Právě teď

WASHINGTON (Reuters) – Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prodloužil lhůtu pro čínskou společnost ByteDance na odprodej amerických aktiv aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok do 17. září, a to navzdory zákonu, který nařizoval prodej nebo uzavření aplikace bez významného pokroku.

Trump podepsal výkonné nařízení, kterým posunul čtvrteční lhůtu o dalších 90 dní, což již dříve avizoval.

Republikánský prezident již dvakrát odložil federální vymáhání zákona, který nařizoval prodej nebo uzavření TikToku, který měl vstoupit v platnost v lednu, pokud nedojde k významnému pokroku v prodeji.

Trump uvedl, že chce, aby aplikace, která mu pomohla získat mladé voliče v prezidentských volbách v roce 2024, zůstala v USA aktivní.

BRUSEL (Reuters) – Společnost Alphabet, mateřská firma Googlu, čelila ve čtvrtek potenciálnímu neúspěchu, když se poradce nejvyššího soudu EU postavil na stranu antimonopolních regulátorů EU v boji společnosti proti rekordní pokutě ve výši 4,34 miliardy eur (4,98 miliardy dolarů) uložené před sedmi lety.

Evropská komise ve svém rozhodnutí z roku 2018 uvedla, že Google využil svůj mobilní operační systém Android k blokování konkurence. Nižší soud potvrdil závěr EU v roce 2022, ale pokutu snížil na 4,1 miliardy eur, což vedlo Google k podání odvolání k nejvyššímu soudu EU.

Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie (SDEU) se sídlem v Lucemburku Juliane Kokottová ve svém nezávazném stanovisku doporučila soudu, aby odvolání společnosti Google zamítl a potvrdil sníženou pokutu stanovenou nižším soudem.

„Právní argumenty předložené společností Google jsou neúčinné,“ uvedla.

MILÁN (Reuters) – Vytvoření úsporné unie Evropské unie se stalo naléhavou záležitostí, uvedl ve čtvrtek Joachim Nagel, člen Evropské centrální banky a prezident Bundesbanky, a dodal, že poté by mohla následovat užší bankovní unie.

Evropští politici se snaží podpořit hlubší a integrovanější kapitálové trhy v často roztříštěném 27členném bloku.

V rámci toho usilují o vytvoření „úsporné a investiční unie“, která by měla povzbudit drobné investory k financování investic do energetiky, obrany a technologií, které Evropa potřebuje k překonání produktivity Spojených států a Číny.

Evropa zaostává za ostatními velkými světovými ekonomickými mocnostmi, což ohrožuje životní úroveň jejích občanů.

Evropské trhy ve čtvrtek uzavřely níže, investoři reagovali na rozhodnutí Bank of England o měnové politice a pokračující konflikt mezi Izraelem a Íránem.

Panevropský index Stoxx 600 předběžně uzavřel s poklesem o 0,8 %, většina sektorů a hlavních burz se ocitla v záporných číslech. Francouzský index CAC 40 propadl o 1,3 %, zatímco německý DAX oslabil o 1,1 %.

Z hlediska sektorů nejvíce ztratily akcie společností z odvětví cestovního ruchu a volného času, které oslabily o 2,4 %. Naopak nejvýraznější zisky zaznamenaly akcie ropných a plynárenských společností, které díky rostoucím cenám ropy posílily o 0,7 %.

Zlaté klasy amerického středozápadu ustupují realitě nízkých cen. Pěstitelé pšenice od Texasu po Montanu letos hromadně opouštějí svá pole ještě před sklizní. Mnozí raději plodinu posekají na seno, zorají nebo využijí jako pastvinu. Cena pšenice se pohybuje kolem 5 dolarů za bušl, což je pětileté minimum.

Situace je vážná i v Nebrasce, kde je plocha osázená pšenicí poloviční oproti roku 2005. Zemědělci sice mohou čerpat pojistné plnění, ale dlouhodobě považují tento přístup za neudržitelný. Spojené státy tak ztrácejí půdu pod nohama ve výrobě tvrdé červené ozimé pšenice, klíčové pro pečivo. Rozdíly v ziskovosti oproti jiným plodinám jsou tak výrazné, že mnozí raději pšenici obětují a přeorientují se jinam. Oblast, která byla inspirací pro píseň „America the Beautiful“, čelí zásadnímu zlomu.

Napětí mezi Microsoftem a OpenAI se stupňuje. Podle zprávy Financial Times je technologický gigant připraven přerušit klíčová jednání s OpenAI, pokud nedojde k dohodě ohledně budoucího vlastnického podílu Microsoftu ve firmě. Firma se údajně hodlá opřít o současnou smlouvu, která jí zajišťuje přístup k technologiím OpenAI až do roku 2030.

Vyjednávání mezi oběma stranami se komplikuje i kvůli podezření OpenAI, že Microsoft jedná monopolně. Podle Wall Street Journal zvažují právní kroky. Ačkoliv oficiálně oba partneři tvrdí, že nadále počítají se spoluprací, napětí uvnitř tohoto aliance – která je základem vývoje ChatGPT a mnoha dalších AI řešení – může výrazně ovlivnit budoucnost celé oblasti.

Východní Grónsko se stane novým zdrojem pro evropský průmysl – vláda ve čtvrtek udělila třicetiletou licenci projektu Malmbjerg na těžbu molybdenu. Projekt vede kanadská společnost Greenland Resources, kterou podporuje Evropská aliance pro suroviny. Molybden se využívá k výrobě odolné oceli pro energetiku, obranu i letectví a jeho vývoz z Číny je nově pod kontrolou.

Grónská těžba by mohla pokrýt až čtvrtinu evropské poptávky. Místní ložisko může produkovat přes 30 milionů liber molybdenového koncentrátu ročně. Přestože má Grónsko bohaté surovinové zdroje, rozvoj těžby byl dlouhodobě brzděn byrokracií a nedostatkem financí. Tento průlom přichází po výrazném zájmu USA o grónské území a je v souladu s evropskou snahou o snížení závislosti na Číně.

Geopolitické napětí na Blízkém východě nutí světové hráče věnovat zvýšenou pozornost jednomu z nejdůležitějších námořních uzlů: Hormuzskému průlivu. Podle JPMorgan je stále plně funkční, ale banka zvýšila stupeň rizika narušení provozu na úroveň 2 z 5. Důvodem je přetrvávající elektronické rušení, které ovlivňuje navigaci komerčních lodí. Informace přineslo Joint Maritime Information Center, které upozorňuje na obtíže při řízení a pohybu plavidel.

Přes tento průliv proudí 20–30 % světového obchodu s ropou, včetně více než třetiny námořních exportů ropy, 30 % LPG, pětiny LNG a téměř pětiny chemického zboží. I když přepravní objem kontejnerů a sypkých materiálů zde není dominantní, případné přesměrování by mohlo výrazně zatížit překladiště v Singapuru nebo Kolombu. Analytik Lars Jensen varuje, že i drobné výpadky mohou mít řetězový dopad na celý asijský přístavní systém. Zatímco Suezský průplav zůstává vážně omezený kvůli útokům Húsiů v Rudém moři, Hormuz se dostává pod stále větší rizikový dohled.

Turecká centrální banka ve čtvrtek ponechala základní sazbu na úrovni 46 % a udržela jestřábí rétoriku navzdory očekáváním trhu ohledně možného uvolnění měnové politiky. Sazba pro týdenní repo zůstala nezměněna, stejně jako horní hranice sazebního koridoru na úrovni 49 %. Banka uvedla, že „přísná měnová politika bude pokračovat, dokud nebude dosaženo cenové stability“ a varovala, že je připravena opět utáhnout podmínky, pokud by se inflační výhled zhoršil.

Přesto analytici z Capital Economics předpokládají, že první snížení sazeb může přijít už v červenci, s cílem dostat repo sazbu na 38 % do konce roku. Zároveň ale upozorňují, že prostor pro uvolnění je omezený, protože vysoké reálné sazby jsou nezbytné k dosažení trvalého poklesu inflace na jednociferné hodnoty. Turecko tak pravděpodobně čeká delší období velmi přísné měnové politiky.

Podle zprávy agentury UNCTAD klesly v roce 2024 přímé zahraniční investice (FDI) druhý rok po sobě a vyhlídky na rok 2025 jsou ještě horší kvůli rostoucím obchodním konfliktům, které oslabují důvěru investorů. Při vyloučení takzvaných „evropských průtokových ekonomik“, které pouze přesměrovávají kapitál, klesly FDI o 11 %, což ukazuje na skutečný útlum produktivních investic. Generální tajemnice UNCTAD Rebeca Grynspan označila geopolitické napětí a fragmentaci obchodu za „jed“ pro investiční prostředí.

Upozornila, že investice se prakticky zastavily a cla negativně ovlivňují růst. Krátkodobé řízení rizik podle ní nyní převažuje nad dlouhodobým plánováním. Přestože celkový objem FDI za rok 2024 vzrostl o 4 % na 1,5 bilionu dolarů, pokud jsou do výpočtů zahrnuty i evropské průtokové ekonomiky, jde jen o iluzorní nárůst – reálné investice do projektů a infrastruktury klesají.

Bank of England ponechala ve čtvrtek úrokové sazby na úrovni 4,25 %, jak se očekávalo, ale naznačila možnost dalšího uvolnění měnové politiky kvůli oslabujícímu trhu práce a rostoucím cenám energií. Měnový výbor hlasoval poměrem 6:3 pro ponechání sazeb, přičemž tři členové – včetně guvernéra Davea Ramsdena – byli pro snížení o čtvrt procentního bodu. Guvernér Andrew Bailey uvedl, že sazby zůstávají na sestupné trajektorii, ale nejsou na žádné předem stanovené cestě.

Bailey upozornil, že světová situace je velmi nestabilní a že v Británii už dochází k viditelnému oslabování trhu práce, které se může promítnout do spotřebitelské inflace. Banka zároveň poznamenala, že eskalace konfliktu na Blízkém východě zatím nehrála roli při červnovém rozhodování, ale bude pečlivě sledována kvůli dopadům na ceny energií a celkovou ekonomickou stabilitu.

Podle BCA Research se členové Federálního rezervního systému rozdělili na dva tábory, pokud jde o vývoj úrokových sazeb. Sedm členů výboru očekává, že letos nedojde k žádnému snížení sazeb, zatímco osm počítá s celkovým poklesem o 50 bazických bodů do konce roku 2025. První skupina se obává, že nová vlna celních opatření navrhovaných Donaldem Trumpem může v příštích měsících výrazně zvýšit inflační tlak. Druhá skupina považuje tento efekt za dočasný a méně závažný. Analytici BCA se přiklánějí k druhému táboru a tvrdí, že firmy zatím nemají tendenci zdražovat, pokud k tomu nebudou donuceny vyššími náklady kvůli clům.

Fed ponechal ve středu základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25–4,5 %, i když aktualizované projekce stále počítají se snížením sazeb v letošním roce. Takzvaný „dot plot“ ukázal očekávání dvou snížení po 25 bazických bodech, což odpovídá předchozím odhadům z března a prosince. Tempo snižování v roce 2026 a 2027 bylo ale zpomaleno, což signalizuje, že boj s inflací bude zřejmě delší, než se původně očekávalo.

Společnost Apple dosáhla v dubnu a květnu nejvyššího podílu na trhu se smartphony od doby pandemie, a to především díky čínským dotacím a nejistotě ohledně možných amerických cel. Globální měsíční zpráva o prodeji smartphonů navíc poukázala na růst prodejů meziročně i v Japonsku, Indii a na Blízkém východě, což dále posílilo pozici Applu. Analytik Jeff Fieldhack upozornil, že ačkoliv se očekával růst zájmu o smartphony kvůli funkcím Agentic AI, v reálném rozhodování spotřebitelů – především těch, kteří upgradují své iPhony – zatím tato technologie nehraje zásadní roli.

Na jiném poli se Samsung potýká s rostoucí konkurencí v oblasti televizorů. Čínští výrobci jako TCL a Hisense výrazně posilují, přičemž během prvního čtvrtletí roku 2025 vzrostl celosvětový prodej pokročilých televizí o 44 %, hlavně díky vládním pobídkám v Číně. Bob O’Brien poznamenal, že zatímco jihokorejské společnosti Samsung a LG vsadily na technologii OLED, čínští konkurenti posilují v prémiovém segmentu s levnějšími a většími MiniLED LCD obrazovkami. Podle něj Samsung poprvé po desetiletích čelí reálné hrozbě ztráty pozice lídra trhu.