Právě teď

Americký trh práce v dubnu nadále posiloval. Podle údajů ministerstva práce vzniklo 115 000 nových pracovních míst, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala stabilní na úrovni 4.3%. Tento výsledek výrazně překonal medián odhadů ekonomů, kteří očekávali nárůst pouze o 65 000 pozic. Březnový údaj byl navíc revidován směrem nahoru ze 178 000 na 185 000 míst, zatímco únorový výsledek byl upraven na ztrátu 156 000 pozic.

Oživení na trhu naznačila již dřívější data společnosti ADP , podle kterých soukromý sektor v dubnu vytvořil 109 000 pracovních míst, což je nejrychlejší měsíční nárůst od ledna 2025. Páteční zpráva ukázala, že celkový růst byl tažen především sektorem zdravotnictví a sociální péče, který přidal téměř 54 000 rolí. Doprava a skladování zaznamenaly nárůst o více než 30 000 míst. Naopak informační sektor ztratil 13 000 pozic a od svého vrcholu v listopadu 2022 klesl celkem o 342 000 pracovních míst. O 11 000 pozic se snížila také zaměstnanost ve finančním sektoru.

Ačkoli je celkový měsíční růst pomalejší než ve velké části let 2023 a 2024, ekonomové zůstávají klidní. Předseda Fedu Jerome Powell již dříve zdůraznil, že vzhledem ke stárnutí populace a prudkému poklesu imigrace vyžaduje americká ekonomika pro udržení stabilní nezaměstnanosti mnohem nižší tvorbu nových pracovních míst, než tomu bylo v historickém kontextu.

Rostoucí ceny leteckého paliva, tažené konfliktem na Blízkém východě, výrazně zasahují globální letecký průmysl. Zvyšující se náklady nutí dopravce ke zdražování letenek a plošnému rušení spojů. Jen během tohoto týdne bylo v USA zrušeno více než 4 000 letů. Situace je napjatá zejména v Evropě, kde by podle analytiků Goldman Sachs mohly zásoby leteckého paliva v červnu klesnout pod kritickou hranici 23 dnů, přičemž IEA varuje, že regionu zbývají rezervy zhruba na šest týdnů.

Letecké společnosti na krizi reagují redukcí spojů a přenášením nákladů na cestující. American Airlines očekává v souvislosti s cenami paliva nárůst výdajů o 4 miliardy dolarů. Lufthansa přistoupila ke zrušení 20 000 letů, čímž plánuje ušetřit 40 000 metrických tun paliva. United Airlines a Qantas snižují přepravní kapacitu o 5 %, přičemž United otevřeně varuje, že ceny letenek mohou brzy vzrůst o 15 % až 20 %.

Výrazně rostou také palivové příplatky napříč trhem. Japan Airlines zvýšila poplatek na trasách mezi Severní Amerikou a Japonskem ze 164 dolarů na 351 dolarů. Skupina Air France-KLM zdražila zpáteční letenky v ekonomické třídě o 50 eur. Podobně reagovala i Virgin Atlantic, která zavedla dodatečné příplatky od 50 liber pro ekonomickou třídu až po 360 liber pro byznys třídu. Analytici doporučují cestujícím neodkládat rezervace, jelikož další tlak na marže aerolinek se brzy promítne do koncových cen.

Soudní spor mezi Elonem Muskem a společností OpenAI uzavřel svůj druhý týden. Musk žaluje vedení firmy s tím, že ho Sam Altman a Greg Brockman podvedli. Tvrdí, že daroval miliony dolarů pod příslibem zachování neziskového statusu, který byl následně změněn. Nyní soudně požaduje odškodné a zvrácení této transformace na ziskovou entitu.

Zástupci OpenAI naopak uvádějí, že Muskova žaloba je pouze reakcí na odmítnutí jeho dřívějšího návrhu na fúzi startupu se společností Tesla a jeho jmenování do čela nového subjektu. Prezident OpenAI Greg Brockman u soudu vypověděl, že Musk chtěl pozici generálního ředitele získat proto, že potřeboval 80 miliard USD na financování výstavby města na Marsu. Brockman před soudem rovněž odhalil, že on sám drží ve firmě podíl v hodnotě zhruba 30 miliard USD.

Soudní proces, který rozhodne o budoucí struktuře jedné z nejhodnotnějších soukromých společností světa, přinesl i další klíčová svědectví. Bývalá členka představenstva Shivon Zilis potvrdila, že Musk sám v minulosti přechod na ziskový model navrhoval, než v roce 2023 odešla do jeho konkurenčního projektu xAI. Bývalá technická ředitelka Mira Murati pak uvedla, že po dočasném odvolání Altmana v listopadu 2023 trvala na jeho návratu do funkce, aby zabránila hrozícímu kolapsu celého podniku.

Společnost Sweetgreen v reakci na stížnosti zákazníků ohledně vysokých cen zavádí do své nabídky wrapy s cenou pod 15 dolarů. Generální ředitel Jonathan Neman uvedl, že klasický kuřecí wrap bude začínat na 10,45 dolaru. Firma zaměřující se na technologicky vyspělé kuchyně doufá, že tím zvrátí klesající zájem o své dražší saláty mezi kancelářskými pracovníky ve velkých městech.

Dosavadní finanční výsledky řetězce jsou totiž alarmující. V prvním čtvrtletí se porovnatelné tržby propadly o 12,8 %, což je ještě horší výsledek než pokles o 11,5 % v předchozím kvartálu. Pro srovnání, tržby Burger King US ve stejném období vzrostly o 5,8 % a Chipotle zaznamenalo nárůst o 0,5 %. V roce 2025 klesly porovnatelné tržby Sweetgreen o 7,9 % a čistá ztráta dosáhla 134,1 milionu dolarů.

Negativní trend pokračoval i v dubnu, kdy porovnatelné tržby klesly o 8 %. Pro druhé čtvrtletí vedení podniku predikuje mírnější pokles o 4 %, částečně díky optimismu ohledně zavádění nových produktů.

Důvěra investorů ve společnost výrazně opadla. Od ostře sledovaného IPO v listopadu 2021, kdy akcie debutovaly na 28 dolarech a v první den obchodování dosáhly maxima těsně nad 50 dolary, se hodnota akcií propadla o přibližně 86 % na 6,87 dolaru. Podle analytiků ze Citi nicméně nová strategie zaměřená na lepší poměr ceny a výkonu vykazuje první známky oživení návštěvnosti.

Akcie společnosti Cloudflare (NET ) během pátečního ranního obchodování klesly o téměř 20 %. Důvodem tohoto výrazného propadu je zveřejnění výhledu tržeb pro druhé čtvrtletí, který zaostal za očekáváním trhu, a oznámení o masivním snižování počtu zaměstnanců.

Firma zabývající se cloudovou bezpečností plánuje zrušit zhruba 1 100 pracovních míst, což představuje přibližně pětinu její celkové pracovní síly. Spoluzakladatel a generální ředitel Matthew Prince tento krok odůvodnil tím, že s integrací umělé inteligence a AI agentů do provozního modelu se zásadně mění způsob, jakým společnost funguje. Očekávané tržby podniku pro aktuální čtvrtletí se mají pohybovat mezi 664 miliony a 665 miliony dolarů, zatímco Wall Street předpokládala tržby ve výši 666,1 milionu dolarů.

Cloudflare se tak přidává k rostoucímu trendu technologických společností, které redukují personál, aby mohly financovat implementaci nástrojů umělé inteligence k provádění úkolů dříve zajišťovaných lidmi. Podobný krok oznámila začátkem tohoto týdne i platforma Coinbase (COIN), která z důvodu tržních podmínek a adopce AI propustí 14 % svých pracovníků, což odpovídá zhruba 700 lidem.

Společnost SiTime uspořádala ve středu 6. května 2026 konferenční hovor k hospodářským výsledkům za první čtvrtletí. Prezentaci vedli generální ředitel Rajesh Vashist a finanční ředitelka Beth Howe, kteří investorům nastínili aktuální finanční pozici, strategii a budoucí provozní plány podniku.

V úvodu hovoru management tradičně upozornil na rizika spojená s výhledovými prohlášeními. Skutečné budoucí výsledky se mohou materiálně lišit v závislosti na tržních faktorech a nejistotách, které jsou podrobně popsány ve výroční zprávě na formuláři 10-K za rok končící 31. prosince 2025 a v následných kvartálních zprávách 10-Q podaných americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC).

Během prezentace se zástupci společnosti odkazovali na finanční ukazatele non-GAAP, které vedení považuje za důležité měřítko výkonnosti. Tyto upravené metriky nezahrnují náklady na odměny vázané na akcie, amortizaci získaných nehmotných aktiv a další specifické hotovostní výdaje spojené s nedávnými akvizicemi. Kompletní odsouhlasení mezi standardy GAAP a non-GAAP bylo investorům zpřístupněno v tiskové zprávě vydané těsně před zahájením hovoru. Veškerá prezentovaná srovnání výkonnosti se vztahují k odpovídajícímu období předchozího roku.

Navzdory rostoucímu akciovému trhu klesly akcie společnosti Tesla od začátku roku o více než 9 %, zatímco index S&P 500 si ve stejném období připsal 7,5 %. Současná cena akcií se pohybuje kolem 400 dolarů a s forwardovým poměrem ceny a zisku na úrovni téměř 190 se automobilka na první pohled jeví jako výrazně nadhodnocená ve srovnání s konkurenty, jako je Li Auto .

Trh však Teslu již dávno neoceňuje pouze jako výrobce elektromobilů, ale spíše jako technologickou firmu zaměřenou na umělou inteligenci, robotiku a autonomní řízení. Společnost aktuálně eviduje přibližně 1,3 milionu předplatitelů svého systému Full Self-Driving a úspěšně spustila pilotní programy robotaxi ve městech Austin, Dallas a Houston. Silným katalyzátorem budoucího růstu může být i pokračující vývoj humanoidního robota Optimus.

Z fundamentálního hlediska jsou aktuální výsledky příznivé. V minulém čtvrtletí Tesla vykázala solidní meziroční nárůst prodejů automobilů o 16 % a zvýšení zisku podle účetních standardů GAAP o 17 %. Analytici nicméně varují před možnými riziky. Pokud prodeje elektromobilů v budoucnu oslabí a technologické divize tento výpadek dostatečně rychle nevykompenzují, negativní sentiment se může vrátit. Pro investory tak může být moudřejší vyčkat na nižší ceny akcií.

Společnost Logitech International v tomto roce zvýší výdaje na vývoj nových produktů a marketing. Tento záměr oznámila generální ředitelka Hanneke Faber i přes přetrvávající obavy z možného zpomalení globální ekonomiky v důsledku probíhající krize na Blízkém východě.

Švýcarsko-americký výrobce počítačových periférií nyní spoléhá především na herní segment, firemní zákazníky a nová zařízení s integrovanou umělou inteligencí. Tyto klíčové oblasti by měly zajistit pokračování stabilního růstu. K obnovení investic dochází poté, co firma v loňském roce své kapitálové výdaje naopak omezila, aby úspěšně zmírnila negativní dopady celních tarifů zavedených administrativou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Podle vyjádření vedení společnosti je v současné situaci naprosto nezbytné alokovat volný kapitál do inovací. Technologický svět se díky rychlému nástupu umělé inteligence dynamicky mění, což firmě na globálním trhu otevírá široké spektrum nových obchodních příležitostí a vyžaduje proaktivní přístup k výzkumu a vývoji.

Červnové futures kontrakty na zlato otevřely v pátek na hodnotě 4 682,50 USD za trojskou unci, což představuje pokles o 0,6 % oproti čtvrteční zavírací ceně 4 710,90 USD. V ranním obchodování však cena vzrostla a v 6:45 ET dosáhla 4 732,60 USD. Květnové futures na stříbro zahájily na 78,80 USD za unci, což je pokles o 1,7 % ze čtvrtečních 80,18 USD, ale brzy ráno posílily na 81,12 USD.

Za posledních pět dní vzrostly ceny zlata o 2,25 % a stříbra o 6,96 %. Investoři zůstávají obezřetní před ostře sledovanou zprávou o trhu práce a v kontextu geopolitického napětí zahrnujícího útoky mezi íránskými silami a americkým námořnictvem. Prezident nicméně potvrdil, že příměří zůstává v platnosti a o víkendu se očekává íránská reakce na mírový návrh Bílého domu. Cena ropy Brent se aktuálně pohybuje těsně nad 100 USD za barel, přičemž za posledních pět dní klesla o více než 7 %.

V delším horizontu si drahé kovy drží výrazné zisky – k 29. lednu činil meziroční nárůst zlata 95,6 %, zatímco stříbro si před rokem připsalo 144,1 %. Analytici a odborníci se ohledně ideálního zastoupení zlata v portfoliu rozcházejí; jejich doporučená alokace se pohybuje v širokém rozmezí od 0 % do 20 % v závislosti na toleranci k riziku a poměru finančních a reálných aktiv investora.

Taiwan Semiconductor (TSMC) je dominantním výrobcem polovodičů, na kterého se spoléhají technologičtí giganti jako Nvidia , Apple , Broadcom a Intel . Společnost je klíčovým hráčem v rozvoji umělé inteligence a ovládá více než 70 % celkového trhu s čipy. U nejpokročilejších polovodičů její tržní podíl přesahuje dokonce 90 %.

V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhly tržby společnosti 35 miliard USD, což představuje meziroční nárůst o 35 % ve srovnání s 31% růstem v roce 2025. Komplexní zisk za toto čtvrtletí činil téměř 20 miliard USD. To znamená skok o úctyhodných 60 % oproti loňskému roku, kdy zisk vzrostl o 33 %. Společnost navíc pro celý rok 2026 prognózuje nárůst tržeb o dalších 35 %.

Cena akcií TSMC za poslední rok vzrostla o 120 %. I přes tento enormní růst se současný poměr P/E na hodnotě 33 jeví jako velmi atraktivní, zvláště s přihlédnutím k 60% růstu zisku z prvního čtvrtletí i 33% růstu v roce 2025. Tento násobek se tak pohybuje téměř na stejné úrovni jako poměr P/E společnosti Apple, který činí 34.

Hlavním rizikem zůstává hrozba čínské invaze na Tchaj-wan. Čína je však na čipech TSMC natolik závislá, že by případný útok poškodil i její vlastní zájmy. Společnost navíc diverzifikuje svá rizika rozšiřováním výrobních kapacit v USA, čímž si nadále upevňuje svou pozici jedné z nejdůležitějších, a přesto opomíjených akcií v sektoru AI.

Index S&P 500 nedávno dosáhl dalšího historického maxima díky nadějím na uklidnění konfliktu s Íránem. Stejný trend sleduje i fond Vanguard S&P 500 ETF, ze kterého se nyní stal gigant s aktivy ve výši 925 miliard USD. Ačkoliv akciový trh čelí rostoucí inflaci, zpomalujícímu trhu práce a nadprůměrným valuacím, otázka, zda nyní investovat 1 000 USD do amerických akcií, zůstává pro investory vysoce aktuální.

Hlavním hnacím motorem býčího trhu jsou nadále firemní zisky. Očekává se, že v Q1 2026 dosáhne anualizované tempo růstu zisků pro S&P 500 hodnoty 27.1%. Bude se tak jednat o šesté po sobě jdoucí čtvrtletí s dvouciferným meziročním růstem a absolutně nejlepší výsledek od roku 2021. Trh navíc bedlivě sleduje sektor umělé inteligence, kde giganti jako Nvidia a Intel spoléhají na nové klíčové technologie.

Zatímco expertní výběr 10 nejlepších akcií může generovat masivní zhodnocení – například vložení 1 000 USD do akcií Netflix 17. prosince 2004 by dnes znamenalo 476 034 USD, a stejná investice do společnosti Nvidia 15. dubna 2005 by přinesla 1 274 109 USD – široký index nabízí větší stabilitu. Přestože vybrané růstové strategie historicky vykazují průměrný výnos 974 % v porovnání s 206 % pro S&P 500, aktuální silné tempo růstu korporátních zisků představuje více než dostatečný argument pro pokračující investice do širokého akciového trhu.

Commerzbank představila plán na zrušení dalších 3 000 pracovních pozic, což představuje zhruba 8 % z jejích celkových 38 000 zaměstnanců. Současně výrazně zvýšila své výhledy zisku. Jde o přímou reakci na snahy o převzetí ze strany italské banky UniCredit. Náklady na restrukturalizaci se odhadují na 450 milionů eur.

Frankfurtský věřitel očekává, že do roku 2030 vzrostou jeho tržby na 16,8 miliardy eur a čistý zisk dosáhne 5,9 miliardy eur. Generální ředitelka Bettina Orlopp zdůraznila, že jakákoli konkurenční alternativa musí být posuzována právě vůči těmto ambiciózním cílům růstu.

UniCredit v tomto týdnu podala formální nabídku formou dobrovolné výměny akcií, která ohodnocuje německou banku na necelých 35 miliard eur. Italská skupina aktuálně drží přibližně 26 % akcií přímo a zhruba další 4 % prostřednictvím swapů celkového výnosu. Podle vlastních plánů UniCredit by po případném převzetí mohlo být zrušeno celkem kolem 7 000 pracovních míst.

Německá banka považuje návrhy UniCredit za vágní a spojené se značnými riziky implementace. Vedení i politici se obávají, že by akvizice mohla poškodit obchodní model banky, který je stěžejní pro financování německých malých a středních podniků. Commerzbank nicméně uvedla, že zůstává teoreticky otevřená jednáním, pokud bude akcionářům nabídnuta atraktivní prémie a zůstanou zachovány klíčové prvky její strategie.

Warren Buffett, který na konci roku 2025 odstoupil z pozice generálního ředitele společnosti Berkshire Hathaway a zůstal pouze předsedou představenstva, má 70,9 % akciového portfolia své firmy alokováno do pouhých pěti titulů. Přestože celé portfolio obsahuje celkem 42 akcií, drtivá většina aktiv je silně koncentrovaná.

Mezi tyto klíčové pozice patří mimo jiné American Express , Bank of America, Coca-Cola a Apple . Tato obrovská koncentrace však nevznikla přes noc. Buffett poprvé investoval do American Express v roce 1963 a do Coca-Coly v roce 1988. Od 90. let do těchto dvou společností nepřikoupil žádné nové akcie, přesto se díky dlouhodobému zhodnocování staly dominantními složkami portfolia.

Dokonce i největší pozice, Apple, kterou Berkshire drží od roku 2016, by byla mnohem masivnější, kdyby společnost v posledních letech neodprodala více než 75 % svých podílů. Buffettova strategie spočívá v tom, že menší alokace postupem času vyrostou v obrovské pozice.

Analytici proto běžným investorům nedoporučují okamžitou koncentraci do malého počtu titulů. Místo toho radí začít s diverzifikovaným portfoliem o minimálně 25 akciích a nechat ty nejúspěšnější v průběhu let přirozeně růst, podobně jako to dělal Buffett během svého více než šedesátiletého působení ve vedení firmy.

Společnosti Nintendo a Sony upozornily na negativní dopad rostoucích cen paměťových čipů, jejichž dodávky silně omezuje masivní rozvoj umělé inteligence. Ceny pamětí se v prvním čtvrtletí mezikvartálně zdvojnásobily a v současném kvartálu se kvůli poptávce ze strany datových center AI očekává jejich další růst až o 63 %.

Výrobce Nintendo odhaduje, že vyšší náklady na komponenty a cla zvýší v aktuálním finančním roce firemní výdaje o zhruba 100 miliard jenů (638 milionů USD). V reakci na to společnost zdražuje novou konzoli Switch 2. Cena v Japonsku vzroste o 10 000 jenů na 59 980 jenů a v USA si zákazníci připlatí 50 USD, čímž se částka vyšplhá na 499,99 USD. Ziskovost by díky těmto krokům měla zůstat zhruba na loňské úrovni. Nintendo letos očekává prodej 16,5 milionu kusů konzole Switch 2 oproti loňským 19,9 milionu a 60 milionů kusů softwaru.

Konkurenční Sony již v březnu oznámila zdražení standardní verze své konzole PS5 v USA o 100 USD na konečných 649,99 USD. Akcie obou technologických gigantů se v posledních měsících nacházejí pod tlakem kvůli obavám investorů z narušení dodavatelských řetězců a celkových dopadů na ziskové marže.

Japonská automobilka Toyota varuje, že důsledky války v Íránu ji v tomto finančním roce budou stát přibližně 4,3 miliardy dolarů (670 miliard jenů). Zisk za uplynulé čtvrtletí se propadl o téměř 50 % na 569,4 miliardy jenů z loňských 1,1 bilionu jenů, což představuje nejslabší čtvrtletní výsledek za více než tři roky.

Společnost navíc očekává, že celoroční zisk klesne o pětinu, a to navzdory skutečnosti, že prodeje hybridních vozů by měly letos poprvé překročit hranici 5 milionů kusů. Za zhoršeným výhledem stojí především zpoždění dodávek a rostoucí náklady na materiál, barvy, energie a dopravu, přičemž automobilka na sebe bere i část nákladové zátěže svých dodavatelů.

Pro aktuální fiskální rok management predikuje provozní zisk 3 biliony jenů, což je výrazně pod mediánovým odhadem 23 analytiků v průzkumu LSEG na úrovni 4,59 bilionu jenů. Akcie v reakci na zprávu odepsaly kolem 2,2 % a uzavřely nejníže od poloviny října.

Nový generální ředitel Kenta Kon nicméně zdůraznil schopnost firmy vygenerovat zisk kolem 24 miliard dolarů i přes značné překážky. Sektor nadále zatěžují také cla zavedená Donaldem Trumpem. Ta stála Toyotu v uplynulém roce 1,4 bilionu jenů, zatímco generální ředitel automobilky Volkswagen Oliver Blume vyčíslil roční zátěž z cel pro německého výrobce na 5 miliard eur (5,9 miliardy dolarů).

Japonský gigant Sony Group Corp. oznámil pokles ročního zisku o 3,4 % na 1,03 bilionu jenů (6,6 miliardy USD) z předchozích 1,07 bilionu jenů. Na hospodářské výsledky za fiskální rok končící v březnu mělo negativní vliv ukončení plánu na společnou výrobu elektromobilů s automobilkou Honda Motor Co. a rovněž rostoucí náklady na počítačové čipy.

Roční tržby společnosti však vzrostly o 3,7 % na téměř 12,5 bilionu jenů (8 miliard USD), k čemuž přispěla zdravá poptávka po hrách, síťových službách a filmových hitech. Ve čtvrtletním srovnání se čistý zisk propadl o 63 % na 83 miliard jenů (529 milionů USD) z loňských 224 miliard jenů, přestože čtvrtletní tržby stouply o 8 % na 3 biliony jenů (19 miliard USD).

Pro aktuální fiskální rok management Sony očekává rekordní čistý zisk ve výši 1,16 bilionu jenů (7,4 miliardy USD), což by představovalo skok o 13 %. Oporou mají být mimo jiné chystané filmové premiéry. Společnost navíc oznámila rozsáhlý program zpětného odkupu akcií, v rámci kterého plánuje vynaložit až 500 miliard jenů (3,2 miliardy USD) na nákup maximálně 230 milionů vlastních cenných papírů.

Akcie Sony si po tomto oznámení během pátečního obchodování připsaly 1 % a pohybovaly se na úrovni kolem 3 000 jenů (19 USD).

Akcie společnosti Veracyte si za poslední týden připsaly nárůst o 23 %. Tento skok následuje po zveřejnění silných hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Tržby společnosti vzrostly o 21 %, zisk na akcii se zčtyřnásobil a marže čistého zisku se meziročně zlepšila z 6 % na 21 %. Tyto hodnoty výrazně překonaly odhady analytiků z Wall Street.

Růst byl tažen především klíčovými diagnostickými produkty. Tržby z testu Decipher pro detekci rakoviny prostaty stouply o 24 %, zatímco produkt Afirma zaměřený na rakovinu štítné žlázy zaznamenal nárůst tržeb o 12 %. Tyto testy aktuálně drží tržní podíly 33 % a 38 % ve svých specifických segmentech. Vedení společnosti navíc připravuje komerční spuštění testu Prosigna v polovině roku a uvedení platformy TrueMRD během druhého čtvrtletí.

Veracyte se etablovala jako jedna z prvních trvale ziskových společností ve svém oboru. Firma aktuálně disponuje čistou hotovostí ve výši téměř 400 milionů dolarů při tržní kapitalizaci 3,3 miliardy dolarů. Akcie se obchodují na 30násobku volného peněžního toku. Pro rok 2026 management společnosti prognózuje stabilní růst tržeb v rozmezí 13 % až 14 % při zachování robustních ziskových marží.

Společnost Unilever plánuje vyčlenit svou potravinářskou divizi a spojit ji s americkým konkurentem McCormick. Tato březnová transakce v hodnotě 65 miliard USD vytvoří novou globální společnost spravující ikonické značky, jako jsou Hellmann’s nebo Cholula.

Vzhledem k tomu, že McCormick převezme podnik téměř dvakrát větší, než je jeho současná velikost, a s mnohem složitějším dodavatelským řetězcem, část akcionářů požaduje přenesení přísných ekologických standardů z Evropy do USA. Zatímco Unilever historicky vedl v oblasti udržitelnosti, americká pravidla pro zveřejňování informací o ESG jsou podstatně méně přísná.

Zástupci norského správce aktiv Storebrand, který patří mezi 100 největších investorů Unileveru, a frankfurtské společnosti Union Investment, jež se nachází v top 40 u obou firem, aktuálně požadují záruky a transparentnost ohledně budoucích postupů proti odlesňování a zajištění plné sledovatelnosti komodit.

Zájmová skupina akcionářů As You Sow varuje, že ústup od udržitelnosti by mohl pro novou entitu představovat významné investiční riziko. Jako varovný precedent z trhu uvádí společnost Kellanova, která po svém oddělení od mateřské firmy Kellogg v roce 2023 upustila od části svých environmentálních cílů, včetně závazků ohledně pesticidů.

Válka v Íránu zcela změnila strategii zajištění proti inflaci. Od 27. února vzrostla cena ropy Brent o 37 %, zatímco zlato kleslo o 10 %.

Ropa zdražuje kvůli masivnímu výpadku produkce. Podle Goldman Sachs chybí na trhu 14,5 milionu barelů denně z Perského zálivu, což v dubnu způsobilo rekordní pokles globálních zásob o 11 až 12 milionů barelů denně. Cena Brentu tak stoupla ze 70 USD na zhruba 100 USD za barel, přičemž dříve vrcholila na 126 USD.

Zlato se chová opačně. Přestože v roce 2025 vzrostlo o 65 %, nyní ztratilo asi desetinu své hodnoty. Hlavním důvodem jsou americké reálné úrokové sazby. Zlato nenese žádný úrok, takže jeho atraktivita klesá, když investoři mohou získat 4% výnos ze státních dluhopisů. Původní očekávání trhu na dvě až tři snížení sazeb Fedem do konce roku 2026 byla zničena. Nástroj CME FedWatch nyní ukazuje nula snížení pro celý rok a trh dokonce spíše naceňuje jejich zvýšení. Evropská centrální banka mezitím drží sazby na 2 %.

Za posledních deset týdnů zlato zlevnilo o 540 USD, když kleslo z 5 275 USD za unci na 4 735 USD. Podle analytiků z Morgan Stanley energetický šok snížil naděje na pokles amerických úroků, kvůli čemuž zlato tentokrát selhalo jako bezpečný přístav.

Asijské akciové trhy zaznamenaly pokles, zatímco ceny ropy vzrostly v důsledku ohrožení křehkého příměří s Íránem po útocích dronů a raket. Cena severomořské ropy Brent stoupla o 1,1 % na 101,13 USD za barel, přičemž americká lehká ropa WTI přidala 0,7 % na 95,47 USD za barel.

Tokijský index Nikkei 225 oslabil o 1,1 % na 62 174,12 bodu poté, co se den předtím vyšplhal na rekordních 62 833,84 bodu a krátce překonal hranici 63 000 bodů. Akcie SoftBank Group ztratily více než 5 %. Jihokorejský Kospi klesl o 1,1 % na 7 409,63 bodu, hongkongský Hang Seng odepsal 1,3 % na 26 289,50 bodu a australský S&P/ASX 200 ztratil 1,7 % na 8 729,40 bodu. Mírnější ztráty zaznamenaly indexy Shanghai Composite se ztrátou 0,3 % na 4 167,56 bodu, tchajwanský Taiex o 0,5 % a indický Sensex o 0,6 %.

Americké trhy ve čtvrtek rovněž ustoupily ze svých maxim. Index S&P 500 klesl o 0,4 % na 7 337,11 bodu, Dow Jones oslabil o 0,6 % na 49 596,97 bodu a technologický Nasdaq odepsal 0,1 % na 25 806,20 bodu. Z jednotlivých titulů se propadly akcie Whirlpool o 11,9 % a Shake Shack o 28,3 %, zatímco McDonald ‚s klesl o 0,1 %. Na devizovém trhu americký dolar oslabil vůči japonskému jenu na 156,87 JPY z předchozích 156,93 JPY a euro zpevnilo na 1,1729 USD.