Právě teď

Zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg má podle člena představenstva a šéfa UFC Dany Whitea všechny vlastnosti silného lídra. White ho označil za jednoho z „největších zabijáků“ v historii a přirovnal ho k osobnostem jako Donald Trump či Michael Jordan.

Tento nekompromisní přístup se odráží i v současné strategii firmy. Meta letos plánuje propustit 10 % zaměstnanců, což představuje zhruba 8 000 pracovních míst, s cílem využít umělou inteligenci ke zvýšení ziskovosti.

Společnost navíc výrazně zvýšila svůj celoroční výhled kapitálových výdajů na 125 až 145 miliard dolarů z původně plánovaných 115 až 135 miliard dolarů. Tento krok koncem dubna šokoval Wall Street a způsobil propad akcií, které od té doby stagnují. Neúprosná strategie sice trh momentálně neoslovuje, z dlouhodobého hlediska by však mohla přinést ovoce.

Akcie výrobce bezdrátových čipů Qualcomm vzrostly v odpolední seanci o 3,5 % na hodnotu 246,11 USD. Tento růst byl podpořen celkovým oživením polovodičového sektoru, které odstartovalo posílení společnosti Micron o 17,16 % v reakci na pozitivní hodnocení banky UBS. Dařilo se i dalším předním výrobcům čipů: Advanced Micro Devices posílila o 5,68 %, Broadcom o 4,84 % a Intel si připsal 1,72 %.

Podle analýzy Bank of America procházejí klíčové průmyslové a automobilové trhy cyklickým oživením, což mění dřívější potíže s nadbytečnými zásobami v růstový faktor. Výrobci čipů navíc získávají silnější pozici při určování cen. Texas Instruments například plánuje v roce 2026 plošně zvýšit ceny u vybraných produktů, což ukazuje na zdravou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v celém odvětví.

Pro Qualcomm jde o další pozitivní zprávu v krátké době. Před čtyřmi dny jeho akcie vzrostly o 12 % po oznámení rozšířené spolupráce s automobilkou Stellantis na integraci platforem Snapdragon Digital Chassis a Snapdragon Ride Pilot do jejích budoucích vozidel.

Futures na americké akciové indexy mírně oslabují, zatímco investoři pozorně sledují vývoj diplomatických jednání mezi USA a Íránem. Futures vázané na indexy Dow Jones (YM=F), S&P 500 (ES=F) a technologický Nasdaq 100 (NQ=F) odepsaly shodně přibližně 0,1 %.

Během úterního řádného obchodování přitom indexy S&P 500 (^GSPC) a Nasdaq Composite (^IXIC) vystoupaly na nová historická maxima. Trhy tehdy podpořil optimismus ohledně možného brzkého dosažení trvalé mírové dohody a také silná důvěra v polovodičový sektor. Definitivní konec napětí však zůstává nejasný, přičemž americký ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že formalizace jakékoli dohody bude pravděpodobně trvat několik dní. Hormuzský průliv navíc zůstává pro komerční dopravu z většiny uzavřen.

Tento týden se zároveň chýlí ke konci výsledková sezóna. Své hospodářské výsledky za uplynulé čtvrtletí dnes představí společnosti Marvell Technology (MRVL), Salesforce (CRM), Snowflake (SNOW) a Abercrombie & Fitch (ANF ).

Akcie poskytovatelů osobních půjček zaznamenaly během odpoledního obchodování výrazný růst. Reagovaly tak na pokles výnosů státních dluhopisů a cen ropy, který podnítil pokrok v mírových rozhovorech mezi Íránem a USA. Nižší výnosy a levnější ropa zmírňují finanční tlak na spotřebitele, což snižuje riziko nesplácení úvěrů. Pro tento sektor je klíčová vysoká citlivost na úvěrové ztráty, přičemž změna míry selhání o pouhých 50 bazických bodů může dramaticky ovlivnit hospodářské výsledky společností.

V reakci na tento vývoj vzrostly akcie společnosti Sezzle o 7,2 %, zatímco LendingClub si připsal 2,5 % a Atlanticus Holdings posílil o 4,4 %. Akcie Sezzle vykazují vysokou volatilitu, přesto od začátku roku vzrostly o 69,6 % na hodnotu 110,47 USD. Stále se však obchodují 39,4 % pod svým 52týdenním maximem 182,16 USD z července 2025. Pro srovnání, investice 1 000 USD do této společnosti při jejím IPO v srpnu 2023 by dnes měla hodnotu 8 175 USD. K optimismu v sektoru přispívá také stabilní spotřebitelská poptávka v USA, podpořená dřívějším růstem maloobchodních tržeb o 0,5 %.

Společnost Micron dosáhla v úterý významného milníku, když její tržní kapitalizace překonala hranici 1 bilionu dolarů. Akcie posílily o 19 %, což představuje nejlepší denní výsledek od listopadu 2011, a uzavřely na svém 28. rekordním maximu v tomto roce. Micron se tak stal 11. největší veřejně obchodovanou společností v USA.

Za tímto masivním růstem stojí banka UBS, která výrazně zvýšila svou cílovou cenu pro Micron na 1 625 dolarů. To by znamenalo tržní hodnotu přibližně 1,8 bilionu dolarů, čímž by firma předstihla giganty jako Tesla , Meta Platforms nebo Berkshire Hathaway. Analytici UBS argumentují, že poptávka po umělé inteligenci strukturálně mění trh s paměťovými čipy, což Micronu zajišťuje stabilnější příjmy a lepší viditelnost poptávky.

Od tržního minima z 30. března akcie Micronu vzrostly o téměř 180 %, přičemž firma zvýšila svou tržní hodnotu o zhruba 650 miliard dolarů. Pro srovnání, konkurenti Broadcom a Alphabet si ve stejném období připsali jen něco přes 40 %. Pozitivní trend v sektoru potvrdil i index PHLX Semiconductor, který v úterý uzavřel na svém 32. letošním maximu.

Akcie společnosti Oklo v úterý vzrostly o 7 %. Za tímto pohybem stojí oznámení firmy, že vstoupila do pokročilé fáze jednání s americkým ministerstvem energetiky (DOE) v rámci federálního programu zaměřeného na přeměnu přebytečného plutonia z období studené války na palivo pro jaderné reaktory nové generace.

Tento krok představuje pro výrobce malých jaderných reaktorů důležitý milník, protože prohlubuje jeho vztahy s americkou vládou a posiluje jeho roli v oblasti pokročilé jaderné energetiky. Společnost Oklo, která vstoupila na burzu v roce 2024, navrhuje malé modulární jaderné reaktory (SMR). Ty jsou považovány za bezpečnější a efektivnější způsob rozšíření jaderných kapacit v USA nad rámec tradičních elektráren. Již dříve v tomto roce firma dosáhla dohody s DOE o podpoře návrhu, výstavby a provozu svého prvního reaktoru.

Nejnovější dohoda s ministerstvem přichází na pozadí širších snah americké vlády o expanzi jaderné energetiky. Tento trend je navíc podpořen rostoucími investicemi ze strany velkých technologických společností, které hledají spolehlivé zdroje energie pro svá datová centra a rozvoj iniciativ v oblasti umělé inteligence.

Akcie společnosti MetLife se aktuálně obchodují za 84,06 USD a za posledních šest měsíců vzrostly o 10,1 %, čímž mírně překonaly index S&P 500, který ve stejném období přidal 9,7 %. Navzdory tomuto růstu však analytici varují před slabými fundamenty a omezeným potenciálem dalšího posílení.

Prvním varovným signálem je slabá poptávka. Čisté zasloužené pojistné rostlo za posledních pět let anualizovaným tempem pouhých 2,7 %, což výrazně zaostává za širším pojišťovacím sektorem. V horizontu následujících 12 měsíců se navíc očekává úplná stagnace tržeb, což představuje znatelné zpomalení oproti průměrnému růstu o 4,8 % za poslední dva roky. Třetím problémem je účetní hodnota na akcii (BVPS), která se za poslední dva roky zvyšovala pomalým tempem 3 % ročně, což ukazuje na velmi omezenou expanzi aktiv.

Při aktuálním ocenění na úrovni 1,9násobku očekávané účetní hodnoty (forward P/B) je v ceně akcií MetLife již započítáno příliš mnoho optimismu. Trh proto doporučuje přesunout pozornost ke stabilnějším průmyslovým podnikům nebo naopak k titulům s masivním růstem tržeb. Historickými příklady úspěšných růstových společností s vysokou dynamikou jsou Meta , CrowdStrike a Broadcom , které investorům v minulosti přinesly výnosy 315 %, 314 % a 455 %.

Akcie společnosti Applied Digital (APLD ) za posledních šest měsíců vzrostly o 82,2 % a dosáhly ceny 45,44 USD za akcii. Navzdory tomuto atraktivnímu zhodnocení však analytici upozorňují na výrazná rizika spojená s fundamenty podniku.

Prvním varovným signálem je dlouhodobý pokles ziskovosti. Zisk na akcii (EPS) se v posledních čtyřech letech snižoval průměrně o 3,7 % ročně. Ještě větším problémem je agresivní spalování hotovosti. Průměrná marže volného peněžního toku za uplynulých pět let dosáhla -385 %. V praxi to znamená, že firma spálila 385,08 USD na každých 100 USD vygenerovaných tržeb.

Za poslední rok společnost spotřebovala 1,81 miliardy USD. Její dluh ve výši 2,83 miliardy USD navíc znatelně převyšuje hotovostní rezervy v rozvaze, které činí pouze 1,73 miliardy USD. Tento nepoměr vytváří tlak na likviditu a vystavuje současné akcionáře riziku budoucího ředění kapitálu, pokud bude firma nucena získat další prostředky k udržení provozu.

Po nedávném růstu se akcie obchodují na 61násobku forwardového ukazatele EV-to-EBITDA (při ceně 45,44 USD za kus). Vzhledem k rostoucím ztrátám a vysokému zadlužení zůstává postoj k tomuto titulu opatrný, dokud společnost nezačne generovat konzistentní volný peněžní tok.

Automobilka Ferrari představila v Římě svůj první plně elektrický vůz s názvem Luce. Tento krok představuje pro společnost významný milník, jehož cílem je oslovit zcela nový trh a klientelu. Základní cena modelu začíná na částce 640 000 dolarů.

Design vozu se výrazně odlišuje od současné nabídky značky. Aerodynamická karoserie s prosklenou střechou ve tvaru klínu a hladkými povrchy bez ostrých hran je dílem britské kreativní agentury LoveFrom, kterou založil bývalý šéfdesignér společnosti Apple Jony Ive. Kvůli baterii umístěné v podlaze má Luce vyšší kabinu i pozici k sezení. Podle obchodního ředitele Enrica Galliery automobilka záměrně zvolila zcela odlišný designový jazyk, aby otestovala nový přístup k zákazníkům.

Luce přináší také zásadní technologické inovace. Vůz je vybaven čtyřmi elektromotory, jedním pro každé kolo, což zajišťuje okamžitou odezvu a lepší ovladatelnost. Systém doplňuje řízení všech čtyř kol a nové adaptivní odpružení. Pohonná soustava generuje úctyhodný výkon přes 1050 koní a umožňuje zrychlení z 0 na 60 mil v hodině za méně než 2,5 sekundy.

Vůbec poprvé v historii značky Ferrari nabízí tento model uspořádání s pěti sedadly a čtyřmi dveřmi. Tato revoluční konfigurace si vyžádala vývoj zcela nové platformy namísto pouhé elektrifikace stávajících modelů, jako je například SUV Purosangue.

Americké akciové futures posílily a státní dluhopisy zaznamenaly růst, jelikož investoři doufají, že nedávné americké útoky na Írán nenaruší probíhající jednání o ukončení blízkovýchodního konfliktu. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,7 % a kontrakty na Nasdaq 100 si připsaly více než 1 % díky růstu velkých technologických společností v předburzovním obchodování. Oba indexy se tak nacházejí pouhých 0,4 % od svých rekordních závěrečných hodnot z tohoto měsíce.

Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů klesl o šest bazických bodů. Evropský benchmarkový index Stoxx 600 mírně oslabil a odevzdal část svého pondělního zisku ve výši 1 %. Trhy do značné míry ignorují oživení cen ropy vyvolané geopolitickým napětím na Blízkém východě. Investoři zjevně sázejí na úspěšný posun v diplomatických jednáních, přičemž ceny ropy i přes úterní nárůst směřují k celkovému květnovému poklesu.

V předburzovním obchodování se výrazně dařilo společnostem z vesmírného sektoru v návaznosti na zprávy o blížícím se IPO firmy SpaceX. Akcie Redwire Corp. vyletěly o 15 %, MDA Space Ltd. vzrostly o 13 % a Firefly Aerospace Inc. si připsaly 11 %. Investoři zároveň pečlivě sledují výhled měnové politiky Fedu. Zvyšují se totiž očekávání, že centrální banka bude muset udržet přísnější podmínky poté, co skokový růst cen ropy vyvolal největší nárůst inflace od roku 2023.

Společnost SpaceX a Pentagon se dostaly do sporu ohledně cen za využívání satelitní sítě Starlink americkou armádou během konfliktu s Íránem. Jádrem neshod je využití sítě pro sebevražedné drony LUCAS. Pentagon dosud platil zhruba 5 000 USD za připojení jednoho terminálu. Vedení SpaceX však po zahájení bombardovací kampaně požadovalo přechod na vyšší tarif pro letectví v hodnotě blížící se 25 000 USD měsíčně.

Zástupci armády původně argumentovali, že drony využívají připojení jen po dobu několika minut či hodin, nikoliv jako standardní letadla. Pentagon, který aktuálně zintenzivňuje údery, nakonec na cenový požadavek přistoupil. Tento krok téměř zdvojnásobil celkové náklady na každý dron LUCAS, za který armáda původně platila přibližně 30 000 USD za kus. Pro vojenské účely je využívána speciální, více zabezpečená verze sítě s názvem Starshield.

Rostoucí závislost americké národní bezpečnosti na technologiích SpaceX poskytuje Elonu Muskovi značnou vyjednávací sílu. Společnost navíc usiluje o maximalizaci tržeb před plánovanou primární veřejnou nabídkou akcií, která by se měla uskutečnit příští měsíc a mohla by patřit k největším v historii. Další cenové neshody mezi oběma subjekty panují i ohledně plánu na poskytnutí přímého mobilního připojení íránským občanům, které by bylo srovnatelné se standardem 5G.

Tržní kapitalizace Tchaj-wanu dosáhla hodnoty 4,95 bilionu USD, čímž překonala Indii s hodnotou 4,92 bilionu USD. Tchaj-wan se tak stal pátým největším akciovým trhem na světě za USA, pevninskou Čínou, Japonskem a Hongkongem.

Tento vzestup je tažen především společností Taiwan Semiconductor Manufacturing Co., jejíž akcie letos vzrostly o 49 % díky dominantní pozici v sektoru umělé inteligence. TSMC nyní tvoří zhruba 42 % hlavního tchajwanského indexu. Zatímco technologicky zaměřené trhy z AI masivně těží, Indie se potýká s rostoucími náklady na energie, zpomalujícím růstem firemních zisků a absencí společností přímo napojených na rozvoj AI infrastruktury.

Růstový trend podporují i příznivé regulační změny. Tchajwanský finanční regulátor nedávno zvýšil limit, díky kterému mohou domácí fondy držet až 25 % svých čistých aktiv v jedné akcii s váhou nad 10 % v indexu, oproti předchozím 10 %. Toto kritérium v současnosti splňuje pouze TSMC. Podle analýzy JPMorgan by tato úprava mohla do akcií čipového giganta přilákat příliv kapitálu přesahující 6 miliard USD.

Přestože Tchaj-wan aktuálně dominuje v tržní kapitalizaci, z hlediska makroekonomických ukazatelů zůstává situace odlišná. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu indická ekonomika se svým hrubým domácím produktem ve výši 4,15 bilionu USD stále výrazně převyšuje tchajwanský HDP, který činí 977 miliard USD.

Americký dolar se v úterý stabilizoval, jelikož naděje investorů na brzkou mírovou dohodu s Íránem a znovuotevření Hormuzského průlivu narušily nové americké útoky a komentáře ministra zahraničí Marca Rubia. Vyhlídky na mír dříve srazily ceny ropy pod hranici 100 dolarů za barel.

Dolarový index vůči koši měn mírně vzrostl na úroveň 99,08 po pondělním poklesu o 0,3 %. Euro mírně oslabilo na 1,163 USD poté, co předchozí den vzrostlo o 0,3 %. Britská libra klesla o 0,2 % na 1,347 USD po pondělním růstu o 0,6 %.

Změna nálady na trzích zatížila japonský jen. Americký dolar vůči němu posílil o 0,2 % na 159,21 jenu, což tento měnový pár přiblížilo k hranici 160, u které obchodníci očekávají potenciální intervenci Tokia. Australský dolar oslabil o 0,2 % na 0,716 USD po pondělním růstu o 0,6 %.

Ceny ropy smazaly část svých předchozích ztrát v reakci na zprávy o nových amerických úderech. Futures kontrakty na ropu Brent vzrostly o 1,5 % na 97,76 USD za barel po pondělním masivním propadu o 7 %.

Podle analytiků se ceny energií v dohledné době nevrátí na předválečnou úroveň, a to ani v případě brzké dohody. Normalizace dodavatelských řetězců si vyžádá čas, což na trzích nadále udrží obavy z inflace a vysokých úrokových sazeb.

Ceny ropy v pondělí klesly pod hranici 100 dolarů za barel a akciové trhy posílily díky nadějím na dohodu mezi Washingtonem a Íránem, která by mohla vést k opětovnému otevření Hormuzského průlivu. Futures kontrakty na severomořský Brent i americkou lehkou ropu WTI zlevnily o více než 5 % poté, co víkendové zprávy naznačily pokrok v jednáních o ukončení blízkovýchodního konfliktu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během návštěvy Nového Dillí uvedl, že dohoda by mohla být oznámena ještě dnes. Prezident Donald Trump potvrdil, že jednání probíhají konstruktivně, ačkoli vyjednavačům poradil, aby dohodu neuspěchali. K tržnímu optimismu přispěly i zprávy o příjezdu hlavního íránského vyjednavače do Kataru.

Vyhlídky na diplomatické řešení výrazně podpořily asijské akciové trhy. Tokio vzrostlo o 2,9 procenta a poprvé v historii překonalo hranici 65 000 bodů. V Evropě zaznamenaly burzy v Paříži a Frankfurtu silné nákupy, avšak celkové objemy obchodů byly slabé kvůli státním svátkům v řadě zemí. Z důvodu svátku zůstaly zavřené také trhy v Londýně a americká Wall Street.

Investoři nyní vyhlížejí klíčová data o spotřebitelské inflaci v USA. Ekonomové varují, že přetrvávající tlak na růst cen způsobený geopolitickým napětím může omezit ochotu amerického Fedu a jeho nového šéfa Kevina Warshe k případnému snižování úrokových sazeb.

Případná mega IPO společností SpaceX a OpenAI by mohla posunout obchody s umělou inteligencí hlouběji do teritoria bubliny. Michael Hartnett z Bank of America odhaduje, že by tyto primární úpisy mohly zvýšit koncentraci amerického trhu ze současných 40 % na 48 % celkové tržní kapitalizace. To by překonalo dot-com bublinu, japonský trh 80. let i historická maxima z 20. let minulého století.

Tento vývoj však naráží na realitu dluhopisového trhu. Nová IPO by po investorech vyžadovala platit za růst, který přijde až za několik let, přičemž rostoucí výnosy toto čekání výrazně prodražují. Podle indexu spotřebitelských cen (CPI) vzrostla dubnová inflace na 3,8 %, čímž se přibližuje k hranici 4 %, kterou BofA označuje pro akcie za historicky rizikovou. V minulých cyklech, kdy CPI překročil tuto úroveň, ztratil index S&P 500 v průměru zhruba 4 % během následujících tří měsíců a téměř 7 % během šesti měsíců.

Tlak se již projevuje napříč trhy, přičemž výnos 30letých amerických státních dluhopisů se vrací zpět k hranici 5 %. Přestože by úspěšný debut těchto technologických gigantů mohl prodloužit růst v sektoru AI, rostoucí inflace a výnosy mohou investory donutit k přehodnocení toho, jakou cenu má budoucí růst, když je čekání na něj stále dražší.

Cena zlata vzrostla až o 1,6 % na přibližně 4 580 USD za unci v reakci na zprávy, že USA a Írán se blíží k dohodě, která by znovu otevřela Hormuzský průliv. Spotová cena zlata si v Londýně připsala 1,2 % a dosáhla hodnoty 4 561,41 USD za unci. Tento růst smazal mírný pokles z minulého týdne, ačkoliv představitelé USA varují, že konečné schválení dohody může trvat několik dní.

Podle analytiků je reakce trhu zatím relativně utlumená, protože investoři čekají na konkrétnější důkazy o íránské spolupráci. Zlato od začátku konfliktu na konci února stále ztrácí přibližně 13 %. V důsledku prudkého nárůstu cen energií peněžní trhy prakticky s jistotou očekávají, že americký Fed začne do prosince zvyšovat úrokové sazby. Vyšší sazby obvykle vytvářejí tlak na drahé kovy. Pozornost se nyní upírá na nového šéfa Fedu, Kevina Warshe.

Růst zaznamenaly i další drahé kovy. Stříbro posílilo o 3,1 % na 77,86 USD, zatímco platina a palladium rovněž zamířily vzhůru. Bloomberg Dollar Spot Index, který měří sílu americké měny, naopak klesl o 0,2 %. Obchodování je navíc ovlivněno nižší sváteční likviditou, jelikož trhy v USA, Velké Británii, Hongkongu a Jižní Koreji zůstaly v pondělí zavřené.

Ceny ropy na začátku nedělního obchodování s futures kontrakty klesly v reakci na víkendové prohlášení prezidenta Trumpa. Ten naznačil, že Washington a Teherán jsou blízko k oznámení dohody, která umožní obnovení mírových jednání a znovuotevření Hormuzského průlivu. Futures na mezinárodní benchmark Brent zlevnily o 4.6% na $98.8 za barel poté, co v pátek uzavřely nad hranicí $103. Americká lehká ropa West Texas Intermediate oslabila o 4.7% na $92 za barel, přičemž minulý týden končila nad úrovní $96.

Ačkoli rámec dohody podléhá finálnímu schválení, Trump v neděli mírnil svá původní vyjádření s tím, že text ještě není plně vyjednán a USA nebudou s podpisem spěchat. Blokáda Hormuzského průlivu, která omezuje prodej íránské ropy, zůstane v platnosti až do podepsání konkrétní smlouvy. Podle íránských zdrojů jsou obě strany v závěrečné fázi přípravy memoranda, které však bude muset schválit nejvyšší vůdce.

Íránská státní agentura Tasnim varovala, že jednání mohou stále ztroskotat kvůli sporům o rozmrazení íránských aktiv zablokovaných americkým ministerstvem financí. Potenciální dohoda by mohla zahrnovat komplexní příměří, znovuotevření průlivu a postupné zmírnění sankcí na prodej íránské ropy, zatímco citlivá otázka jaderného programu by se řešila až v pozdější fázi.

Zakladatel společnosti SpaceX plánuje umístit datová centra do vesmíru. Podle dokumentace S-1 hodlá SpaceX využít své rakety pro masivní satelitní konstelace pro umělou inteligenci, které by mohly zahrnovat miliony satelitů, přičemž první start se očekává již v roce 2028. Podle Christophera Stotta ze společnosti Lonestar Data Holdings, která od srpna 2021 vyslala do vesmíru 4 testovací moduly datových center (dva na Mezinárodní vesmírnou stanici a dva na povrch Měsíce), bude architektura připomínat těsnou formaci satelitů propojených lasery a rádiovými frekvencemi.

Firma Lonestar je součástí programu Inception od společnosti Nvidia , který poskytuje early-stage projektům přístup k AI čipům. Hlavní motivací pro přesun infrastruktury na oběžnou dráhu jsou náklady. Vesmírné vakuum poskytuje přirozené chlazení a Slunce nepřetržitý přísun energie, což zcela eliminuje největší provozní výdaje.

Podle zprávy Wall Street Journal vede Alphabet prostřednictvím společnosti Google se SpaceX pokročilá jednání o vypouštění datových center. V rámci iniciativy Project Suncatcher plánuje Google ve spolupráci s Planet Labs vypustit prototypy satelitů do roku 2027. Elon Musk již v únoru, při fúzi svého startupu xAI se SpaceX, prohlásil, že umělá inteligence ve vesmíru je dlouhodobě jedinou reálnou cestou k budoucímu škálování.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že v nadcházejících hodinách mohou přijít pozitivní zprávy ohledně zablokovaného Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro globální dodávky energií. Tato prohlášení přicházejí na pozadí probíhajících mírových jednání mezi Washingtonem a Íránem.

Americký prezident Donald Trump předtím oznámil, že dohoda o ukončení americko-izraelské války s Íránem je téměř hotová. Podle zprávy serveru Axios by klíčovou součástí paktu mělo být prodloužení současného příměří o 60 dní. Během tohoto období by se strategický průliv znovu otevřel a Íránu by bylo umožněno prodávat svou ropu na trzích. Následovat by měla další kola vyjednávání o íránském jaderném programu.

Zástupci Teheránu jsou však ohledně finální podoby zdrženlivější a místní média upozorňují, že stále přetrvávají neshody ohledně jednoho nebo dvou konkrétních ustanovení. Návrh dohody rovněž předpokládá ukončení paralelního konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu nicméně v telefonátu s Trumpem zdůraznil, že si jeho země zachová plnou svobodu vojenského jednání proti hrozbám ve všech oblastech, včetně Libanonu.

Demokratická republika Kongo pozastavila komerční lety do východního města Bunia kvůli zhoršující se epidemii eboly. Úřady hlásí rychlé šíření viru napříč třemi provinciemi. K pátku úřady evidovaly 91 potvrzených infekcí, 867 podezření na nákazu a 204 pravděpodobných úmrtí. Zdravotníkům se přitom daří sledovat pouze pětinu z celkových 1 745 identifikovaných rizikových kontaktů, což představuje alarmující mezeru v epidemiologickém dohledu.

Současnou epidemii, která je označována za druhou největší po krizi z let 2014-2016, způsobuje vzácný kmen Bundibugyo. Africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí varuje, že pro tento typ viru aktuálně neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba protilátkami. Boj s nákazou se tak musí spoléhat výhradně na základní hygienická opatření a komunitní osvětu.

V reakci na rostoucí riziko přeshraničního přenosu zavedly Spojené státy přísnější kontroly na letištích pro cestující přilétající z Konga, Ugandy a Jižního Súdánu. Spolu s tím bylo schváleno uvolnění nových nouzových finančních prostředků a vyslání speciálních týmů pro reakci na katastrofy do zasažených oblastí.