Právě teď

Návrh dohody „Mar-a-Lago Accord“ – soubor vznikajících politických návrhů, které kolují uvnitř americké administrativy – by mohl podle UBS zásadně ovlivnit globální tok kapitálu a vyvolat nestabilitu na dluhopisových trzích.

Ačkoli není rámec oficiálně schválen, načrtává opatření zaměřená na udržení globální dominance amerického dolaru, zároveň však úmyslně oslabující jeho hodnotu.

Strategové UBS upozorňují, že tato opatření mají snížit výnosy státních dluhopisů a náklady na obsluhu státního dluhu, mimo jiné tím, že cílí na zahraniční oficiální držitele amerických dluhopisů.

Mezi klíčovými prvky návrhu je možnost zadržení části úrokových plateb a emise dluhopisů s extrémně dlouhou splatností, nebo dokonce věčných dluhopisů, určených vybraným zahraničním držitelům rezerv.

„Zadržení jednoho procenta úrokových plateb by snížilo výdaje o 34 miliard dolarů,“ uvedli analytici. Tato opatření spadají do oblasti tzv. finanční represe, kdy vlády využívají regulace ke snížení nákladů na zadlužení.

UBS varuje, že pokud budou tyto myšlenky realizovány, mohly by ohrozit status amerických dluhopisů jako bezpečného útočiště a vyvolat prudké zvýšení dlouhodobých výnosů.

Plán, inspirovaný historickými dohodami jako Plaza Accord či Louvre Accord, přichází v době zhoršující se fiskální situace. Rozpočtový deficit USA dosáhl v roce 2024 výše 2,2 bilionu dolarů a náklady na obsluhu dluhu jsou nyní největší položkou v rozpočtu.

Podle stratégů „návrat k udržitelné dluhové trajektorii stále vyžaduje, aby Kongres přijal opatření ke snížení deficitu“.

Z pohledu investorů může dojít k významným důsledkům. Slábnoucí důvěra v americký dluh by mohla vést k přesunu kapitálu směrem k jiným kvalitním státním dluhopisům, bezpečným měnám nebo zlatu.

Viceprezident USA JD Vance v pátek prohlásil, že Spojené státy jsou optimistické ohledně možnosti ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Řekl to během setkání s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, se kterou se potkal podruhé během 24 hodin.

Vance se s Meloniovou nejprve setkal ve Washingtonu ve čtvrtek, poté oba odcestovali do Říma před velikonočními svátky.

„Chci premiérku informovat o některých jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou… i za posledních 24 hodin se objevily zajímavé informace,“ řekl Vance novinářům po boku Meloniové. „Nebudu předbíhat, protože jednání probíhají, ale jsme optimističtí a doufáme, že se tuto brutální válku podaří ukončit,“ dodal.

Několik hodin předtím uvedl ministr zahraničí Marco Rubio, že prezident Donald Trump se stáhne z pokusu zprostředkovat mírovou dohodu, pokud se v nadcházejících dnech neobjeví jasné signály, že je dohoda reálná.

Prezident Trump podle zprávy Wall Street Journal už několik měsíců soukromě zvažuje odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. S odvoláním na osoby obeznámené se situací však zatím není jisté, zda se Trump rozhodne Powella odvolat ještě před koncem jeho mandátu v příštím roce.

Tyto debaty probíhaly v Trumpově soukromém klubu Mar-a-Lago na Floridě, kde prezident jednal s Kevinem Warshem, bývalým guvernérem Fedu. Podle zdrojů se během těchto setkání mluvilo o možnosti odvolat Powella a nahradit ho právě Warshem.

Warsh Trumpa údajně přesvědčoval, aby Powella neodvolával, a hájil názor, že by měl dokončit svůj mandát bez zásahů. Diskuze mezi Trumpem a Warshem pokračovaly ještě v únoru, zatímco další osoby blízké prezidentovi mu doporučovaly Powellovo odvolání i na začátku března.

Při čtvrteční schůzce v Oválné pracovně Trump prohlásil, že má pravomoc Powella odvolat. „Pokud ho budu chtít odvolat, bude pryč velmi rychle, věřte mi,“ řekl. Zároveň vyjádřil nespokojenost s Powellovým působením, obvinil ho z politicky motivované manipulace s úrokovými sazbami.

Jakýkoli pokus o Powellovo odvolání by pravděpodobně skončil u Nejvyššího soudu. Takový krok by mohl ovlivnit finanční trhy a otřást důvěrou v nezávislost Fedu.

Indonésie oznámila plán zvýšit dovoz potravin a komodit z USA až o 19 miliard dolarů. Cílem je snížit obchodní přebytek s Washingtonem a vyhnout se 32% clu, které bylo prozatím odloženo o 90 dní.

Ministr hospodářství Airlangga Hartarto uvedl, že Indonésie plánuje nakoupit více energie, pšenice, sóji a strojního vybavení z USA a zároveň omezit dovoz z jiných zemí.

V prvním čtvrtletí roku 2025 se čínské fiskální příjmy meziročně snížily o 1,1 % na 6 bilionů jüanů, což je mírné zlepšení oproti 1,6% poklesu v lednu a únoru. Daňové příjmy klesly o 3,5 %, zatímco příjmy z jiných zdrojů vzrostly o 8,8 %. Výdaje se zvýšily o 4,2 %.

Navzdory stimulačním snahám zůstává poptávka slabá kvůli deflačním tlakům a vleklé krizi na trhu s nemovitostmi. Čínská vláda má v letošním roce rekordní deficitní cíl ve výši přibližně 4 % HDP, aby podpořila 5% růst.

Společnost Google oznámila, že se hodlá odvolat proti části rozhodnutí federální soudkyně Leonie Brinkemové, která firmu shledala vinnou z udržování monopolní moci na trhu reklamních technologií.

Soud rozhodl, že Google nezákonně dominuje v oblastech publisher ad serverů a reklamních burz, což jsou klíčové technologie pro online inzerci. Google zatím nereagoval na žádost o komentář.

Řada mezinárodních společností zvažuje přesun výroby nebo expanzi v USA, aby se vyhnuly dopadům Trumpových cel.

Mezi nimi jsou například Barry Callebaut (čokoláda), BMW (navýšení výroby v Jižní Karolíně), Campari, Compal Electronics, DiscoverIE, Essity, Honda, Hyundai, Lavazza, LG Electronics, Kia a další. Některé firmy již uvedly konkrétní plány, jiné zatím jen zkoumají možnosti.

Federální soudkyně Ellen Hollanderová prodloužila zákaz, který brání zaměstnancům Muskovy agentury DOGE v přístupu k citlivým údajům v databázích amerického úřadu sociálního zabezpečení (SSA).

Rozhodnutí následuje po dočasném příkazu, který měl vypršet ve čtvrtek. Hollanderová uvedla, že žalobci mají pravděpodobně šanci na úspěch, protože DOGE podle ní porušila zákony o ochraně soukromí.

Letadlo Boeing 737 MAX určené pro čínského zákazníka se v pátek podle sledovacích dat vrátilo do USA, což naznačuje dopad obchodní války na dodávky letadel. Stroj odletěl z dokončovacího centra v čínském městě Zhoushan na Guamu, což je běžná zastávka na transpacifické trase zpět do Seattlu.

Tento krok přichází krátce poté, co se objevily zprávy o možném zákazu dovozu Boeingů do Číny. Společnost odmítla situaci komentovat.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek uvedl, že Čína se od navýšení amerických cel na 145 % několikrát ozvala s návrhem na obnovení jednání. Vyjádřil přitom důvěru, že Spojené státy a Čína mohou dosáhnout kompromisu v otázce obchodu.

„Jednáme s Čínou,“ řekl Trump novinářům a dodal, že neplánuje další zvyšování cel. Už dříve tento týden prezident naznačil, že čeká, až Čína jako první ustoupí, přičemž Bílý dům opakuje, že „míč je na straně Číny“.

Provozní zisk italského módního domu Valentino v loňském roce klesl o 22 %, uvedla v pátek společnost, protože luxusní sektor se potýkal se zpomalením globální poptávky po luxusním zboží, zejména v Asii.

Evropské luxusní skupiny spoléhaly na to, že bohatí Američané nastartují růst, protože vyhlídky Číny zůstávaly chmurné. Po celní politice prezidenta Donalda Trumpa se však sektor připravuje na možná nejdelší propad za poslední roky.

Valentino uvedl, že jednorázové náklady také snížily jeho provozní zisk na 246 milionů eur (280 milionů USD) v roce 2024, protože pokračoval v investicích do přímo řízených obchodů.

Tržby klesly o 2 % při konstantním směnném kurzu na 1,31 milionu eur, a to navzdory dobrým prodejům v Japonsku, na Blízkém východě a v Americe, uvedla římská společnost.

Uvedla, že online tržby vzrostly oproti předchozímu roku o 5 %, což je v souladu se záměrem skupiny posílit své podnikání v oblasti elektronického obchodu.

„Naše práce učinila rozhodující krok s příchodem Alessandra Micheleho na pozici našeho nového kreativního ředitele,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Jacopo Venturini.

Valentino najalo bývalého návrháře značky Gucci v březnu loňského roku po odchodu kreativního ředitele Pierpaola Piccioliho, který byl ve funkci 25 let.

Japonská vláda varovala před nejistotou ohledně dopadu obchodní politiky USA, protože cla by mohla poškodit globální ekonomiku, ale zároveň v páteční měsíční zprávě uvedla, že domácí ekonomika mírně oživuje díky solidnímu podnikovému sektoru.

Tokio rovněž uvedlo, že rizika zhoršení jeho ekonomického výhledu rostou kvůli clům amerického prezidenta Donalda Trumpa, a varovalo před dopadem volatility trhů.

Prezident Trump se ve středu pochlubil „velkým pokrokem“ v celních rozhovorech s Japonskem, ačkoli šlo pouze o jedno z prvních kol osobních rozhovorů od chvíle, kdy oznámil příval cel na globální dovoz, což otřáslo trhy a podnítilo obavy z recese. Druhé setkání plánují obě země uspořádat ještě tento měsíc.

„Ekonomika se mírně zotavuje, zatímco nejistota pramení z obchodní politiky USA,“ uvedl japonský úřad vlády ve své měsíční zprávě za duben vydané v pátek.

Vláda očekává, že ekonomika se bude nadále zotavovat, ale vyšší americká cla by mohla mít na Japonsko dopad prostřednictvím obchodu a tržních otřesů, uvedla.

„Je třeba být ostražitější než dříve, pokud jde o dopad na domácí a mezinárodní ekonomiku,“ uvedl úředník úřadu vlády.

Ruský rubl posílil nad hranici 81 za americký dolar, podpořen rostoucími cenami ropy, a dosáhl tak nejvyšší úrovně od 28. června 2024.

V 9:00 SEČ se rubl v řídkém obchodování před pravoslavnými velikonočními svátky nacházel o 1,5 % výše na 80,90 za americkou měnu. Cena ropy, hlavní ruské komodity, vzrostla 17. dubna o 3 %.

Od začátku roku ruská měna vůči dolaru vzrostla o více než 40 %, především díky očekávání zmírnění napětí mezi Ruskem a Spojenými státy.

Rubl ignoroval prohlášení amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že prezident Donald Trump odstoupí od snahy zprostředkovat rusko-ukrajinskou mírovou dohodu během několika dní, pokud se neobjeví jasné známky toho, že dohoda může být uzavřena.

Vůči čínskému jüanu, který ruská centrální banka používá pro své devizové intervence a který je v současné době nejobchodovanější zahraniční měnou v Rusku, rubl na moskevské burze vzrostl o 0,1 % na 11,08 bodu.

Analytici z Wall Street výrazně snížili své prognózy pro index S&P 500 na konci roku , což odráží rostoucí znepokojení z ekonomických dopadů rostoucích cel.

Podle průzkumu agentury Bloomberg se průměrná prognóza pro referenční index v dubnu oproti předchozímu měsíci snížila o 8 %.

Konsenzus nyní činí 6 047 bodů, což je méně než 6 539 bodů v březnu. To sice stále znamená 15% nárůst oproti středečnímu závěru, ale za celý rok by to znamenalo pouze 2,8% nárůst, což by byl nejslabší roční výkon od roku 2022.

Z 21 oslovených stratégů 13 snížilo svůj výhled. Nejvýraznější revizi provedl Dubravko Lakos-Bujas z JPMorgan, který snížil svůj cíl o 20 % na 5 200, což je nyní největší medvědí prognóza ve skupině.

Významné úpravy směrem dolů provedly také společnosti Evercore ISI, Oppenheimer, Bank of America a Ned Davis Research, přičemž každá z nich snížila své odhady o více než 15 %

Předseda amerického Federálního rezervního systému Jerome Powell je příkladný centrální bankéř, který říká nelichotivou pravdu o americké ekonomice a nepodléhá politickému tlaku, uvedl v pátek představitel Evropské centrální banky (ECB) Francois Villeroy de Galhau.

Americký prezident Donald Trump zahájil sérii útoků na Powella, obvinil ho, že „hraje politiku“, když nesnižuje úrokové sazby, a prohlásil, že se těší na den, kdy Powell odejde.

Powell bagatelizoval pravděpodobnost brzkého snížení úrokových sazeb a uvedl, že celní plány Trumpovy administrativy pravděpodobně zvýší inflaci i nezaměstnanost.

„Ve všem, co dělá, obdivuhodně ukazuje, co musí centrální bankéř dělat,“ řekl Villeroy o Powellovi na francouzském webu Boursorama.

„Centrální bankéř musí nezávisle říkat pravdu a to on udělal … Vzdávám hold jeho profesionalitě a odvaze.“

Villeroy také uvedl, že Trumpova kritika Powellova postoje k úrokovým sazbám byla chybná.

Indický premiér Naréndra Módí hovořil s Elonem Muskem a hovořil s ním o „různých otázkách, včetně témat, která jsme probírali během našeho setkání ve Washingtonu na začátku tohoto roku,“ uvedl v pátek v příspěvku na X, aniž by uvedl, kdy se rozhovor uskutečnil.

Módí uvedl, že spolu diskutovali o obrovském potenciálu spolupráce v oblasti technologií a inovací.

Vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti plánuje převzít většinový podíl ve společnosti FPT Telecom, která je jedním z největších poskytovatelů internetového připojení v zemi, a to v rámci svého úsilí o zvýšení národní kybernetické bezpečnosti, vyplývá z dokumentu, který viděla agentura Reuters.

Ministerstvo, které dohlíží na policii, se stále více angažuje ve vietnamském internetovém a telekomunikačním odvětví. V loňském roce převzalo kontrolu nad třetím největším telekomunikačním operátorem v zemi, společností MobiFone, a také stálo v čele zpřísnění pravidel ochrany údajů, které vyvolalo obavy zahraničních technologických firem.

Podle plánu vietnamská společnost State Capital Investment Corporation (SCIC), která je holdingovou společností pro aktiva kontrolovaná státem, převede svůj podíl ve společnosti FPT Telecom na ministerstvo, jak vyplývá z dokumentu.

SCIC vlastní 50,17 % FPT Telecom, zatímco FPT Corp, největší vietnamská soukromá technologická společnost, má 45,66% podíl, ale ponechává si kontrolu nad jednotkou, jak vyplývá z finančních výkazů FPT Telecom za loňský rok.

Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, zda převod povede k tomu, že ministerstvo převezme faktickou kontrolu nad společností FPT Telecom.

Japonský akciový index Nikkei v pátek vzrostl o 1 % a zaznamenal nejlepší týden za poslední tři měsíce, protože investoři začali doufat, že se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří vyjednat obchodní dohody s některými z jeho hlavních obchodních partnerů, včetně Japonska.

Index Nikkei se dotkl dvoutýdenního maxima 34 758,97 bodu a poté zakončil den růstem o 1,03 % na 34 730,28 bodu, a to i přes poněkud utlumené obchodování v důsledku velikonočních svátků na většině ostatních trhů.

Za celý týden Nikkei vzrostl o 3,41 % – nejvíce od 20. ledna – a přerušil tak třítýdenní sérii ztrát.

Celková odměna výkonného ředitele společnosti Meta Marka Zuckerberga se v roce 2024 zvýšila na 27,2 milionu dolarů.

Podle čtvrteční zprávy Komise pro cenné papíry a burzy obdržel tento technologický manažer na odměnách více než kterýkoli jiný člen vedení společnosti Meta.

Zuckerbergova odměna se oproti předchozímu roku zvýšila o 2,8 milionu dolarů.

Celková odměna zahrnovala příspěvek ve výši 14 milionů dolarů před zdaněním na pokrytí nákladů spojených s bezpečností Zuckerberga a jeho rodiny. To bylo více než 10 milionů dolarů v předchozím roce.

Příspěvek na bezpečnost je vyplácen po odečtení povinných daňových srážek a celý musí být použit na náklady spojené s bezpečností, včetně nákladů na personál, vybavení, služby, zlepšení bydlení a zdravotní péči. Zuckerberg očekává, že každý rok využije celou částku, ale nevyužitou část může použít v budoucích nebo předchozích letech, uvedla Meta.

Společnost Meta zaplatila přibližně 2,6 milionu dolarů za Zuckerbergovy osobní cesty soukromým letadlem. Peníze šly na poplatky za cestující, palivo, náklady na posádku a stravování, uvedla Meta.