Překážky fúzí a akvizic v roztříštěném evropském bankovním sektoru
Nedávný nákup podílu v Commerzbank společností UniCredit vyvolal spekulace o další konsolidaci v evropském bankovním sektoru. Evropské orgány dohledu dlouhodobě podporují myšlenku většího počtu spojení, neboť se předpokládá, že menší počet silnějších věřitelů by prospěl ekonomice a pomohl evropským bankám konkurovat jejich větším americkým a asijským protějškům. Od globální finanční krize jsou však velké bankovní transakce v Evropě neobvyklé, přičemž k většině fúzí dochází z nutnosti poté, co dřívější spojení vedla ke ztrátám a záchraně bank. Koncentrace bankovních aktiv se v jednotlivých zemích EU liší, přičemž Německo patří k nejvíce roztříštěným zemím, zatímco v Řecku, na Kypru a v pobaltských státech došlo k nárůstu koncentrace. Ve Španělsku se počet bank od finanční krize výrazně snížil. V porovnání s USA je koncentrace v Evropě v průměru vyšší, ale roztříštěnost převažuje v zemích, jako je Francie a Německo. Přeshraniční transakce narážejí na překážky, jako jsou rozdílné právní předpisy a politické ohledy. Bez celoevropské bankovní unie je nepravděpodobné, že by k takovým transakcím došlo. K nedávným velkým bankovním fúzím v Evropě docházelo hlavně v mimořádných situacích, jako byla například loňská koupě Credit Suisse bankou UBS, která měla ochránit širší finanční systém. Nepřátelská nabídka BBVA na koupi Sabadellu by v případě úspěchu byla jednou z největších evropských bankovních transakcí za posledních 15 let.
