Uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev v pondělí oznámil, že Rusko postaví v Uzbekistánu malou jadernou elektrárnu, což je první takový projekt v postsovětské střední Asii. Pokud bude dohoda realizována, zvýrazní se schopnost Ruska vyvážet na nové asijské trhy nejen energii, ale i high-tech výrobky, a to v podmínkách tlaku západních sankcí. Mirzijojev rovněž vyjádřil zájem nakupovat více ropy a plynu z Ruska, což je odklon od tradiční praxe, kdy Moskva dováží uhlovodíky ze Střední Asie.
Mirzijojev označil návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina za “historickou” a zdůraznil, že se jedná o začátek nové kapitoly strategického partnerství mezi jejich zeměmi. Ačkoli podrobnosti o jaderném projektu nebyly zveřejněny, Mirzijojevovy komentáře naznačují, že byl oproti dohodě, které dosáhli v roce 2017 a která nebyla nikdy dokončena, zmenšen.
Žádná z pěti bývalých sovětských středoasijských republik nevlastní jaderné elektrárny, ačkoli Uzbekistán i Kazachstán, producenti uranu, dlouhodobě argumentují jejich nezbytností vzhledem k růstu svých ekonomik. Kazašský projekt však podléhá celostátnímu referendu.
Příležitost pro Uzbekistán představuje přesměrování vývozu plynu z Ruska do Asie v důsledku napětí se Západem kvůli Ukrajině. Poté, co Uzbekistán nedávno začal dovážet ruský zemní plyn obráceným plynovodem, mohl řešit své domácí energetické potřeby, které jeho vlastní produkce plynu jen těžko uspokojuje.
Vedle jaderné elektrárny a energetické dohody se vedoucí představitelé zmínili o společných projektech v oblasti těžby, kovů a chemických látek, které jsou v současné době ve fázi rozpracování. Uzbekistán, který je silně závislý na převodech peněz od migrujících dělníků v Rusku, udržuje silné vazby s Moskvou, ale veřejně nepodpořil ruskou vojenskou angažovanost na Ukrajině. Země také spolupracuje se Západem na iniciativách, jako jsou alternativní trasy nákladní dopravy, které mají obejít ruskou kontrolu.
