorech mezi USA a Íránem přivádí na globální trh vlnu ropy, pro kterou však momentálně chybí poptávka. Podle komoditních stratégů banky JPMorgan čelí trh paradoxu, kdy nabídkový šok naráží na oslabený zájem ze strany klíčových odběratelů, zejména Číny.

Čína, která dříve nakupovala obrovské objemy nad rámec své domácí spotřeby a držela tak ceny stabilní, výrazně omezila dovoz. Ropné barely z Perského zálivu tak nyní směřují na trh, který se již naučil fungovat bez nich. Ačkoli stratégové nepředpovídají okamžitý kolaps cen, protože čínské rafinerie se časem k nákupům vrátí a dojde k doplňování vyčerpaných zásob, stabilizace trhu si vyžádá čas.

Podle Mezinárodní agentury pro energii se navíc očekává, že světová poptávka po ropě v roce 2026 klesne o 1,1 milionu barelů denně, což může vést k výraznému přebytku nabídky až do roku 2027. Ropný trh se tak po velkých otřesech pokouší o jakýsi systémový restart.